GIGA-mapping: vysvětlení, využití

Dominik Zaplatílek
DESIGN KISK
Published in
3 min readDec 3, 2020

GIGA-mapování je systém navržený pro designové výzvy které jsou vysokou mírou složité či komplexní. Základním kamenem je zde vizualizace a různé druhy diagramů. Designování může probíhat na několika úrovních a zkoumat vzájemné vztahy mezi zdánlivě nesouvisejícími kategoriemi. GIGA-mapování používá principy Systems Oriented Design. Autorem GIGA-mapování je v roce 2009 Birger Sevaldson a jeho kolegové z Oslo School of Architecture and Design. GIGA-mapování není principiálně nové. Podobné přístupy najdeme například u myšlenkových map.

Zakotvení GIGI-mapování v:

  • Kontext designu
  • Systémového myšlení
  • Vizualizace

Cílem GIGA-mapování je vytvoření „informačního mraku“ (“information cloud”), ze kterého může designér odvodit inovativní řešení. Na rozdíl od obecného mapování, kde je výsledná snaha o zjednodušení daného problému, GIGA-mapování se snaží daný problém uchopit a přijmout jeho komplexnost v reálném světě. Jednou ze snah GIGA-mapování je umožnit co nejvíce aspektům daného problému být viditelné po co nejdelší dobu v průběhu designového procesu. Tím je také umožněno, aby každé informaci mohla být věnována pozornost.

GIGA-mapování se snaží překročit bariéru množství zpracovatelných informací pomocí oddělení procesních úkonů a úkonů komunikačních. GIGA-mapování musí totiž v první své fázi komunikovat pouze se svými tvůrci, nejedná se tedy v této fázi o nástroj pro sdělování informací ostatním mimo kruh tvůrců. Tím se výrazně zvětší množství obsažitelných informací.

„The GIGA-map is regarded as a design artefact itself.“

Typy GIGA-map (z důvodu přesnosti nepřekládáno):

  • Hierarchical maps: Mind maps
  • Non-hierarchical maps: Concept maps
  • Time based maps: Gantt
  • Time based maps: Timelines (non-Gantt)
  • Time based maps: “Key Frame Mapping”
  • Time based maps: Flow charts and similar
  • Time based maps: Digital animated maps
  • Time based mapping: Story boards
  • Image maps: Qualitative information in maps
  • Images, videos, soundtracks
  • Spatial maps: Geographic maps or construction plans, flow patterns
  • Intensity maps: Gradients and interpolation of continuous intensity fields
  • Mixed maps

Využití:

Jako jedni z prvních využívali techniky GIGA-mapování studenti z Oslo School of Architecture (tedy instituce kde GIGA-mapování vznikalo) v rámci svých diplomových prací. Tito první uživatelé a zároveň tvůrci sestavili list možného využití následovně:

  • Učení se: Mapování a koordinace již existujících znalostí
  • Průzkum: Organizování vědomostí získaných z cíleného výzkumu
  • Představivost: Generativní a iterativní design
  • Management: Práce se zapojením organizace jako složitého sociálního organismu
  • Mapování události: Práce a organizace složité události
  • Plánování: Registrace, popis a úprava složitých procesů
  • Inovace: Definování oblastí a bodů pro intervence a inovace
  • Implementace: Zapojení všech detailů složitého implementačního systému

Některé rady “Jak na to”:

  • Nic není irelevantní
  • Nic není nezajímavé
  • Usilujte o informační bohatost
  • Nejdříve použijte levná a dostupná média, poté médium změňte (například zprvu použití levného papíru a poté překreslení do počítačového prostředí)
  • Příliš nemluvte — mluvte, pište a kreslete
  • Nejdříve použijte svoje dosavadní znalosti
  • Vyhněte se hierarchii
  • Nepoužívejte brainstorming
  • Chaos je dobrý
  • Používejte více vrstev informací
  • Použijte časové osy
  • Hledejte vztahy
  • Vytvářejte vztahy
  • Spolupracujte
  • Designujte a re-designujte
  • Nic nepřehánějte
  • Analyzujte
  • Buďte kritičtí
  • Ověřujte
  • Navrhněte proces návrhu
  • Just do it

--

--