“Jak bychom mohli…?” — význam designové výzvy, způsoby její formulace a práce s ní

Design zaměřený na člověka (Human-Centered Design) je způsob myšlení a přístup k řešení složitých problémů. Je to praktický, opakovatelný přístup k dosažení inovativních řešení. Jednotlivcům nebo celým týmům slouží HCD k navrhování produktů, služeb, systémů a zkušeností, které řeší základní potřeby těch, kteří mají problém.[1]

Aby tento způsob řešení problémů mohl fungovat co nejlépe, HCD probíhá ve třech až čtyřech fázích. Poznávání, analýza, tvorba a některé zdroje uvádějí i čtvrtou fázi: testování. Tyto fáze slouží jako průvodce krok za krokem a pomáhají uvolnit kreativitu a najít odpovědi na obtížné problémy. První fáze poznávání spočívá v tom, že pomocí konverzace a pozorování se dozvíte co nejvíce informací o potřebách a problémech uživatelů. Je nutné se zbavit svých předsudků, jaké bychom mohli mít o svých uživatelích a mít otevřenou mysl pro širokou škálu možných řešení. Ve druhé fázi jde o vizualizaci, brainstorming a diskuze všech možných řešení, ať už se zdají jakkoliv nepraktické a nereálné. Vizualizace všech nápadů pomáhá utřídit nápady a převést požadavky a přání uživatelů do rámců, příležitostí a prototypů. Ve fázi tvorby pak dochází k samotné praktické realizaci. Je vytvořen prototyp, který má velký potenciál a uživatelé si ho budou moci vyzkoušet. Aby bylo navrhované řešení používáno a oceněno uživateli, prototypy se průběžně testují. Získávají se podněty od uživatelů, které se zapracují do projektu a prototyp se stále dokola testuje uživateli, dokud není dostatečně přizpůsoben potřebám uživatele.[2]

V každé fázi je na výběr velká množství různých metod, které pomáhají dosáhnout inovativních řešení. Může se použít jedna metoda a nebo deset, to záleží na každém výzkumníkovi a výzkumném týmu.

Co je How Might We?

Jedna z metod ve fázi analýzy je Jak bychom mohli? anglicky How Might We…? Jak název napovídá, jedná se o položení této otázky a představuje jeden z nejlepších způsobů, jak otevřít brainstorming. Metoda Jak bychom mohli je konstruována tak, že otevírá pole novým myšlenkám, připouští, že v současné době neznáme odpovědi, a podporuje kooperativní přístup k jejímu řešení. Správně provedená metoda nenavrhuje konkrétní řešení, ale poskytuje nám perfektní rámec pro inovativní myšlení.[3]

V rámci této metody Jak bychom mohli hraje každé z těchto tří slov klíčovou roli při řešení tvůrčích problémů. První slovo ‘HOW’ předpokládá, že existuje řešení a zároveň poskytuje kreativní důvěru. ‘MIGHT’ zdůrazňuje, že řešení může, ale nemusí fungovat a obě možnosti jsou v pořádku. Zároveň umožňuje prozkoumat několik možných řešení, neuspokojit se s prvním, co přijde na mysl. Poslední ‘WE’ připomíná členům týmu, že se jedná o týmovou práci a stavění na nápadech ostatních.[4]

Stručně a výstižně:

Velmi stručně řečeno primárním cílem metody HMW je podporovat brainstorming a změnu perspektivy. Může se použít během jakékoliv části projektu, kdy je nedostatek nových nápadů. Požadovaný čas je 30–60 minut. Počet účastníků jsou minimálně dva a může jich být až deset nebo více. Zúčastnit se můžou všichni účastníci projektu, zejména ti, kteří jsou předčasně utkvělí v určitém nápadu, plánu nebo rozhodnutí. Pomůcky jsou potřeba jedině post-ity.[5]

Kdy použít HMW??

Otázky by měli poskytovat dostatečný prostor pro tvůrčí svobodu. Není dobré aplikovat HMW metodu na příliš široká témata (Jak bychom mohli vyřešit světový hlad?) nebo příliš úzká témata (Jak bychom mohli příští čtvrtletí zvýšit zisky o 5 %?).[6]

Jak formulovat otázky?

