Mutlitasking jako klíčová složka informačního vyhledávání
Vymezení terminologie
V dnešní době je problém informační přehlcenost, kdy informací je nadbytek a člověk se snaží rozlišovat relevantní, aktuální, pravdivé informace v nepřetržitém toku. U jedince vzniká informační potřeba, která vede k příčině informačního chování. Informační chování je v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy definováno jako “Souhrnné označení pro aktivity člověka v informačním prostředí. Zahrnuje řadu informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků. [1] Informační chování je složkou informační vědy, kdy právě informační chování zkoumá člověka, procesy a vlivy, které působí na jeho chování při informačním procesu, uspokojování informačních potřeb jedince atd. Právě při uspokojování informačních potřeb na jedince působí mnoho faktorů, ke kterým patří vnitřní psychické procesy člověka, přemýšlení nad kontextem informační potřeby, využití různých nástrojů pro vyhledávání různých zdrojů, prostředí, ve kterém se jedinec nachází, sociální prostředí atd. Hlavní příčinou pro informační chování člověka je informační potřeba, která se v procesu informačního chování vyvíjí.
Multitaskingem je nejčastěji označován běžný jev provádění více úloh najednou. Multitasking provádí lidé i stroje. Tradiční multitasking spojovaný s lidskou činností může být provádění triviálních činností (konverzace při provádění společenského hobby), náročnější činnosti (řízení dopravního prostředku) nebo také lidé dokáží provádět velké množství odlišných aktivit, které spolu nesouvisí. V informatice je pojem multitasking označován za schopnost operačního systému současně spouštět a udržovat v běhu více programů — např. grafiku, tabulky, zpracování textu nebo formáty softwaru — např. kódování, kompilace, testování. [2] Právě multitasking umožňuje uživateli libovolně přepínat v reálném čase mezi spuštěnými programy bez nutnosti zavírání předchozího programu/úlohy. Multitasking znamená jak pro člověka, tak pro počítač vykonávání více úkolů nebo zabývání se více úkoly najednou. Člověk, popř. počítač, provádí multitaskingové činnosti, které jsou rozpracované v jednom časovém okamžiku. Buď se těmto činnostem dokáže věnovat souběžně nebo se jimi zabývá střídavě.
Výzkumy v oblasti multitaskingu v informačním chování
Článek Multitasking information behavior and information task switching: an exploratory study [3] od A. Spinkové se zabývá multitaskingovým informačním chováním, kdy lidé, převážně vyhledávající v knihovnách, mají více informačních úkonů. Hlavním cílem této studie bylo provést případovou studii, která by empiricky prozkoumala povahu multitaskingového informačního chování a přepínání informačního úkonu jedince, který hledá informace. [4] Na tabulce níže můžeme vidět, jak se participantka zachovala při dvou návštěvách veřejné knihovny při hledání informací. Studie připomíná, že existuje mnoho modelů, které se zabývají informačním chováním, ale málo z nich pracuje s konceptem multitaskingového informačního chování a tzv. “information task switching behavior”, které je zobrazeno v tabulce níže. Ze studie vyplývá, že tyto fenomény jsou ovlivněny povahou a složitostí obsahu ve vztahu ke znalostem člověka, který vyhledává informace a množstvím a hloubkou zpracování informací, které jsou požadovány pro různé informační úkony, úrovní zájmu o informace jedince, včetně jeho pozornosti, úrovní předchozího plánování a priorit jedince, plusy a mínusy efektivního využití střídání činností při naplňování informační potřeby a serendipitou (štastnou náhodou nalezení informace).
Další práce Amandy Spinkové, na které pracovala společně s M. Park a Ch. Colem Multitasking and Co-ordinating Framework for Human Information Behavior [5] se zabývá vymezením rámce informačního chování člověka, které pracuje s konceptem multitaskingu. Studie, které jsou klíčové pro fenomén multitaskingu při informačním chování člověka naznačují, že vyhledávání uživatelů může mít více cílů nebo témat a může se vyskytovat v širším kontextu jejich chování při hledání informací. [6] Toto staví fenomén multitaskingu jako klíčovou složku modelování širšího obrazu informačního vyhledávání. Studie vychází z toho, že lidé si tvoří jejich vlastní úkony, které využívají při informačním vyhledávání a používají je při tomto procesu. Studie uvádí příklad vyhledávání informací, které souvisí se zdravím, kdy člověk využívá více úkonů ke zjišťování informací (telefonát svému doktorovi, internet, knihovna, …). Multitasking při procesu informačního vyhledávání je důležitou složkou, kdy se musíme snažit pochopit, jak lidé získávají multitaskingové informační schopnosti a dovednosti v oblasti informačního chování obecně a nejen při informačním vyhledávání.
