DESIGN KISK
Published in

DESIGN KISK

Koncepce platformy pro rozmanitější a citlivější participaci

Service design workshop

Daria Nepriakhina. Zdroj: Unsplash

Po rozboru obav a aspirací všech zainteresovaných stran v současnosti jsme se rozhodli navrhnout, jak by situace u těchto stran vypadala (či měla vypadat) v roce 2050 po realizaci všech vhodných a přínosných změn. Mimo jiné by se v této ideální budoucnosti dostalo podpory a uznání od města aktivním občanům, ti pasivní by chovali úctu k veřejnému prostoru a ke svému bezprostřednímu okolí, příroda by byla u všech hodnotným aktérem, do utváření podoby veřejných míst by byly zapojeny všechny ohrožené skupiny jako třeba lidé bez domova a odborníkům by nebyly kladeny překážky k tomu, aby byli schopni vytvořit funkční, udržitelné a empatické řešení zelených prostor.

K tomuto stavu je však potřeba nějakým způsobem dospět, a proto jsme navrhli tři různé projekty, které by mohly pomoct ke spokojenosti všech zainteresovaných stran.

Návrh projektů

Prvním projektem je osvětový/vzdělávací program o zeleni ve městě, který by měl zapříčinit posun každého ve vnímání prostoru kolem sebe, což znamená schopnost rozpoznat, jak nejlépe prostor využít, aby byl dlouhodobě udržitelný a také schopnost větší empatie, tedy schopnost vnímat, jak nejlépe prostor pomůže všem zúčastněným skupinám včetně přírody samotné. Dále by měl podnítit intenzivnější práci s nevyužitým místem a vyšší míru zapojení občanů do změny veřejného prostoru. Pro projekt je důležité, aby vznikla jakási dohoda s městem o užívání prostoru, zapojení všech sociálních skupin a aby byly obnovené prostory udržitelné a stále udržované. Pomoc při realizaci projektu by přinesly různé nedostatečně využité zdroje jako třeba lokální firmy, které by se podílely na vzniku komunitních zahrad, například technologicky, personálně či poskytnutím prostoru. Rozvoj na lokální úrovni je pro udržitelnost velmi důležitý. Pomáhá například zmírnit dopravní zátěž či znečišťování ovzduší a zamezuje růstu sociálního vyloučení. Dále to jsou i lokální zemědělci či pekaři, kteří by dodávali potraviny do školních jídelen, umělci, kteří dokáží nabídnout nové perspektivy vidění veřejného prostoru a především děti. Ty se mohou aktivně podílet na vzhledu a využití prostoru okolo školy, následně o něj pečovat a učit se. Tím si budou pěstovat lásku k přírodě kolem sebe a do budoucna se stát aktivními a uvědomělými občany v rámci utváření prostoru ve městech.

S tímto projektem souvisí i druhý, kterým je platforma pro rozmanitější a citlivější participaci. Ta bude kontrolovat činnost města, předávat návrhy odborníkům a úřadům a pomáhat různým skupinám obyvatel účastnit se participativních rozhodovacích procesů. Vznik nezávislé platformy propojující odborníky, občany a město zapříčiní více aktivismu, občanské iniciativy, podporu komunit a ohleduplnost a empatie se stane standardem. Navíc velmi pomůže prvnímu projektu v implementaci edukačních aktivit; ve spolupráci s pedagogy a v podílení se na vzdělávání občanů v péči o veřejný prostor. Platforma bude také aktivně podporovat zapojení ohrožených a znevýhodněných skupin obyvatel jako jsou lidé bez domova či lidé s handicapem a to tak, že formu zapojení bude ladit podle jejich specifických potřeb. To se může realizovat za pomoci spolupráce se sociálními pracovníky v pečovatelských domovech apod.

Třetí a poslední projekt je zaměřený přímo na zeleň a má zajistit více prostoru a klidu pro městskou přírodu, což znamená především chytřejší organizaci inženýrských sítí. Pod zemí se nachází mnoho těchto sítí, které jsou často umístěny tak, že zabraňují růstu kořenů a stromy v důsledku toho dostávají málo živin. Nepomáhá ani solení silnic, sůl totiž způsobuje usychání stromů, (dá se přitom nahradit štěrkem či popelem apod.) nebo příliš udusaná, utužená půda, která brání kořenům k cestě za vzduchem. Projekt by měl také zajistit zadržování dešťové vody, použití propustných povrchů ve městě, podporu včelaření a budek, méně konzumerismu apod. Tato tematika opět úzce souvisí s oběma předchozími projekty. Jak se vzděláváním o zeleni ve městě, kdy lidé často nevědí, jak se k přírodě chovat, tak i s participací, kdy by občané měli mít možnost vidět do toho, co se s flórou ve městech děje a přispívat se svými návrhy.

Projekty nás dovedly k myšlence na jeden souhrnný projekt, který jsme označili jako Empatické město. Abychom mohli Empatické město do detailu zanalyzovat, použili jsme teorii změny, tedy metodu pro plánování, participaci a hodnocení. Tato metoda nám měla pomoct s definicí dlouhodobého cíle, zpětného mapování a k identifikaci nezbytných předpokladů, které jsou potřebné k realizaci.

Platformu Empatické město zmiňujeme i v následující části textu, kde jsou její principy rozebírány detailněji.

Teorie změny

Jako základní problém jsme si zde vydefinovali nevyužívaný městský prostor, ke kterému se nabalují další problémy; bariéry ve veřejném prostoru, zeleň jako druhořadá v územním plánování či ekonomické zájmy a konzumerismus jako priorita. Za cíl jsme si poté stanovili větší empatii, tedy aby byla příroda brána jako rovnocenný partner, aby město podporovalo zapojování obyvatel i odborníků a aby veřejný prostor reflektoval potřeby všech stran, kterých se prostor týká. S tím souvisí i vzbuzení zájmu o veřejný prostor a zeleň u občanů a také možnost jejich zapojení u návrhů.

Teorie změny. https://miro.com/

Klíčové publikum jsou pro nás v tomto případě naprosto všichni včetně městského ekosystému. Výsledkem by byla platforma, která by propojovala odborníky, občany a město s tím, že by byla schopna reflektovat i potřeby zeleně. Bylo by dobré, kdyby měla platforma státní podporu s určitým oficiálním a systémovým směřováním ke změně hodnot. S tímto by souvisely i vzdělávací programy pro školky, školy a pedagogy. Zároveň by se podporovalo sdílení know how, tzn., že dobré nápady by se neměly ututlávat, ale naopak podporovat a sdílet. Dále nám přijde rozumné podporovat v ekonomice výměnný obchod a reciprocitu. Už jen tím, že zasadíme užitkové stromy ve městě, vzniká hodnotná komodita, se kterou se dá nadále pracovat na lokální úrovni. Co se týče státní podpory, uvítali bychom změnu územního plánování tak, aby do něj mohli zasahovat i občané. Momentálně je realizace jejich zásahu legislativně velmi náročná. Jako dobré řešení vidíme také kratší pracovní dobu občanů, díky níž by lidé měli více času na řešení veřejného prostoru.

To, co bychom získali, by byla inkluzivní participace i tolerance a empatie ve společnosti, což jsme si na začátku vytyčili jako cíl. Ideálního modelu je těžké dosáhnout na sto procent, nicméně je možné určitým způsobem pracovat na rozmanitosti života ve městě a na dlouhodobé vizi, které by bylo možné docílit za pomoci iniciace města a kvalitních studií odborníků. Ideální by tedy bylo, kdyby se město stalo pomocnou rukou těchto studií a kdyby nejen ono pochopilo, že příroda je rovnocenným partnerem našich životů.

Články nejen o designu informačních služeb

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store
Gabriela Lichá

Gabriela Lichá

More from Medium

UPSTACK Acquires Technology Consulting Firm United Technology LLC

Banner: UPSTACK logo and United Technology logo | Text: UPSTACK Acquires Technology Consulting Firm United Technology

When Tony Hawk walked out onto the Oscars stage earlier this month, it was a version of him we…

Is Daytona Beach Worth Visiting?

Things to do in Daytona Beach

An Ounce of Prevention: Cops and Crosswalks

New crosswalk on the north corner of Swann St NW and 14th Street