Designový proces podle IDEO

Jan Plíšek
Jan 28 · 7 min read

Design provází lidstvo od prvopočátků jeho existence. Nelze jej ale považovat pouze jako charakteristiku vzhledu. Design je ale stále ještě většinově vnímán jako to, jak předmět vypadá. Akademie věd České republiky prostřednictvím Ústavu pro jazyk český ve svém online slovníku spisovné češtiny uvádí pouze jeden význam: „výtvarné zpracování n. vůbec vnější estetická úprava výrobku: průmyslový design“ (Internetová jazyková příručka, 2019). Samotné chápání designu se spolu s rozvojem společenských věd posouvá z tohoto technického pohledu k obecnější představě. Pojem designování se generalizoval a samotný proces lze tak aplikovat na jakoukoliv lidskou činnost a její produkty. Šmehlík a spol. (2014) zjednodušuje pojem designu na podstatu toho, „jak věci a služby kolem nás fungují“. Čím detailnější je pak popis, tím lépe lze daný design (funkci) pochopit. Průmyslově pojatý design, který se orientuje na finální tvar či funkci výsledného produktu, se může jevit jako statický. Samotný produkt je sice prezentován svou funkční stránkou, ale v průběhu přípravy výroby, propagace a následného prodeje musí být zohledněna pravidla správného designového myšlení. Pokud se tato stránka opomine, sníží se efektivita působení samotného výrobku na koncového uživatele.

Designové myšlení je spíše způsobem nazírání na řešení problémů a aplikace inovativních myšlenek (Ondrášková, 2017). Designové myšlení se vyvinulo z původního akademičtějšího designerského myšlení, jenž bylo přiřazováno praktické aplikaci designerství. Zjednodušeně lze designové myšlení chápat jako přístupnější verzi designerského. Verzi určenou pro širokou veřejnost, která nedisponuje akademickým vzděláním, přinejmenším většinově. Zřejmě právě z důvodu uživatelské přívětivosti se tento způsob myšlení rozšířil také pomocí informačních technologií.

V konzumně založené společnosti, kde konzument poptává produkty a služby, je neustále přizpůsobována také nabídka. Lidé se zvyšujícími se nároky chtějí lepší a kvalitnější servis, a proto designéři připravují adekvátní procesy. Složitá infrastruktura tvorby (výroby) potřebuje zapojení většího počtu odborníků z různých oborů. Účelem je vyřešit problém, který stojí před realizátorem služby, nastavit proces, který bude fungovat za všech okolností. Veškeré snažení musí vycházet z potřeb, a tyto potřeby musí být jasně definovány člověkem, uživatelem. Celý proces, má-li být efektivní, musí být soustředěn právě na člověka. Toto pojetí se běžně nazývá Human centered design, Design zaměřený na člověka.

Human centered design vychází ze základní premisy, že cílovým konzumentem, respektive uživatelem, je člověk. Člověk, který je má své potřeby a přání, ale také omezení a handicapy. Stromský (2017) uvádí také jiný význam zkratky HCD: Hear, Create, Deliver, tedy poslouchat, vytvářet a uskutečňovat. Zjednodušeně tak lze definovat základní znaky a předpoklady tohoto procesu. Designér musí začít tím, že zjišťuje vše potřebné od dotčených lidí, že provádí výzkum. Fáze tvorby není izolovaným časem stráveným někde v ústraní. Designer musí být v nepřetržitém kontaktu s uživatelem, se kterým konzultují nově vzniklé nápady a myšlenky. Nakonec je hotový projekt uveden v život a probíhá jeho testování.

Modelů, které vychází z myšlenky designu zaměřeného na člověka, je více. Liší se úrovní detailizace popisu. Sdílí ale společné principy (Ondrášková, 2017). Samozřejmě jsou user-centered (středem zájmu je vždy uživatel produktu). Proces tvorby je sdílený a společný (co-creative). Tvorba postupuje po částech (sequencing). Vstupy do projektu musí být podložené, prokázané (evidencing). Celkový přístup ale musí být ucelený (holistic).

