Enviromentální témata a design thinking v praxi
Design thinking nebo také designové myšlení není samostatný obor, ale spíše přístup. Ten využíváme k řešení vzniklých problémů a také k inovacím stávajících procesů a služeb. Přístup designového myšlení je ve společnosti již řadu let. Samotný design je využíván od počátku věků, designové myšlení zaznamenáváme v počátcích 20. století. Designerský manželský pár Charles a Ray Eamesovi před začátkem designového procesu svého produktu (židle Eames) první zaměřili na „learning by doing“. Tímto postupem se snažili první přijít na rozsah a možná omezení před samotným designem produktu. Spolu s Jean Muir jsou Eamesovi pokládáni za ranou ukázku designového myšlení — je to především díky tomu, že s porozuměním nahlíželi na potřeby konečných uživatelů svých produktů. Přestože existují tyto příklady designového myšlení, byl design v obchodní sféře brán spíše jako doplněk než funkční postup. Až v 90. letech 20. století byl ustanoven termín „design thinking“ Davidem Kelleym, Timem Brownem a Rogerem Martinem, kteří sjednotili metody a myšlenky do ustáleného konceptu.[1]
Design thinking je tedy „[..] inovativní medota, používáná při návrhování produktů a služeb, ale také tvůrčí přístup k řešení složitých problému (nezávisle na odvětví či oblasti života) obecně.“ [2] Navzdory této citaci design thinking nemá ustálenou formu definice, je to především způsob myšlení a přístup k řešení problémů.[3]
Níže jsem vybrala pár zajímavých ukázek designového myšlení ve spojitosti s životním prostředím a redukcí lidského impaktu na přírodu kolem nás.
Designing Waste Out of the Food System
V reakci na zbytkový potravinový odpad vznikla s Rockefellerovou nadací studie, která měla za úkol nalézt šetrné řešení na základě designového myšlení zaměřeného na člověka. Do této iniciativy týkající se plýtvání potravinami se v roce 2016 zapojilo 20 000 lidí ze 113 zemí na základě výzvy od OpenIDEO. Výzva trvala šest měsíců a lidé během toho sledovali vlastní potravinové přebytky, které vyhodili, a navrhovali případné řešení. Účastníci přispěli přes 450 nápady, z nichž se vybralo pouze 12 nejlepších. Jedním z návrhů bylo vytvořit recyklovatelnou alternativu k plastům z nejedlých potravinových a papírových odpadů. Tento nápad poté podpořila nadace Closed Loop Foundation grantem. Díky vzniklé platformě Food Waste Alliance, která podporuje sdílení nápadů mezi inovátory, dosáhly zapojené firmy pokroku ve své práci. Příkladem je firma RISE, které díky investici bylo umožněno provést prototyp mletí použitého obilí z vaření piva na mouku, která se dál používala na pečení pečiva.
Rockefellerova nadace také podpořila spolupráci City Harvest a IDEO, kde bylo cílem poznat uživatelepotravinových bank a jejich zvyky a také zjistit, zda se sní jídlo, které poskytnou. Výzkumníci provedli pozorování a rozhovory s různými rodinami napříč městskými obvody New Yorku. V jednotlivých rodinách, které využívají pomoci potravinové banky, pozorovali její členy při vaření a odkrývali, jak potraviny využívají a jaký pro ně mají jednotlivá jídla význam. Z výsledků navrhlo IDEO několik inovací pro City Harvest. Jednou z nich bylo pořádání komunitních kurzů vaření, vyžádání konkrétního jídla nebo rezervace určitého času přes textovou zprávu.
V roce 2017 pak IDEO spolupracovalo na přehodnocení hotelových bufetů typu „sněz, co můžeš“. Výzkumníci z IDEO zkoumali jak strávníky hotelu, tak hotelový personál. Z výsledků vyplývá, že zaměstnanci si přidali jen tolik jídla, kolik opravdu potřebovali, zatímco hosté své talíře přeplňují. Z jídla, které si hosté dají, přitom sní pouze polovinu. Z nasbíraných dat o chovaní hostů v bufetu se poté vytvořily drobné alternativy, např. menší talíře nebo objednání potravin přes server.[4]
Design thinking about climate change
V roce 2009 inicializovala designová firma IDEO vznik stránek LivingClimateChange.com, které se zabývají designovým myšlením a mírou jejich ovlivnění environmentálních témat.[5]
Ve spolupráci s IDEO se nizozemská univerzita, Delft University of Technology, specificky Faculty of Industrial Design Engineering rozhodla zahrnout metodiku designového myšlení ze stránek Living Climate Change do výuky zaměřené na udržitelný design. Po dobu deseti týdnu využívali studenti tuto designovou metodiku v souvislosti s vytvořením možných budoucích událostí týkajících se změny životního prostředí. Výsledné shrnutí ukázalo, že iniciativa Living Climate Change dokázala studentům pomoci jako nástroj pro rozsáhlé témata a také příklad toho, že můžeme změnit svět kolem nás k lepšímu.[6]
Smog Free Tower a Smog Free Bicycles
Projekt s názvem Smog Free Tower, za kterým stojí designér Daan Roosegaarde, spojuje lidi, architekturu a technologii. Tato čistička vzduchu stojí v ulicích Číny a je považována za největší čističku vzduchu na světě. Technologie na patentované iontové bázi vyrábí neznečištěné bubliny vzduchu a umožňuje tak lidem závan čistého ovzduší. Projekt se po pár letech rozšířil, když se Roosegaarde rozhodl podpořit ekologicky nezatěžující dopravu, cyklistiku. Rozhodl se vytvořit kola, která fungují na stejném principu jako věžní čistička vzduchu. Cyklisté projíždějící městem tak mají možnost redukovat toxiny a pomáhat tvořit čistější prostředí pro všechny.[7]
UPSHIFT design thinking hackathon a znečištění ovzduší
UNICEF ve spolupráci s vládními i nevládními subjekty vytvořila roku 2018 ve Skopji hackathon designového myšlení, do kterého zapojila především mladé lidi ve věku 12 až 19 let. Byly vytvořeny týmy a každému byl udělen peněžní grant pro realizaci výsledného projektu. Jednotlivé týmy tak s nadšením vytvářely řešení pro redukci znečištění, které poté aplikovaly ve škole a také kolem školy. Za vznikem designérského hackathonu je snaha naučit studenty rozvíjet dovednosti a prakticky je využívat.[8]
Creating a sustainable water future with design thinking
Město Fort Wayne se rozhodlo zlepšit služby týkající se městského vodovodního systému. Město (především městské služby) se rozhodlo spolupracovat s Arcadis skrze Sprint Orange, designový sprint. V rámci tohoto dvoudenního sprintu si určili tři výzvy, kterými se chtějí zabývat. Každá z výzev měla brát v potaz veřejné bezpečnost a zdraví, podporu ekonomiky a ochranu životního prostředí. Sprint Orange byl založen na vytvoření konceptů řešení s jejich následným protříděním. Dále se také v rámci sprintu vytvořily prototypy, které se testovaly a shromažďovala se ně zpětná vazba. Závěrem designérského sprintu bylo představení nápadů a jejich prosazení. Vzniklo tak několik řešení a prototypů na řešení daných tří výzev. Tyto řešení a prototypy se zaměřovaly na lepší pochopení konečného zákazníka a jeho potřeb a lze toho dosáhnout díky digitálním technologiím. Dále rozšíření ekosystému může vést k řešení, které je udržitelnější. Design thinking využitý v Orange sprint tak v tématu vodohospodářských služeb spojil zákazníky, digitální specialisty, datové vědce a další odborníky.[9]
[1] GIBBONS, Sarah. Design Thinking 101. In: Nielsen Norman Group [online]. 16.07.2016 [cit. 2020–11–17]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/design-thinking/
[2] FÜLÖP, Rado. Co je to Design Thinking? In: UX.House [online]. 17. 06. 2018 [cit. 2020–11–17]. Dostupné z: https://ux.house/o/design-thinking/co-je-to-design-thinking/
[3] How do people define design thinking? IDEO [online]. [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://designthinking.ideo.com/faq/how-do-people-define-design-thinking
[4] Designing Waste Out of the Food System. In: IDEO [online]. [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://www.ideo.com/case-study/designing-waste-out-of-the-food-system
[5] MCMANUS, Emily. Design thinking about climate change: IDEO’s new LivingClimateChange.com. In: TED Blog [online]. 29.09.2009 [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://blog.ted.com/design_thinking/
[6] BAKKER, Conny, David PECK, Pascal SOBOLL a Erik TEMPELMAN. Living climate change: Design thinking and learning in complexity [online]. 2010 [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.945.4567&rep=rep1&type=pdf
[7] MARTIN, Taahirah. The designers combating air pollution. In: Design Indaba [online]. 14.10.2019 [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://www.designindaba.com/articles/creative-work/designers-combating-air-pollution
[8] PAPPAS CAPOVSKA, Suzie a Irina IVANOVSKA. Young Innovators Take On Air Pollution: Innovative air pollution solutions in and around schools from the UPSHIFT design thinking hackathon. In: UNICEF Office of Innovation [online]. 24.12.2018 [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://www.unicef.org/innovation/stories/young-innovators-design-thinking-hackathon-air-pollution
[9] AKBAS, Ertan. Creating a sustainable water future with design thinking. In: Arcadis US [online]. 30.11.2018 [cit. 2020–11–18]. Dostupné z: https://www.arcadis.com/en/united-states/arcadis-blog/ertan-akbas/creating-a-sustainable-water-future-with-design-thinking/
