Designem k lepším zítřkům?
Design je „všudypřítomná součást našeho světa, (…) určuje, jak se cítíme, co děláme a jak vypadáme, a my si to často ani neuvědomujeme.“ [1] Avšak tento útržek z knihy Zdravím světe od Alice Rawsthorn nám vymezení designu nejspíš příliš neobjasnil. Design ovšem ovlivňuje náš každodenní život. Nepohodlné boty, nepřehledné webové stránky či naše neschopnost nastavit na telefonu budík. To všechno jsou příklady špatného designu, kdy se ve výsledku cítíme naštvaně, zmateně, klidně i poníženě. Design by nám však měl být ku prospěchu, měl by lidem být přínosný. Může nám zprostředkovat pohodlí, slušnost, soucit, potěšení, sílu ale může také přispět k blahobytu, pomoci v boji s chudobou a také při řešení klimatických otázek a dalších.[1]
Jako výstižnější definice se nabízí následující: „Design je proces, jehož cílem je co nejefektivněji propojit estetickou a funkční stránku navrhovaného produktu či služby. Kreativita se tak potkává s technickými požadavky a pomáhá nalézt vhodná řešení.“ [2]
Na design bylo dříve pohlíženo především jako na komerční, obchodní nástroj, či prostředek. Firmy utvářely strategie, vývoj, branding, plánovaly výrobu, právě s pomocí designu, a proto se mu přisuzovala primárně obchodní role. Ve druhé polovině dvacátého století se na MIT začíná prosazovat přístup využití designu pro zlepšení života. [1] Tento nový přístup tedy odpovídá druhé definici, která design popisuje jako proces, cestu pro nalezení vhodných řešení.
Design for good?
V současnosti tento přístup k designu není ničím novým. Avšak jeho důležitost a významnost se ukazuje především v posledních letech. Setkáváme se s pojmy jako design pro společenské dobro (design for social good), design se sociálním dopadem (social impact design), impakt design (impact design).
O designu pro dobro je možné smýšlet jako o využití specifických designérských schopností a dovedností ve snaze dosáhnout pozitivní změny.
Těchto pozitivních změn může být dosaženo při využití např. designu zaměřeného na člověka, dále pak designu humanitárního, sociálního, udržitelného a také environmentálního. [3]
Designéři jsou zpravidla schopni identifikovat celý rozsah problému a poukázat na všechny jeho aspekty. Svou kreativitou, která bývává spojena s něčím, co označujeme za selský rozum, mohou vyřešit různé problémy.[1]
Významnost a schopnost designérů dosáhnout změny reflektují megatrendy, cíle udržitelného rozvoje vydané OSN a Fjord trendy.
Kde získat odborníky a specialisty?
Zde se právě setkáváme s potřebou designérů. Designéři, jak uvádí Mike Tannenbaum, „obvykle slouží nějakému většímu cíli. Pokud pracujete v tomto oboru, jistě věříte, že design a jeho postupy, metodiky a myšlení mohou změnit svět.“ [4]
Kdo tedy může „designovat pro dobro“? Například:
- UX/UI designéři a produktoví designéři mohou utvářet lepší svět skrze vyvíjené aplikace a webové stránky.
- Grafičtí designéři mohou např. za pomoci vizualizací šířit osvětu o dané problematice, informovat společnost.
- Architekti mohou pomoci navrhováním staveb šetrných k životnímu prostředí, které využívají obnovitelné zdroje.
Jak vypadá design for good?
Zde jsou tři klíčové principy, na které je při designování žádoucí myslet. Díky zohlednění těchto principů mají designéři opravdu možnost dosáhnout společenské změny a konat dobro.
1. Ujasněte si, v čem spočívá úspěch
Úspěch není značen kvantitou produkce výrobků nebo dokončením projektu. Měřítkem úspěchu by měla být dlouhodobá spokojenost a pozitivní zpětná vazba. Pozitivní zpětná vazba je totiž klíčová pro dobrý design. Vypovídá o jeho naplnění cíle, kterým je dosáhnout sociální změny a pozitivně ovlivnit společnost.[3]
2. Prozkoumejte systémy
Pokud tápete, kde je potřebná pomoc, zkuste se zamyslet nad systémy a prozkoumat je. Ať už se jedná o systém sociální, ekonomický, politický nebo institucionální, nepochybně naleznete někoho, kdo snahu o změnu ocení, ačkoliv může systém na první pohled působit bezchybně. Jak totiž uvádí Alexa Harrison působící v Designlabu,
„Ochota zpochybňovat status quo je v designu pro dobro nutností. Jako tvůrci změn musí být designéři připraveni vystupovat proti nespravedlnosti a přicházet s připravenými kreativními řešeními.“ [3]
3. Neupřednostňujte své zájmy před zájmy ostatních
Změna, o kterou se snažíte, by měla být prospěšná pro konečné uživatele. Jejím cílem by nemělo být naplnění vašich zájmů. Neměli bychom tedy upřednostňovat naplnění chvilkového úspěchu například na úkor životního prostředí, nebo na úkor nelidských pracovních podmínek. Je třeba myslet na to, jaké dopady naše činnosti mají na ostatní.[3]
Práce designérů především umožňuje poznávat a zohledňovat perspektivy a názory ostatních. Snažit se koncovým uživatelům porozumět a na základě toho pak vytvářet to, co opravdu potřebují.[4]
Iniciativy, instituce a neziskové organizace
Neziskové organizace, instituce a třeba i různé organizace charitativní nejsou ve světě ničím ojedinělým. Existuje jich nepřeberné množství a liší se například tím, kam cílí svou pomoc. Neziskové organizace nejsou jen o hmotné pomoci, nebo sběru odpadků v přírodě. Níže představím několik organizací a iniciativ, které pracují s konceptem design for good.
