DESIGN KISK
Published in

DESIGN KISK

„Přístupnost je už dnes tématem, které dává smysl.“

Mgr. Radek Pavlíček, odborník na digitální přístupnost ve středisku Teiresiás na Masarykově Univerzitě v Brně. Zakladatel blogu poslepu.cz zaměřeného na přístupnost webu, aplikací a informací, asistivní technologie pro uživatele se specifickými potřebami a inkluzivní design.
Je prvním certifikovaným specialistou na přístupnost v České republice.

přednášející Radek Pavlíček

Jak dlouho působíte ve svém oborů? Jak jste se k němu dostal?

Příští rok budu slavit čtvrtstoletí působení v oboru. S přístupností
a asistivními technologiemi pro zrakově postižené jsem začal v roce 1998, ještě při studiu na vysoké škole, a byla to vlastně tak trochu náhoda. V té době jsem hledal praxi, kde bych propojil technologie, pomáhání lidem
a učení. Spolubydlící na koleji končil studium a já dostal nabídku nastoupit na jeho pozici ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých. Bylo to něco, co jsem měl zájem dělat a už jsem u toho zůstal. Považuji za velkou výhodu, že jsem si prošel postupně řadu různých rolí, že to není tak, že bych procházel nějakými kurzy, ale že jsem začínal jako lektor obsluhy kompenzačních pomůcek, učil jsem zrakově postižené lidi pracovat
s počítačem a postupně jsem se potom dopracoval na pozici vedoucího týmu, stále se věnoval asistivním technologiím a postupně jsem se začal specializovat na oblast digitální přístupnosti. Před 10 lety jsem změnil pracoviště a od roku 2012 pracuji na Masarykově univerzitě ve středisku Teiresiás, kde se plně věnuji právě digitální přístupnosti.

Nedávno jsem se o tom s někým bavil, že jsem byl vlastně v oboru dříve, než byla vydána první pravidla přístupnosti :-).

Čím se dále zabýváte?

Ve Středisku Teiresiás se kromě již zmíněné digitální přístupnosti Teiresiásu se věnuji vedení projektů, případně pořádání akcí (Agora, INSPO aj.), souvisejících s touto tématikou. Působím jako lektor na KISKu, kde vedu kurz Digitální design bez bariér, je to jedna z mých lektorských aktivit na univerzitě, společně s výukou v online programu Designu informačních služeb. Často také přednáším na jiných univerzitách, konferencích či seminářích. A to nejen pro zájemce z řad studentů, ale i široké veřejnosti.

Téma přístupnosti začíná být díky legislativě i té, která má přijít, aktuální pro řadu subjektů jako komerčních neziskových, příspěvkových organizací aj. a vzdělávání v této oblasti je velmi důležité.

Jak byste hodnotil obecně přístupnost tehdy, kdy jste nastoupil do oboru a dnes?

Za těch 25 let došlo k obrovskému pokroku právě na poli technologií. Uvedu to na příkladu. Představme si, že nevidím vůbec nebo vidím špatně, přijde mi na mobilní telefon esemeska a já ji potřebuji někde v terénu přečíst a odpovědět na ni. Tak to je věc, která je dnes naprosto běžná a nikoho ani nenapadne, že bych si ji nemohl přečíst a odpovědět na ni. Ale kdybychom se podívali 20 let zpátky, tak pro nevidomého člověka to nebylo vůbec možné. Telefony v té době neměly operační systém a nebyl v nich k dispozici hlasový výstup. Takže pokud bych chtěl zjistit obsah zprávy, musel bych jet domů, propojit si mobilní telefon s počítačem, tu esemesku stáhnout do speciálního programu a přečíst ji hlasovým výstupem v počítači a teprve pak s ní mohl dál pracovat. Po skončení práce telefon odpojit od počítače atd. Takže spousta práce a velká míra diskomfortu. To se obrovsky změnilo k lepšímu, i ta dostupnost technologií, ještě před pár lety, bylo potřeba i kvůli základním funkcím pořizovat drahý software třetích stran. Dnes už je většina základních nástrojů zabudovaná přímo v operačních systémech — například aplikace Lupa ve Windows.

Zpřístupňování je nikdy nekončící proces, přicházejí nové technologie, které tu přístupnost usnadní, ale přináší s sebou také nové výzvy, například se musí vyřešit přístupnost rozhrání, ovládání, kvalita výstupu atp.

Jakou literaturu o přístupnosti či zdroje byste doporučil pro knihovníci nebo studenti knihovnických oborů?

Materiálů k přístupnosti a kurzů je na webu spousta. Pro řadu zájemců může být ale nevýhodou, že drtivá většina z nich je v angličtině. Pokud hledáte nějaký, který vás uvede do tématiky přístupnosti v češtině, dovolím si odkázat na příručku Přístupné webové stránky: Příručka pro knihovny. Za mě je to skvělý materiál pro ty, kdo chtějí s touto tématikou začít, to bych doporučil jako základ.

Zmínil jste projekty AGORA a INSPO, mohl byste mi je představit?

INSPO je konference, zaměřená na technologie pro uživatele s nějakým zdravotním postižením tj. tělesným, sluchovým, zrakovým… Zájemci se na ní mohou s tématikou seznámit prostřednictvím přednášek či na vystavovatelských stáncích. Snažíme se, aby řešení, představovaná na INSPO, už byla používána v praxi — či minimálně byla ve fázi prototypu — aby si řešení mohli zájemci vyzkoušet a zjistit, zda bude jejich potřebám vyhovovat. Důležitý je pro nás právě praktický přínos pro uživatele. Více informací o konferenci jsou k dispozici na www.inspo.cz.

Agora je zaměřená na technologie pro zrakově postižené a vychází vlastně z toho, že jsme chtěli právě této skupině uživatelům zprostředkovat možnost se s těmito technologiemi seznámit co nejpodrobněji a mít je doslova „pod konečky prstů“. Kromě přednášek totiž nabízí i vystavovatelskou část a hlavně workshopy či webináře, na kterých se mohou s pomůckami či postupy seznámit prakticky pod vedením zkušených lektorů.

Je to tedy přínosné pro budoucí designéry?

Samozřejmě. Je to klíčové jak pro specialisty na přístupnost, tak i pro ty, součástí jejichž práce je i přístupnost: musí rozumět potřebám uživatelů, musí vědět, co uživatelé potřebují a jaké mají limity. Designéři, vývojáři na ty akce chodí, mají díky tomu možnost seznámit se s tím, co potom používají ti, kteří pracují s jejich digitálními produkty. Takže až pak budou navrhovat nějaký digitální produkt, budou například už vědět, jak funguje čtečka obrazovky, jak zní hlasová syntéza apod. Poznají, na jaké bariéry mohou uživatelé narážet při používání jejich digitálních produktů a jaké technologie nebo postupy použít, aby bariéry překonali.

Je něco, co byste chtěl na závěr vzkázat?

Tématika digitální přístupnosti se bude čím dál tím víc dostávat do popředí zájmu. V roce 2025 začne platit Evropský zákon o přístupnosti, který bude přístupnost řešit šířeji než stávající legislativa. Doporučuji tedy těm, kdo uvažují o kariéře designéra nebo vývojáře webových nebo mobilních aplikací, aby přístupnost nepřehlíželi, protože si myslím, že v poměrně krátké době to může být velká konkurenční výhoda, bude tu poptávka po lidech, co se přístupností zabývají. Specialistů na přístupnost je nedostatek, trend přístupnosti bude narůstat, a bylo by fajn tomu jít naproti a chystat se na to. Přístupnost je už dnes tématem, které dává smysl.

--

--

Články nejen o designu informačních služeb

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store