Této metodě předchází správné definování témat a poznatků oblasti, která je problémem pro uživatele. Tato témata následně přeformulujeme do otázky, která začíná ‘Jak bychom mohli…?’ Otázky by měly být dostatečně široké, aby existovalo široké spektrum řešení, ale dostatečně konkrétní, aby měl tým nějaké určité hranice. Chceme odhalit širokou škálu nápadů s jedinečnými specifickými řešeními. Například ‘Jak bychom mohli redesignovat cestování?’ je příliš široký a ‘Jak bychom mohli vytvořit perfektní bezpečnostní pás z recyklovaných pop lahví?’ je příliš konkrétní. Vhodněji položená otázka zní: ‘Jak bychom mohli změnit bezpečnostní projev letecké společnosti?’[7] nebo ‘Jak bychom mohli navrhnout auto bez řidiče, které je šetrné k životnímu prostředí, levné a snadné pro sdílení více lidí?’ Správně položené otázky mají následující charakteristiky. Otázky jsou zaměřeny na člověka. Vždy se řeší problémy konkrétních uživatelů a jejich potřeb. Nebere se ohled na organizační omezení, technologie, peněžní výnosy nebo specifikace produktu. Otázky jsou pozitivní a inspirativní. Cílem dobrých otázek je navrhnout, že řešení je možné a nabízejí nám možnost odpovědět na ně různými způsoby. Nenavrhuje konkrétní řešení, ale poskytuje ideální rámec pro inovativní myšlení.

Co dál?

Každý člen designového týmu si vytvoří vlastní otázky designové výzvy, které začínají slovy „Jak bychom mohli…” Dalším krokem je brainstormingová část. V rámci celého týmu mají výzkumníci za úkol vymyslet co nejvíce nápadů ze stejného zadání. Je dobré podněcovat množství nad kvalitou. Po uplynutí přiděleného času se zkonzultují všechny nápady a v rámci celého týmu a vyberou tři nejzajímavější. Řešení mohou následně sloužit v dalších metodách a fázích designové výzvy.[9]

Příklady řešení, použití:

Co mají společného Google, Facebook a IDEO? Je to právě tato metoda, která pomáhá některým z nejúspěšnějších firem v současnosti se vypořádat s obtížnými tvůrčími výzvami. Nejprve se zeptají: Jak bychom mohli vylepšit… nebo úplně znovu představit… nebo najít nový způsob, jak dosáhnout…? Právě inovační a designová firmy IDEO přijme jakoukoliv designovou výzvu. Vždy začínají otázkou Jak bychom mohli…

Metoda HMW se používá už řadu let a její původ lze vysledovat na počátek sedmdesátých let. Ve společnosti Procter & Gamble byl manažerem Basadur. Jeho tým pracoval na zvýšení pěnivosti populárního mýdla, aby mohli konkurovat ostatním společnostem. Populární mýdlo Irish Spring mělo zelený pruh a slibovalo osvěžení. Testovali spoustu vlastních imitací zelených pruhů, ale stále nebyli spokojeni s výsledky. Basadur byl požádán o pomoc a usoudil, že se tým ptal na špatnou otázku („Jak můžeme vytvořit lepší mýdlo se zelenými pruhy?“). Nechal je tedy položit řadu otázek pomocí metody HMW, až došli k otázce („Jak bychom mohli vytvořit vlastní více osvěžující mýdlo? “) Otázka otevřela brány kreativity a během několika hodin byli vytvořeny stovky nápadů pro mýdlové osvěžení. Z toho nakonec vzešlo mýdlo pobřežní modrá s bílým pruhem, které velmi proslavilo svoji značku Procter & Gamble. Basadur také vyzval svůj tým, aby se pokusil podívat na situaci z pohledu spotřebitele. Zákazníkovi se nejednalo o zelený pruh, ale o pocit osvěžení.

Podle Basadura je běžné, že společnosti vynakládají velké úsilí kladením nesprávných otázek a snahou řešit špatné problémy. Proto si Basadur otevřel poradenskou společnost Basadur Applied Creativity, která řeší problémy v podnikání svým vlastním procesem kreativního řešení, na základě metody HMW.[10]

Zdroje:

[1] DC DESIGN. What Is Human-Centered Design? In: Medium [online]. 14.08.2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://medium.com/dc-design/what-is-human-centered-design-6711c09e2779

[2] KEATING, Shauna. Applying Human-Centered Design Methods to Your Process. In: Medium [online]. 20.01.2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://dispatch.moonfarmer.com/applying-human-centered-design-methods-to-your-process-27b783147e8

[3] How Might We. In: DESIGN KIT [online].[cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://www.designkit.org/methods/3

[4] Rikke Dam, Teo Siang. Define and Frame Your Design Challenge by Creating Your Point Of View and Ask “How Might We”. In: Interaction Design Foundation [online]. 2017 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/define-and-frame-your-design-challenge-by-creating-your-point-of-view-and-ask-how-might-we

[5] [7] [9] CRAWFORD, Kimberly. Design Thinking Toolkit, Activity 16-How Might We…? In: Atomic Object [online]. 12.12.2018 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://spin.atomicobject.com/2018/12/12/how-might-we-design-thinking/

[6] [8] TARNOWSKI, M. How-Might-We Questioning. In: Plays In Business [online]. 20.10.2018 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://www.plays-in-business.com/how-might-we-questioning/

[10] BERGER, Warren. The Secret Phrase Top Innovators Use. In: Harvard Business Review [online]. 17.09.2012 [cit. 2019–12–02]. Dostupné z: https://hbr.org/2012/09/the-secret-phrase-top-innovato