Lea Mentlíková o své práci, studiu na KISKu a plánech do budoucna

Čím se zabýváme

Lea Mentlíková pracuje ve svobodné firmě Court of Moravia sídlící v Brně na Kapitána Jaroše. Firmu popisuje jako tým lidí s různými expertizami. Část z nich jsou byznys designéři, kteří dělají především strategie, ať už začínajících firem až po korporáty. Dají se označit za “strategické mozky”. Další skupinou jsou game designéři, ti přidávají gamifikaci do různých neherních prostředí (od vzdělávání až po změnové řízení v organizacích). Také designují hry, zejména “serious games”, což jsou hry s přesahem do vzdělávání. Výstupem jsou hlavně deskové či karetní hry nebo různé simulace. Třetí větví jsou edudesignéři, a právě mezi ně se řadí i Lea.

Pojetí talent managementu

Edudesignéři se ve firmě zabývají hlavně firemním vzděláváním, jež zastřešuje pojem “talent management”. Jak dále Lea vysvětluje, ve starém pojetí, v 90. letech, to bylo bráno tak, že se mezi talenty řadí jen 10 % lidí z řad klíčových pozic, případně šlo o 3 % “nerdů”, mezi nichž nikdo nechtěl patřit. Nové paradigma, kterým se na to dívají i v Court of Moravia, ale i celá západní společnost (na rozdíl od českého vzdělávacího trhu), říká, že každý člověk má své talenty, své silné stránky. Cílem firmy by tedy mělo být, aby v pracovní pozici byl člověk s vhodnými silnými stránkami a dále je tam posiloval. Firma proto potřebuje daného člověka diagnostikovat, aby se ujistila, že opravdu sedí na té správné židli, a aby mu dokázala připravit individuální vzdělávací plán. Dále si jej potřebuje umět udržet, vhodně rozvíjet apod, zkrátka řeší celý koloběh zaměstnance. O tomto pojetí se mluví jako o “integrovaném talent managementu”, protože je integrovaný do strategie i procesů firmy, což zajišťuje, že přináší skutečné výsledky. Talent management se tedy skládá z několika částí, jmenovitě jsou to:

1. Talentová strategie organizace a plánování
2. Hledání a nábor zaměstnanců
3. Řízení výkonu
4. Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
5. Plánování nástupnictví
6. Rozvoj leadershipu
7. Plánování benefitů
8. HR systémy

Lea s kolegy a kolegyněmi je umí dohromady pokrýt všechny. Jejím primárním zaměřením je “learning and development”, tedy vzdělávání a rozvoj zaměstnanců.

Příklad z praxe z oblasti learning and development

Lea popisuje i pár konkrétních projektů z minulosti. Šlo například o projekt, kde středně velké firmě, původně startupu, pomáhala nastavit, jak jít na vzdělávání v jejich firmě. Nejprve bylo třeba analyzovat strategii firmy a v rámci toho se spolu s leaderem určily kompetence, které by jejich lidé měli mít, aby byli schopni exekuovat strategii. Po jejich definici prošli všichni zaměstnanci diagnostikou. Testovala se například kreativita, numerické myšlení nebo logické myšlení. Diagnostika obsahovala i subjektivní část, která zjišťovala, jak člověk vnímá sám sebe, co preferuje. Tím vznikly skvělé podklady pro diskusi se zaměstnanci. Šlo však stále jen o čísla, ze kterých se dalo vycházet, ale nešlo na jejich základě zaměstnance nálepkovat. Následoval tedy rozhovor jeden na jednoho, kde se zjišťovaly vize zaměstnanců, kam směřují a jaký způsob rozvoje jim dává smysl. To se následně spojovalo se seznamem požadavků získaných od leadera a snažil se najít ideální stav, při kterém by byly obě strany spokojené. K poslední části setkání byl pozván i samotný leader a Lea potom facilitovala diskusi mezi leaderem a zaměstnancem. Často šlo o první komplexnější diskusi mezi nimi o tom, kde se ten zaměstnanec aktuálně nachází, kam se chce posunout, a to vše často zahrnovalo množství aha momentů. Výsledkem bylo, že se společně naplánoval rozvoj, jeho konkrétní podkroky, termíny, a to se vše vizualizovalo do infografiky, aby to měli každý den na očích.

Jak vypadá běžný den

Po otázce, jak vypadá její běžný den, se Lea zamyslí a vysvětluje, že jelikož se jedná o svobodnou firmu, tak si vybírá projekty, na kterých chce pracovat. Jak sama říká: ,,To vypadá tak, že si každý pondělí na schůzce s názvem Plachty přerozdělíme projekty a hlásíme se k nim. Jinak můj den není nikdy stejný, tempo a náplň určují klienti a interní priority.” Pracovat může v podstatě odkudkoliv, zejména pokud nemá schůzky, které mívá přímo v kanceláři. Jinak jsou v její práci důležité zejména výstupy a jejich kvalita a užitečnost pro klienta.

Zapojení designového myšlení

Na dotaz, jakým způsobem zapojuje do své práce designové myšlení, Lea odpovídá, že designové myšlení je v srdci jejich firmy. Je to zásadní věc pro to, aby jejich výstupy byly kvalitní, a to platí napříč celou firmou, nejen ve vzdělávání, ale také v oblasti byznysu a game designu. V každé oblasti však není design thinking samostojné, vždy je ještě třeba také množství expertízy v dané oblasti.

Konkrétně v rámci onboardingu, který je například jednou z oblastí zájmu edudesignérů, se začíná s “empathize” fází, v níž se zjišťuje, jak na tom zaměstnanci jsou například pomocí metody focus group s lidmi. Mluví s těmi, co jsou ve firmě různě dlouhou dobu, od úplných nováčků přes ty, kteří mají za sebou dva týdny až měsíc, až po ty, co právě skončili zkušební dobu, a cílem je zmapovat jejich emoční křivku. Používá se ale také mnoho jiných zjišťovacích metod. Spolupráce začíná s klientem zpravila úvodním workshopem, kde se mapují představy leaderů o tom, jak to jejich zaměstnanci mají nastaveno, a vytvoří se druhá emoční křivka na základě těchto domněnek. Obě mapy se pak přeloží přes sebe, protože “touchpointy”, které mapují, jsou stejné, a zjišťuje se, jak moc se domněnky liší od reality a co vše je třeba redesignovat. Lea dále zdůrazňuje, že ačkoli je onboarding často vnímán jako proces, který trvá jen první dny ve formě úvodního školení, její firma bere onboarding i z pohledu designového myšlení a vnímá ho jako “experience”, která trvá klidně i šest — dvanáct měsíců. Cílem je zajistit, aby člověk věděl, jak to ve firmě funguje, nalodil se naplno i do rozvoje a všech ostatních věcí a aby se co nejdříve stal plnohodnotnou součástí firmy. Aby tohle vše proběhlo bez problémů, je potřeba nastavit určité procesy, k čemuž právě popsaná technika pomáhá.

Vzdělávání a design ve školství

Lea jak edudesignérka se občas nachází také přímo ve školním prostředí, minulý a předminulý rok dokonce pracovala ve Férové škole. Tam měla Lea možnost zjistit, jak to funguje ve školství, přičemž se stala designérkou akademie pro ředitele základních škol na téma leadership a strategický management. Projekt vznikl díky financování nadací Albatros. Projekt ověřil, že je toto téma mezi řediteli velmi žádané a zjistil, co je nejvíce zajímá. Šlo o jeden z prvních ucelených dlouhodobých leadershipových programů specializovaných na ředitele. Každá škola získala také možnost evaluace silných a slabých stránek a mentora, který jí pomohl vytvořit a dotáhnout změnový projekt. Nešlo tedy jen o teorii, jak to často bývá, ale také o praxi a spolupráci založenou na datech.

