Zdroj: Unsplash

Odborné recenzované časopisy relevantní pro design služeb: přehled

Gabriela Lichá
DESIGN KISK
Published in
6 min readNov 10, 2020

--

Design služeb je relativně nové odvětví a zároveň se prolíná mnoha disciplínami, proto existuje spousta aktuálních časopisů, které se designu služeb týkají. V tomto přehledu představím několik odborných recenzovaných časopisů dotýkajících se této oblasti z různých stran.

She Ji: The Journal of Design, Economics, and Innovation

She Ji je časopis, který se zaměřuje na ekonomiku, inovace, designový proces a designové myšlení v současném složitém sociálně technickém prostředí. Publikování probíhá diamantovou cestou Open Access, tedy bez poplatků. She Ji usiluje o navrhování inovací v průmyslu, v neziskových službách, v obchodu či ve státní správě skrze vytváření sociálních a ekonomických hodnot. Inovace vyžadují organizaci a spojování poznatků z oblasti ekonomiky a technologie k vytváření nových znalostí na křižovatce různých oborů. Články v časopise se zabývají tvorbou, vývojem, distribucí a používáním zboží a služeb organizacemi i jednotlivci, strategickými i manažerskými problémy, které vyplývají ze sociálně technických systémů nebo se zaobírají tím, jakým způsobem organizace používají design a proč vlastně jej takto používají.

Jeden z nejcitovanějších článků časopisu She Ji je například Design in the Age of Climate Change od Bonnie Nardi. Co se týče klimatických změn, tedy jednoho z největších problémů v současnosti, podle autorky by se pozornost designu měla zaměřit především na politickou ekonomii, ve které vidí základ problému.[1]

International Journal of Human-Computer Studies

Volně dostupný časopis International Journal of Human-Computer Studies se zabývá především inovativními interaktivními systémy, přičemž publikuje práce související s jejich praxí i teorií. Témata mohou zabrousit do mnoha různých oblastí a zahrnují výzkumy týkající se výpočetní techniky, umělé inteligence, psychologie, lingvistiky, komunikace, designu, inženýrství a sociální organizace. Všechny výzkumy z různých oborů se však týkají analýzy, evaluace a aplikace inovativních interaktivních systémů. Redakce obzvlášť vítá příspěvky na hranici těchto oborů. K nabytí znalostí v této složité oblasti a k efektivnímu využití inovativních technologií v různých uživatelských komunitách jsou podle ní totiž žádoucí interdisciplinární přístupy, které přispějí k většímu všeobecnému porozumění v této oblasti.

Hojně citovaným článkem je například Situated crowdsourcing during disasters: Managing the tasks of spontaneous volunteers through public displays. Autoři tohoto příspěvku se zabývají tím, jak zlepšit a zefektivnit koordinaci dobrovolníků pomáhajících při katastrofě. Nejdříve uvádí stávající situaci, následně provádějí empirickou studii, díky které následně přišli s konceptem, jež podporuje řízení úkolů a činností dobrovolníků i koordinaci postižených lidí. Koncept implementovali jako veřejnou aplikaci City-Share, která poskytuje robustní komunikační infrastrukturu a zahrnuje crowdsourcingové mechanismy. City-Share může zlepšit odolnost komunity proti katastrofám a zefektivnit celý proces řešení dané situace.[2]

Signal Processing: Image Communication

Časopis Signal Processing: Image Communication se zaobírá tématy, která se týkají designu, implementace a využití systémů obrazové komunikace. Autoři článků se zabývají kódováním obrazu či videa, interaktivní vizuální komunikací, analýzou pohybu, zpracováním výrazů ve tváři a gest, kompresí 3D grafiky apod. Co se týče přístupnosti, časopis nabízí dvě možnosti publikování, jsou tedy i dvě možnosti pro veřejnost. Část článků si můžeme přečíst (zlatá cesta Open Access), pro druhou část bychom si museli časopis předplatit.

Jedním z často citovaných článků časopisu je Signal processing challenges for digital holographic video display systems. Autoři se zabývají holografií, která je považována za špičkovou technologii zobrazení z toho důvodu, že dokáže zohlednit všechny lidské vizuální podněty. V příspěvku vysvětlují, co je třeba provést pro realizaci řetězce end-to-end, jinými slovy popisují kroky od získávání digitálního obsahu po jeho zobrazení. Diskutují také o tom, jak co nejefektivněji připravit cestu k realistické vizualizaci dynamického holografického obsahu.[3]

Artifact: Journal of Design Practice

Volně dostupný časopis Artifact: Journal od Design Practice se zaměřuje na praktický designový výzkum, který zkoumá podmínky, problémy, vývoj a otázky týkající se designu v širším pojetí. Hlavním cílem Artifactu je sdílení znalostí v designové komunitě a budování teorie relevantní pro designovou praxi. Časopis je interdisciplinární a otevřený všem oblastem výzkumu designu. Autoři článků se věnují designu produktů, rozhraní a služeb, uživatelským zkušenostem, organizaci a řízení designu apod.

Jedním z velmi zajímavých příspěvků v časopisu je článek Investigating design-based learning ecologies. Autoři vysvětlují přínosy agilní pedagogiky, která studentům umožňuje spoluvytváření a přetváření měst. Toto téma je třeba řešit především kvůli alarmujícím klimatickým změnám a naléhavým společenským a enviromentálním potřebám, ve kterých je čím dál tím více potřeba se orientovat, a proto je důležité oblast designu a urbanismu prosazovat ve vzdělávání.[4]

Design Ecologies

Časopis Design Ecologies se zabývá především spojením mezi lidskou komunikací a ekologickou odpovědností z designového hlediska. Tato rozvíjející se oblast má potenciál stát se disciplínou spojující komunitu, nabízející kritickou vizi, co se týče zastavěného prostředí a podporující ekologické přechody v místních a globálních kontextech. Články nejsou veřejně dostupné, lze se k nim dostat za poplatek.

Zajímavým tématem se zabývá článek A new wild: Reimagining the potential of indigenous biodiversity in Aotearoa, New Zealand. Autoři představují způsoby, jak přehodnotit současné přístupy k chráněným oblastem na Novém Zélandu. Současný přístup vedl k přísnému oddělení produktivních krajin od chráněných krajin v Aotearoa. Pomocí výzkumu zaměřeného na design autoři předložili sedm návrhů k představení chráněných oblastí, jež lze brát jako možné alternativy do budoucna. Je z nich možné rozšířit potenciál původní biologické rozmanitosti Nového Zélandu nad rámec přístupů zaměřených výhradně na zachování.[5]

Art, Design & Communication in Higher Education

Časopis Art, Design & Communication in Higher Education se zabývá pedagogickým výzkumem v uměleckých, designových a komunikačních oborech. Zaměřuje se na pedagogiky spojené se všemi aspekty výuky od teorie a praxe po online prvky studijních kurzů. Autoři článků přispívají charakteristickými přístupy k výuce přijatými v oborech jako je například grafický design, média, produktový design či kulturní studia. Články jsou opět placené.

Působivý článek v časopisu je například From design thinking to design knowing: An educational perspective. Autoři shrnují důsledky zavedení metodiky designového myšlení jako pedagogického přístupu ve výuce designu na LASALLE College of the Arts v Singapuru. Studenti z designových specializací Design Communication, Product Design a Interior Design byli uvedeni do interdisciplinárního projektu. Postřehy a poznatky vyplývající z metodiky designového myšlení byly analyzovány a přizpůsobeny tak, aby vytvořily rámec pro ilustraci nelineárních kruhových struktur od teorie po praxi a výzkum.[6]

Journal of Design, Business & Society

Časopis Journal of Design, Business & Society se zabývá složitou povahou designu a designového myšlení ve vztahu k jeho efektivní aplikaci při řešení problémů v komerčních i širších společenských kontextech. Zaměřuje se na podporu mezioborového výzkumu designu, který zapojuje zúčastněné strany prostřednictvím kvalitativních, kvantitativních či vizuálních výzkumů.

Pozoruhodný příspěvek v časopisu je například Design for society: Ageing communities as co-designers in processes of social Innovation. Tento článek se zabývá rolí sociálních inovací ve stárnoucích komunitách. Autoři článku provádí srovnávací analýzu a přinášejí vhled do role stárnoucích komunit v procesech návrhu služeb a jejich rolí jako spolutvůrců nové budoucnosti.[7]

[1]NARDI, Bonnie. Design in the Age of Climate Change. She Ji: The Journal of Design, Economics, and Innovation [online]. 2019, 5(1), 5–14 [cit. 2020–11–08]. ISSN 24058726. Dostupné z: doi:10.1016/j.sheji.2019.01.001

[2] LUDWIG, Thomas, Christoph KOTTHAUS, Christian REUTER, Sören van DONGEN a Volkmar PIPEK. Situated crowdsourcing during disasters: Managing the tasks of spontaneous volunteers through public displays. International Journal of Human-Computer Studies [online]. 2017, 102, 103–121 [cit. 2020–11–10]. ISSN 10715819. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijhcs.2016.09.008

[3] BLINDER, David, Ayyoub AHAR, Stijn BETTENS, Tobias BIRNBAUM, Athanasia SYMEONIDOU, Heidi OTTEVAERE, Colas SCHRETTER and Peter SCHELKENS. Signal processing challenges for digital holographic video display systems. Signal Processing: Image Communication [online]. 2019, 70, 114–130 [cit. 2020–11–10]. ISSN 0923–5965. Dostupné z: doi:10.1016/j.image.2018.09.014

[4] SNADDON, Bruce, Andrew MORRISON, Peter HEMMERSAM, Andrea GRANT BROOM and Ola ERSTAD. Investigating design-based learning ecologies. Artifact [online]. 2019, 6(1), 6.1–6.30 [cit. 2020–11–10]. ISSN 17493463. Dostupné z: doi:10.1386/art_00006_1

[5] ABBOTT, Mick, Kate BLACKBURNE, Cameron BOYLE, Woody LEE and Tenille PICKETT. A new wild: Reimagining the potential of indigenous biodiversity in Aotearoa, New Zealand. Design Ecologies [online]. 2018, 7(1), 72–93 [cit. 2020–11–10]. ISSN 2043068X. Dostupné z: doi:10.1386/des.7.1.72_1

[6] CHON, Harah and Joselyn SIM. From design thinking to design knowing: An educational perspective. Art, Design & Communication in Higher Education [online]. 2019, 18(2), 187–200 [cit. 2020–11–10]. ISSN 1474273X. Dostupné z: doi:10.1386/adch_00006_1

[7] SARANTOU, Melanie and Shaohua PAN. Design for society: Ageing communities as co-designers in processes of social innovation. Journal of Design, Business & Society [online]. 2020, 6(1), 129–141 [cit. 2020–11–10]. ISSN 20552106. Dostupné z: doi:10.1386/dbs_00007_1

--

--