Metoda Wardley mapování: Postup vytváření mapy
Jedná se o nástroj sloužící k pomáhání vedoucích pracovníků a manažerů při řízení a plánování jejich podnikání. Je pojmenována po jeho zakladateli Simonu Warleyovi. Mapy by měli sloužit ke zmapování struktury podniku a pomoci předvídat, kterým stylem se budou jednotlivé komponenty vyvíjet.
Wardley se inspiroval, jak sám tvrdí Knihou války od čínského vojevůdcem Sun-ce. Z tohohle díla si převzal 5 faktorů, které potřeboval bojovník, aby mohl porazit protivníka. Byl to účel, krajina, podnebí, doktrína a vedení.[1]
První faktor účel bere Wardley jako porozumění toho, čeho chceme dosáhnout. Měli bychom vědět co děláme a proč děláme. Je to důvod proč za námi zaměstnanci chodí a pracují. Měli bychom také vědět, proč jsme úspěšní nebo nejsme. Na to abychom to ale zjistili potřebujeme znát 4 zbylé faktory a k tomu nám právě pomůže Wardleyovo mapování.[2]
Pokud chceme vytvářet Wardleyovu mapu musíme si nejdřív uvědomit, jakou potřebu má náš uživatel. Nejpodstatnější fází je pak vytvoření tzv. hodnotového řetězce. To znamená, že potřebujeme vymyslet jednotlivé komponenty, které potřebujeme k vytvoření uspokojení potřeby pro našeho zákazníka. Pokud bychom chtěli tedy vytvořit potřebu pro zákazníka, který potřebuje hrnek s kávou, tak budeme potřebovat určitě hrnek, kávu, vodu, konvici a elektrickou energii. Nahoře našeho hodnotového řetězce budeme psát komponenty, které jsou pro nás uživatele viditelné, to je pro nás třeba hrnek s kávou. Dole naopak napíšeme, co zákazník nevidí, to může být el. energie.[3]
Dále si horizontálně rozdělíme hodnotový řetězec na čtyři vývojové části, a to na počátek (genesis), vlastní tvorbu (custom build), produkt (product) a komoditu (commodity). Toto rozdělení nám pomůže při předpovídání budoucnosti. To, co je na počátku to jsou komponenty, které teprve nedávno vznikly, nemají žádnou konkurenci, jsou vzácná a nestabilní. V části vlastní tvorba jsou komponenty, které se dají udělat, děláme je sami, ale nejsou příliš běžné na prodej a není u nich téměř žádná konkurence, jsou drahé apod. Produkt už je komponenta, která se dá běžně koupit, zde už konkurence je a dává nám u produktu možnost výběru, a proto není potřeba si jí sám tvořit nebo vymýšlet . Poslední části je komodita. To je komponenta, které se dá běžně koupit od různých společností bez rozdílů v kvalitě. Komponenty se velmi často mění postupně, a proto je důležité vědět, kde se jaká komponenta nachází a pak se dá odvodit, co se s ní v budoucnosti stane. Příkladem je el. energie, kterou bychom na počátku devadesátých let, zařadili do levé části našeho řetězce. Nicméně v dnešní době se nachází v pravé části. [4] Komponenty si tedy rozdělíme do již připraveného hodnotového řetězce. V našem případě by to vypadalo jako na obrázku.
Teď se budeme věnovat zpátky čtyřem dalším faktorům. Aby nám mapy byli užitečné potřebujeme na nich mít naznačené něco, čemu Wardley nazývá krajina. V našem případě je to zjednodušený obrázek hodnotového řetězce. Tak jak jsme si představili vývojové části, tak je samozřejmě zapotřebí si je tvarovat podle toho, jaké komponenty budeme používat. Wardley rozlišuje 4 druhy schopností u komponentů: zkušenost, aktivita, data, znalosti. Například u znalostí nám osa x říká, že nejvíce vlevo je nějaký pojem, pak je z toho hypotéza, teorie, a nakonec je přijat jako fakt.[5]
Kromě schopností mají komponenty i své vlastnosti. Například to může být riziko selhání, kde nejvíce vlevo se vyskytují komponenty s vysokou mírou a vpravo naopak s malou.
Další faktor je podnebí. To nám označuje vnější vlivy. To je například konkurence. Pokud není žádná konkurence, tak se bude komodita pohybovat vlevo. Pokud konkurenci ale máme, tak se její vývoj bude hnát dopředu a komodita se bude přesouvat doprava. Podle toho, jak se nám bude měnit vývoj schopností, tak se nám můžou měnit vlastnosti např. pokud mám konkurenční výhodu, tak se mi komponenta může změnit z výhody na náklad apod.