Příklad z praxe: design motivačního rámce na základní škole

Další projekt, na kterém Lea pracuje momentálně, je základní škola Eduard. Ta využívá diagnostiku od firmy Gallup s názvem Strength Finder, která pomáhá hledat silné stránky žáků. Škola se tím snaží změnit to, že se během školy dětí obvykle nikdo neptá, co jim jde, kam chtějí směřovat a nikdo jim nepomáhá rozvíjet jejich silné stránky. Právě naopak, jsou nuceny investovat zejména do svých slabých stránek, což je velmi vyčerpávající. Škola Eduard proto pozoruje na dětech jejich talenty, silné stránky, které jim pomáhá rozvíjet například tím, že pomocí nich mají řešit zadané úkoly, například komunikačně zdatné děti pomocí diskuse, analytické typy zase ponořením se do knih… Lein úkol v projektu, spolu s její kolegyní Lujzou, je právě nastavení toho, jak vypadá rok v takové škole, a to především na úrovni hodnocení dětí a jejich motivace. Při práci hodně vychází z formativního hodnocení a zahrnuje hodnocení dětí navzájem pomocí kreativních listů, sebehodnocení ale i trojlístku s rodičem, který nahrazuje rodičovské schůzky a rodič, učitel a žák společně diskutují o rozvoji a snaží se, aby dítě bylo vlastníkem vlastního vzdělávacího procesu. K tomu existují podpůrné materiály a děti si také tvoří vlastní portfolio, kde si zaznamenávají své zážitky a úspěchy. To mají ve třídě, je to jejich vlastní věc, která jim pomáhá ideálně každý den zažít svůj úspěch, byť maličký, ale i to se počítá.

Smysluplnost práce jako klíčový prvek

Nejzajímavější možností Leiny práce je podle jejích vlastních slov právě to, že jsou jako firma ukotvení ve vizi a misi a tím pádem má možnost říci ne na určité zakázky. To využívá zejména v případech, kdy lidé na trhu chtějí jen rychlá nekoncepční řešení, tzv. quickwins, a ona vidí, že by spolupráce neměla dopad. Samozřejmě se to nejprve snaží vysvětlit a nabídnout jim cestu vedoucí k udržitelné změně. Cituji: ,,Pokud však jde jen o potřebu zaplnit nějaké KPIčko, tedy nějaký ukazatel na konci roku, a jinak to nikoho nezajímá, tak takovou práci dělat nechci. Je pro mě klíčový, že tuhle možnost mám. Díky tomu je každá práce zajímavá, protože už projde nějakým sítem.”

Lea jako absolventka KISKu

Lea je absolventka KISKu a své dojmy z Dne otevřených dveří popisuje, že se cítila, jakoby “vymysleli obor pro Leu Mentlíkovou”. Už při pohovoru na svou první pozici v marketingové agentuře využila portfolio, které jim na motivačním kurzu na KISKu představil Petr Škyřík, a podařilo se jí práci získat. Stále však při studiu hledala samu sebe a zaměření, na které by se chtěla specializovat. Lein ročník jako první absolvoval KISKové specializace a tak Lea absolvovala právě Edtechovou větev.

Na škole se věnovala několika projektům. Okrajově pomáhala při projektu Semestr Mimo školu, kde šlo o mentoring v sebevzdělávání. Projekt dopadl úspěšně a některých účastníků se podařilo doslova vykopnout ke hvězdám a získávali stáže v Googlu nebo rozjeli vlastní byznys. Přestože Lea v daném projektu byla spíše okrajově, vedoucí daného projektu, František Dalecký, přeložil knihu Hacking your education od Dale J. Stephense a Lea pak koordinovala distribuci přeložené knihy. Další věcí, která ji utvrdila v tom, že vzdělávání je ta věc, které se chce věnovat, byla organizace EduFóra v Brně. Což je taková minikonference pro inovátory ve vzdělávání. V rámci KISKu si pak Lea přizpůsobila oblasti vzdělávání i svůj magisterský projekt, kde se věnovala gamifikaci ve vzdělávání, konkrétně v e-learningovém kurzu s názvem Kreativní práce s informacemi. Právě na základě jejich školních aktivit a věnování se gamifikaci v e-learningu Leu oslovil Petr Pouchlý z Court of Moravia, slovo dalo slovo a Lea se stala součástí firmy.

V současné práci se jí hodí zejména to, že si z KISKu odnesla ze všeho trochu. Z programování, marketingu, dokáže diskutovat s ajťákama o jejich rozvoji, nezaskočí ji třeba slovo databáze. Také Human Centred Design, se kterým se na KISKu seznámila, a který tvořil základ jejího projektu gamifikace v e-learningu, byl pro ni zásadním, protože v době, kdy přišla do Court of Moravia, nebylo ještě na trhu moc lidí, kteří by HCD znali.

Mezi nejpřínosnější předměty Lea zařazuje předmět o sebevzdělávání, který učil již zmíněný František Dalecký, na kterém se poprvé setkala s tématem MOOC a objevila další úrovně sebevzdělávání a také předmět o designu vzdělávacího procesu, kde se seznámila s různými pedagogickými směry a s tím, co z nich funguje a co ne. Jako jeden z nejužitečnějších předmětů vnímá také Human Computer Interaction s Tomášem Boudou, kde se dozvěděla o věcech jako AB testování, Wizard of Oz, o tom jak se prototypuje, zkrátka samé praktické věci.

Současné sebevzdělávání

V současnosti Lea přibrala do své expertízy i grafiku a dává jí to smysl zejména proto, že skrze vizuální informaci se vzděláváme a je důležité podat ji správně. Leino sebevzdělávání se tak v současné době zaměřuje právě na tuto oblast grafiky, učí se pracovat s InDesign-em, typografii apod. Doma má také kartotéku zdrojů rozdělenou podle oborů a tam si zakládá ty zásadní z nich. Je pro ni důležité určit si svou vizi a vědět, jak a proč se vzdělává v dané oblasti a za jak dlouho to chce nebo potřebuje dokončit. Tuto vizi si každý kvartál reviduje a určuje si konkrétní milníky. Lea však zdůrazňuje, že si tuto metodu vybrala na základě toho, že je systematické povahy a pro lidi, kteří systematičnost v povaze nemají, může být tento systém nefunkční. V sebevzdělávání jí pomáhá i to, že si na něj dedikovala celý jeden den, a to konkrétně každý druhý pátek.

Odkaz studentům

Pro studenty, jež Leina cesta zaujala, má konkrétní doporučení a nabízí svůj projekt z dob studií — EduFórum. V současné době sice spí, protože na něj nemá čas, hledá však schopného člověka, kterého by zajímaly inovace ve vzdělávání v tom nejširším kontextu a chtěl by si organizaci převzít. Více informací o tom najdete i ve videu, které Lea připravila v rámci projektu KISK ME. Tam najdete i více informací o tom, čemu se ve své profesi věnuje. Lidé se jí někdy ptají, jak je možné, že jí to všechno tak vycházelo, že to je až neuvěřitelné. Ale pravdou je, že kromě těch věcí, co vyšly, mnoho dalších nevyšlo, proto Leina obecnější rada studentům zní, že je třeba jít do každé příležitosti a snažit se z ní naučit co nejvíce, nebát se toho. Kdo zvedne její hozenou rukavici?

Další směrování

Leiny vyhlídky a plány do budoucna jsou věnovat se již zmiňované grafice, prohlubovat znalosti v learning and development, projít certifikacemi na diagnostiku lidí a v rámci designovo-vzdělávací části vymyslet další vzdělávací produkt. Jedním z produktů, které Lea pomáhala v rámci Court of Moravia dát do kupy, jsou i leadershipové karty popisující různé role leadera. Karty vychází z know how kolegyně Beáty Holé a fungují jednak rozvojově, ale zejména na to, aby si člověk uvědomil své silné stránky a také ostatní stránky potřebné v leadershipu. Kartičky také pomáhají ladit očekávání od leadershipu napříč firmou.

Vzdělávací nástroje dávají smysl zejména proto, že je pak vzdělávání uchopitelnější, strukturovanější a někam směřuje. Další oblastí, která Leu láká, je pracovat na rozvoji vzdělávacího mentoringu jeden na jednoho. V budoucnu totiž může snadno nastat situace, že se zvýší průměrný věk obyvatel a stane se tak běžným, že lidé budou několikrát za život zcela měnit obor. Leu láká být mentorem na cestě této změny oboru a na základě rozhovorů s danými lidmi o jejich sebevzdělávání a vlastních zkušeností jim pomoci najít jejich ideální cestu.