Fjord trendy 2019: Data minimalismus a design služeb
Designová a inovační instituce Fjord pod záštitou agentury Accenture Interactive zveřejnila své trendy pro rok 2019, které podle nich budou v tom roce hýbat světem. Tyto trendy odrážejí technologický, politický a ekologický stav našeho světa. Prudká poptávka po zdrojích planety odráží poptávku po našem čase a pozornosti, což vede k letošnímu tématu trendů: hledání hodnoty a relevance. Jedním z těchto sedmi trendů je data minimalismus.
V roce 2018 se vnímaní lidí při rozpravách o využití dat změnilo. Změnilo se chápání výměny hodnot mezi vlastníkem dat a uživatelem (organizacemi).
Soukromí a osobní informace jsou tím nejvzácnějším, propojují naše životy a jsou jeho nedílnou součástí. Ale přišlo se na to, že lidé vlastně nevědí, jak jsou jejich osobní data využívána. Každá vymoženost moderní doby, ať využívaná k práci či zábavě, potřebuje ke své funkčnosti alespoň nějaká vaše soukromá data. Poskytování dat se stalo téměř zvykem, ať už při nakupování online, sdělováním údajů o platebních kartách či registraci do aplikací a služeb.
Zde se začalo mluvit o digitálním minimalismu, lidé si všímají, kolik dat se o nich vlastně sbírá. Každá stránka vyžaduje cookies, vše se musí propojit s Facebookem či gmailem, jinak se nedostanete dál. Všimli jste si, jak se vám časem personalizují reklamy? Za to taky může sběr dat.
Vzrůstající obavy vlastníků dat rostly, organizace musely jít vpřed a začít na to reagovat, a tak zahájily transparentnost dat. Začaly přemýšlet, jaká data opravdu potřebují sbírat a kolik dat mají vlastně nadbytečně. Spotřebitelé tak mohli firmám věřit, že jejich data využívají jen pro vytváření nových produktů a služeb, a že data jsou využívány a ukládány odpovědně.
Dětské hodinky
Ke zneužívání dat dochází na místech, na kterých byste to nečekali. Svá data sdílíte s internetem i v případech, kdy využíváte věci ke své ochraně. Stát se tomu tak může například u dětských náramkových hodinkách.
Náramkové hodinky pro děti značky Enox-Safe-Kid-One byly navrženy tak, aby umožnili rodičům sledovat polohu nositele a kontaktovat je prostřednictvím doprovodné aplikace. Hodinky jsou vychvalovány pro snadný kontakt a lokalizace nositele, což se rodičům velmi líbí. Avšak Evropská komise uvedla, že tyto hodinky, vybaveny globálním pozičním systémem (GPS), mikrofonem a reproduktorem, představují pro děti vážné riziko. Komise varovala, že aplikace může být snadno nabourána, což umožňuje cizincům sledovat děti nebo skrýt jejich opravdovou lokaci. I takhle se dají zneužít osobní data. [1]
Reklama cílená na uživatele
Za již zmiňované personalizované reklamy odpovídá i společnost Google se svým vyhledávačem, který je mezi uživateli jeden z nejrozšířenějších. Už v roce 2001 využíval Google data uživatelů. Pro cílení reklamních sdělení přímo na konkrétní osobu využívala tato společnost historii vyhledávání. Pokud uživatel zadá dotaz do vyhledávače a následně na nějaký klikne, Google si tuto webovou stránku zapamatuje. Podle vašeho výběru pak personalizuje další vyhledávání a reklamy. Pokud navštívíte například stránku o cyklistice a následně vyhledáte slovo „dovolená“, může vám být nabídnuta reklama na zájezdy s možností cyklistiky. [2]
Aféra úniku dat
Teorii minimalismu dat nejvíce ovlivnila aféra Facebooku a zneužití osobních dat uvedených právě na této platformě.
Facebook - sociální síť, kterou dnes využívá více než dvě miliardy uživatelů. Byla založena v roce 2004 Markem Zuckerbergem. Tato největší sociální síť v roce 2018 přiznala, že osobní data více než 87 milionů lidí byla zneužita firmou Cambridge Analytica. Tato britská firma zabývající se využitím digitálních dat na předvolební kampaně tajně využila data uživatelů pro své politické účely. Informace byly získávány použitím aplikací lákající na kvízy, zábavu či výhry cen. Díky těmto metodám se podařilo získat informace nejen o konkrétním uživateli, ale i o všech jeho přátelích.
Řešením této situace bude chystaný americký zákon na regulaci politické reklamy na internetu. V ochraně soukromí chce Zuckerberg postupovat podle podobných pravidel, jaké přináší EU v podobě GDPR. Cambridge Analytica nadto není jediná, kdo údaje o uživatelích Facebooku sbíral. Do roku 2015 bylo běžné, že stovky až tisíce dalších subjektů dělaly totéž.
GDPR
Důvěra zákazníků v organizace shromažďující a využívající jejich data byla narušena.
Z tohoto důvodu vzniklo obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation neboli GDPR). Tato nová legislativa vznikla díky Evropské Unii za účelem zvýšení ochrany osobních údajů občanů. GDPR se týká všech institucí a firem, ale i jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. Hájí jejich právo proti neoprávněnému zacházení s jejich daty včetně osobních údajů. V celé EU je toto revoluční nařízení účinné od května 2018. [3]
V průzkumu pro společnost IBM uvedlo 75 procent respondentů, že nebudou kupovat produkt od společnosti — bez ohledu na to, jak skvělý — pokud nedůvěřují této společnosti k ochraně svých dat, zatímco 60 procent respondentů ohodnotilo potenciální válku méně závažnou než kybernetickou bezpečnost.[4]
Ocean protocol
Jak je zmíněno ve zprávě Fjord trendů, řada organizací a účastníků viděla příležitost zapojit se do rychle rostoucího trhu s obchodování s daty. Vytváří tak nové lepší způsoby kontroly dat a jejich zpeněžení. Nově tak existují společnosti, které vyvíjí systémy umožňující lidem prodávat svá vlastní data.
