Maslowova hierarchie potřeb

Marek Přikryl
Jun 17 · 5 min read

Maslowova hierarchie potřeb spatřila světlo světa v roce 1943 a stala se jedním ze základních kamenů tehdejší psychologie.[1] Hierarchie byla vytvořena Abrahamem Maslowem, který si dal za cíl, poznat všechny aspekty lidského života, po nichž jedinec touží, a které mu navozují stav spokojenosti. Forma pyramidy byla těmto potřebám dána právě proto, aby vizuálně představovala základní kameny, na nichž by měl být zdravý lidský životní styl stavěn. Každý blok pyramidy má představovat část lidských potřeb, na nichž musí být postaven další blok této pyramidy. V případě, že jsou jednotlivé bloky v nerovnováze, existuje možnost destabilizace pyramidy, což může mít pro jedince negativní následky. Z tohoto důvodu jsou potřeby znázorňovány právě tvarem pyramidy, jejíž jednotlivé kameny tvoří stabilní celek.

Maslowova hierarchie potřeb

Hierarchie potřeb

Fyziologické potřeby

Základní fyziologické potřeby každého člověka jsou nám na první pohled zjevné. Náleží sem potřeby, které umožňují naše přežití. Mezi příklady fyziologických potřeb patří:

jídlo, voda, dýchání, teplo, přístřeší, sex, spánek a popřípadě i oblečení

Může se nám jevit, že některé z těchto potřeb nejsou až tak nutné k přežití jedince, avšak souvisí se základními fyziologickými potřebami. Například potřeba přístřeší, jež se na první pohled nemusí jevit jako nezbytná, je však z dlouhodobého hlediska významným prvkem, který umožňuje jedinci lépe přežívat, vést kvalitnější život. Sám Maslow také zahrnoval na tuto úroveň hierarchie potřeb sexuální rozmnožování, protože je nezbytné pro přežití a šíření druhu.[2]

Potřeba bezpečí a jistoty

V případě, že jsou naplněny fyziologické potřeby jedince, stává se klíčovou potřeba ochrany před vnějšími vlivy a kontrola nad vlastním životem. Lidé chtějí ve svém životě pociťovat řád, na jehož základě mohou očekávat stabilní budoucnost a s ní spojený pocit jistoty. Snaží se tedy zabezpečit svůj způsob žití, eliminovat hrozby, které by jim mohly jejich plány do budoucnosti narušit.

Potřebu bezpečí a jistoty uspokojuje jak rodina, tak i společnost. Pod společností si můžeme představit organizace a skupiny lidí, mezi něž patří například škola, obchody, nemocnice, ale také skupiny přátel.

Dále se do těchto potřeb zahrnuje i pocit bezpečí po finanční či emocionální stránce. K naplňování této potřeby také pozitivně přispívají faktory jako je právní stát, svoboda jedince, sociální stabilita ve společnosti, možnost libovolně nakládat se svým majetkem, ale také pocit osobní pohody jedince a jeho zdraví.[3]

Potřeba lásky a sounáležitosti

Třetí úroveň hierarchie se zaměřuje na sociální potřeby jedince. Ty směřují především k potřebě člověka být milován a akceptován svým okolím. Tato potřeba zahrnuje jak romantické vztahy, tak i vztahy s přáteli a členy rodiny. Také zdůrazňuje naši potřebu cítit, že náležíme do různých sociálních skupin, mezi něž mohou patřit například různé sportovní skupiny, kulturní spolky nebo náboženské komunity.

Maslow tvrdí, tato potřeba lásky a sounáležitosti zahrnuje jak cit lásky z naší strany vůči ostatním, tak i její opětování ze strany bližních. Absence této lásky může mít za následek pocity osamělosti, úzkosti a deprese. Člověk potřebuje blízké vztahy se svým okolím, nežije jen sám pro sebe. Podle svého založení dává přednost většímu či menšímu okruhu svých blízkých osob.[4]

Potřeba uznání a sebeúcty

K výše postaveným potřebám zobrazeným v Maslowově hierarchii patří touha po uznání a respektu. Na tomto stupni se jedinec snaží dosáhnout úspěchů, které mu zaručí určitý status, respekt a uznání. Tuto potřebu můžeme rozdělit na dvě části. V první jedinec vnímá sám sebe v pozitivním světle a cítí se dobře ve své vlastní přítomnosti. Zároveň při dosažení naplnění těchto potřeb se mu dostává pocitu sebevědomí. Druhá část se zaměřuje na respektování a uznání úspěchů jedince ze strany jeho vnějšího prostředí. Toto uznání může přicházet například při dosažení akademických či pracovních úspěchů nebo také při naplnění v oblasti zájmové činnosti jedince.

U osob, kterým se nedostává respektu od ostatních, může docházet k pociťování vlastní podřadnosti, což se v mnoha případech projevuje ve formě nízkého sebevědomí.[5]

Potřeba seberealizace a sebeaktualizace

Poslední úroveň Maslowovy hierarchie se soustředí na potřebu seberealizace. Skrze proces seberealizace jedinec naplno využívá svých schopností a svého potencionálu k dosažení svých cílů. Snaží se tedy stát tím nejlepším, jakým může být.[6]

Dosažení seberealizace může být naplněno téměř ve všech směrech lidského konání, ať už se jedná o získání vytouženého zaměstnání, vzdělání, nebo ovládnutí chtěných dovedností. Avšak může se jednat i o zcela jednoduchá přání nebo dokonce taková, která splnit nelze. Obecně je seberealizace snahou o osobní růst.

Maslowova pyramida potřeb je rozdělena do pěti částí. Avšak toto členění nemusí být konečné, existují různé varianty její podoby. Je možné ji členit na jiné celky. Například můžeme pyramidu rozdělit do dvou částí, přičemž do první části by náležely ty potřeby, které v původní Maslowově hierarchii představovaly nutnosti, které vznikají na základě nedostatku (avšak jakmile jsou uspokojeny, potřeba zmizí) a do druhé části náleží potřeba seberealizace, představená vrcholkem pyramidy (jedná se o touhu, která pramení z dychtivosti po růstu a poznání).[7]

Kritika Maslowovy hierarchie potřeb

Maslowova hierarchie potřeb, stejně jako jiné teorie, byla také podrobena kritice. Na základě několika provedených výzkumů bylo odhaleno, že některé negativní dopady nenaplněných potřeb, které Maslow uvádí, se nutně nemusí odrazit v životě jedince.[8] Kritizována je také za to, že nebyla podpořena dostatkem empirických dat, nebere v potaz předchozí zkušenosti lidí a považuje jedince za příliš sobě podobné.[9]

Využití Maslowovy hierarchie v oblasti informačního chování

Maslowova hierarchie potřeb souvisí významným způsobem s oborem informačních studií, jelikož poskytuje náhled na to, jaké informační potřeby mají osoby na jednotlivých úrovních Maslowovy hierarchie. Na základě těchto znalostí je možné předvídat, jak se budou jednotlivci s určitými potřebami chovat. Například je možné předpokládat, že skupiny jedinců se stejnými potřebami budou mít v některých situacích podobné informační chování.

[1] MASLOW, A. H. A theory of human motivation. Psychological Review [online]. 1943, 50(4), 370–396 [cit. 2021–3–27]. ISSN 0033295X. Dostupné z: doi:10.1037/h0054346

[2] Viz. pozn. 1

[3] TAORMINA a GAO, 2013. Maslow and the Motivation Hierarchy: Measuring Satisfaction of the Needs. The American Journal of Psychology [online]. 126(2) [cit. 2021–3–27]. ISSN 00029556. Dostupné z: doi:10.5406/amerjpsyc.126.2.0155

[4] Viz. pozn. 1

[5] Viz. pozn. 3

[6] Maslow, A. H. (1951). HIGHER NEEDS AND PERSONALITY. Dialectica, 5(3–4), 257–265. doi:10.1111/j.1746–8361.1951.tb01056.x

[7] NOLTEMEYER, Amity, Kevin BUSH, Jon PATTON a Doris BERGEN. The relationship among deficiency needs and growth needs: An empirical investigation of Maslow’s theory. Children and Youth Services Review [online]. 2012, 34(9), 1862–1867 [cit. 2021–3–28]. ISSN 01907409. Dostupné z: doi:10.1016/j.childyouth.2012.05.021

[8] KAUR, Avneet. Maslow’s need hierarchy theory: Applications and criticisms. Global Journal of Management and Business Studies. 2013, 3(10), 1061–1064.

[9] NADLER, David, 1979. Managing Organizational Behavior. Scott Foresman & Co. ISBN 978–0316596794.

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

Marek Přikryl

Written by

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb