Přístupnost webových stránek

Simona Pašková
DESIGN KISK
Published in
5 min readFeb 10, 2023
Photo by Christopher Gower on Unsplash

Webová přístupnost znamená, že webové stránky obsahují minimum či vůbec žádné bariéry pro uživatele, kteří s těmito weby pracují. Uživatelé by při práci s weby neměli překonávat žádné překážky, a to ať už se jedná o online nákup či převod peněz v internetovém bankovnictví. Web je třeba uzpůsobit tak, aby se uživatelům pracovalo co nejlépe, a to všem uživatelům bez rozdílu. Ať už se jedná o dospělého člověka, seniora či člověka hendikapovaného, všichni musí mít při práci s webem stejné podmínky.

Přístupnost webu upravuje Zákon č. 99/2019 Sb. neboli Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací (plným názvem Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Tento zákon je ze dne 20. března 2019 a vstoupil v platnost v dubnu 2019 a vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacích subjektů veřejného sektoru. Cílem tohoto zákona je zajištění bezproblémového používání webových stránek i pro osoby se specifickými potřebami.

Tento zákon také stanovuje, které subjekty mají povinnosti zajistit přístupnost svých webových stránek. Jedná se o:

◉ územní samosprávný celek

◉ právnickou osobu zřízenou zákonem

◉ právnickou osobu zřízenou nebo založenou státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, pokud byla zřízena nebo založena k uspokojování potřeb obecného zájmu, která je financována převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem

◉ právnickou osobu, kterou zřídila nebo založila výše uvedená právnická osoba

◉ dobrovolný svazek obcí

◉ vysokou školu, školu a školské zařízení

◉ kvalifikovaného správce systému elektronické identifikace

Zákon uvádí také výjimky, na které se požadavek na přístupnost nevztahuje. To se týká zejména typu obsahu, který by bylo velmi náročné či až nemožné zpřístupnit. Jedná se například o mapy, archiválie, vysílání v reálném čase a podobně.

Pravidla přístupnosti

Zákon o přístupnosti webu je souborem pravidel, které musí přístupný web splňovat bez ohledu na typ používaného zařízení, software používaného zařízení a jeho nastavení, ale také na fyzický stav uživatele.

Pravidla přístupnosti webu se řídí základními principy, které stanovuje mezinárodní norma WCAG 2.1 neboli Web Content Accessibility Guidelines.

1. PRINCIP: VNÍMATELNOST

Informace uvedené na webových stránkách musí být uživatelé schopni vnímat. Proto je důležité, aby byl obsah webu vnímatelný pro všechny osoby s jakýmkoliv omezením. Web by měl být vnímatelný více smysly — zrakem, sluchem, ale i hmatem.

◉ Textové alternativy — Každý netextový obsah webu je nutno opatřit textovou alternativou, kterou je možno převést do dalších formátů (bodové písmo, zvětšené písmo, zvuková stopa, braillský řádek apod.). To se týká i multimediálních prvků, které musí obsahovat textový přepis či titulky.

◉ Přizpůsobitelnost — Je třeba, aby bylo obsah webu možno prezentovat různými způsoby, a to bez narušení struktury či ztráty informací. Pokud uživatel nemůže vnímat informace, které jsou sdělovány vizuálně či audiálně, musíme mu tyto informace předa jiným způsobem.

◉ Rozlišitelnost — Obsah webu musí být dobře odlišitelný a viditelný, a to i pro osoby s daltonismem. Je tedy důležité zaměřit se na použité barvy, na kontrast pozadí a informací, dále pak na možnost nastavení hlasitosti audia a videa, v neposlední řadě také na možnost změny velikosti textu. Ten musí jít zvětšit až na 200 % a zmenšit o 50 %, aniž by došlo ke ztrátě informací či ztrátě funkčnosti webu.

2. PRINCIP: OVLADATELNOST

Všechny prvky a další součásti webového rozhraní musí být pro uživatele snadno ovladatelné.

◉ Vybavení — Obsah webové stránky nesmí vyžadovat konkrétní typ ovládacího zařízení ani programového vybavení. Každý uživatel má právo využívat takové vybavení, které mu vyhovuje. Všechny funkce webové stránky by však měly být ovládatelné klávesnicí.

◉ Čas — Uživateli musí být poskytnut dostatek času, aniž by stránka, na které se nachází, byla přesměrována či jinak změněna. Veškerá multimédia musí mít možnost pozastavení, přetočení dopředu a dozadu nebo úplné vypnutí.

!! Pozornost by měla být věnována také zábleskům či blikajícím prvkům, které mohou vyvolat epileptické záchvaty. K blikání by nemělo docházet víckrát než třikrát za sekundu, doporučení však zní nepoužívat je vůbec.

◉ Navigace — Na webové stránce se uživatel musí dobře orientovat. Každý stránka by tak měla mít jasný a výstižný titulek, také popisky musí odpovídat obsahu stránky. Delší textové celky by měly být logicky členěny. Uživatel by měl vědět, jak se mezi jednotlivými stránkami webu pohybovat, také by měl mít vždy informaci o tom, kde se zrovna v rámci webu nachází.

3. PRINCIP: SROZUMITELNOST

Informace prezentované na webové stránce musí být srozumitelné, stejně jako ovládání této webové stránky.

◉ Čitelnost — Obsah webové stránky má být čitelný a srozumitelný. Proto je důležité zajistit možnost překladu webu do jiného jazyka. Také by mělo být možno v rámci webu nalézt definice frází, termínů, idiomů, žargonu či vysvětlení zkratek. Také je možné připojit výslovnost cizích slov.

◉ Intuitivnost — Práce s webovou stránkou by měla být pro uživatele intuitivní. Navigační prvky by měly být konzistentní a neměnit své pořadí, pokud tuto změnu nevyžaduje sám uživatel.

4. PRINCIP: ROBUSTNOST

Obsah webové stránky musí být koncipován tak, aby mohl být převeden do jiných přístupových zařízení, a to včetně asistivních technologií.

◉ Kompatibilita — Je třeba vytvořit web tak, aby byl kompatibilní se všemi přístupovými zařízeními, aby byl funkční a neztrácel informace.

PROHLÁŠENÍ PŘÍSTUPNOSTI

Každá webová stránka musí obsahovat prohlášení o přístupnosti, tedy prohlášení o tom, že je webová stránka provozována v souladu s tímto zákonem. V prohlášení musí být specifikováno v jakém rozsahu webové stránky tyto pravidla splňují. Pokud některou z povinných pravidel web nesplnil, je potřeba tuto informaci v prohlášení o přístupnosti jmenovitě uvést (tedy uvést ty části webu, které nejsou přístupné a které podmínky nesplňují), a také tuto skutečnost odůvodnit. Prohlášení o přístupnosti by také mělo obsahovat kontakt na správce webu.

Legislativa

Ačkoliv metodika WCAG 2.1 není v Zákoně o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací ani ve směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacích subjektů veřejného sektoru jmenována, je součástí harmonizované evropské normy EN 301 549 V2.1.2 (2018–08) Accessibility requirements for ICT products and services. O tuto metodiku se opírá legislativa různých států, a to v různých verzích. Aktuální verze je verve WCAG 2.1, chystá se však verze 2.2, některé státy ale stále používají verzi 2.0 nebo i 1.0. Je nutno zmínit, že verze WCAG 2.1 principy verze WCAG 2.0 nijak nemění, ale spíše je rozšiřuje, doplňuje a upřesňuje. WCAG 2.1 je tak zpětně kompatibilní.

Co se týče prvního subjektu v České republice, který inicioval zabývání se přístupností webových stránek, jedná se o Blind Friendly Web, který vznikl v roce 2000. Ten nahlíží na přístupnost webu jako na kontext všeho, co má na ni vliv.

--

--