Knihovny budoucnosti- Service Design Workshop

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak bude Váš život vypadat za třicet let?

Jak bude vypadat Vaše bydlení?

A jak bude vypadat třeba knihovna?

Knihovna budoucnosti se stala tématem naší práce v předmětu Service design workshop.

Nejdříve bylo nutné zanalyzovat současnou situaci v knihovnách a na knihovním trhu, spolu s kterou jsme provedly PEST analýzu, na jejímž základě jsme si stanovily tzv. wicked problems — zapeklité problémy.

Během přemýšlení jsme také analyzovaly, jak s tématem udržitelné knihovny pracují v jiných zemích Evropy i v zámoří, z čehož jsme čerpaly inspiraci pro zpracování teorie změny.

Z nápadů, které v průběhu semestru zazněly a u kterých se nám líbilo, jak s nimi pracují v zahraničí, jsme se rozhodly vytvořit prototyp naší vysněné knihovny budoucnosti, nebo spíše ideálního modelu, jak by mohla knihovna v roce 2050 vypadat.

Pro výsledné zpracování jsme vybraly metodu design games, kdy výzkumníci prostřednictvím her navrhují podobu určité věci — v našem případě budovy knihovny.

Současná situace na knihovním trhu

Súčasná situácia v knižničnom prostredí je odpoveďou na viaceré koncepcie a manifesty posledných rokov. Viditeľná je snaha udržateľnosti a otázky konektivity, rešpektu a vytvorenia “safe place” pre rozličné komunity a skupiny ľudí.

Veľký vplyv na toto prostredie má Medzinárodná federácia knihovníckych združení a inštitúcií, ktorá zastupuje záujmy informačných profesionálov a ľudí, ktorí sa pohybujú v knižničnom prostredí. IFLA sponzoruje každorocný Svetový knihovnícky a informačný kongres, ktorý sa stará o všeobecný, štruktúrovaný a férový prístup k informáciám.

Global Vision IFLA 2018

Z vízie, ktorá bola výsledkom kongresu knihovníkov a informačných vedcov bolo známe, že knihovníci sa zhodujú v cieľoch a hodnotách. Po každom kongrese vzniká dokument, ktorý má pomôcť zjednotiť víziu a potrebné kroky. Obsahuje taktiež stratégie ale i Trend Report.

Príkladom stratégií IFLA na roky 2019–2024, ktorým heslo bolo: “Schopné a zjednotené knižnice pre vzdelanú, informovanú a participatívnu spoločnosť!” je posilnenie významu knižníc na globálnu úroveň. Alebo rozvoj a podpora profesionality našich služieb, vzájomná spolupráca a posilňovanie knihovníckeho spoločenstva a iné.

IFLA TREND REPORT

Čo sa týka trendov, ktoré hlásia ako markantné v prichádzajúcich rokoch, sú z väčšej časti namierené na technológie. Napríklad trend report: kde nové technológie rozšíria ale i limitujú prístup k informáciám, online vzdelávanie bude demokratizovať a narúšať globálne vzdelávanie, nanovo sa definujú hranice ochrany súkromia a údajov. Formulovanie trendov slúži ako podklad na potrebné zmeny, ktoré musia byť zvládnuté ak chceme zabezpečiť knižniciam čestné miesto a pri tom užívateľom poskytovať stále inovatívne služby.

Knihovnícky manifest pro Evropu

Je to dielo viacerých organizácií naprieč celou Európou, v ktorom vyslovujú apel na poslancov Európskeho parlamentu ale i verejnosť o tak potrebnú podporu. Žiadajú Európu v ktorá zaručí, že sa ktokoľvek a kedykoľvek môže vzdelávať a rozvíjať práve v knižničných priestoroch. Chcú Európu, ktorá považuje za fundament svojich aktivít vo vzťahu ku kulture, vede a inováciám, práve prístup k službám knižnice. Európu, ktorá pracuje na dosiahnutí Cieľov udržateľného rozvoja OSN.

Koncepce rozvoje knihoven 2021–2027

Úlohov Koncepce rozvoje knihoven 2021–2027 je zapojiť systém knižníc do strategického rámca “Česká republika 2030”. Koncepcia je vo forme dokumentu– všeobecnej povahy, zastrešujúci rôznorodý systém knižníc obcí, krajov, inštitúcií ale i súkromné subjekty. Formulovaná je v nej základná vízia rozvoja systému knižníc v rámci troch základných pilierov:

1. Knižnice ako piliere občianskej spoločnosti a prirodzené centrá komunit.
2. Knižnice ako vzdelávajúce a vzdelanosť podporujúce inštitúcie.
3. Knižnice ako správci kulturneho a znalostného bohatstva.

