Dopady pandemie COVID‑19 na služby
Stávající pandemie COVID‑19 postihla všechny na světě. Postihla jak nás jako uživatele služeb, tak i provozovatele služeb a služby jako takové. V tomto článku se budu zaobírat dopady pandemie na služby z několika hledisek. Budou popsány změny, kterými si služby kvůli pandemii prošly a také jaké ekonomické dopady na různé služby dolehly. Pro správné uchopení tohoto článku je nutné si prvně vydefinovat, co je to služba.
Služba je něco, co pomáhá někomu něco udělat [2]. Služba je výstup práce nebo poskytnutých zdrojů poskytovatele, který má pro zákazníka hodnotu. Služby jsou produkty, tedy výstupy tzv. produkčního procesu, podobně jako výrobky [3].
U některých služeb pandemie COVID‑19 uspíšila jejich transformaci do modernějšího prostředí nebo v jejím důsledku došlo k přeměně jejich využívání. Pro služby nově začala platit různá pravidla ve formě vládních opatření, či nová nastavení parametrů provozovatelů služby, za účelem ochrany svého zdraví a zdraví lidí využívajících ony služby. Ekonomické dopady na služby jsou různorodé. Některé služby v rámci různých průmyslových odvětvích musely svoji činnost pozastavit, jiné naopak díky této pandemii získaly více na své popularitě.
Organizace Eurostat, která se zabývá statickými údaji v rámci Evropské unie, udává, jak pandemie COVID‑19 dopadla na služby za druhý kvartál roku 2021. V tomto kvartále došlo k celkovému nárustu obratu služeb v rámci Evropské unie o 3,2 % oproti prvnímu kvartálu tohoto roku. Největší obrat v tomto kvartále měly služby poskytující ubytování a stravování a dohromady jejich obrat dělá 28,4 % z celkového obratu. Celkový obrat za tento kvartál dosahuje 94 % obratu, který byl před pandemií COVID‑19 ve stejném období. Vývoj obratu v druhém kvartále roku 2021 si lze prohlédnout na obrázku 2 [4].
Aby mohly být služby v průběhu pandemie COVID‑19 transformovány, bylo nutné je na to řádně připravit. Řada služeb, ale nebyla navržena na rychlou a agilní transformaci, což vedlo buď k omezení činnosti daných služeb nebo k jejich zániku. Značnou výhodu v tomto směru měly služby, které využívaly digitální technologie. Služby, které digitální technologie do té doby nevyužívaly, byly donuceny tyto technologie začít alespoň z části používat nebo pozastavit svoji činnost.
Služby, které už využívaly digitálních technologií, vyšly z této pandemie nejlépe, jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska nárustu jejich popularity. Mezi tyto služby lze zařadit rozvážení jídel zákazníkům. Tato služba se během pandemie rozrostla i o rozvoz nápojů. Toto lze pozorovat na podniku Ugo i Fruitisimo, které svou novou službu dokázaly rychle připravit. Síť Fruitisimo spustila za pomoci svých zaměstnanců vlastní rozvoz ovocných nápojů a ovoce 17.3.2020, a to nejprve po Praze, následně přidala i Brno [5]. Tato služba nyní přetrvává do dnešního dne, kdy lze tyto položky stále objednat. Lze tedy hovořit o tom, že dopad na tuto služby byl pro uživatele i provozovatele kladný, protože uživatel získal novou položku k objednání a provozovateli se zvýšil zisk.
Další služby, které zažily nárůst uživatelů v době pandemie byly telefonické a online služby. Příkladem mohou být linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212, které využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR. Tento systém se ukázal jako plně funkční pro snižování dopadů mimořádné události a nouzového stavu do duševního zdraví populace. U velkých linek důvěry docházelo k velmi vysokému náporu a převisu hovorů [6]. Díky dopadu Covidu-19 na tuto službu bylo nutné navýšení pracovních pozic pro obsluhu této služby.
V oblasti školství došlo k velikému nárustu využití online služeb, zejména skupinových videohovorů. Skrze videohovory začala být vedena výuka a žáci tak mohli zůstat v kontaktu s vyučujícím a mezi sebou. K těmto videohovorům byly využívány aplikace jako Zoom, Google Meet a Microsoft Teams. Microsoft Teams byl státem doporučený nástroj, protože kromě služeb ve formě videohovorů bylo možné tuto aplikaci využít, jako službu pro zasílání vyučovacích materiálů žákům. Žáci mohli naopak zasílat vyučujícím vypracované úkoly. Dále skrze tuto aplikaci bylo možné využít službu elektronické evidence docházek jednotlivých studentů. Tato aplikace umožňovala jako službu vytvořit i skupiny žáků, které fungovaly defacto jako třídy. Dopadem pandemie je, že aplikace a služby s ní spojené se stále využívají i nyní, kdy už je možné chodit do škol prezenčně. Příkladem může být pedagogická i filozofická fakulta Masarykovi univerzity v Brně. Na pedagogické fakultě dochází k vyučování některých předmětů výhradně online, zatímco na filozofické fakultě byla poprvé v historii Masarykovi univerzity zavedena hybridní výuka. Hybridní výuka umožňuje studentům na výuku přijít jak prezenčně, tak ji vzdáleně absolvovat online.