Relativně jednoduchý model designového procesu vytvořila společnost IDEO, která se prostřednictvím své neziskové organizace IDEO.org zabývá převážně pomocí znevýhodněným skupinám lidí. Jejich model stojí na 3 hlavních oblastech. Největší objem práce a činností se rozbíhá na začátku celého procesu ve fázi inspirace, kdy se provádí výzkumy, rozhovory a sbírání podkladů. Ve fázi ideace se právě na základě získaných a uspořádaných podkladů generují nové nápady a myšlenky. Záběr designerů již není tak široký a nasazení energie se soustřeďuje na vytvoření prvních prototypů a jejich testování. Pokud se povede vytvořit a otestovat funkční model, přechází proces plynule do další fáze. Tato fáze je pojmenována jako implementace a také její hlavní smysl je dokončit realizaci celého projektu. Zároveň však stále pokračuje iterační a testovací cyklus. V případě potřeby je tedy možné nalezené nebo odhalené chyby a nedostatky opravit nebo doplnit. Cílem poslední fáze tedy je eliminací nedostatků dosáhnout stavu, kdy bude možné prohlásit projekt za dokončený.

Designový proces podle IDEO. Zdroj: https://www.ideo.org/tools

IDEO se zabývá i osvětovou činností a pomáhá popularizovat design zaměřený na člověka. Publikuje návody, jak a jaké metody správně používat. Vychází z vlastních zkušeností nejen z komerčních projektů. Kořeny společnosti sahají až do roku 1978. Jejich dlouholetá zkušenost dodává výsledkům práce na důvěryhodnosti. Stejně tak účast ve společenství agentur s podobným zaměřením kyu.com. Na základě společných úspěšných i neúspěšných zkušeností shrnula společnost IDEO poznatky, které mohou široké veřejnosti ukázat cestu, jak se postavit designovým výzvám.

Každý se má na řešený problém dívat trojí optikou (IDEO, 2011). Žádoucnost se posuzuje z pohledu člověka. Musí být jasné, co si lidé přejí, o čem sní, co chtějí změnou dosáhnout. Po pochopení z pohledu žádoucnosti přistupuje se k posouzení proveditelnosti a životaschopnosti. Nelze navrhovat řešení nesmyslně nákladná nebo taková, jejichž provozní náklady budou nepřiměřeně zatěžovat rozpočty uživatele. Absence jediného pohledu vede k radikálnímu poklesu pravděpodobnosti úspěchu. Obecně lze říci, že potenciálně vhodné řešení se nachází v průniku těchto optik (pokud si je představíme jako Vennův diagram).

Doporučený scénář společnosti IDEO reflektuje nejnovější poznatky z oboru. Prosazuje nasazení multidisciplinárních týmů, které mají 3–8 členů. Vhodné nasazení odpovídajících profesí zvyšuje zkušenostní záběr členů, čímž se zvýší i efektivita jeho činnosti. Důležitost fyzicky vyhrazeného prostoru pro team spočívá v nepřetržitém vizuálním kontaktu s prací., respektive s dílčími výsledky a cíli (tabule, nástěnky atd.). Pro práci každého teamu (nejen designerského) je důležitý také časový rámec. Při nejasném vymezení termínů může docházet ke zpomalování práce a snižování výkonu. IDEO upozorňuje na genderovou vyváženost, naproti tomu jinou vyváženost neupřednostňuje.

Jednotlivé časové rámce pro jednotlivé činnosti IDEO (2011) také detailněji specifikuje. Týdenní hloubkový ponor do problému je dostatečný pro rychlé seznámení s podnětem. Je ale nutné brát zřetel na omezenost výstupních dat. Naproti tomu několikaměsíční hluboký ponor umožní již komplexní vhled a pochopení problému či prostředí. Zde je ale nutné hlídat kvalitu a hodnotu výstupů, kdy s časem může klesat výnosnost a kdy delší čas nepřináší žádné nové výsledky. Efektivitu navyšuje využití již sesbíraných dat. Je to tzv. aktivace existujících znalostí. Externí team disponující jinými zkušenostmi nebo nástroji může dosáhnout lepšího využití podkladů zadávající organizace.

Pro výzkumnou část se doporučuje používat kvalitativní výzkumné metody, které jsou určeny pro pochopení kontextu potřeb z pohledu respondentů. Samotná designérská výzva musí vycházet s potřeb konkrétních lidí a musí být precizně vymezena. Nesmí být vymezena ani příliš do široka, ale ani nesmí být nepřiměřeně detailní. Tým sestavený dle aktuálních potřeb a požadavků projektu nesmí opomenout již získané znalosti a zkušenosti. Prvotní schůzka tyto informace shrne a určuje priority. Důležitým východiskem je také správný výběr účastníků výzkumu. Zásadní je rovnováha ve všech směrech. Nelze opomíjet žádnou sociální, genderovou nebo národnostní skupinu. Extrémní jednotlivci do výzkumu mohou přinést mezní příklady lidského chování nebo potřeb. Práce v nestabilních komunitách a prostředích je ale naopak ohrožena některými předsudky nebo zvyky (např. rozhovory mužů se ženami).

