Funkce Wardleyho mapování pro inovace v organizacích

Jan Plíšek
Jan 28 · 6 min read
Zdroj: https://beyondbridges.net/2017/04/strategy-maps/

Simon Wardley je výzkumným pracovníkem a poradcem v Leading Edge Forum, což je nezávislý globálně působící think tank podporující progresivní postupy v řešení inovací v organizacích (LEF, 2019). V minulosti působil v různých komerčních společnostech na vysokých managerských pozicích. Právě během své práce, kdy byl odpovědný za tvorbu strategií, zapojil do plánování použití map. K použití této metody se dopracoval skrze studium literatury a vedení podniků. Největší dojem ale na něj udělala kniha z oboru válečnictví. Jde o knihu Umění války od Sun Tzu. Přizpůsobil myšlenky z knihy na obchodní prostředí a definoval paralely k válce.

Zatímco obchodní strategie běžně pracovaly s pojmy „účel“ nebo „vedení“ Sun Tzu (2014) pracuje i s prvky jako „doktrína“, „klima“ a „krajina“. Přijetí účelu a ztotožnění se s ním je výchozím bodem pro jakékoliv plánování. Lidé musí vědět, co a proč se má dělat. Sunova krajina je pro organizaci veškeré prostředí, ve kterém působí, kde může manévrovat. Podnebí není míněno výhradně jako dlouhodobí stav počasí v daném místě (zde v krajině), ale i jako souhrn všech sil, jenž mohou ovlivnit fungování organizace. Patří sem tedy i pravidla soutěže, podnikání či chování. Podnebí nepůsobí pouze na naši firmu. Ve stejném podnebí fungují i konkurenti, a proto musíme podnebí dobře znát. Doktrínu chápeme jako soubor pravidel, podle kterých organizace funguje a které se naučila. Jsou to dobře nacvičené a zvládnuté techniky práce nebo chování. Z momentální situace (ze stavu podnebí a krajiny) za účelem splnění účelu pak vychází způsob vedení.

Do počátku 21. století se nahlíželo na vedení podniků bez pochopení komplexnosti v průběhu času. Wardley se pokusil využít výhody zobrazení prostředí, v němž se odehrává život organizace, podobně jako funguje mapa ve válce, respektive v bitvě. Nejedná se ale o klasické zobrazování pomocí spojitých grafů, které jsou statické, ale o zobrazení jakési dynamiky procesu (Wardley, 2016). Správný stratég tedy musí mít neustále na zřeteli to, že situace na pomyslném bojišti se mění. Za použití znalostí a dovedností je situace opakovaně a stále kontrolována, aby aktuální taktika mohla být přizpůsobena změněným podmínkám. Tento princip je jedním ze základních a vznikl taktéž v bojových podmínkách válečných operací. Tento princip strategické reakce, ve zkratce OODA (Observe — pozorovat, Orient — orientovat se, Decide — rozhodnout, Act — konat), je jakousi čtyřbodovou smyčkou usnadňující rychlé, efektivní a proaktivní rozhodování (Fogl, 2016). Wardley do diagramu OODA zakomponoval ještě atributy důvodu (proč). Jde o dva různé pohledy a oba pomáhají identifikovat příležitosti k jednání. Je to „důvod účelu“ (the why of purpose) a „důvod pohybu“ (the why of movement). Důvod pohybu je třeba určit na základě znalosti prostředí.

Pro podporu rozhodování v organizacích bylo vymyšleno mnoho nástrojů. Simon Wardley se svým mapováním srovnává například SWOT analýzu. Analýza silných a slabých stránek spolu s hrozbami a výzvami (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) slouží k hodnocení konkrétních faktorů, které jsou tematicky sdruženy do odpovídajících skupin. Skupiny jsou také odlišeny podle směru, ze kterého působí. Příležitosti a hrozby jsou externí. Silné a slabé stránky jsou interní. Základem k hodnocení a vyhodnocení výsledného stavu jsou vzájemné interakce (Dědková). Wardley (2016) sice nesnižuje vypovídací hodnotu tohoto nástroje, ale opět hodnotí jeho funkčnost z pohledu praktického využití. Využívá extrémní příklad z historie Řecka. Jelikož je SWOT analýza příliš statickým nástrojem a i když SWOT ukazuje precizně stav řeckého vojska, Themistocles s největší pravděpodobností zohlednil právě i krajinu a aktuálně se měnící vývoj na bojišti (mapoval), a tak mohl perské přesile u Thermopyl dlouho odolávat.

Dalo by se tedy říct, že Wardleyho mapování je vyšším stupněm nebo dalším krokem při plánování strategických rozhodnutí. Pokud se vedení bude rozhodovat pouze s ohledem na daný okamžik definovaný časem vyhotovení podkladů, nemůže se nikdy rozhodnout na 100 % dobře. V takovém případě hraje velkou roli také štěstí. Vyjde-li rozhodnutí ze silných stránek a bude směrovat potenciál k využití příležitostí, bude pouze stavět na dosavadních zkušenostech a předpokládat, že se úspěch bude opakovat. Obvykle se ale v konkurenčním prostředí mění situace nepřetržitě. A s tím musí vedení počítat. Samotné povědomí ale také nestačí. Vedení pro potřebnou změnu, jejíž potřeba vyplyne z mapy, musí vytvořit nebo zajistit potřebné podmínky. Je nutná odpovídající technologie, pravidla provedení musí být jednoznačně daná a obecně známá. Vrcholem podmínek úspěšného zavedení změn je pak samotná ochota uživatele změnu přijmout.

Wardleyho mapa je jakýmsi grafem znázorňující jednotlivé prvky v stupující do procesu. Graf má 2 osy: value chain a evolution. Value chain představuje návaznost komponent v řetězci tak, jak je pro koncového uživatele (spotřebitele) viditelná. V základním tvaru je znázorněný proces kolmý na osu evoluce, protože chybí právě vliv času, vývoje. Ten vliv se po zakomponování do grafu (mapy) projeví posunem nebo natáhnutím ve směru osy evoluce (viz obrázek). Zatímco definice value chain bývá jednoznačná, protože vychází z jasně daných hodnot a situace, definice časového rámce v rámci evoluční křivky potřebuje důkladnou diskusi, aby termíny a úseky odpovídaly co nejvíce očekávané realitě. Pro správné zasazení na osu lze použít vodítka ve formě tabulky, kterou Simon Wardley vypracoval a zpřístupnil na portálu Medium.com (Wardley, 2016).

Zdroj: https://medium.com/wardleymaps/finding-a-path-cdb1249078c0

Neexistuje ale bohužel univerzální návod, jak vytvořit dokonalou mapu, která by všem řekla, kudy vede ta jediná správná cesta. Plánovači strategie musí vytvořit scénář, který zohledňuje možnosti změny hry. Nejen ale změny v technologii nebo změny toku kapitálu. Je to politika firmy, která toto vše musí brát v úvahu. Není to tedy samotná metoda, která zachrání firmu. Management s otevřeným myšlením za užití (nejen) Wardleyho mapování dokáže organizaci uvést do stavu „rovnováhy“ s ostatním světem (Wardley, 2016), aby veškeré výzvy, které vždy v reálném světě přicházejí, neznamenaly jeho konec.

Přínosy užívání Wardleyho mapování jako součásti strategického plánování shrnul Pajedas et al. (2019). Mapování pomáhá racionalizovat, kodifikovat a vizualizovat součásti procesu vytváření hodnot zákazníkovi. Zároveň velmi zvyšuje povědomí o návaznosti jednotlivých fází, což usnadňuje plánování zdrojů a tím snižuje náklady. Některé procesy lze tak například outsourcovat a u některých lze snáze zabránit zdvojování činností. Tento přínos se neprojevuje ale jen v procesech, ale velmi názorně může ukázat strukturu technologického zázemí a jeho využití. Opět pak lze optimalizovat např. hardwareové nároky jednotlivých oddělení.

Stěžejním smyslem této metody je ale pohled globálně strategický. Správná mapa komukoli umožní nahlédnout na situaci organizace z pohledu například plánovaných investic nebo prodejů, z pohledu potřebných výrobních kapacit (interní nebo externí) apod. (Pajades et al., 2019).

Výhodou této metody je její názornost. Mapu je pak možné předvádět napříč organizací a je pochopitelná jak pro top management, tak i pro pracovníky ve výrobě. Lze z ní vyčíst zpětně i informace potřebné pro SWOT analýzu i sestavit „příběh“ pro snadnější pochopení kontextu (Řezáč, 2019).

Zdroje:

DĚDKOVÁ, Jaroslava. Analýza SWOT. Katedra výrobních systémů [online]. [cit. 7.11. 2019]. Dostupné z: http://www.kvs.tul.cz/download/educom/MZ05/VY_03_057.pdf

FOGL, Zdeněk, 2016. Marketingová strategie vybrané firmy [online]. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. [cit. 6.11.2019]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/eid/69572

Leading Edge Forum (LEF), 2019 [online]. Tyson, USA. DXC Technology. [cit. 5.11.2019]. Dostupné z: https://leadingedgeforum.com/

Learn Wardley Mapping. [online]. [cit. 2019–10–25]. Dostupné z: https://learnwardleymapping.com/

PUJADAS, Roser et al., 2019. Building situational awareness in the age of service ecosystems [online]. In Proceedings of the 27th European Conference on Information Systems (ECIS), Stockholm, Uppsala, Švédsko. [cit. 8.11.2019]. ISBN 978–1–7336325–0–8 Research Papers. Dostupné z: https://aisel.aisnet.org/ecis2019_rp/178

ŘEZÁČ, Jan. Nástroje leaderů — modely, frameworky, mapy. In: medium.com. [online]. [cit. 8.11.2019].Dostupné z: https://medium.com/house-of-%C5%99ez%C3%A1%C4%8D/n%C3%A1stroje-leader%C5%AF-modely-frameworky-mapy-c002f57e3a50

SUN Tzu, 2014. Umění války. Brno. ISBN 978–80–87222–35–5

WARDLEY, Simon, 2016. On being lost. In: medium.com. [online]. [cit. 6.11.2019].Dostupné z: https://medium.com/wardleymaps/on-being-lost-2ef5f05eb1ec

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

    Jan Plíšek

    Written by

    DESIGN KISK

    Články nejen o designu informačních služeb

    Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
    Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
    Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade