Fjord trendy 2019: Paradox inkluzivního designu
Mezinárodní firma Fjord, je firmou zabývající se zlepšováním designu služeb, návrhu služeb a tvorbou produktů. Zaměřuje se na rychlý vývoj technologií, které mění způsob lidského života a snaží se uspokojit požadavky lidí, které se mění stejnou rychlostí. Elegantní jednoduchost je jedním ze základních pilířů firmy Fjord, která pomáhá s pochopením digitální sféry. Cílem Fjordu je navržení služby Living Services, která bude sama reagovat na potřeby uživatelů a bude tudíž stále relevantní.
U každého projektu se firma zaměřuje na elegantní jednoduchost (tvorba designu, který je jednoduchý a zaujme srdce i mysl), zábavu a spolupráci, emoce a logiku (pochopení problému při interakci s uživatelem), zvědavost (kreativní spolupráce rozdílných lidí), neustálou inovaci (nejen zlepšování již existujících služeb, ale také navrhování prototypů) a design, který nikdy nekončí (možnost průběžného vylepšování služby) [2]
„Přivádíme průlomově propojené produkty a služby k životu, přepracováním vztahů mezi lidmi a okolním světem.“ [3](překlad autora)
V každém roce firma Fjord představuje řadu trendů, které jsou pro dané období zásadní. Pro rok 2019 bylo zvoleno téma Hledání hodnoty a relevance, které nebude zaměřeno jen na působení na jednotlivce, ale především také na působení na svět. Toto téma představuje sedm podtémat, a to Poslední brčko? (zabývá se postojem ke znečištění, globálnímu oteplování a dalšími druhy enviromentálních problémů), Minimalizace dat (zabezpečení osobních údajů, sdílení jen potřebných dat), Před obrubníkem (trend zaměřený na dopravu, orientování se na reálné potřeby jedince, omezení velkého množství možností v dopravě), Vesmírná odysea (zabývá se propojením člověka s technologií, navržením nástrojů a prostoru pro práci lidí a danou technologií), Syntetické reality (zabývá se schopností člověka rozlišit, zda se jedná o realitu či virtuální realitu), Ticho je zlato (problém zahlcení lidí technologiemi a oproštěním se od nich). Posledním trendem je Paradox inkluzivity, kterému je věnován následující text. [4]
Britský standard popisuje inkluzivní design jako:
“Design mainstreamových produktů či služeb, které jsou přístupné a použitelné pro co největší množství lidí, a to bez nutnosti dalších speciálních úprav nebo specializovaného designu.” [6](překlad autora)
Inkluzivní design je spojován také s pojmem univerzální design:
“Základní myšlenkou univerzálního designu tedy je umožnit plnohodnotný a pohodlný život všem lidem, i těm, kteří mají nějaký handicap, trvalý či pouze dočasný, smyslový, či pohybový.” [7]
Inkluzivní design má za cíl oslovit co největší množství uživatelů a vyhovět jejich potřebám. Současná situace je však velmi komplikovaná při řešení tohoto problému, jelikož komunikace s jednotlivci a zjišťování jejich potřeb je pro danou organizaci velmi složitá. Tento problém by do budoucna mohla vyřešit umělá inteligence, která může paradox inkluzivity překonat.
V minulosti byly potřeby uživatelů posuzovány podle věku, pohlaví, místa, příjmu nebo rodinného vztahu. Nyní je však podstatné zaměřit se na životní styl a myšlení lidí.
Fjord trend uvádí, že hlavní výzvou pro příští rok bude vypracování návrhu, jak být inkluzivní v masovém měřítku. [8]Cílem bude zachování přízně zákazníků a vyhovění jejich požadavkům.
Cílem technologických společností bude vyrábět nástroje pro zjišťování potřeb uživatelů, které pomohou efektivněji sesbírat data pro daný design. Inkluzivní design tak zajistí organizacím efektivní a smysluplnou spolupráci se zákazníky.
Příklady:
LULULEMON
Prvním z příkladů inkluzivního designu je obchod Lululemon. Značka Lululemon je známá pro svůj prodej oblečení na cvičení. Jedná se především o oblečení na jógu. Před čtyřmi lety si zástupci firmy Lululemon uvědomili, že jejich značka je preferována spíše u žen a muži, kteří zde nakupují, kupují převážně jen oblečení jako dárek pro ženy. Lululemon se tudíž rozhodl zaměřit svou kolekci na pánské styly oblečení na cvičení. Cílem Lululemonu je v současné době zvýšit procento nakupujících mužů alespoň na čtvrtinu.
Designéři si dávají za cíl spojit technické prvky s příjemností materiálu. Přidaným technickým prvkem je například technologie „anti-stink“, to znamená že vlákna triček obsahují částice stříbra, které zabraňují vsakování potu. Firma mužům ukazuje, že jejich oblečení je nejen zajímavé, ale také, že je jejich oblečení vhodné nejen pro jógu, ale také na posilování v posilovně, CrossFit nebo jiné druhy cvičení.
„Vidíme, jak se Lululemon rozrůstá na značku pro obě pohlaví a brzo nás budou znát nejen jako obchod pro dámské jógové kalhoty“ [10](překlad autora)
UNICODE
Další příklad pro inkluzivní design uvádí konsorcium Unicode, kdy se nejedná pouze o genderovou nevyváženost, ale jedná se o zapojení skupin lidí, kteří se odlišují od předem stanoveného normálu.
Konsorcium Unicode oznámilo, že v druhé polovině roku, přibude do telefonů dvě sta třicet nových emotikonů. Za významnou se tato aktualizace považuje proto, že je zaměřená na postižení a životní zkušenosti.
Součástí aktualizace jsou emotikony pro naslouchadla, ruční a motorizované invalidní vozíky, protetické nohy a paže, bílé „sondovací“ hole používané nevidomými a zrakově postiženými nebo například služební psi a vodící psi. [12]
Do této doby nebyly tyto skupiny lidí nijak zastoupeny ve sféře emotikonu. Díky Unicode mají v současné době i lidé s handicapem možnost vyjádřit pomocí emotikonu své postižení.
Tři kroky k lepší budoucnosti:
01 Spojení kvantity a kvality
Při zlepšování služeb se zaměřit na propojení lidských potřeb a dat, služby pak budou více zajímavé a budou mít u lidí větší úspěch. Dále je podstatné rozeznat kvalitativní poznatky, kvantitativní statistiky a způsob, jak na sebe působí.
02 Zaměření se na potřeby uživatelů
Podstatné je oprostit se od stanovených měřítek určujících společností, zapojit kreativní myšlení a vymyslet službu, která bude založená na základě parametrů, které mají uživatelé společné, jako například motivace, postoje a chování.
03 Stát se Living Services (živým podnikem)
Living services jsou služby, které se přizpůsobují potřebám uživatelů v reálném čase, a tudíž se neustále mění. [13]
Závěr:
Inkluzivní design je v současné době velmi aktuální téma. Nároky jednotlivců na organizace se s vývojem technologií neustále zvyšují. Tudíž je zapotřebí, aby organizace kladly větší důraz na potřeby jednotlivých skupin uživatelů, pokud nechtějí, aby daní uživatelé ztratili zájem o poskytované služby.
Zdroje:
[1] Intelligence: 7 Ideas Expected to Shape the Next Generation of Experience via Fjord Trends 2019 Annual Report [online]. [2019–02–07]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://www.adobomagazine.com/global-news/intelligence-7-ideas-expected-to-shape-the-next-generation-of-experience-via-fjord-trends-2019-annual-report/
[2] We put design at the heart [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://www.fjordnet.com/about-us/what-we-do/
[3] We put design at the heart [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://www.fjordnet.com/
[4] Fjord Trends [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://trends.fjordnet.com/
[5] Fjord Trends 2019: the paradox of inclusivity [online]. [2019–01–29]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: http://aiskills.tech/fjord-trends-2019-the-paradox-of-inclusivity/
[6] What is inclusive design? [online]. © 2013. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: http://www.inclusivedesigntoolkit.com/betterdesign2/whatis/whatis.html
[7] NAVRÁTILOVÁ, Blanka. Univerzální design [online]. 2011. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: http://univerzalnidesign.sweb.cz/ram.html
[8] The inclusivity paradox [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://trends.fjordnet.com/trends/inclusivity-paradox
[9] BAIN, Marc. Lululemon´s next target is mindfulness for men [online]. [2019–01–10]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://qz.com/1518448/lululemons-next-target-is-mindfulness-for-men/?utm_source=email&utm_medium=daily-brief
[10] Tamtéž
[11] Pixabay [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://pixabay.com/cs/illustrations/v%C3%ADr-emoji-cykl%C3%B3n-pohyb-spir%C3%A1la-1820471/
[12] GROTHAUS, Michael. Women finally get menstruation emoji [online]. [2019–06–02]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90302946/women-finally-get-a-menstruation-emoji
[13] The inclusivity paradox [online]. [cit. 2019–10–09]. Dostupné z: https://trends.fjordnet.com/trends/inclusivity-paradox