ROLA KNIŽNÍC

Pre udržanie podpory musia knižnice byť schopné ukázať čím ešte dokáže prispieť. Internet odstraňuje potrebu u ľudí hľadať relevantné zdroje v inštitúciach knižníc. Musia byť teda schopné ukázať, že nie sú len “ tradícia, ktorú je dobré udržiavať pri živote” ale že sú potrebné ako investícia do budúcnosti komunít, slúžia mestám, dedinám, univerzitám, školám, …

Je potrebná zmena paradigmy.

1. Z Knižnice ako budovy, kam je potrebné prísť → prejsť na súhrn služieb z ktorých je hneď niekoľko dostupných online.
2. Knihovník= archivár a poskytovateľ dát → analytik, interpret, dodávateľ informácií/ znalostí.
3. Knihovník ako “arbitr” potrieb uživateľa → existuje aby poskytoval užívateľom informácie, ktoré potrebujú.

Ostatné aktivity a inovačné činnosti knižníc, smerom k udržateľnej budúcnosti sú len a len na konkrétnych knižniciach. Práve vtedy prichádzajú na scénu informačné technológie a ich sila konektivity, vďaka ktorej sa knižnice môžu navzájom inšpirovať a podnecovať vpred.

Design games jako metoda prototypování našeho modelu

Většina z nás dokáže vysvětlit spíše opačný pojem než design games, a to game design — tedy navrhování počítačových her, jejich vlastností a provázaností.

Oproti tomu design games spočívá v navrhování či upravování předmětů, oblečení, budov a podobně. Právě tuto metodu jsme také zvolily pro vytvoření našeho artefaktu, tedy knihovny budoucnosti.

Naší myšlenkou bylo vytvořit prostor, ve kterém nebudou žádné hranice či omezení, ve kterém se bude každý cítit jako doma a bude to bezpečné místo, kde každý může být sám sebou.

Kromě klasické knihovní části s regály, dětskou knihovnou, odbornou knihovnou obsahuje náš model také kavárnu a občerstvení a hlavně technologickou zoo.

Technologická zoo, nebo také laboratoř, umožní široké veřejnosti vyzkoušet si nové i známé technologie nebo metody, které by si kvůli ceně, velikosti nebo četnosti užití domů nepořídili.

Zoo disponuje prostornou, otevřenou místností, ve které najdeme hned několik sekcí.

Hned po příchodu uvidíme obrovskou interaktivní tabuli, hned vedle pódia pro řečníky. Tabuli a pódium je možné využít při přednáškách nebo výukových lekcích.

Podél oken najdete knihy s odbornou literaturou, vždy podle sekce, kde jsou tématické sekce.

První z nich je výpočetní, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet 3D tiskárny, digitální a grafické tablety, roboty nebo zrcadlovky.

V další sekci najdeme literaturu zaměřenou na rukodělné činnosti, zde prostoru dominuje ponk a nářadí.

Poslední částí jsou krejčovské stoly a šicí stroje.

V prostoru jsou také schody, které mohou posloužit i k sezení s vybranou knihou. Uvnitř knihovny najdeme také skryté dveře, které vedou k seminárním místnostem a zimní zahradě. Každá seminární místnost disponuje interaktivní tabulí, whiteboard tabulí a množstvím míst k sezení. Jedna z nich je vybavena i počítači, např. pro kurzy digitální fotografie apod.

V zimní zahradě najdeme nejenom rostliny a literaturu o nich, ale i vermikompostér, ve kterém se dá vytvořit žížalí čaj.

Využití prostoru je hodně idealistické, ale ne nemožné. Doufáme tedy, že v roce 2050 se alespoň některé z našich myšlenek naplní a budou součástí knihoven.

Plagát akcie v knižnici

PEST analýza a wicked problems

PEST analysis

V PEST analýze jsme se podívali na externí faktory, které působí a ovlivňují vývoj knihoven. Jedná se o prvky environmentální, politické, technologické, sociální, kulturní, právní, ekonomické a demografické. Ke každému faktoru jsme následně společnou analýzou určili následující prvky, které budou v budoucnu ovlivňovat fungování knihoven.