Dalším faktorem po podnebí a krajiny je doktrína. Neměli bychom nikdy zapomínat na potřeby uživatelů, protože jsou to hlavní pro celou mapu. Je zapotřebí ale brát na zřetel, že ne vždy uživatelé a odborníci mají pravdu. Mýlit se zejména můžou pokud, se jedná o komponentu, která přechází do jiného stádia. Wardley to přirovnává k tomu, když Henry Fordovi, řekl zákazník, že nepotřebuje automobil, ale rychlejšího koně. Podle Wardleyho jsou tři přístupy řešení potřeb[6]
Nezmapovaný přístup — zde hazardujeme, nevíme, co je potřeba a budeme muset tipovat
Přechodový přístup — zde se vyptáváme zákazníků a odborníkům, kteří nás vedou tam, kam potřebujeme
Industriovaný přístup — zde bereme v potaz zaujatost odborníků a zákazníků na již proběhlé aktuální úspěchy
Posledním faktorem je vedení. Protože již máme zmapovány všechny čtyři faktory, přichází na řadu zvolení strategie, která z těchto faktorů vychází a které je vhodné pro naši koncepci využít.[7]
Jednoduchost této evoluce však někteří kritizují. Podle Matta Edgara je evoluce vyjádřená pomocí Wardleyových map velmi jednoduchá a ve skutečnosti se nedá takto jednoduše predikovat a některé komodity se vracejí jako inovace na počátek cyklu a poté zase zpět. Takže mluvit o evoluci ve formě přímky není dobré. Dále pak kritizuje nezávislost os v hodnotovém řetězci. Vidí tu velkou korelaci mezi viditelností a komodifikací. [8]
Nástroje, které se při používání můžou použít
Nejjednodušší nástroj který se dá při tvorbě Wardleyových map použít je papír a tužka. To jsem použil, když jsem kreslil hodnotový řetězec. Papír a tužka se dá použít na tvorbu těchto map i více kreativně. Například můžeme jednotlivé komponenty lepit na papír pomocí lepících barevných papírků. Tyto papírky nám můžou více zpřehlednit jednotlivé komponenty hodnotového řetězce. Také můžeme místo psací tužky využít nějaký provázek který nalepíme na zeď nebo tabuli a spojíme jím jednotlivé komponenty mezi sebou.[9]
K tvorbě Wardleyových map zle požít i software. Samozřejmě se k tvorbě dají použít různé textové editory jako je např. Microsoft Word nebo LibreOffice Writer. Stejně tak se dají využít programy na tvorbu prezentací jako je např. Microsoft Powerpoint.
Existují však i speciální programy určené přímo k tvorbě těchto map. Jednou z takových aplikací byla RealtimeBoard, dnes je přejmenována na Miro. Jedná se o platformu pro vizuální spolupráci pro týmy, které chtějí spolupracovat. Obsahuje vlastní šablonu přímo s Wardleyovou mapou a je potřeba se do aplikace zaregistrovat. Dalším podobným nástrojem je Kumu.io, který funguje podobně jako Miro. Další nástroje mohou být velmi jednoduché a není potřeba se do nich registrovat jako je třeba OnlineWardleyMaps. Naopak komplexnější nástrojem je Atlas 2 který má otevřený zdrojový kód a je vytvořen právě jen pro vytváření Wardleyových map.[10]
[1] WARDLEY, Simon. On being lost. Medium [online]. Aug 8, 2016 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://medium.com/wardleymaps/on-being-lost-2ef5f05eb1ec
[2] Tamtéž
[3] WARDLEY, Simon. An introduction to Wardley (Value Chain) Mapping. In: Bits or pieces? [online]. 2 February 2015 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://blog.gardeviance.org/2015/02/an-introduction-to-wardley-value-chain.html
[4] Tamtéž
[5] WARDLEY, Simon. What’s in a Wardley Map and the need for a cheat sheet. In: Bits or pieces? [online]. 5 April 2016 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://blog.gardeviance.org/2016/04/whats-in-wardley-map-and-need-for-cheat.html
[6] WARDLEY, Simon. Doctrina. Medium [online]. Aug 16, 2016 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://medium.com/wardleymaps/doctrine-8bb0015688e5
[7] WARDLEY, Simon. On being lost. Medium [online]. Aug 8, 2016 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://medium.com/wardleymaps/on-being-lost-2ef5f05eb1ec
[8] EDGAR, Matt. What do Wardley maps really map? A settler writes. Medium [online]. 2017 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://blog.mattedgar.com/2017/08/13/what-do-wardley-maps-really-map-a-settler-writes/
[9] MOSIOR, Ben. Wardley Mapping Tools and Techniques. Medium [online]. Oct 11, 2017 [cit. 2019–11–10]. Dostupné z: https://hiredthought.com/2017/10/11/wardley-mapping-tools-and-techniques/
[10] Tamtéž
Obrázky
obr.1 vlastní
