Designový proces podle Stanford d.school
Pro lepší představu o tom, jak bychom mohli přistupovat k designovému procesu, vznikla celá řada schémat, mezi nimi právě také ten od Institutu designu Hasso Plattnera ve Stanfordu, který je známější jako Stanford d.school. Školu založil David Kelley v roce 2004.
V následujícím textu si pojďme představit všechny fáze, které dané schéma představuje, a přiblížit, co se v jednotlivých fázích odehrává.
Fáze první: Empatie
Empatie je základním kamenem k úspěšnému zvládnutí designové výzvy. Během této fáze designéři musejí pochopit problém, který čeká na jejich řešení, a to ještě před tím, než začnou cokoli vymýšlet. Pro porozumění problému se musejí vcítit do lidí, s nimiž je řešený problém spojen. Designérský tým má za úkol zjistit, jaké mají tito lidé potřeby, jak psychické, tak fyzické, co je pro ně důležité a jaké vidí oni sami překážky, které brání řešení otázky.
Tato fáze po designérech vyžaduje na chvíli odsunout stranou jejich vědomosti, názory, hodnoty, vlastní zkušenosti či vnímání světa k tomu, aby se mohli plně vžít do lidí, jejichž problém je řešen, a vidět situaci jejich očima.[1] Vcítění se do jiných je důležité z toho důvodu, že naše mysl automaticky odfiltruje spoustu informací, aniž bychom si to my sami uvědomovali.[2]
Vcítění se je naprosto stěžejní částí designového procesu. Bez ní postrádá velmi podstatnou část — uživatelské zaměření. To je často rozdílem mezi projektem s úspěšným, či naopak neúspěšným koncem.[3]
Získání vhledu nemusí být tak jednoduché, jak se může na první dojem zdát, proto je vhodné využívat těchto metod:
· Ptejte se.
Osobní rozhovory mohou poskytnout mnoho informací o dojmech, motivech a chování lidí.
· Pozorujte.
To, co lidé říkají, je často jen zlomkem celého příběhu. K rozvoji empatie musíme udělat více než jen poslouchat. Pozorování lidského chování, výrazů v obličeji či řeči těla může vést k vyplnění mezer a hlubšímu pochopení.[4]
· Kombinujte rozhovory s pozorováním.
Ideálně s dotazovaným projděte celou službou spolu, přičemž neustále konverzujte o tom, jak se respondent cítí, nač myslí a proč věci dělá tak, jak je dělá.[5]
Fáze druhá: Definování
Během etapy definování se analyzují veškeré informace, které byly shromážděny během předchozí fáze. Cílem je stanovit jasné zadání problému, který byl doposud identifikován a nyní bude řešen. Bez přesně definovaného problému projekt postrádá zaměření a je velmi obtížné všem zúčastněným vysvětlit, čeho se designérský tým snaží dosáhnout.[6]
Během definování problému se nesmí zapomínat na to, že celý proces se zaměřuje na uživatele a jejich potřeby. Pro správné stanovení problému se doporučuje držet následujících zásad[7]:
· Zaměřte se na uživatele.
Vyhněte se výrokům, která začínají slovy „Musíme…“ nebo „Naše služba by měla…“. Místo toho se zaměřte na uživatele a použijte „Naši uživatelé potřebují…“.
· Ponechte problém dostatečně široký.
Dobře definovaný problém nechává prostor pro inovace a kreativitu. Vyhněte se odkazům na konkrétní řešení či technické požadavky.
· Stanovte si jasný a zvládnutelný problém.
Problém by vás měl vést a směřovat, proto neřešte v rámci jednoho problému více problémů.
Fáze třetí: Ideace
Ideace je období projektu, při kterém se veškerá pozornost týmu soustředí na generaci designových možností. Cílem je shromáždit maximální počet nápadů, vzájemně je srovnávat a následně z nich vybrat ty, které mají největší potenciál, aby byly nakonec přetvořeny v prototypy.[8]
Fáze vytváření nápadů je zaměřena na kvantitu, nikoli na kvalitu. Proto platí, že žádný nápad není špatný nápad. Designéři mohou vymýšlet neobvyklá, nesmyslná i zdánlivě nemožná řešení. Kreativitě se meze nekladou, protože jen rozmanitost nápadů může přinést to nejlepší řešení.[9]
Pro nejkreativnější část designového procesu jsou nejčastěji využívány metody:
· brainstorming,
· bodystorming,
· brainwriting,
· myšlenkové mapy,
· storyboarding.