Environmentální faktor: podpora povědomí o klimatu; udržitelnost knih; výstavy, projekty a semináře na určitou tématiku

Politický a právní faktor: přístup a postoj Ministerstva školství a Ministerstva kultury ke knihovnám; finanční podpora od státu; motivace

Technologický faktor: technologické zabezpečení a vybavení knihovny; prostředky pro obnovu technologického vybavení; interaktivní zařízení; komunikační a propojovací systémy; zdroj inspirace; e-knihy

Sociální faktor: zaměření na všechny věkové, etnické a sociální skupiny lidí; veřejný prostor s možností setkávání; zdroj inspirace a inovací; zároveň místo odpočinku

Kulturní faktor: semináře a akce různého zaměření; prostor pro seberealizaci; typ populace (vesnice — více starších lidí…)

Ekonomický faktor: finance na obnovu

Demografický faktor:

• zaměstnanci knihovny: poražení feminizování odboru; zaměstnávání lidí různých věkových skupin a různých národností
• uživatelé knihovny: děti; studenti; teenageři; rodiče s dětmi; senioři; menšiny; různé národnost

Na základě stanovení dílčích vlivů na jednotlivé externí faktory, jsme následně určili několik wicked problems, u kterých jsme definovali následující vlastnosti:

• Proč je důležitý?
• Formulace
• Souvislosti, příčiny, důsledky
• Projevy: lokální a globální
• Příležitosti pro intervenci

Wicked problems:

1. věk pracovníků knihoven a s tím možná spojená frustrace, demotivace, neochota dělat něco, co přímo nesouvisí s “tématem” profese

a) starší zaměstnanci jsou většinou neochotni podílet se na inovacích, přímo nesouvisejících s knihovnickou praxí

b) může jít o demotivaci

c) nedostatečný pocit docenění ze stran vedení

d) lokální: pohled na knihovnu jako půjčovnu knížek, globálně: bude knihovna zaostávat na ostatními

e) motivování, zaškolování, komunikace vedení se zaměstnanci

2. konektivita — nedostatečné šíření informací a poznatků

a) je třeba propojování zkušeností, nápadů, informací a inovačních technologií s veřejností a ne jen napříč sítěmi knihoven

b) jde o zapojení veřejnosti, organizací, sponzorů, škol pro vznik spolupráce

c) je třeba vytvořit prostor kde by mohli všichni zaměstnanci knihovny přispívat do inovativního designového procesu; vytvoření “komunikačního kanálu”, který by vznikal mezi celou komunitou

d) nenapředování a zaostalost knihoven na obou úrovních

e) vytvoření prostoru pro seberealizaci; komunikace se zaměstnanci knihovny a motivování ke spolupráci

3. zdroje — peníze, čas, materiál, technika, prostory

a) jsou důležité pro tvorbu stabilního základu pro perspektivu a inovace

b) komunity potřebují místo, kde se budou moci realizovat

c) jednotlivé zdroje jsou důležité z hlediska: potřebného zabezpečení menší birokracie; realizace prostor, aktivit, seminářů; technického vybavení

d) nenapředování a zaostalost knihoven na obou úrovních

e) vytvoření vazeb důležitých pro spolupráci

4. přístup ke knihovnám

a) nemají se brát jako půjčovny knížek, ale mají za úkol vzdělávat lidi a poskytovat jim možnost realizovat se, inspirovat či se vzdělávat

b) vnímání knihoven

c) nedostatečný management; zaměření jen např. na školní prostředí; slabé přeškolování zaměstnanců; nebere se ohled na potřeby a účely kninžic

d) lokální: nízký počet uživatelů, nových registrací a výpůjček, globální: pokles čtení, slabé financování, lhostejnost managementu ke zaměstnancům

e) pravidelná školení zaměstnanců; motivování; zavedení marketingových oddělení nebo jejich obnova; mapování potřeb lokálních komunit

5. držet “krok s dobou”

a) přizpůsobovat se aktuálním podmínkám a okolnostem; zároveň být atraktivním místem a reagovat na posuny společnosti v různých oblastech; pomáhat lidem v kariérní cestě

b) lákavost knihoven

c) přitažení různých věkových skupin aby neklesal počet uživatelů kvůli nízké propagaci

d)snižování počtu uživatelů a neschopnost udržení budov knihoven na obou úrovních

e) zabezpečení inovací, pokroku a silného marketingu

Knižnice by mali mať stále miesto v spoločnosti, preto je potrebná kontinuálna aktualizácia a konektivita medzi knižnicami. Naštastie digitálna doba v tomto dokáže byť viac než nápomocná!