Digitální etnografie

Jakub Dadák
DESIGN KISK
Published in
5 min readDec 6, 2021

Etnografie

Etnografie se obecně zaměřuje na výzkum v podobě analýzy sociálních skupin, společnosti nebo institucí. Jedná se o studium sociálně-kulturních kontextů procesů a jejích významů. Bavíme se zde o společenské vědě, která zkoumá a popisuje modely chování, zaměřuje se taktéž na zvyky a tradice, ale i na hudbu a umění, kdy každá společnost má tyto znaky odlišné. Jde o otevřený proces, kdy výzkumník nemusí nutně provádět kontrolu.

Digitální doba

Žijeme ve velmi dynamické době, která aktuálně čelí digitální revoluci, nebo tomu také můžeme říkat čtvrtá průmyslová revoluce, díky nástupu stále novějších technologií a jejímu neustálému vývoji vpřed. Lidé si na tyto nové technologie velice rychle zvyknou a zahrnou je do jejich života. Stávají se tak nedílnou součástí dne, kdy se bez nich prakticky neobejdeme. Setkáváme se zde s výrazem digitální transformace, což je v podstatě změna, která je způsobena příchodem nových digitálních technologií ve všech aspektech lidského chování.

Sociální sítě jsou nedílnou součástí našeho každodenního života. Přiznejme si, že každý z nás někdy zažil to, že i když se sotva probudil, tak hned automaticky bral telefon do ruky a začal se dívat, co je nového například na instragramu. Tento zlozvyk se velice těžko odbourává, a také díky tomu je náš čas strávený na sociálních sítích tak velký.

Průměrný čas strávený na sociálních sítích se pohybuje okol 2 hodin a 23 minut. Počítá se zde hlavně facebook, youtube, instagram, twitter a nyní nově i tiktok. Poté záleží na věkových skupinách, kdy mladí lidé na těchto sítích budou samozřejmě trávit daleko více času než starší lidé. Narážíme zde také na to, že si lidé pomocí těchto sítí snaží zajistit určitý sociální status ve společnosti. Chtějí před svými kamarády vypadat možná co nejzajímavěji. S tím také souvisí přidávání velkého množství obsahu v podobě fotografií, videí nebo sdílení nejrůznějších příspěvků. Právě díky tomuto má digitální etnografie nespočet výhod. Bavíme se zde o opravdu obrovském množství dat, se kterými mohou výzkumníci pracovat.

Právě digitální doba umožnila a provádět tento formát výzkumu, který zaručuje to, že výsledky jsou velice rychle k dispozici, a především díky nezměrnému množství dat, se mohou také velice snadno porovnávat.

Digitální etnografie

Jedná se stále o populárnější výzkum formovaný prostřednictvím častější digitalizace. Může být také známá pod řadou různých nálepek, jako online etnografie, nebo také virtuální etnografie. Všechny tyto metody mají společné to, že využívají a online prostor. V podstatě se jedná o přechod z klasického zkoumání etnografie do světa technologie. Jsou zde používána data z mobilních telefonů nebo počítačů, kdy se sbírají data o lidech právě skrz internet a poté se vyhodnocují data vztahující se na lidské potřeby, chování lidí atd….. Etnografie byla vždy velice cenným nástrojem během kvalitativních výzkumů.

Dochází k pozorování účastníků v jejich reálném prostředí. Jedná se o studium lidí v reálném prostředí, které je konkrétnímu člověku neblíže. Právě díky tomu, že výzkum probíhá v prostředí, ve kterém se člověk cítí bezpečně, tak výsledky zkoumání jsou daleko přesvědčivější. V podstatě se nejedná o způsob, kdy jedince přímo a účelně vyzvete, aby vám vyplnil tento určitý dotazník, ale v tomto případě si osoba nemusí ani uvědomovat, že podléhá výzkumu.

Samozřejmě záleží, na co se výzkumník hodlá zaměřit. Možností odkud může získat data v tomto případě je opravdu obrovské množství. Pravděpodobně za největší zdroj informací můžeme považovat sociální sítě. Lidé zde všeobecně tráví velké množství času a využívají je každý den. Taktéž velice často tyto sociální sítě „krmí“ obsahem, který je pro výzkumníka důležitý. Lidé sdílejí fotky, píšou recenze, nahrávají videa, dělá si o své myšlenky a nápady. Těch dat je zde opravdu mnoho a výzkumníkovi jen stačí si z nich vybrat právě ty, které se mu aktuálně hodí. Kromě sociálních sítí se můžeme potkat s různými blogy, fóry a mnoho dalšího.