Agentuře IDEO se osvědčilo několik základních metod pro získávání informací od respondentů. Jsou to:

Individuální rozhovor — umožňuje osobní pohled a přístup

Skupinový rozhovor — obsáhne větší skupinu, ale bez hlubšího porozumění

Pohroužení se do kontextu — časově náročnější metoda spočívá v soužití se s komunitou

Sebedokumentace — účastníci výzkumu sami dokumentují své chování

Objevování motivované komunitou — obvykle největší znalci komunity vychází právě z dané komunity, proto je dobré udělat z nich výzkumníky

Rozhovory s odborníky — dané téma nebo data pro výzkum důležitá již mohla být již někým zkoumána. Rozhovor s odborníky tedy ušetří čas a zdroje.

Hledání inspirace na nových místech — jiné kontexty a prostředí mohou sloužit jako inspirace, stejně tak jiný obor může používat vhodný design služby a není tedy nutné vytvářet zcela nový.

Vedení výzkumu klade vysoké nároky na osobnost a odbornost výzkumníka. Pozornost je stále udržována na aktuální situaci v průběhu rozhovorů nebo pozorování. Aktuální metody a postupy je vhodné měnit a přizpůsobovat vývoji situace.

Získané informace team podrobí syntéze a za pomocí brainstormingu vytvoří nová řešení daného problému. Z této nové situace a nových předpokladů vychází další fáze designerského procesu. Nejobvyklejší přístupem je participativní a empatický design. Zapojení místní komunity, která zároveň byla předmětem výzkumu a je cílovou skupinou pro tvorbu nového designu, umožňuje zapojení lokálních inovací a nápadů. Energie vynaložená místními participanty na projektu také zvyšuje pravděpodobnost úspěchu celé akce a přijetí dotčenou komunitou. Empatický design předpokládá zapojení designerského teamu do života komunity a hluboké pochopení zkoumané problematiky. I v této fázi má své místo brainstorming, i když může přinášet nejen realizovatelné nápady. Po prvotní realizaci prototypu designu následuje testování a opětovné hodnocení. Je-li potřeba design upravit, upraví se a pustí se zpět do reality.

Design je i v čase funkčního nasazení sledován a sbírá se zpětná vazba. Kontroluje se jeho životaschopnost a udržitelnost. IDEO shrnuje obecná pravidla i konkrétní metody a postupy, jak docílit cíle při designování jakékoliv služby nebo produktu. Není sice jedinou organizací, která se procesem designu zabývá, ale její zpracování pravidel nastavuje standardy i pro ostatní podobné subjekty. Ty se mohou pravidly řídit a z vlastní praxe pak pravidla doplňovat a vylepšovat.

Zdroje:

IDEO, 2011. Design zaměřený na člověka: soubor nástrojů [online]. Brno: Flow. ISBN 978–80–905480–1–5. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf

Internetová jazyková příručka, 2019 [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR. [cit. 30.10.2019]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=design

ONDRÁŠKOVÁ, Marie, 2017. Design Thinking v ČR: mapování komunity praxe [online]. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. [cit. 29.10.2019]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tv8na/Design_thinking_v_CR_mapovani_komunity_praxe.pdf

STROMSKÝ, Jakub, 2017. Využití designu zaměřeného na člověka při návrhu modulu fakturace [online]. Brno. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. [cit. 30.10.2019]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/i4hvg/thesis.pdf

ŠMEHLÍK, David, Julie TOMAŇOVÁ a Adam HAZDRA, ed. 2014. K čemu je design služeb?: 10 případovek z veřejné sféry [online]. Brno: Flow, 2014. [cit.30.10.2019]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/k-cemu-je-design-sluzeb-10-pripadovek-z-verejne-sfery.pdf

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

    Jan Plíšek

    Written by

    DESIGN KISK

    Články nejen o designu informačních služeb

    Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
    Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
    Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade