Designový proces podle Stanford d.school

Barbora Šambergerová
Nov 2 · 5 min read
Obrázek č. 1: Schéma designového procesu podle Stanford d.school

Pro lepší představu o tom, jak bychom mohli přistupovat k designovému procesu, vznikla celá řada schémat, mezi nimi právě také ten od Institutu designu Hasso Plattnera ve Stanfordu, který je známější jako Stanford d.school. Školu založil David Kelley v roce 2004.

V následujícím textu si pojďme představit všechny fáze, které dané schéma představuje, a přiblížit, co se v jednotlivých fázích odehrává.

Fáze první: Empatie

Empatie je základním kamenem k úspěšnému zvládnutí designové výzvy. Během této fáze designéři musejí pochopit problém, který čeká na jejich řešení, a to ještě před tím, než začnou cokoli vymýšlet. Pro porozumění problému se musejí vcítit do lidí, s nimiž je řešený problém spojen. Designérský tým má za úkol zjistit, jaké mají tito lidé potřeby, jak psychické, tak fyzické, co je pro ně důležité a jaké vidí oni sami překážky, které brání řešení otázky.

Tato fáze po designérech vyžaduje na chvíli odsunout stranou jejich vědomosti, názory, hodnoty, vlastní zkušenosti či vnímání světa k tomu, aby se mohli plně vžít do lidí, jejichž problém je řešen, a vidět situaci jejich očima.[1] Vcítění se do jiných je důležité z toho důvodu, že naše mysl automaticky odfiltruje spoustu informací, aniž bychom si to my sami uvědomovali.[2]

Vcítění se je naprosto stěžejní částí designového procesu. Bez ní postrádá velmi podstatnou část — uživatelské zaměření. To je často rozdílem mezi projektem s úspěšným, či naopak neúspěšným koncem.[3]

Získání vhledu nemusí být tak jednoduché, jak se může na první dojem zdát, proto je vhodné využívat těchto metod:

· Ptejte se.

Osobní rozhovory mohou poskytnout mnoho informací o dojmech, motivech a chování lidí.

· Pozorujte.

To, co lidé říkají, je často jen zlomkem celého příběhu. K rozvoji empatie musíme udělat více než jen poslouchat. Pozorování lidského chování, výrazů v obličeji či řeči těla může vést k vyplnění mezer a hlubšímu pochopení.[4]

· Kombinujte rozhovory s pozorováním.

Ideálně s dotazovaným projděte celou službou spolu, přičemž neustále konverzujte o tom, jak se respondent cítí, nač myslí a proč věci dělá tak, jak je dělá.[5]

Fáze druhá: Definování

Během etapy definování se analyzují veškeré informace, které byly shromážděny během předchozí fáze. Cílem je stanovit jasné zadání problému, který byl doposud identifikován a nyní bude řešen. Bez přesně definovaného problému projekt postrádá zaměření a je velmi obtížné všem zúčastněným vysvětlit, čeho se designérský tým snaží dosáhnout.[6]

Během definování problému se nesmí zapomínat na to, že celý proces se zaměřuje na uživatele a jejich potřeby. Pro správné stanovení problému se doporučuje držet následujících zásad[7]:

· Zaměřte se na uživatele.

Vyhněte se výrokům, která začínají slovy „Musíme…“ nebo „Naše služba by měla…“. Místo toho se zaměřte na uživatele a použijte „Naši uživatelé potřebují…“.

· Ponechte problém dostatečně široký.

Dobře definovaný problém nechává prostor pro inovace a kreativitu. Vyhněte se odkazům na konkrétní řešení či technické požadavky.

· Stanovte si jasný a zvládnutelný problém.

Problém by vás měl vést a směřovat, proto neřešte v rámci jednoho problému více problémů.

Fáze třetí: Ideace

Ideace je období projektu, při kterém se veškerá pozornost týmu soustředí na generaci designových možností. Cílem je shromáždit maximální počet nápadů, vzájemně je srovnávat a následně z nich vybrat ty, které mají největší potenciál, aby byly nakonec přetvořeny v prototypy.[8]

Fáze vytváření nápadů je zaměřena na kvantitu, nikoli na kvalitu. Proto platí, že žádný nápad není špatný nápad. Designéři mohou vymýšlet neobvyklá, nesmyslná i zdánlivě nemožná řešení. Kreativitě se meze nekladou, protože jen rozmanitost nápadů může přinést to nejlepší řešení.[9]

Pro nejkreativnější část designového procesu jsou nejčastěji využívány metody:

· brainstorming,

· bodystorming,

· brainwriting,

· myšlenkové mapy,

· storyboarding.

