Fjord trendy 2021: DIY innovations
“Do It Yourself”, tedy v překladu “Udělej si sám” je fenomén, který, pokud jej přiřadíme například ke hnutí Makers, lze vystopovat na počátek druhého tisíciletí. Prvky tvoření, dotváření a domácího kutění jako součásti každodenního života se ovšem objevovaly ve společnosti již v průběhu celého 20. století. Zejména pak v jeho druhé polovině, kdy se začínají objevovat kutilské časopisy a magazíny, a to nejenom v zahraničí, ale i v České republice. [1]
V povědomí společnosti se myšlenky (nejenom) domácí kreativity inspirující nové produkty, služby i iniciující podnikání znovu a ve větším rozsahu vynořily na světlo s příchodem krize COVID-19. [2] Lidská domácí tvořivost se stala tématem diskutovaným v médiích i u nás — ať už se jednalo o šití roušek, výrobu obličejových štítů nebo tisk všemožných pomůcek na 3D tiskárnách. Nezůstalo ovšem pouze u domácího kutilství a snahy vyrobit si sám pomůcky, které se staly nutnými pro běžný život. Koronavirová pandemie s sebou totiž přinesla také nové nápady, postupy a prototypy produktů a služeb, které byly žádané nebo dokonce nezbytné. A zde vstupuje do hry slovo inovace.[3]
Právě inovace ve spojení s lidskou tvořivostí můžeme nalézt mezi Fjord trendy společnosti Accenture pro rok 2021. Proměna světa způsobená (stále pokračující) koronavirovou krizí má ovšem důsledky dlouhodobé, mít tento trend na mysli i v dalších letech může stále znamenat pochopení potřeb a zájmů uživatelů i lidí jako takových.
Význam inovací a fenoménu DIY je pak možné podle Accenture chápat v několika rovinách. První z nich je posouvání celé společnosti díky inovacím vycházejícím z krize — ty často využívají veškerých možných dostupných nástrojů, aby vzniklo něco nového. To také může vést k využívání nástrojů novými způsoby, které nikdo nepředpokládal nebo k objevování jejich slabin a příležitostí pro rozvoj. Jako příklad lze uvést rozvoj platforem pro komunikaci jako je Zoom a další poté, co začaly být masově využívány pro potřeby práce či výuky. [4]
Online platformy a jejich rozvoj jsou pak další klíčovou součástí tohoto trendu. S přesunem pracovního prostředí do našich domovů vznikají potřeby hledání nových cest jak pracovat, bavit se a žít v našich domácnostech. Tyto potřeby navíc nadále nemizí, jelikož distanční forma existence ve společnosti je stále v určitých situacích potřeba a místo přechodného řešení na ni dnes nahlížíme jako na jednu z možností fungování.
Co to všechno ale znamená pro design služeb? V první řadě pochopení, že může být hodnotné nechat uživatele podílet se na samotné službě. Pravděpodobně nás v tento moment ihned napadá participativní design, nicméně trend DIY inovací jde až za tuto hranici a přichází s otázkou: “Jak mohou uživatelé dotvářet náš produkt nebo naši službu poté, co jim vše představíme?” Svým způsobem se tedy bavíme o předkládání nehotových řešení, která využívají přirozenou tvořivost a kutilství našich uživatelů a teprve poté jsou dokončena.
Také to znamená vytváření služeb s vědomím toho, že mohou být (a je žádané, aby byly) využívány jinými, nepředpokládanými a nečekanými způsoby. Zároveň se posouvá, ztenčuje a smazává hranice mezi tvůrcem a zákazníkem a mezi využíváním služby a jejím inovováním. [5]
Na produktech je možné tento trend pozorovat v poslední době poměrně intenzivně. Snaha nechat uživatele dotvářet věci nebo jim skrze produkty poskytovat příležitosti pro tvoření vede k úspěchu různých tvořivých sad a domácích kreativních setů, reagujících i na hromadný návrat k rukodělným koníčkům, ale symbolizujících také snahu přenést některé zážitky zvenku do prostředí našich domovů. Jednoduchým příkladem mohou být vyšívací nebo pletací sady, sety knihařské či grafické, ale také například různé sady pro domácí přípravu kávy či koktejlů.
V případě služeb se pak v první řadě ocitáme ve sféře rozličných kurzů, tutoriálů, lekcí a workshopů, ať už online či offline. Čím více si navíc uživatelé mohou kurz sami přizpůsobit (například zvolením projektu, na kterém chtějí pracovat), tím více je naplněna jejich role spolutvůrce celé služby. Kromě těchto služeb, které mohou mít charakter akce, se pak přesouváme také k poskytování nástrojů, technologií, platforem či prostor, které uživatelům umožňují tvořit. [5]
Takové služby mohou využívat například prvky knihovny věcí — zapůjčení nebo poskytování vybavení pro různé kreativní vyžití může být inovativní a nečekaně hodnotnou součástí jejich koncepce. Součástí kavárny se pak může stát dílna jako v bratislavském Lab.cafe nebo mohou vznikat z podstaty multifunkční prostory jako je brněnská Industra. Zde je pak možné nejenom realizovat své projekty, ale také se inspirovat, sdílet nápady, vystavovat výsledky své práce a dále rozvíjet inovativní myšlenky.
Součástí designu těchto služeb opět může být myšlenka určité nedokončenosti — v případě, kdy chceme poskytovat uživatelům možnost službu dotvářet, podílet se na ní, musíme počítat s prostorem pro změny a flexibilitou, která je nutná pro přesunutí části kontroly nad designem služby do rukou cílové skupiny či veřejnosti. [3]
Pokud si na tomto místě představíme otevřené dílny, zahrnutí uživatelů do chodu a designu celé služby i prostor, není složité si představit. Trend DIY inovací se ovšem týká, jak již bylo zmiňováno v úvodu, stejnou měrou i online služeb (a produktů). Zde je klíčové hledat způsoby a přístupy umožňující širokou paletu jejího využití, vedoucí k nečekaným a inovativním výsledkům nebo které umožňují alespoň dotvářet obsah, propojovat jej a publikovat vlastní. Znamená to jednoduše vytváření online prostředí, které do popředí staví možnost tvorby a uvědomuje si její potenciál, s čímž pracuje například platforma Roblox, umožňující vytvářet hry a sdílet je s ostatními. Ta do svého kréda kromě “propojení světa skrze hru” zahrnula také snahu “dovolovat lidem představovat si a tvořit”. [6]
Mohlo by se zdát, že s možným koncem koronavirové krize vlna obratu ke tvoření, podnikavosti a kreativitě utichne. Pohlédněme ale na celou situaci ze široka — problémy a krize není nerozumné očekávat i v budoucnosti, ač možná jiného charakteru. Vědomí, že lidská kreativita může být v těchto situacích zdrojem inovací, [7] je pak příslibem lepších zítřků. Mezitím ovšem stojí za to ji podporovat i využívat v rámci designu (nejen) služeb.
Použité zdroje
[1] DOUGHERTY, Dale. The Maker Movement. Innovations: Technology, Governance, Globalization. MIT Press, 2012/07/01, 7(3), 11–14. ISSN 1558–2477. Dostupné z: doi:10.1162/INOV_a_00135
[2] Lockdown boredom may prompt ‘greatest period of creativity in history’. CGTN [online]. Beijing: CGTN, c2020, 14-Jun-2020 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://newseu.cgtn.com/news/2020-06-14/Lockdown-boredom-may-prompt-greatest-period-of-creativity-in-history--RgDass7STe/index.html
[3] Inspiring Innovation Through People. Accenture: Let there be change [online]. Dublin: Accenture, c2022, 2020 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://www.accenture.com/us-en/insights/interactive/fjord-trends-do-it-yourself-innovation
[4] CURTIS, Mark, Martha COTTON, Nick DE LA MARE, Talya FISHER, Fabio SERGIO a Jussi EDLUND. Fjord Trends 2021. Accenture [online]. Dublin: Accenture, c2022, 2020 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://www.accenture.com/us-en/insights/interactive/_acnmedia/Thought-Leadership-Assets/PDF-3/Accenture-Fjord-Trends-2021-Full-Report.pdf
[5] SWEENEY, Deborah. Will 2021 Be the Year of Do-It-Yourself Innovation?. Noobpreneur [online]. Tangerang: Noobpreneur, c2008–2019, 24 December 2020 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://www.noobpreneur.com/2020/12/24/will-2021-be-the-year-of-do-it-yourself-innovation/
[6] Roblox [online]. San Mateo: Roblox Corporation, c2022 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://corp.roblox.com/
[7] Constraints Can Be a Catalyst for Creativity. Pacific Standard [online]. Washington: Grist, c2022, JUN 14, 2017 [cit. 2022–02–07]. Dostupné z: https://psmag.com/news/constraints-can-be-a-catalyst-for-creativity