Článek Toward a Web Search Model: Integrating Multitasking,Cognitive Coordination, and Cognitive Shifts [7] se zabývá kognitivní koordinací při vyhledávání na internetu a jak multitasking souvisí s tímto jevem. Kognitivní koordinace na různých úrovních umožňuje lidem spravovat různé závislosti mezi dostupnými úkoly a prostředky [8]. Hlavními výzkumnými otázkami článku jsou: “Jak uživatelé provádějí vyhledávání na webu na více IP adresách?”, “K jakým úrovním kognitivní koordinace dochází při vyhledávání na webu?” a “K jakým typům kognitivních posunů dochází při vyhledávání na webu?” [9]. Výzkumu se zúčastnilo 42 participantů, kterým při studijní relaci v laboratoři, trvající přibližně 1,5 — 2 hodiny, byly ukládány jejich vyhledávací postupy, které poté byly vyhodnocovány. Z výzkumu vyplývá, že kognitivní koordinace a vědomá kontrola jsou zásadní při multitaskingovém vyhledávání.
Nevýhody multitaskingu v informačním vyhledávání
Multitaskingová činnost může nutit člověka k častému přepínání mezi vyhledáváním, kdy je člověk odlákán jiným směrem nebo si nedokáže usměrnit na jakou činnost se zaměřit v danou chvíli. Multitasking také může vést k podporování prokrastinace u člověka, který má na dosah pár kliknutí jiné nástroje, webové stránky atd., které ho odlákají od prováděného vyhledávání.
Ve výzkumu Perceived Academic Effects of Instant Messaging Use 93% vysokoškolských studentů uvedlo, že během vypracovávání školních prací zároveň chatuje, z nich 57% přiznalo, že chatování má nepříznivý vliv na výslednou podobu úkolu i na studium samotné [10]
Výhody multitaskingu v informačním vyhledávání
Multitasking se dá naučit a trénovat. Z výsledků článku Mitigating Disruptive Effects of Interruptions Through Training: What Needs to Be Practiced? [11] vyplývá, že multitasking se v čase stává pro člověka činností, která se ukotvuje a člověk se v ní zdokonaluje. Přepínání mezi primární a sekundární činností se zrychluje a stává efektivnějším. Díky zlepšení se v multitaskingu může člověk při střídání činností začít využívat poznatky, které získává při provádění jedné činnosti a aplikovat je při provádění dalších činností.
Zdroje:
[1] Jonák, Zdeněk. informační chování. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021–04–08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000463&local_base=KTD.
[2] The Free Dictionary [Internet]. “multitasking”. Gale Encyclopedia of Medicine, The Gale Group, Inc., 2008 [cit. 2021–04–08]. Dostupné z: https://medical-dictionary.thefreedictionary.com/multitasking
[3] SPINK, Amanda. Multitasking information behavior and information task switching: an exploratory study. Journal of Documentation [online]. 2004, 60(4), 336–351 [cit. 2021–04–08]. ISSN 00220418. Dostupné z: doi:10.1108/00220410410548126
[4] Tamtéž.
[5] SPINK, Amanda, Minsoo PARK a Charles COLE. NEW DIRECTIONS INHUMAN INFORMATIONBEHAVIOR: Multitasking and Co-ordinating Framework for HumanInformation Behavior. Information Science and Knowledge Management [online]. The Netherlands, 2006, (8) [cit. 2021–04–08]. Dostupné z: http://www.ndl.ethernet.edu.et/bitstream/123456789/20073/2/85.pdf#page=136
[6] SPINK, Amanda, H. Cenk OZMUTLU a Seda OZMUTLU. Multitasking information seeking and searching processes. Journal of the American Society for Information Science [online]. 2002, 53(8), 639–652 [cit. 2021–04–08]. ISSN 15322882. Dostupné z: doi:10.1002/asi.10124
[7] DU, Jia Tina a Amanda SPINK. Toward a web search model: Integrating multitasking, cognitive coordination, and cognitive shifts. Journal of the American Society for Information Science [online]. 2011, 62(8), 1446–1472 [cit. 2021–04–08]. ISSN 15322882. Dostupné z: doi:10.1002/asi.21551
[8] MIYATA, Yoshiro a DONALD A. NORMAN. Psychological Issues in Support of Multiple Activities. User Centered System Design ; page 265–284 ; ISBN 9780367807320 [online]. 1986 [cit. 2021–04–09]. ISBN 9780367807320. ISSN edsbas. Dostupné z: doi:10.1201/b15703–13
[9] DU, Jia Tina a Amanda SPINK. Toward a web search model: Integrating multitasking, cognitive coordination, and cognitive shifts. Journal of the American Society for Information Science [online]. 2011, 62(8), 1446–1472 [cit. 2021–04–08]. ISSN 15322882. Dostupné z: doi:10.1002/asi.21551
[10] JUNCO, Reynol a Shelia R. COTTEN. Perceived academic effects of instant messaging use. Computers [online]. 2011, 56(2), 370–378 [cit. 2021–04–09]. ISSN 03601315. Dostupné z: doi:10.1016/j.compedu.2010.08.020
[11] CADES, David M., Deborah A. BOEHM-DAVIS, J. Gregory TRAFTON a Christopher A. MONK. Mitigating disruptive effects of interruptions through training: What needs to be practiced? Journal of Experimental Psychology: Applied [online]. 2011, 17(2), 97–109 [cit. 2021–04–09]. ISSN 1939–2192. Dostupné z: doi:10.1037/a0023497
