Oleksii Ponomarenko: Lidé jsou mnohem složitější než interface
Oleksii Ponomarenko se dostal od studií fyziky k UX strategiím. Má více než 12 let zkušeností s UX designem v B2B i B2C a tvoří desktopové, mobilní a tabletové aplikace pro evropský, skandinávský a americký trh. Oleksii se rovněž specializuje na design služeb a organizační design. V rámci rozhovoru jsme se bavili o jeho cestě k UX, o kariéře a designu obecně.
Oleksie, nejprve bych chtěla ocenit, že tvůj profil a kariérní cesta na mě docela zapůsobily. Pokud se nepletu, dokončil jsi magisterské studium fyziky, pracoval jako UX writer, QA tester a dostal se k UX designu. Můžeš mi, prosím, přiblížit, jak se to vlastně stalo? Co tě vedlo k takové změně kariéry?
Jako student fyziky jsem si po univerzitě nedokázal představit, jakým směrem se bude ubírat moje kariéra. Od té doby jsem si ale vyzkoušel různé profese a ptal se sám sebe, kde se mohu nejlépe realizovat. Nebál jsem se experimentovat a zároveň i myslet strategicky.
Ve škole jsem se velmi zajímal o cizí jazyky a historii, ale měl jsem také cit pro exaktní vědy. Později mě to silně táhlo k fyzice na Fakultě mechaniky a matematiky na Ukrajině a psaní vědeckých prací. Po roce a půl na postgraduálním studiu jsem si uvědomil, že můj výzkum může trvat 4–5 let, což jsem nechtěl. Vadilo mi pracovat většinu času samostatně, protože jsem extrovert a rád pracuji v týmu. Tak jsem se rozhodl hledat práci mimo akademické prostředí.
Svou karierní cestu jsem začal zákaznickou podporou, pak pracoval jak UX writer. Ale už v té době jsem se díval dopředu a pochopil, že tehdejší pracovní trh v Kharkově byl velmi úzký a vyhlídky malé. Proto jsem poslechl své kolegy a začal studovat teorii testování softwaru, protože tam se nacházelo více možností kariérního růstu.
Ve své první práci jako tester jsem se ponořil do procesů navrhování softwarových produktů od inženýrství po testování a byl jsem s tím velmi spokojený. Začal jsem studovat testování automatizace a chtěl jsem se stát software QA testerem (má za úkol odhalovat chyby, ale slouží k zajištění, že výsledný produkt je “kvalitní”). Pak mi ale kamarád nabídl práci v jiné firmě Sigma v designérském týmu, kde potřebovali cílevědomého a inteligentního člověka, ale bez praxe. Nejvtipnější na tom je, že jsem právě dostal nabídku ve stejné společnosti jako tester softwaru. Zde jsem si musel vybrat mezi pokračováním své kariéry v testování nebo vyzkoušením zcela nového směru. A rozhodl jsem se riskovat, že půjdu do designu s tím, že k testování se mohu kdykoli vrátit. V této společnosti jsem pracoval 4 roky, aktivně spolupracoval s inženýry a front-end vývojáři.
Společnost Sigma se zabývala vývojem komplexních softwarových aplikací, nejen webových stránek a vstupních stránek. Za 4 roky jsem vyrostl ze stážisty na UX designéra, který se podílel na všech částech procesu kromě UI designu. Kromě toho jsem se zabýval obchodní analýzou a aktivně komunikoval se zákazníky.
Pracoval jsem s profesionály, ze kterých jsem si mohl vzít příklad a oni se zase zajímali o můj rozvoj. Přebírání větší míry zodpovědnosti je podle mě nejlepším způsobem, jak ve firmě růst.
Tvoje současná pozice zní jako UX Strategist a pracuješ v týmu DesignOps ve společnosti Pipedrive. Abych byla upřímná, o takové pozici a týmu jsem slyšela poprvé. Prozradíš mi, v čem spočívá tvoje práce?
Nejprve jsem v ČR pracoval jako UX designer, ale pak jsem přešel do discovery týmu v MSD. Byla to práce, která mě přesměrovala od klasického UX a produktového designu do design consultingu a discovery produktů, kde už bylo méně místa pro například návrhy ve Figmě. Mým hlavním úkolem bylo propojiti business a engineering, pomáhat s výzkumem a analýzou uživatelů asi šest měsíců před formováním designérského týmu. To znamená, že práce v MSD byla přechodem od klasického produktového designéra k organizačnímu a servisnímu designu a consultingu.
Když se ještě vrátím k práci v Pipedrive, chtěl bych říct, že pojmenovávání pozic ve firmách je komplexní kombinací stylu a firemní kultury spolu s chutí managementu pojmenovávat a taky touhou odlišit se od ostatních. Pipedrive byl jedním z nejdražších unicorn startupů v Estonsku (start-up firma s hodnotou více než 1 miliard dolarů), který díky přílivu investic začal velmi rychle růst. Proto startup potřeboval různé týmy, včetně produktových i designových. A z toho důvodu se založil tým DesignOps. Jeho hlavním cílem je nastavit všechny organizační úkoly pro velkou skupinu 60–70 designérů, aby nedocházelo k nedorozuměním, a synchronizace práce. Mezi úkoly týmu DesignOps patří optimalizace návrhových procesů, tvorba návrhových standardů, koučování pro designéry atd.
V týmu DesignOps máme 2 UX strategisty. Jsme designéři služeb, kteří zajišťují, aby uživatelská zkušenost zůstala celistvá ve smyslu strategického směru firmy a kontinuity zákaznické cesty. To znamená, že hledáme a vyhlazujeme přechody mezi produktovými týmy a mezi projekty tak, aby produkt zůstal kompletní a nevypadal jako práce jednotlivých týmů.
Náš tým zároveň nastavuje systémové procesy, které vám pomohou nevynalézat kolo pokaždé znovu. Například děláme s kolegou pravidelné UX audity, jejichž výsledkem je správné stanovení priorit problémů a jejich doplnění do produktového backlogu (soubor všech informací a procesů o produktu, kterým disponuje product owner).
Používáš ve své prací jako UX strategist nějaké metodiky nebo frameworky?
Nejspíš využívám především nástroje pro návrh služeb a organizace. Z hlediska designu služeb je hlavním cílem, aby produkt zůstal službou a byl kontinuální, bez vážných mezer. Používáme service design, zejména customer journey mapping, service blueprints.. Z hlediska organizačního designu jako součást týmu DesignOps hledáme organizační problémy v designerském týmu, které brání efektivní spolupráci designérů mezi týmy nebo vytvářejí předpoklady pro tyto mezery v zákaznické cestě nebo uživatelské zkušenosti.
Pipedrive je mezinárodní společnost s více než 800 zaměstnanci v 8 zemích. Napadlo mě, že jsme nedávno na univerzitě měli problem solving session, kde jsme řešili problémy ve velkých firmách. Často lidé na nižších pozicích nemají velký vliv na rozhodnutí vedoucího týmů nebo jejich nápady zůstávají nerealizováné. Jak to řešíte u vás? Existuje proces, který zajistí, že tvé nápady někdo vyslechne?
Máme dva aspekty, které pomáhají designérům efektivně spolupracovat. Zaprvé to je kulturní aspekt. Všichni designéři jsou velmi proaktivní, zapálení pro svou práci, existuje zkrátka určitá respektující kultura. Jak mezi designéry, tak mezi týmy probíhá transparentní komunikace, přičemž za vedoucím jiného týmu může přijít klidně každý designér. Máme pravidelná setkání, kde se scházejí všichni designéři týmů. Máte-li zajímavý nápad, můžete jej okamžitě přinést viceprezidentovi designu nebo některému z manažerů designu.
Zadruhé u nás existuje organizační aspekt. Existuje backlog change management projektů, které jsou seskupeny do iniciativ. Zahrnuje změny v optimalizaci procesů a organizaci týmu.
Designová výzva je nedílnou součástí procesu navrhování. Jaká byla tvoje nejtěžší designová výzva a jak jste přistupoval k jejímu řešení? S čím jsi začal?
V první firmě jsem pracoval na UX výzkumu pro B2B softwarový produkt pro námořní logistiku. To byl můj první velký consulting požadavek. Nejtěžší bylo, že zákazník chtěl, abych pracoval sám, bez týmu.
Zákazník potřeboval zjistit, zda je vhodné vyvíjet mobilní a tabletové verze pro jeho 10 letý interní systém. Bylo to před 12 lety, smartphony a tablety ještě nebyly v podnikových softwarech tak populární . Začal jsem tím, že jsem zkoumal, jak lidé s produktem interagují a provedl jsem průzkumné rozhovory.
Pro mého klienta bylo důležité udržet si reputaci u svých zákazníků. Proto se několika rozhovorů zúčastnili i Account manager a Customer success manager. Ptal jsem se uživatelů, zda si kontroluje poštu na telefonu nebo zda si telefon bere do práce a jak často. Zkrátka snažil jsem se pochopit, jak často zaměstnanci a zákazníci obecně používají mobilní telefony. Manažeři nikdy na takových pohovorech nebyli, takže se jim mé otázky uživatelům zdály podivné a nesmyslné a okamžitě o tom dali vědět šéfovi mého zákazníka.
Tak jsem začal vysvětlovat, že takové otázky mi pomohly pochopit, aniž bych se přímo zeptal, zda uživatel skutečně použije produkt na telefonu a zda uživatelé skutečně používají telefon. Pak se šéf mého klienta omluvil, řekl, že jsem měl pravdu a mohu pokračovat v rozhovorech. O týden později mi dokonce nabídli, abych nastopil přímo k nim do práce.
Jak se během tvého života změnil postoj k designu? Co je pro tebe nyní design?
Design jsem nejprve spojoval s průmyslovým designem, architekturou a masovou výrobou. Pak to byl knižní design, postupně jsem se ponořil do designu webových rozhraní. A design teď vnímám jako způsob, jak dosáhnout očekávaného produktu nebo služby, způsob, jak tvořit.
Blížíme se k zavěru. Chtěla bych se zeptat, jaké jsou podle tebe top 5 dovednosti, které by měl mít UX designér a jak z něj dělají profesionála?
1️⃣ Komunikační dovednosti a metody participativního designu. Pochopení, že produkt, službu nebo strategii lze implementovat většinou pouze ve skupině. Každý designový projekt je vždy zároveň projektem participativního designu.
2️⃣ Schopnost činit produktová/technická rozhodnutí: logicky, konzistentně, v daném čase a na základě jednoho nebo lépe několika typů evidence (dobré vysvětlení tohoto tématu je v popisu tohoto školení a tohoto článku).
3️⃣ Praktické dovednosti guerilla research a pochopení toho, jak pracují UX výzkumníci: designér vždy musí provést primární a sekundární výzkum, aby mohl učinit příslušné rozhodnutí (a to nezáleží na velikosti týmu, společnosti a přítomnosti výzkumníků)
4️⃣ Schopnost se učit jak dlouhodobě (osobní i profesní rozvoj), tak okamžitě — způsobilost vyřešit nový problém nebo výzvu v omezeném čase (například vyvinout nový typ testu nebo výzkumný plán během několika dní, problém v rámci agilního sprintu). Takové sprinty rychlého učení jsem dělal jak v průběhu změny profese, tak i v prací v ramci jedné profese.
5️⃣ Pochopení, že produkty jsou služby a služby jsou produkty. Tyto dvě strany pohledy umožňují lepší přístup k řešení některých problémů. Zde opět doporučuji knihu This is service design doing (odkaz je již níže).
6️⃣ Zavedení určité provozní efektivity do procesů pro větší týmy designérů. Produktový design (zejména pro digitální produkty) se jako povolání hodně vyvíjel, a to i během mé kariéry. Pro větší produktové týmy, DesignOps a ResearchOps (více se můžete zeptat Bely Beránkové a Kateřiny Hanzalové) procesy a někdy i specializované specialisty.
Otázka k zamyšlení: máš více než 10 let zkušeností s designem. Jak se díváš na budoucnost své kariéry?
Pracoval jsem v široké škále různých designových prací. Rád ale pracuji na strategické úrovni, protože můžu zvýšit svůj dopad na produkt a vytvořit zajímavější věci. Strategická práce zahrnuje mnohem více interakce s lidmi. Lidé jsou mnohem složitější než interface, takže to není snadné a vyžaduje více zodpovědnosti. Proto chtěl bych se zdokonalít v těchto věcech.
Dodatečná otázka:
P. S. Zatímco jsme psali tento článek, byl jsi a několik týmů ve vaší společnosti propuštěni. Jaké máte nyní plány do budoucna?
Plány jsou velmi jednoduché:
- odpočit na vánoční svátky
- hledat práci jako UX Lead nebo principal designer v produktových týmech, v oblastech jako product discovery, strategy, or design operations.
Užitečné materiály
- Kniha Org design for design org: o organizaci velkých designérských týmů
https://orgdesignfordesignorgs.com/ - Nielsen Norman Group: UX články a teorie zdarma
https://www.nngroup.com/articles/strategy-study-guide/ - Kurz UX strategie
https://www.nngroup.com/courses/becoming-ux-strategist/ - The conscious and intuitive effort to impose [adapt to] meaningful order (Papanek, 1985, p.4) — definice designu
https://designforsustainability.medium.com/visionaries-of-regenerative-design-v-victor-papanek-1927-1998-57019605997 - Velký přehled historie designérských metod a designového myšlení
https://www.interaction-design.org/literature/article/design-thinking-get-a-quick-overview-of-the-history