Fáze čtvrtá a pátá: Prototypování a testování

Posledními dvěma fázemi, kterými během designového procesu projdete, jsou prototypování a testování. Obě tyto fáze jdou spolu ruku v ruce.

Prototypování znamená vytváření buď zmenšených produktů nebo ukázkových verzí služeb. Prototypy jsou ideální pro vyzkoušení designérských nápadů, než se investují větší částky peněz a více času do skutečného vývoje produktu či služby. Cílem je vybrat nejlepší možné řešení pro problém.[10]

Během testování jsou pak prototypy postupně vyzkoušeny, buď ve skupině designérského týmu nebo uživateli. V rámci toho designéři získávají zpětnou vazbu od uživatelů. V této fázi se opět vrací připomínka na vciťování se do uživatelů.

Na základě feedbacku jsou řešeny a zkoušeny různé možnosti vylepšení prototypů a poté buď přijata, či odmítnuta. Ke konci této fáze mají designéři lepší představu o limitech a problémech, které se mohou vyskytovat, a také o tom, jak by uživatelé mohli reagovat na pozdější opravdový produkt či službu.[11]

Shrnutí

Model designového procesu od Stanford d.school obsahuje fáze Empatie, Definování, Ideace, Prototypování a závěrečné Testování. Ač bylo pořadí jednotlivých fází představeno jako přímé a lineární, v praxi se proces provádí flexibilnějším a ne nutně lineárním způsobem, např. informace mohou být shromažďovány v průběhu celého procesu.[12]

Celý proces je iterativní a flexibilní, přičemž jeho snahou je cílit na spolupráci mezi uživateli a designéry a neustále zdůrazňovat potřeby lidí, pro něž jsou služby či produkty vytvářeny.


Zdroje:

[1] DAM, Rikke a Teo SIANG. How to Develop an Empathic Approach in Design Thinking. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/how-to-develop-an-empathic-approach-in-design-thinking

[2] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf

[3] STEVENS, Emily. What Is Empathy In Design Thinking? A Comprehensive Guide To Building Empathy For Your Users. In: CareerFoundry [online]. 22.11.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/what-is-empathy-in-design-thinking/

[4] DAM, Rikke a Teo SIANG. How to Develop an Empathic Approach in Design Thinking. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/how-to-develop-an-empathic-approach-in-design-thinking

[5] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf

[6] DAM, Rikke a Teo SIANG. 5 Stages in the Design Thinking Process. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process

[7] STEVENS, Emily. How To Define A Problem Statement: Your Guide To The Second Step In The Design Thinking Process. In: CareerFoundry [online]. 14.01.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/stage-two-design-thinking-define-the-problem/

[8] KUPKOVÁ, Lenka a Ladislava ZBIEJCZUK SUCHÁ. Jeden nápad, prosím! Ideace je od slova idea. Kde ji ale vzít? MadeIN CZ [online]. Praha: Plastia, 2015, str. 4–5 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://data.kreativnivouchery.cz/creatives_references_photos/4144.pdf

[9] LOKASSA SA, Lorca. Ideation in Design Thinking: The Zone of Infinite Creative Possibilities. In: envatotuts+ [online]. 28.08.2018 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://webdesign.tutsplus.com/articles/ideation-in-design-thinking--cms-31557

[10] STEVENS, Emily. Step Four In The Design Thinking Process: Your Complete Introduction To Prototyping. In: CareerFoundry [online]. 28.01.2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://careerfoundry.com/en/blog/ux-design/design-thinking-stage-four-prototyping/

[11] Bootcamp Bootleg. In: d.school [online]. 2013 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58890239db29d6cc6c3338f7/1485374014340/METHODCARDS-v3-slim.pdf

[12] DAM, Rikke a Teo SIANG. 5 Stages in the Design Thinking Process. In: Interaction Design Foundation [online]. 2019 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process

Obrázky:

Obrázek č. 1: Five phases diagram of the Design Thinking process according to dschool at Standford University Source. In: ResearchGate [online]. 2015 [cit. 02.11.2019]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/Five-phases-diagram-of-the-Design-Thinking-process-according-to-dschool-at-Standford_fig17_324091776

Barbora Šambergerová

Written by

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade