Facilitační techniky pro podporu divergentního myšlení
Myšlení je psychickým, kognitivním procesem, díky němuž rozpoznáváme předměty a jevy do hloubky, poznáváme jejich podstaty, vztahy i příčiny. Myšlení je provázáno s vnímáním, pamětí, představivostí i řečí.
Divergentní a konvergentní myšlení
Guilford v 50. letech navrhl a představil trojrozměrný model inteligence. Komplikovaný model předpokládá rozlišení dvou druhů myšlenkových operací. Jedná se o konvergentní a divergentní myšlení. Konvergentní „produkce“ poskytuje vyvozování konkluzí na základě logického uvažování, na druhé straně divergentní „produkce“ vede k vytváření a hledání alternativ. Konvergentní myšlení tedy využíváme při řešení úloh, které mají jednoznačné či jediné řešení. Divergentní myšlení se uplatňuje k řešení problémů, které mají více různých řešení nebo jejichž vyřešení je možné uskutečnit různými postupy. Guilford předpokládal, že pro tvořivého jedince je typické divergentní myšlení i přesto, že k vyřešení problému je třeba použít i jeho protikladu. Divergentní myšlení však vede k vytvoření různých alternativ a z těchto alternativ prostřednictvím myšlení konvergentního vybereme to nejvhodnější řešení. [1]
Divergentní myšlení je myšlení různými směry, nebo hledání více odpovědí na otázky, na které existuje více náležitých odpovědí. (např. Co by se stalo, kdyby vysvitlo slunce?)
Konvergentní myšlení je myšlení, prostřednictvím něhož hledáme odpověď na otázku, která může mít jen jednu náležitou odpověď (např. Kolik je druhá odmocnina ze 4?)
Designové myšlení
Na proces designového myšlení pohlížíme jako na systém vzájemně se překrývajících fází. Součástí procesu jsou tři fáze:
· Inspirace,
· ideace,
· iterace.
Designové myšlení je proces nelineární, který osciluje mezi konvergentním a divergentním myšlením, abstraktem a konkrétnem. [2]
Cílem divergentního myšlení je tedy v poměrně krátkém časovém úseku generovat spoustu představ, myšlenek, nápadů náležící určitému tématu. Zahrnuje diverzifikaci tématu do různých kategorií za účelem získání přehledu o aspektech patřících k tématu. K divergentnímu myšlení obvykle dochází spontánně, plynule a myšlenky jsou vytvářeny náhodným a neorganizovaným způsobem. Poté jsou tyto myšlenky a informace organizovány a strukturovány prostřednictvím myšlení konvergentního.
Pozn. ze slovníčku Designového myšlení pro knihovny: KONVERGENTNÍ znamená proces oříznutí nebo zúžení nápadu. DIVERGENTNÍ znamená expanzivní typ myšlení, které je zaměřené na vytváření a zkoumání nápadů.
Facilitační techniky
K podpoře divergentního myšlení nám pomáhají různé metody a techniky. Zde se zaměříme na techniky facilitační.
Pozn. Facilitátor — vedoucí týmu nebo jiný člověk, který by měl diskuzi moderovat. Facilitátor by měl rozumět pravidlům brainstormingu a podnětům k diskuzi. Jeho úkolem je spíše zaznamenávat nápady ostatních členů týmu než se sám aktivně účastnit. [2]
Brainstorming
Brainstorming je technika, díky níž vzniká kreativním a nestrukturovaným způsobem seznam nápadů. Účastníků brainstormingu je několik a pracují společně pod vedením facilitátora. Cílem je vygenerovat v určitém, omezeném čase co nejvíce nápadů. Během procesu jsou zaznamenány všechny nápady a žádný není přehlížen ani kritizován. Poté, co je vygenerován dlouhý seznam, je možné se vrátit a přezkoumat body podle kritiky. [3]
Další informace o metodě zde.
Brainwriting
Jednoduchá metoda, která vychází z výše uvedeného brainstormingu a řídí se stejnými základními pravidly. Účastníci však své idee zapisují na papír, což může mít jisté výhody:
· zaniká dominance hlasů některých účastníků
· silná orientace na daný úkol
· vhodné pro kontroverzní témata
· vhodné v případě, že účastníci mají problém se socializovat, nebo se naopak socializují až příliš
Další informace o metodě zde.
Metoda šesti klobouků
Six thinking hats je metoda vyvinutá maltským psychologem Edwardem de Bono. Jedná se o systém pro přemýšlení ve skupinových diskuzích i pro individuální myšlení.
Pomyslné klobouky představují šest způsobů myšlení, čímž podněcují členy týmu, aby nahlíželi na konkrétní problém z různých perspektiv. [3] Členové týmu si klobouky nasadí a chovají se podle jeho barvy.
Barvy klobouků [4]
1. Bílý klobouk — informace
Příprava informací, konstatování přesné informace
2. Červený klobouk — emoce
Účastníci sdělují své pocity bez konkrétního důvodu. Zde je velmi důležitá důvěra ve skupině a příjemná, uvolněná atmosféra.