Jedním z nich je například Ocean Protocol. Ocean protocol je systém, který dává lidem větší moc nad jejich daty. Využívá technologii blockchain, která umožňuje sdílení a prodej dat bezpečným, zabezpečeným a transparentním způsobem. Prostřednictvím technologie blockchain a tokenů Ocean Protocol spojuje poskytovatele dat a spotřebitele, umožňuje sdílení dat a zároveň zaručuje sledovatelnost a důvěru pro všechny zúčastněné strany. Účelem protokolu Ocean je poskytnout vlastníkům údajů kontrolu nad jejich datovými aktivy a zabránit jim v uzamčení na jakémkoli jednotném trhu. [5]
Pozn.: O blockchainu se často hovoří jako o distribuované databázi, ve které jsou navždy uloženy veškeré záznamy, které jsme do ní vložili.
Open Data for All
Pokud organizace navrhnou průhlednost, budou moci obnovit důvěru a umožnit jednotlivcům věřit, že jejich vztahy s těmito organizacemi jsou vzájemně prospěšné.
Transparentní design znamená jasně prokazovat hodnotu, kterou mohou získat vlastník i uživatel dat, a navrhovat produkty a služby, aby jednotlivci získali větší kontrolu.
Iniciativa Open Data for All vznikla pod záštitou New York City a je důkazem, že důvěra a transparentnost nabízejí firmám organizační výhodu. Cílem této iniciativy je zlepšení dostupnosti, odpovědnosti a transparentnosti vlády New Yorku. Zveřejněním všech datových souborů vytvořených městskými agenturami a organizacemi pomáhá Newyorčanům používat, dozvědět se a v konečném důsledku těžit z městských dat. Program byl vytvářen po dobu více jak 10 let a věří se, že občanům New Yorku bude velmi prospěšný. [6]
Krowdthink
Příkladem, jak minimalizovat svoje data, je platforma Krowdthink. Ta se zaměřuje na minimalizaci dat jako způsob, jak snížit riziko a zvýšit soukromí. Tvůrce této platformy Geoff Revill se rozhodl navrhnout systém, který dokáže pracovat s co nejmenším počtem těchto dat. Ideální platforma je podle něj taková, která neukládá žádná data. Zabezpečením osobních dat lze pomocí jejich minimalizace. Proto se pustil zejména do vytváření služeb založených na poloze, které nemusely znát vaši skutečnou polohu.
Výsledkem této snahy je aplikace Krowd, která umožňuje lidem na stejném místě připojit se a komunikovat, aniž by technologické zázemí muselo znát fyzickou geografii daného místa. [7]
Aplikace jsou se svým důrazem na minimalizaci soukromí a dat v souladu s obecným nařízením GDPR. Cílem společnosti Krowdthink je „stát se nejdůvěryhodnější platformou pro sociální angažovanost a síťování na světě“. [8]
Naše osobní informace, ať už jméno, adresu, email nebo datum narození požaduje každá druhá aplikace. I při objednávání zboží musíme zadat kontaktní údaje, bez kterých nás to často nepustí dál v objednávce. Tyto drobnosti, které často přehlížíme za vidinou něčeho prospěšného, mají nedozírné následky. Data na internetu přetrvávají po velmi dlouhou dobu a nikdo si nemůže být jistý, jak s nimi bude naloženo.
Díky této teorii minimalismu si lidé uvědomují smysl ochrany osobních údajů. Lidé si konečně uvědomují, kam všude vkládají své osobní informace a jak mohou být zneužity. Díky GDPR víme, jak se s našimi daty nakládá, co se s nimi děje. Díky iniciativám jako Open Data for All má design s důrazem na minimalismus dat smysl.
Design služeb by na měl brát ohled především na zákazníky a jejich data. Organizace začínají usilovat pouze o data, která potřebují pro své produkty a služby. Minimální životaschopná data budou novým trendem v designu produktů.
Zdroje:
[1] EU recalls children’s smartwatch over data fears. In: The Guardian. [online]. 2019. Dostupné z : https://www.theguardian.com/technology/2019/feb/05/eu-recalls-childrens-smartwatch-over-data-fears
[2] SKOČEK, Jakub. Politika společnosti Google v oblasti sběru a uchovávání dat uživatelů. Akademie Věd ČR [online]. 2015. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/politika-google-sber-uchovavani-dat/?fbclid=IwAR261SEGRykrBu6sDO3ffWii6fWWw5dV_tUO_f18O8ZE9LP_JfWpgvqkTh4
[3] Obecné nařízení o ochraně osobních údajů prakticky [online]. Dostupné z: https://www.gdpr.cz/
[4] Fjord Trends [online]. 2019. Dostupné z: https://trends.fjordnet.com/trends/data-minimalism
[5] Ocean Protocol [online]. 2019. Dostupné z: https://oceanprotocol.com/
[6] NYC Open Data [online]. 2017. Dostupné z: https://opendata.cityofnewyork.us/
[7] CARROLL, Simon. Data minimalism and making social private. In: Internet of me [online]. 2018. Dostupné z: http://internetofme.net/data-minimalism-and-making-social-private/
[8] Krowdthink [online]. 2012. Dostupné z: https://krowdthink.com/
