Ne-humánní aktéři a jejich role v designu
Ne-humánní aktéři jsou nedílnou součástí procesu navrhování, protože hrají významnou roli při vytváření všemožných produktů, služeb a zkušeností. Tito aktéři mohou být přirození nebo umělí a mohou zahrnovat fyzické objekty a materiály, nebo digitální technologie a algoritmy. Zvážením ne-humánních aktérů zapojených do designového projektu mohou designeři vytvářet efektivnější a úspěšnější designy.
Jedním z klíčových nelidských aktérů v designu je fyzické prostředí. Prostředí, ve kterém se produkt používá, materiály, ze kterých je vyroben, a podmínky, kterým je vystaven, to všechno má významný vliv na jeho design. Například chytrý telefon musí být dostatečně odolný, aby vydržel každodenní používání, a turistické boty musí být dostatečně robustní, aby zvládly drsný terén. Designeři musí vzít v úvahu fyzické prostředí, ve kterém budou jejich produkty používány, aby zajistili, že budou funkční a efektivní.
Dalším důležitým ne-humánním aktérem v designu je technologie. Pokrok v technologii značně rozšířil možnosti designu a umožnil vytvářet složité a sofistikované produkty, které byly dříve nepředstavitelné. Například 3D tisk způsobil revoluci ve způsobu výroby produktů a umožnil designerům rychle a snadno vytvářet prototypy a finální produkty. Pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení navíc umožnil vytvoření inteligentních systémů, které mohou designerům a uživatelům různými způsoby pomáhat [1].
Digitální technologie, jako jsou algoritmy a analýza dat, jsou také zásadními nelidskými aktéry v designu. Tyto technologie lze používat ke shromažďování a analýze dat o chování uživatelů, preferencích a potřebách, což umožňuje designerům vytvářet efektivnější a více personalizované prostředí. Například maloobchodní web může používat algoritmy k doporučování produktů uživatelům na základě jejich předchozích nákupů, a fitness aplikace může používat analýzu dat ke sledování pokroku uživatelů a poskytování přizpůsobených cvičení.
Kromě fyzického prostředí a technologií jsou důležitými nelidskými aktéry také materiály použité v designovém projektu. Volba materiálů může výrazně ovlivnit funkčnost, odolnost a estetiku produktu. Například použití lehkých materiálů v designu jízdního kola může usnadnit jízdu, a použití udržitelných materiálů může učinit výrobek šetrnějším k životnímu prostředí. Designeři musí pečlivě zvážit materiály, které používají ve svých návrzích, aby vytvořili produkty, které jsou efektivní a splňují potřeby uživatelů.
Celkově vzato, ne-humánní aktéři hrají v procesu navrhování klíčovou roli. Od fyzického prostředí a technologie po materiály a digitální technologie, tito aktéři jsou nesmírně důležití při vytváření funkčních, efektivních a personalizovaných produktů, služeb a zkušeností. Zvážením nelidských aktérů zapojených do jejich práce mohou designéři vytvářet designy, které jsou úspěšné a působivé.
Umělá inteligence jako ne-humánní aktér
Jak už jsem naznačil výše, umělá inteligence má potenciál revolucionizovat oblast designu, protože může být pro designery i pro uživatele nesmírně užitečným nástrojem, který jim může mnoha způsoby ulehčit práci. Umělá inteligence může zefektivnit práci designera, sloužit jako zdroj inspirace a pomoct mu tak vytvářet mnohem zajímavější a inovativnější designy [2], nebo může ulehčit interakci mezi službou a uživatelem.
Jedním z klíčových způsobů využití umělé inteligence v designu je vytváření inteligentních systémů, které dokáží automatizovat určité úkoly a poskytují designerům cenné poznatky a data. Například může být systém umělé inteligence využit k analýze chování a preferencí uživatelů za účelem doporučení designových řešení nebo optimalizace designu pro konkrétní skupinu uživatelů. To může designerům pomoci ušetřit čas a námahu automatizací zdlouhavých nebo opakujících se úkolů a také jim může poskytnout cenná data, která mohou ovlivnit jejich designová rozhodnutí [3].
Kromě toho lze AI použít k vylepšení kreativního procesu designu. Algoritmy umělé inteligence lze například trénovat na velkém množství dat s žádoucími příklady designu za účelem generování nových nápadů a konceptů. To může designérům pomoci prozkoumat širší škálu možností a vymyslet inovativní řešení, která by je za normálních okolností nemusela nutně napadnout. S pomocí umělé inteligence mohou designeři posouvat hranice své kreativity, rozšiřovat své dovednosti a vytvářet designy, které jsou skutečně jedinečné a působivé.
Umělou inteligence lze také využít ke zlepšení účinnosti a přesnosti designových procesů. Algoritmy umělé inteligence lze například použít k rychlé a přesné analýze velkého množství dat, jako je zpětná vazba od uživatelů a výsledky testování za účelem identifikace vzorců a trendů. To může pomoci designerům činit informovanější rozhodnutí. Využitím umělé inteligence k analýze a interpretaci dat mohou designeři získat cenné poznatky, s jejichž pomocí mohou vytvořit designy vyhovující potřebám uživatelů [4].
V neposlední řadě může být umělá inteligence také velice užitečná ke zlepšování uživatelské zkušenosti služby. S pomocí algoritmů umělé inteligence můžeme personalizovat služby na základě individuálních potřeb a preferencí uživatele. To může pomoci učinit službu pro uživatele poutavější a příjemnější a také to může naši službu pomoci odlišit od jejích konkurentů.