3. Černý klobouk — negativismus
Využíváno kritické uvažování, upozornění na chyby, rozpory, problémy, nevýhody. Věnujeme se racionální kritice faktů, projektů a navrhovaných řešení.
4. Žlutý klobouk — pozitivismus
Hledání silných, slabých stránek, výzev a pozitiv. Cílem je racionální navržení velkého množství pozitiv. V této fázi myslíme konstruktivně.
5. Zelený klobouk — kreativita
Hledání nových nápadů, vizí, výzev a příležitostí. Myšlení je co nejvíce kreativní a divergentní. V této fázi je možné pouze přemýšlet nad nápady.
6. Modrý klobouk — odstup
Modrý klobouk dostane vždy facilitátor. Zde aplikujeme uvažování o celkovém problému, hodnotíme proběhlou diskuzi, na problém se díváme s odstupem. Vypracováváme zde závěry, shrnutí.
Další informace o metodě zde.
Analýza swot
Divergentní facilitační metoda vhodná pro plánování. Základem je analýza vnějších a vnitřních faktorů působících na daný projekt [5] Je jednou z nejpoužívanějších metod k provádění strategické analýzy, jejímž účelem je nejčastěji identifikovat silná a slabá místa firmy či organizace.
Fáze provedení SWOT [5]
· Příprava na provedení SWOT analýzy
· Identifikace a hodnocení silných a slabých stránek
· Identifikace a hodnocení hrozeb a příležitostí
· Zpracování matice SWOT
Další informace o metodě zde.
SCAMPER
Jedná se o metodu, kde uplatňujeme soubor návodných, myšlení podněcujících otázek, jež nám pomohou řešený problém diverzifikovat na dílčí části a získat jiný úhel pohledu. SCAMPER nám přináší nová, neotřelá řešení a rozvíjí stávající náměty nebo produkty.
1. Nahraďte
2. Kombinujte
3. Přizpůsobte
4. Upravte
5. Použijte k něčemu jinému
6. Odstraňte
7. Přeskupte
Další informace o metodě zde.
Excursion Technique
Facilitátor vydá pokyn účastníkům, aby zavřeli oči a představili si exkurzi do prostředí, které nemá s řešeným problémem nic společného. Může se jednat například o cestu do exotiky, podivné země, pláž nebo o let balonem. Současně facilitátor povzbuzuje účastníky, aby rozpustily své myšlenky a nechali působit svou představivost. V průběhu je třeba účastníky nechat podrobně napsat vše co si představují. Doba trvání této techniky je 5 až 10 minut.
Další informace o metodě zde.
Metoda 635
Metoda 635 je brainwritingová metoda, která rozvíjí myšlenky týmu o 6 členech. Účelem metody je vymyslet velké množství nápadů a řešení diskutovaného problému, vytvořit kreativní prostředí v týmu a identifikovat příležitosti pro vylepšení produktu nebo procesu.
• 6 — nejvýhodnější počet účastníků
• 3 — při každém kole má účastník vygenerovat alespoň tři nápady na řešení
• 5 — jedno kolo trvá 5 minut
Facilitátor seznámí 6 účastníků s problémem, který je řešen. Během pěti minutového řešení budou účastníci sedět u kulatého stolu tak, aby mohli formuláře po zaspání nápadů podávat ostatním kolegům.
Další informace o metodě zde.
Divergentní myšlení je podstatou kreativity. Tato schopnost nám otevírá nové způsoby jak kombinovat zdroje různým způsobem a probouzet v sobě nezvyklé nápady. V našem běžném životě, kultuře a pracovním prostředí je obvyklé rozvíjet především konvergentní myšlení. [7] Divergentní způsob ale funguje velmi dobře v situacích, kdy není předem jasné její řešení, a je potřeba se chovat kreativně. Je tedy žádoucí rozvíjet kreativitu a myslet divergentně.
Použitá literatura
[1] PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. 296–297. Praha: Academia, 2004. ISBN 978–80–200–1499–3.
[2] Designové myšlení pro knihovny: příručka pro knihovny zaměřené na uživatele. Brno: IDEO, 2016. ISBN 978–80–88123–11–8. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/designove-mysleni-pro-knihovny.pdf
[3] 100 metod. [online]. [cit. 2019–11–01]. Dostupné z: https://100metod.cz/
[4] KISK. Šest barevných klobouků. FF — KISK: Kreativní práce s informacemi [online]. Brno: Kabinet informačních studií a knihovnictví, ©2019 [cit. 2019–11–18]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kreativita/temata/kreativni-techniky/sest-barevnych-klobouku
[5] GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a David ŘEHÁK. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978–80–265–0032–2.
[6] BrainTools. Scamper. BrainTools [online]. Olomouc: BRAIN TOOLS GROUP, ©2014–2019 [cit. 2019–11–18]. Dostupné z: https://www.braintools.cz/toolbox/kreativni-techniky/scamper.htm
[7] SVOBODOVÁ, Ivana a Michal ANDERA. Od nápadu k podnikatelskému plánu: jak hledat a rozvíjet podnikatelské příležitosti. Praha: Grada, 2017. ISBN 9788027104079.