Nezisková organizace Design for Good sdružuje designéry z největších světových společností a institucí. Jejich cílem je prostřednictvím designu zaměřeného na člověka vyvinout produkty a služby s otevřeným zdrojovým kódem, které by řešily některé z největších společenských problémů. [5]
Iniciativa pracuje s Cíly udržitelného rozvoje, které vydala OSN. Jsou tvořeny sedmnácti body, mají zajistit více spravedlivou a udržitelnější budoucnost pro všechny. Výčet všech těchto sedmnácti bodů je uveden na obrázku níže. Organizace funguje i díky globální spolupráci se světovými společnostmi, jako je Nestlé, Microsoft, Logitech, Philips a McKinsey & Company.[6]
Světové sdružení designérů AIGA se svou iniciativou Design for Good zaměřuje na využívání designového myšlení pro podporu hodnot a na dosažení sociálních změn, jak na místní, tak na celosvětové úrovni. Věnují se například:
- Designu pro demokracii
- Designu pro komunity
- Diverzitě a inkluzi
- Ženám na vedoucích pozicích [1]
Organizace mimo jiné umožňuje designérům celosvětově navazovat kontakty a dále se vzdělávat a školit.[7]
Open IDEO je designérská a poradenská platforma, jejíž komunita je tvořena více než padesáti tisíci lidí z celého světa. Zabývá se návrhy a řešeními pro společenské výzvy.
Pracují s konceptem otevřených inovací, což znamená, že nevychází pouze ze svých interních znalostí, zdrojů a prostředků, ale také z externích zdrojů, jsou tedy „otevření“. Věří, že tato otevřenost jim umožňuje pomáhat lidem, podporovat je, překonávat nejrůznější bariéry a čerpat z nápadů designérů, a to po celém světě.[8]
Jedná se o bezplatný komunitní zdroj, který umožňuje lidem používat designové nástroje a vytvářet pozitivní změny ve společnosti. Komunita je otevřená a je možné se k ní připojit skrze Slack.[9]
Otázka tedy zní: „designem k lepším zítřkům?“
Ano i ne.
Ano, protože designéři mají kompetence i náležitý vliv, jak společnost, komunity nebo jednotlivce směřovat k lepším zítřkům. Jsou schopni reflektovat jejich potřeby a služby či produkty utvářet na základě těchto potřeb. Mají potenciál vést svět k udržitelnosti, k rovnocennosti, k přípravě na klimatické změny, k možným válečným konfliktům, a tak dále.
Ne, protože pokud si lidstvo samo nezačne urgentnost změny uvědomovat a ve svých vzorcích chování reflektovat, designéři s tím nic nezmohou.
…
[1] RAWSTHORN, Alice. Zdravím, světe: jak design vstupuje do života. Vyd. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2014. ISBN 9788074732263.
[2] MATOUŠKOVÁ, Kamila. Co je design a co design není? — CZECHDESIGN. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/co-je-design-a-co-design-neni
[3] Design For Good: What It Is & How To Get Started. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://designlab.com/blog/ui-ux-design-for-good-what-it-is-how-to-get-started/
[4] What does designing for good look like? | Inside Design Blog. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://www.invisionapp.com/inside-design/amble-design-for-good/
[5] „Design For Good” Seeks to Address World’s Most Pressing Issues. In: HYPEBEAST [online]. 21. 4. 2022 [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://hypebeast.com/2022/4/design-for-good-united-nations-sustainable-development-goals
[6] Design for Good. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://designforgood.org/?section=navGoals
[7] Membership & Community | AIGA. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: http://www.aiga.org/membership-community
[8] About IDEO’s Open Innovation Practice — OpenIDEO. In: [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://www.openideo.com/approach
[9] About. In: Design Gigs for Good [online] [cit. 18.11.2022]. Dostupné z: https://www.designgigsforgood.org/behind-the-board