V době pandemie byly rozšířeny služby dopravního podniku města Brna. Nyní je možné využít elektronické jízdenky, které je možné zakoupit pomocí platebních karet. Na tyto karty je nově vynucené vázání tzv. šalinkaret, které dříve byly vydávány v papírové podobě. Dopadem Covidu-19 na tuto veřejnou dopravní službu v městě Brno je zavedení digitálních jízdenek a možnost zakoupení digitálních šalinkaret. Zároveň je možné digitálně ověřit status studenta pro uplatnění slevy na šalinkartě, tedy dochází k využití další služby, a to elektronického ověření osoby.
Vůbec nejhůře postiženou službou je zdravotnictví. Zdravotnická služba nebyla na pandemii v začátcích vůbec připravena a bylo nutné rychle reagovat na měnící se podmínky při využívání této služby. Příkladem může být nečekané zavedení nošení ochrany nosu a úst, dodržování rozestupu mezi lidmi a kontroly lidí, zda nejsou nakaženi. Pro tyto kontroly byly zřízeny speciální místnosti a navrženy metody efektivního otestování na nemoc způsobenou virem COVID‑19. Kromě speciálních odběrových místností vznikala celá nová oddělení pro pacienty, kteří měli pozitivní test na tento virus. Při kontaktu s pacientem pozitivním na COVID‑19, či podezřením na tuto nemoc byli zaměstnanci povinni nosit ochranné pomůcky. Kvůli výskytu nového viru bylo nutné nakoupit nové vybavení nemocnic. Příkladem můžou být plicní ventilátory, ochranné obleky, covidové testy, dezinfekce… Toto vybavení je nyní už připraveno pro budoucí pacienty a jsou připravené postupy a metody, jak se o pacienta starat. Kvůli nedostatku personálu byli povoláni i studenti zdravotnických škol, kteří nyní mají praktické zkušenosti s chodem služby a budou moci v budoucnosti tuto službu poskytovat kvalitněji.
Pandemie ovlivnila z velké části i kulturní služby. Například divadelní představení nemohla být nacvičována a následně předváděna. Tím, že nemohla být předváděna došlo k přesunu divadelních termínů nebo k vrácení peněz zákazníkům, čímž došlo k ekonomickým ztrátám. Filmové odvětví mělo obdobné problémy, které přetrvávají doteď. Různé filmové premiéry jsou kvůli pandemii odkládány na další roky z důvodu zajištění výdělku filmu. Film, který v této souvislosti zažil zvýšené finanční nároky je například nejnovější snímek ze série filmů agenta 007 Jamese Bonda (Není čas zemřít). Tento film obsahuje řadu reklamních produktů. Film byl kvůli pandemii odsunut na letošní rok a společnosti se začaly dožadovat přetočení některých scén a reklam, protože propagované produkty začaly být zastaralé.
Dopady pandemie COVID‑19 na služby ještě nejsou u konce. Pandemie stále probíhá na celém světě a populace není dostatečně proočkována. Pandemie má na služby negativní i pozitivní efekt. V tomto případě záleží, na které konkrétní odvětví se zaměříme. Ekonomické dopady jsou ve většině případů negativní nicméně pandemie vynutila transformaci určitých odvětví. Jakožto student filozofické fakulty Masarykovi univerzity mi hybridní výuka velice vyhovuje. Umožňuje mi lépe časově zvládat studium, které lze nyní snadněji zkombinovat s případnou prací a sociálním životem, který zase utrpěl z důvodu omezení kulturních služeb. Otázkou do budoucna zůstává, jaké další služby vzniknou nebo budou donuceny se transformovat?
Zdroje:
[1]Corona virus economic impact concept image. 3d illustration [online]. New York (USA): Shutterstock, 2020 [cit. 2021–10–7]. Dostupné z: https://www.shutterstock.com/image-illustration/corona-virus-economic-impact-concept-image-1654034092
[2] DOWNE, Lou. Good Services: How to Design Services that Work. London: Laurence King Publishing, 2020. ISBN 978–9063695439.
[3] Služba (Service) [online]. Plzeň: ManagementMania’s Series of Management, 2016 [cit. 2021–10–7]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/sluzba
[4] Impact of Covid-19 crisis on services. Impact of Covid-19 crisis on short-term statistics [online]. 2020 [cit. 2021–10–7]. ISSN 2443–8219. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Impact_of_Covid-19_crisis_on_services
[5] Pandemie nastartovala mimo jiné i rozvoz nápojů [online]. Praha: PHD, a.s, 2020 [cit. 2021–10–7]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2020/05/pandemie-nastartovala-mimo-jine-i-rozvoz-napoju/
[6] Dopady krize způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a duševního zdraví populace ČR — zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2021 [cit. 2021–10–7]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/01/Dopady-krize-zp%C5%AFsoben%C3%A9-koronavirem-SARS-CoV-2-a-du%C5%A1evn%C3%ADho-zdrav%C3%AD-populace-%C4%8CR.pdf?fbclid=IwAR3Ek9NV2VHzK3jkuMpM_Co5gTKEO0mkSNRs45_aSX1RDBUJbqt1WUfysbw
