Inovační ekosystém podle Christiana Basona
Christian Bason je aktuálně výkonným ředitelem Danish Design Centre. Nastavuje strategické směřování organizace a vede klíčové aktivity centra. Kromě toho také řídí Design Society, která mimo jiné zastřešuje Danish Design Centre. V letech 2007 až 2014 byl ředitelem inovačního týmu zřizovaného dánskou vládou MindLab. Od roku 1998 do 2006 byl konzultantem a obchodním manažerem pro mezinárodní skupinu Rambøll Management.
Bason svojí tvorbou v souvislosti s designem přispívá do významných blogů a časopisů (např. Harvard Bussiness Review, Stanford Social Inovation Review, Mandag Morgen,…). Je zároveň autorem sedmi knih z oblasti designu a poslední z nich je Leading Public Design z roku 2017. Jako host přednáší na Oxford Saïd Business School, European School of Administration, Copenhagen Business School a Aarhus University. Bason je navíc členem významných sdružení jako jsou Royal Danish Academy of Fine Arts, Světové ekonomické fórum Global Future pod Agile Governance Council, SIRI Commission, aj. a předsedá mimo jiné Expertní skupině pro inovace veřejného sektoru Evropské komise. Je mezinárodně uznávaným řečníkem, poradcem a inspirací pro mnohé obchodní lídry a vlády.[1]
Bason se ve své práci zabývá inovacemi ve veřejném sektoru, kterému přiznává velkou váhu: „Veřejný sektor, včetně základní infrastruktury, byl z historické perspektivy vytvořen s myšlenkou, že rolí vlády je poskytovat něco, co je obecně prospěšné a tato myšlenka by měla přetrvat. To se také děje v oblasti bezpečnosti, zdravotnictví apod. Stejně jako v sociální oblasti, kde je kladen důraz na intervenci a prevenci. Zde není rozhodující, co lidé tvrdí, že potřebují nebo chtějí, ale spíše to, v co věříme, že přinese vyšší dobro a blahobyt celé společnosti.“ [2]
Obecně vzato instituce a firmy jsou součástí trhu a mají-li zvyšovat svoji pozici, musí být schopné reagovat na poptávku zákazníků a v nejlepším případě poptávku předvídat a přicházet s inovacemi. Všechny inovace jsou závislé na vnitřním i vnějším prostředí dané instituce a jsou ovlivňovány mnoha faktory, čímž vznikají tzv. inovační ekosystémy.
Součástí inovačních ekosystémů jsou firmy, veřejné a vědecko-výzkumné instituce, vzorce chování jednotlivců i skupin, ekonomická situace a ekonomická struktura oblasti a politická situace a vůle. Vlády různých zemí se čím dál tím víc zabývají inovačními ekosystémy a začínají si uvědomovat, že přímý, systematický přístup k posílení povědomí, kompetencí a způsobů práce pohání inovace ve veřejném sektoru. Např. Inovační strategie České republiky 2019–2030 Rady pro výzkum, vývoj a inovace definuje jeden z cílů jako „prezentovat jak minulé světové úspěchy, tak současný inovační ekosystém, vč. moderní Inovační strategie“[3].
Inovační ekosystém veřejných služeb v Basonově pojetí sestává ze čtyř dimenzí, které se vzájemně ovlivňují a jedna bez druhé nemůže samostatně fungovat. Bason přirovnává tento inovační ekosystém k přírodnímu ekosystému, který zároveň obsahuje dva protipóly: inovační bariéry a potenciály. Čtyřmi dimenzemi (4 C) jsou consciousness (povědomí), capacity (struktura), co-creation (proces tvorby) a courage (odvážné vedení).
Povědomí neboli prostředí veřejného sektoru, ve kterém má docházet k inovacím musí spojovat společný jazyk a porozumění, aby mohlo dojít k inovačním procesům. Podle Basona je také nezbytné sdílet koncepty a pojmy do širšího povědomí, což zahrnuje také klíčové spouštěče kreativity a změn ve veřejném sektoru a analytickou perspektivu (co je to inovace a jaké hodnoty může vytvořit).
Kapacitní struktura se zvyšuje, pokud je organizace schopna efektivně generovat nápady a podněty, které budou řešit problémy s předstihem. Zde jsou zahrnuty vnitřní i vnější faktory, které Bason znázorňuje v pyramidovém schématu, které obsahuje komplexní vlivy (politické, institucionální), strategie a denní praxi organizace a lidský a kulturní faktor. Všechny tyto oblasti je nutné rozebírat s ohledem na možné bariéry a potenciály za účelem dosažení inovačního procesu.