Potřeba sdílet náš život

Co nás vede k tomu neustále něco sdílet z našeho života? Jsou skupiny lidí, kteří se v tomto ohledu poměrně dost liší. Je zde skupina, která tvrdí, že obsah, který sdílí má primárně posloužit k tomu, aby byl hodnotný, přínosný, nebo pro pobavení ostatních. Někteří sdílí, protože se chtějí jasně vymezit vůči ostatním. Každý člověk je jedinečný, a proto bude sdílet odlišné věci než ostatní lidé. Tím chce dát jasně najevo co se mu líbí, a jaké jsou například jeho zájmy. Sdílení věcí může mít také záměr k tomu, abychom narazili na skupinu lidí se stejnými zájmy a my se tak s nimi mohli setkat. Umožňuje nám to udržovat kontakt s lidmi, se kterými bychom se jinak nesetkali. Častou příčinou sdílení bývají všeobecně emoce. Ty v tomto případě slouží jako spouštěče, díky kterých se rozhodneme přidat nějaký obsah na naše profily.

Moderní technologie, a především digitalizace poskytuje výzkumníkům velké množství možností, kde data získat. Stačí si zde opravdu pouze vybrat a dle povaze výzkumu šáhnout buď na lokální data nebo i globální, nic zde nepředstavuje problém.

V jakém případě se jedná digitální etnografii?

Za digitální etnografii můžeme v podstatě definovat cokoliv, kdy je sběr dat zprostředkovaný skrz digitální technologie. Výzkumníci sbírají data o účastnících a jejich chování i skrz online prostředí. I v tomto případě tedy hovoříme o digitální etnografii.

Žijeme ve 21. století, což znamená, že technologie je opravdu doslova všude kolem nás. Téměř každý z nás si nosíme v kapse jednu takovou technologie. Mobilní telefon má v tomto případě obrovskou roli, především díky toho, že jej využíváme každý den. Zachycená data poté mohou mít podobu obrázků nebo videí, které se jedinec nebojí veřejně prezentovat.

Výhoda užití digitální etnografie?

Především se zde můžeme bavit o praktičnosti. Výzkumník nemusí tvořit žádný dotazník, nemusí nic rozesílat, a i přesto může mít data prakticky hned ze všech koutů světa. Jedná se především o nezávislost, kterou zde poskytují mobilní telefony, které lidé hojně využívají. Časová dotace výzkumníka v rámci takového výzkumu je taktéž výrazně nižší. Data jsou hlavně v digitální podobě od samotného začátku. Výzkumníci je tedy nemusí pracně přepisovat a až následně s nimi pracovat.

Na co si dát pozor?

Jako v každém jiném výzkumu, tak i zde mohou nastat určité komplikace, na které se musí během výzkumu myslet. Samozřejmě se zde bavíme o validitě informací získaných během výzkumu. Na internetu může být velké množství informací falešné a než tyto data začneme používat, tak je opravdu důležitý si ověřit jejich platnost. Kromě tohoto je potřeba si dát pozor také na soukromí jedince. Nesmí se zapomínat na fakt, že bez souhlasu dané osoby, by se nikde neměl veřejně publikovat citlivý obsah, ze kterého by mohlo být patrné o jakou osobu se zde jedná.

Závěr

V digitální etnografii je všechno mezi sebou propojené. Je to neustálá digitalizace a nové technologické prostředky, se kterými se setkáváme. Jsou to sociální sítě, blogy, weby, fóra, která nám umožní sdílet svůj život mezi ostatní. Moderní doba umožnila dělat tyto výzkumu prakticky odkudkoliv a taktéž obrovskou nálož informací, které stačí pouze zpracovat. Stále se ovšem nesmí zapomínat, že i zde nemusí být všechny údaje pravdivé, a proto je důležité si ověřit jejich pravdivost.

Zdroje:

  1. Angelfish Fieldwork [online]. [cit. 2021–11–26]. Dostupné z: https://www.greenbook.org/marketing-research/What-Is-Digital-Ethnography
  2. VARIS, Piia. Digital Ethnography [online]. [2021–11–26]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=ofMsCgAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA55&dq=Varis+P.+digital+ethnography&ots=XPeQz3lDax&sig=LcBngFlJiR1WeX_qHfP2XGvNfLE&redir_esc=y#v=onepage&q=Varis%20P.%20digital%20ethnography&f=false
  3. BUCHBAUER, Petr. Digitální doba si žádá homo digitalis. Poradíme vám, jak se jím stát. [online]. 23. března, 2019 [cit. 2021–11–26]. Dostupné z: https://www.peak.cz/digitalni-doba-si-zada-homo-digitalis-poradime-vam-se-stat/5717
  4. Deyan, G. How Much Time Do People Spend on Social Media in 2021? [online] 23. november, 2021 [cit. 2021–11–26]. Dostupné z: https://techjury.net/blog/time-spent-on-social-media/#gref
  5. MORA, Michaela. How to Use Digital Ethnography to Understand Real Product Use [online] 19. february, 2020 [cit. 2021–11–26]. Dostupné z: https://www.relevantinsights.com/articles/digital-ethnography-to-understand-real-product-use/

--

--