Fáze čtvrtá a pátá: Prototypování a testování
Posledními dvěma fázemi, kterými během designového procesu projdete, jsou prototypování a testování. Obě tyto fáze jdou spolu ruku v ruce.
Prototypování znamená vytváření buď zmenšených produktů nebo ukázkových verzí služeb. Prototypy jsou ideální pro vyzkoušení designérských nápadů, než se investují větší částky peněz a více času do skutečného vývoje produktu či služby. Cílem je vybrat nejlepší možné řešení pro problém.[10]
Během testování jsou pak prototypy postupně vyzkoušeny, buď ve skupině designérského týmu nebo uživateli. V rámci toho designéři získávají zpětnou vazbu od uživatelů. V této fázi se opět vrací připomínka na vciťování se do uživatelů.
Na základě feedbacku jsou řešeny a zkoušeny různé možnosti vylepšení prototypů a poté buď přijata, či odmítnuta. Ke konci této fáze mají designéři lepší představu o limitech a problémech, které se mohou vyskytovat, a také o tom, jak by uživatelé mohli reagovat na pozdější opravdový produkt či službu.[11]
Shrnutí
Model designového procesu od Stanford d.school obsahuje fáze Empatie, Definování, Ideace, Prototypování a závěrečné Testování. Ač bylo pořadí jednotlivých fází představeno jako přímé a lineární, v praxi se proces provádí flexibilnějším a ne nutně lineárním způsobem, např. informace mohou být shromažďovány v průběhu celého procesu.[12]
Celý proces je iterativní a flexibilní, přičemž jeho snahou je cílit na spolupráci mezi uživateli a designéry a neustále zdůrazňovat potřeby lidí, pro něž jsou služby či produkty vytvářeny.
Zdroje:
[1] DAM, Rikke a Teo SIANG. How to Develop an Empathic Approach in Design Thinking. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/how-to-develop-an-empathic-approach-in-design-thinking
[2] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf
[3] STEVENS, Emily. What Is Empathy In Design Thinking? A Comprehensive Guide To Building Empathy For Your Users. In: CareerFoundry [online]. 22.11.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/what-is-empathy-in-design-thinking/
[4] DAM, Rikke a Teo SIANG. How to Develop an Empathic Approach in Design Thinking. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/how-to-develop-an-empathic-approach-in-design-thinking
[5] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf
[6] DAM, Rikke a Teo SIANG. 5 Stages in the Design Thinking Process. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process
[7] STEVENS, Emily. How To Define A Problem Statement: Your Guide To The Second Step In The Design Thinking Process. In: CareerFoundry [online]. 14.01.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/stage-two-design-thinking-define-the-problem/
[8] KUPKOVÁ, Lenka a Ladislava ZBIEJCZUK SUCHÁ. Jeden nápad, prosím! Ideace je od slova idea. Kde ji ale vzít? MadeIN CZ [online]. Praha: Plastia, 2015, str. 4–5 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://data.kreativnivouchery.cz/creatives_references_photos/4144.pdf
[9] LOKASSA SA, Lorca. Ideation in Design Thinking: The Zone of Infinite Creative Possibilities. In: envatotuts+ [online]. 28.08.2018 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://webdesign.tutsplus.com/articles/ideation-in-design-thinking--cms-31557
[10] STEVENS, Emily. Step Four In The Design Thinking Process: Your Complete Introduction To Prototyping. In: CareerFoundry [online]. 28.01.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/design-thinking-stage-four-prototyping/
[11] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf
[12] DAM, Rikke a Teo SIANG. 5 Stages in the Design Thinking Process. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process
Obrázky:
Obrázek č. 1: Five phases diagram of the Design Thinking process according to dschool at Standford University Source. In: ResearchGate [online]. 2015 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/Five-phases-diagram-of-the-Design-Thinking-process-according-to-dschool-at-Standford_fig17_324091776
