Kritika dvojitého diamantu
Dříve než se pustíme do kritiky dvojitého diamantu, neuškodí si vysvětlit, co vlastně dané slovní spojení představuje. Dvojitý diamant je název modelu designového procesu, který vyvinula britská charitativní organizace Design Council v roce 2005.
Organizace se chtěla dozvědět více o tom, jak lidé zpracovávají informace za účelem vytváření řešení, přičemž zjistila, že ve všech společnostech lidé při hledání inovací procházeli téměř stejnými kroky. Každá společnost měla pro tento proces svůj vlastní název, každá společnost to udělala svým vlastním způsobem, nicméně všichni zaměstnanci prošli těmito fázemi kdykoliv čelili problému, obtížnému úkolu nebo slibné příležitosti. Organizace tyto fáze tvůrčího procesu pečlivě rozdělila a dospěla k tomuto designovému modelu.[1]
Hlavním rysem dvojitého diamantu je jeho důraz na divergentní a konvergentní myšlení, kdy je nejprve vytvořeno větší množství originálních nápadů pro řešení problému, které je poté zdokonaleno a zúženo na ten nejlepší nápad. V tomto modelu se tento proces opakuje dvakrát –- jednou k potvrzení definice problému a jednou k vytvoření řešení.[2]
Jednotlivé fáze dvojitého diamantu
Oficiální designový model dvojitý diamant má čtyři fáze: Discovery, Definition, Development a Delivery.
Cílem fáze Discover je působit jako fáze odlišného myšlení. Členové projektového týmu zjišťují, v čem je problém a co je třeba zlepšit. Udržují své perspektivy široké, aby byl umožněn vznik široké škály nápadů a myšlenek. V této fázi procesu společnost klade otázku, představuje hypotézu nebo identifikuje problém analýzou tržních dat, trendů a dalších informačních zdrojů. Společnosti tuto fázi procesu pojmenovávají různě — pro Lego je to Exploring, Microsoft tomu říká Understand, Starbucks tuto fázi nazývá Concept Heights. Během fáze Discover je taktéž cílem zohlednit nové informace, potřeby uživatelů či výzvy, které vyvstávají na povrch v průběhu postupu projektu.
Fáze Define by měla být považována za tzv. filtr, kde probíhá kontrola, výběr a vyřazování nápadů. Je to místo, kde jsou nálezy z fáze Discover analyzovány, definovány a vylepšovány a nejlepší nápady na řešení jsou pečlivě vybrány a prezentovány. Fáze Define končí jasnou definicí problému a plánem, jak to řešit prostřednictvím produktu nebo služby vedené designem. Tato fáze je opět označovaná různě — Microsoft ji nazývá Ideate, Starbucks ji pojmenovali Downtown a Whirlpool ji označuje jako Synthesis. Velké společnosti kladou zvláštní důraz na fáze Discover a Define, což bezpochyby přispívá k celkovému úspěchu jejich návrhů a návrhových procesů. Tyto fáze jsou klíčové a důslednost je u nich velmi důležitá.
Ať už společnost navrhuje cokoli, principem fáze Development je prototyp a iterace (opakování) konceptu, aby se dostal co nejblíže ke konečnému produktu nebo službě. Poučení z každého kola vývoje jsou analyzována a komunikována v rámci projektového týmu a jeho stakeholderů (zainteresovaných stran).
Poslední částí dvojitého diamantu je fáze Deliver. Je to místo, kde je finální koncept proveden závěrečným testováním, je podepsán, vyroben a nakonec spuštěn. Výsledkem bude produkt nebo služba, která úspěšně vyřeší problém identifikovaný během fáze Discover. Bude také zahrnovat procesy pro získání zpětné vazby z celého procesu návrhu, což poslouží k získání relevantních poznatků o budoucích projektech včetně metod, způsobů zpracování apod. Fáze Deliver je opět často označovaná jinak — Virgin Atlantic Airways tuto fázi pojmenovali Implementation, Microsoft ji nazývá Maintain a Starbucks ji označuje jako Production District.[3]
Kritika
Ačkoliv zde byla snaha model dvojitého diamantu vybrousit k dokonalosti, mnozí designéři na něm našli jisté nesrovnalosti, které se nezdráhali zmínit ve svých článcích.
Leon Gauhman tvrdí, že dvojitý diamant vznikl v době, kdy byl softwarový průmysl ještě v plenkách a společnosti jako Facebook a Flickr se teprve rozkoukávaly. Vzhledem k tomu, že tato technologická oblast byla v té době tak nová, není podle něj divu, že mnoho procesů používaných k jeho přístupu bylo inspirováno tím, jak se věci děly ještě ve výrobě. Od doby, kdy dvojitý diamant vznikl však uběhlo pár let, technologie se rychle vyvinula a vznikly i modely, které byly pro tuto novou technologii mnohem efektivnější. Jinými slovy dvojitý diamant je dle Gauhmana zastaralý. Neodráží žádný z vývojových trendů, protože současné archetypy v roce 2007 prostě neexistovaly.[4]
Jinak se na to dívá Maciej Lipiec. Podle něj je hlavní problém to, že dvojitý diamant od sebe kompletně odděluje všechny čtyři části. Designéři takovým stylem podle Lipiece nepracují. Ve své mysli přijdou s určitým řešením problému, přičemž problém je správně pochopen až po formulaci řešení. Vize řešení formuje výzkum a rámec problému, což je informování a utváření vize řešení apod. Dále Lipiec kritizuje fázi Define. Podle něj žádné ucelené dokumenty o vizi či specifikace nejsou dobrým začátkem pro design. Jsou pro něj neinspirující a nudné. Tvrdí, že lepším řešením pro tento účel jsou prototypy.[5]
Více názorů tvrdí, že je dvojitý diamant příliš lineární. Stejný pohled na věc má i Cat Drew, podle které začíná digitální design vyrábět okamžitě a využívá prototypy (tradičně používané v druhém diamantu) jako výzkumnou metodu k získání více informací o problému (v prvním diamantu). Stejně tak existuje mnoho případů, kdy bychom mohli být ve druhém diamantu a testováním něčeho odhalíme mnohem hlubší problém, který vyžaduje, abychom se vrátili na začátek. V každém projektu by tedy měla být možnost vrácení se zpět, přičemž je důležité, aby byli členové týmu vždy otevření novým změnám.[6]
V roce 2016 vytvořil Dan Nessler předělaný dvojitý diamant. Je to designový proces, který je založený na dvojitém diamantu. V tomto modelu jsou však navíc zahrnuty i nástroje, metody a techniky, jež jsou vhodné k použití při čtyřech fázích, které již známe.
I tato nová a vylepšená verze dvojitého diamantu však byla nemálo zkritizována. Například Boon Yew Chew kritizuje, že tato nová verze zbytečně zkomplikovala původní verzi dvojitého diamantu. Podobně to vidí i jistý C. Dalmo, který tvrdí, že úroveň podrobností v nové verzi může být těžko pochopitelná pro lidi, jež nejsou v této designové oblasti profesionály. Autor nové verze souhlasí s kritikou v tom, že použití jeho rámce vyžaduje alespoň obecné znalosti designového procesu. Dodává však, že jeho rámec může být pojatý jako vícevrstvý přístup, kdy každá vrstva přidává nebo odečítá složitost. Tedy pokud bude rámec důkladně představen, neměl by být s jeho pochopením problém.[7]
Závěr
I přes často ostrou kritiku, je dvojitý diamant rámec, který lze použít v různých průmyslových odvětvích a téměř v kterémkoliv jiném odvětví. Je to více než jednoduchý nástroj pro designéry, protože jej lze použít na jakýkoli problém, který vyžaduje řešení.
Každý designér má svůj vlastní způsob, jak na problémech pracovat, ale řídit se podle určitého designového rámce rozhodně není na škodu. Ať už si vyberou dvojitý diamant nebo jakýkoliv jiný designový model, designérům použití modelů umožní soustředit veškerou jejich sílu na situaci, kterou zrovna musí vyřešit, tím i zefektivnit jejich práci a výsledek, a to jim z dlouhodobého hlediska vždy ušetří čas.
[1] COSTA, Rebeca. The Double Diamond model: what is it and should you use it? In: Just in mind [online]. 6. 11. 2018 [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://www.justinmind.com/blog/double-diamond-model-what-is-should-you-use/
[2] LIPIEC, Maciej. Beyond the Double Diamond: thinking about a better design process model. In: UX Collective [online]. 22. 3. 2019 [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://uxdesign.cc/beyond-the-double-diamond-thinking-about-a-better-design-process-model-de4fdb902cf
[3] Eleven lessons: managing design in eleven global brands: A study of the design process. In: Design Council [online]. Londýn [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://www.designcouncil.org.uk/sites/default/files/asset/document/ElevenLessons_Design_Council%20(2).pdf
[4] GAUHMAN, Leon. Ditch the Double Diamond. In: Elsewhen [online]. 10. 4. 2018 [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://medium.com/elsewhen/ditch-the-double-diamond-7e7b5ded36a9
[5] LIPIEC, Maciej. Beyond the Double Diamond: thinking about a better design process model. In: UX Collective [online]. 22. 3. 2019 [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://uxdesign.cc/beyond-the-double-diamond-thinking-about-a-better-design-process-model-de4fdb902cf
[6] DREW, Cat. The Double Diamond: 15 years on. In: Design Council [online]. [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://www.designcouncil.org.uk/news-opinion/double-diamond-15-years
[7] NESSLER, Dan. How to rethink the Design process, fail, reflect and iterate. In: UX Collective [online]. 2016 [cit. 2020–11–05]. Dostupné z: https://uxdesign.cc/how-to-fuck-up-the-design-thinking-process-and-make-it-right-dc2cb7a00dca
