Od Facebooku přes finanční krizi až po pandemii. Jací jsou dnešní dvacátníci?
Jsou líní, zmatení, sebestřední a odmítají dospět. Takto na ně nahlížejí některá média a v chytlavých titulcích o nich široké veřejnosti vytvářejí nehezký obrázek, který tak mnohdy přispívá do jejího už vytvořeného kognitivního zkreslení.
Zas tak špatné to s nimi ale být nemůže, ne? Přeci jen si místo energy drinku dají občas i to ovoce na doplnění energie, zajímají se o klimatickou změnu a chtějí, aby jejich práce měla pozitivní dopad na svět.
Dnešní dvacátníci se narodili mezi lety 1993–2002 a podle známých rozdělení generací západního světa tedy pocházejí jak z řad mileniálů, tak z řad generace Z. Hranice mezi mileniály a generací Z bývá vymezená nejčastěji kolem roku 1996, takže bychom dnešní dvacátníky mohli považovat za kombinaci pozdních milenálů a brzkých příslušníků generace Z.
Jsou považováni za digitální domorodce (digital natives), protože je technologie provázely už od dětství a na rozdíl od jejich rodičů nebo prarodičů (digitálních přistěhovalců) jsou v jejich používání mnohdy sebevědomější a jsou schopni se dobře orientovat v digitálních prostředích, i když se v nich setkají s radikálně novými designovými vzory [1].
Zatímco zpovzdálí sledovali pád banky Lehman Brothers, která vyvolala finanční krizi, a následně pozorovali jejich rodiče, jak se s ní vypořádávají, surfovali při tom na internetu a propojovali se s ostatními vrstevníky na Facebooku, který zrovna zažíval velký rozmach. Sociální sítě se pro ně pak staly nedílnou součástí života, které využívají na denní bázi hlavně pro to, aby zůstali v kontaktu s ostatními nebo také jako pracovní nástroj. Mezi jejich nejdůležitější hodnoty patří vzdělání a rozvoj, hned vedle rodiny, přátel a partnerských vztahů [2].
Čím se liší od předchozích generací?
Faktem je, že dnešní mladí lidé dosahují znaků dospělosti později. Odstěhování se z domu rodičů a založení rodiny odsouvají na později a mluví se u nich o tzv. odkládání dospělosti — v té ale hraje roli i vysokoškolské studium. Dnes totiž chodí na vysokou školu více lidí, než kdykoli dříve. Toto odkládání má však podle Hill & Redding řadu výhod, mezi které patří např. rozšíření si obzorů nebo příležitost přemýšlet o možnostech, jak si vytvořit život podle svých představ [3].
Na to, že mladí lidé dnes opouštějí domovy později mají vliv i jiné okolnosti. Například v důsledku globální pandemie, poprvé od Velké hospodářské krize, žila v září 2020 většina (52 %) mladých dospělých Američanů se svými rodiči [4]. Mimo pandemie se na tom však značně podílí i výrazné zvyšování cen nemovitostí, které nyní můžeme pozorovat.
Zdá se ale, že každá generace má špatné mínění o mladých lidech své doby. Na základě archivních rozhovorů s vysokoškoláky z období od 40. do 70. let 20. století, Hill & Redding zjistili, že předchozí generace na tom byly v určitých ohledech podobně. Tehdejší dvacátníci měli stejné nejistoty a obavy ze své budoucnosti, odpovědnosti a dospělosti jako ti dnešní [5].
Toto negativní nahlížení staršími generacemi na mladé však sahá až k Aristotelovi, který o mladých lidech říkal, že „mají přehnané představy, protože ještě nebyli pokořeni životem a nepoznali jeho nutná omezení; navíc se díky své povaze považují za schopné velkých věcí“ [6]. Pramenit to může také z toho, že lidé zapomínají, jaké to bylo, když bylo dvacet jim samotným.
Jak to vidí s prací?
Průzkum agentury Behavio ukázal, že pro dnešní mladé lidi je důležité, aby jim práce dávala smysl a zároveň byla i jejich koníčkem. Chtějí, aby měla pozitivní dopad na svět a věří, že schopnosti potřebné k práci nejsou závislé pouze na vystudované škole. Pracovní dobu preferují flexibilnější a chtějí, aby k nim nadřízení přistupovali spíše jako k partnerům, než jako k tradičním zaměstnancům [7].
Při výběru práce se rozhodují spíše citem, než rozumem, proto je podle Ipsos důležité, aby je firmy dokázaly rychle zaujmout a to prostřednictvím multimediálního obsahu na sociálních sítích.
„Pro dvacátníky je finanční ohodnocení důležité, ale pro výběr zaměstnání není zásadní. Důležitější je volnost a flexibilita, smysluplnost a radost z práce, či zpětná vazba a možnost rozvíjení.“ –Ipsos, 2018 [8]
Zároveň jsou přesvědčeni, že jejich generace má větší smysl pro podnikání než ta předchozí. Čtvrtina jich plánuje rozjezd vlastního podnikání, dalších 41 % to alespoň zvažuje [9].
Dvacátníci a design?
Podle výzkumu společnosti NN Group dávají dvacátníci přednost textu před vizuálními a interaktivními prvky — na rozdíl od dospívajících totiž interaktivitu úplně neocení, neslouží-li ke splnění jejich úkolu nebo cíle. I když jsou zdatnými čtenáři (zvláště pak vysokoškoláci), tak je přes to nebaví číst velké množství textu online a dávají spíše přednost obsahu, který mohou rychle proskenovat. V online prostředí jsou také více skeptičtější k informacím, které zde najdou a vyžadují více důkazů, pro podporu jejich tvrzení [10].
Do určité míry by se u nich dalo mluvit o multitaskingu — běžně se věnují několika činnostem souběžně, ale vykonávají je spíše lineárně, než současně. Pokud však pracují na jednom konkrétním úkolu, objevuje se u nich tzv. page parking (vyhledávací strategie), kdy mají otevřené velké množství karet v prohlížeči, mezi nimiž přepínají — k tomuto inklinují intenzivněji a častěji než starší dospělí [11].
„Mladí dospělí jsou citliví na tón, kterým s nimi webová stránka komunikuje. Pokud budou mít podezření, že k nim web mluví shora, budou se cítit uraženi. A všimnou si, pokud se web bude příliš snažit působit cool.“ –NN Group, 2016 [12]
Zaměříme-li se na sociální sítě, tak nejlepším způsobem jak je prostřednictvím nich oslovit je podle NN Group to, aby jim organizace a značky nabízely skutečnou hodnotu. Měly by s nimi postupně budovat vztah a sdílet s nimi zajímavé a relevantní informace. S podobným tvrzením přichází i společnost Ipsos, podle které „si mladší generace raději koupí produkt, pokud cítí, že k nim daná firma či značka přistupuje s porozuměním“ [13].
Použité zdroje:
[1] Young Adults/Millennials as Web Users (Ages 18–25) [online]. NN Group, 2016 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/young-adults-ux/
[2] ‘True Gen’: Generation Z and its implications for companies [online]. McKinsey & Company, 2018 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/industries/consumer-packaged-goods/our-insights/true-gen-generation-z-and-its-implications-for-companies
[3] What’s the matter with kids today? [online]. The Harvard Gazette, 2021 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://news.harvard.edu/gazette/story/2021/11/why-kids-are-delaying-adulthood/
[4] Collective displacement [online]. Accenturate Interactive, 2021 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.accenture.com/us-en/insights/interactive/fjord-trends-collective-displacement
[5] What’s the matter with kids today? [online]. The Harvard Gazette, 2021 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://news.harvard.edu/gazette/story/2021/11/why-kids-are-delaying-adulthood/
[6] People have always whinged about young adults. Here’s proof [online]. BBC Worklife, 2017 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.bbc.com/worklife/article/20171003-proof-that-people-have-always-complained-about-young-adults
[7] Mladí Češi jako zaměstnanci: Cílevědomější, než se zdají [online], Ipsos, 2018 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.ipsos.com/cs-cz/mladi-cesi-jako-zamestnanci-cilevedomejsi-nez-se-zdaji
[8] Co chtějí mladí lidé od zaměstnavatele? [online]. Ipsos, 2018 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.ipsos.com/cs-cz/co-chteji-mladi-lide-od-zamestnavatele
[9] Mladí a finance: Jen polovina se má lépe než rodiče v jejich věku [online]. Ipsos, 2020 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.ipsos.com/cs-cz/mladi-finance-jen-polovina-se-ma-lepe-nez-rodice-v-jejich-veku
[10], [11], [12] Young Adults/Millennials as Web Users (Ages 18–25) [online]. NN Group, 2016 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/young-adults-ux/
[13] Ipsos Update — listopad 2021 [online]. Ipsos, 2021 [cit. 2022–2–2]. Dostupné z: https://www.ipsos.com/cs-cz/ipsos-update-listopad-2021