Dále může být umělá inteligence využita ve formě AI asistenta, který představuje nový způsob interakcí služeb s uživateli. Při přímém kontaktu se zákazníkem může být AI asistent zosobněným zástupcem značky a služby s konzistentní mírou výkonu a kvalitou služeb — umělá inteligence nemívá špatnou náladu nebo nebývá unavená. Nejenom mohou asistenti shromažďovat zákaznická data za účelem vylepšení služeb, ale data shromážděná prostřednictvím rozhovorů mezi asistentem a zákazníkem mohou být cenným doplňkem kvalitativních dat, jako jsou data z rozhovorů nebo uživatelských testů, která se obvykle shromažďují během procesu designu služby. Na druhou stranu ale může být špatně nastavená umělá inteligence pro uživatele frustrující a ovlivňuje tak kvalitu služby. V případě vývoje nových služeb lze umělou inteligenci využít k poznání chování zákazníků na základě předchozích služeb, kanálů sociálních médií, webové konverzace, zpráv a dalších zdrojů dat. Tvorba AI asistenta však zahrnuje určité výzvy a zodpovědnosti. Například je nutné vzít v potaz, že asistent je sice ne-humánním aktérem, ale hodnoty těch, kdo se podílejí na jeho designu a vývoji, se mohou v asistentovi odrazit, což může potenciálně vést k replikaci lidské zaujatosti [5].
Příklad využití umělé inteligence v praxi je představen v článku Service design for artificial intelligence, jehož cílem je prozkoumat potenciál AI aktualizovat a zlepšovat služby poskytované univerzitní knihovnou. Projekt se snažil identifikovat body napětí mezi službami založenými na umělé inteligenci, uživateli a knihovnou. Zjištění projektu naznačují, že použití umělé inteligence v kontextu univerzitní knihovny vyžaduje pečlivé plánování a design, a také zvážení důsledků samoučících se schopností umělé inteligence. Z projektu vyplývá, že pokud je služba propojena s tímto systémem, její design je s největší pravděpodobností nutné přehodnotit. Poskytovatelé služeb musí přijmout řadu předběžných opatření, aby zajistili, že integrace AI bude úspěšná a přínosná pro všechny zúčastněné strany [6].
Umělá inteligence tedy poskytuje nové příležitosti pro interakční design, ale designu stále chybí zkušenosti a znalosti o tom, jak navrhovat ne-humánní aktéry nad rámec zjednodušených představ o antropomorfismu. Pro lepší pochopení různých typů vztahů se stroji jsou zapotřebí nové konstrukční přístupy a metody. I tak ale mohou designeři díky možnostem algoritmů a umělé inteligence koncepčně vymýšlet nové způsoby interakcí [7, 8]
Úlohou umělé inteligence v designu je tedy vylepšit a rozšířit designový proces a poskytnout designerům cenné poznatky a data. S její pomocí mohou vytvářet efektivnější a inovativnější designy a služby. Umělá inteligence se pravděpodobně v designu bude více a více využívat, protože designeři budou chtít využít výhod, které nabízí.
Zdroje
[1] JYLKÄS, Titta, Mikko ÄIJÄLÄ, Tytti VUORIKARI a Vésaal RAJAB. AI Assistants as Non-human Actors in Service Design. In: Proceedings of the … DMI: Academic Design Management Conference. London, United Kingdom, 2018, s. 1436–1444. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326997609_AI_Assistants_as_Non-human_Actors_in_Service_Design
[2] HUANG, Ming-Hui a Roland T. RUST. Artificial Intelligence in Service. Journal of Service Research [online]. 2018, 21(2), 155–172 [cit. 2022–12–12]. ISSN 1552–7379. Dostupné z: doi:10.1177/10946705177524
[3] JYLKÄS, Titta, Mikko ÄIJÄLÄ, Tytti VUORIKARI a Vésaal RAJAB. AI Assistants as Non-human Actors in Service Design.
[4] The Evidence of Design 2.0: An Impactful Service Identity Designed with AI. Service Design Network [online]. 2019 [cit. 2022–12–12]. Dostupné z: https://www.service-design-network.org/community-knowledge/the-evidence-of-design-20-an-impactful-service-identity-designed-with-ai
[5] JYLKÄS, Titta, Mikko ÄIJÄLÄ, Tytti VUORIKARI a Vésaal RAJAB. AI Assistants as Non-human Actors in Service Design.
[6] GASPARINI, Andrea, Ahmed Abdi MOHAMMED a Gabriele OROPALLO. Service design for artificial intelligence. In: MERONI, Anna, A MEDINA a Beatrice VILLARI. ServDes2018: Service Design Proof of Concept — Proceedings of the ServDes2018 Conference, Milano, 18–20 June. 2018, s. 1064–1073. ISSN 978–91–7685–237–8. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/333725076_Service_design_for_artificial_intelligence
[7] LASCHKE, Matthias, Robin NEUHAUS, Marc HASSENZAHL a Claudius LAZZERONI. Improvising with Machines — Designing Artistic Non-Human Actors. In: CHI EA ’20: Extended Abstracts of the 2020 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems. 2020, s. 1–7. Dostupné z: https://dl.acm.org/doi/pdf/10.1145/3334480.3382825
[8] GASPARINI, Andrea, Ahmed Abdi MOHAMMED a Gabriele OROPALLO. Service design for artificial intelligence.
Zdroj obrázku: The Future Of AI Accountability (forbes.com)