Třetí dimenze čili proces tvorby je založen na principech zapojení občanů a designového myšlení, které rozhýbávají potenciál, který je obsažen v kapacitní struktuře organizace a vedou k inovačním procesům. Zapojení občanské veřejnosti do procesu již ve stadiu tvorby, nikoliv jen při předložení výsledku je dle Basona klíčové a může přinášet lepší řešení. Občanská veřejnost je zdrojem inspirace, hybným mechanismem pro změny a také zdrojem informací (očekávání, závazky apod.) a spolupráce s veřejností je v dnešní době prostřednictvím sociálních médií lehce dostupná. Dle Basona „Jednání s občany jako s konzumenty redukuje vztah občanů a vlády pouze na transakční úroveň, jako kdyby byly pouhými zákazníky, např. z pozice banky nebo supermarketu. Ale vláda je mnohem víc než to.“[4] Bates proces tvorby dělí na sedm kroků: návrh základního rámce, získání informací, jejich analýzu, syntézu, samotnou tvorbu, posouzení výsledku a z předchozích kroků plynoucí poznatky.
Má-li být oblast veřejných služeb inovována, je zapotřebí také odvaha manažerů a zaměstnanců vést inovaci od počátku ke zdárnému konci. V této oblasti Bason rozebírá různé postoje, které v rámci inovačního procesu mohou designoví leadeři i pracovníci zastávat. Definuje několik typů užitečných vedoucích pozic, a to vizionářský typ, konající typ, inovátorský typ s rozsahem 360° a typ specializující se na danou oblast. Bason tvrdí, že „ve veřejném sektoru můžeme pozorovat mnoho inovací. Ale aby se změny skutečně staly, musíme od základu změnit způsob vedení a tvorby. Musíme se přiblížit tomu, čemu říkám vládnutí zaměřené na lidstvo“[5].
Bason uznává, že zvážení všech faktorů ve všech fázích procesu inovační tvory ve veřejném sektoru, které dohromady tvoří celý inovační ekosystém, není jednoduché. Ale má za to, že dodržení pravidel a zásad jeho čtyř dimenzí zvýší pravděpodobnost úspěšně aplikované inovace ve veřejných službách. Bason pro své tvrzení nabízí paralelu symfonického orchestru, kdy se musí hrát velké množství nástrojů najednou.
Výše uvedený přehled je jen základním náčrtem teorie o inovačním ekosystému veřejných služeb Christiana Basona a podrobně se jím zabývá ve svých publikacích.
Zdroj:
BASON, Christian. Leading Public Sector Innovation: Co-creating for a better society, second edition. Bristol University Press, 2018. ISBN 9781447333625–9. S. 21–38
[1] Christian Bason. In: Danish Design Centre.dk [online].[cit. 2019–12–06]. Dostupné z: https://danskdesigncenter.dk/en/christian-bason
[2] BAGNERA, E., C. BASON and D. BUERKLI. For more efficient government, don’t start with efficiency — Christian Bason. In: Centreforpublicimpact.org [online]. 22.1.2019 [cit. 2019–12–06]. Dostupné z: https://www.centreforpublicimpact.org/for-more-efficient-government-dont-start-with-efficiency-in-conversation-with-christian-bason/
[3] Rada pro výzkum, vývoj a inovace: Inovační strategie České republiky. In: Vyzkum.cz [online]. 2019–01–29, [cit. 2019–12–06]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/III_Inovacni-strategie-CR_Country-for-Future_2019-01-29_cistopis_white.pdf
[4] BAGNERA, E., C. BASON and D. BUERKLI. For more efficient government, don’t start with efficiency — Christian Bason. In: Centreforpublicimpact.org [online]. 22.1.2019 [cit. 2019–12–06]. Dostupné z: https://www.centreforpublicimpact.org/for-more-efficient-government-dont-start-with-efficiency-in-conversation-with-christian-bason/
[5] BBAGNERA, E., C. BASON and D. BUERKLI. For more efficient government, don’t start with efficiency — Christian Bason. In: Centreforpublicimpact.org [online]. 22.1.2019 [cit. 2019–12–06]. Dostupné z: https://www.centreforpublicimpact.org/for-more-efficient-government-dont-start-with-efficiency-in-conversation-with-christian-bason/
