Použitelnost webových stránek
S přístupností webových stránek, o které jsem psala minulý článek, souvisí také použitelnost webových stránek. Použitelnost webových stránek určuje, jak snadné je webovou stránku používat. Použitelnost a přístupnost patří mezi základní potřeby ve webdesingu, a to spolu s nalezitelností, dostupností, důvěryhodností, přesvědčivostí, smysluplností, ale také s emocemi a radostí z používání.
Právě použitelností uživatelského rozhraní se zabývá Jakob Nielsen, odborník v oblasti designu a použitelnosti webu, který své zkušenosti shrnul v publikaci Designing Web Usability poprvé vydané v roce 1999. Příručka vyšla v mnoha světových jazycích, například v korejštině, norštině, švédštině nebo portugalštině, v češtině vyšla poprvé v roce 2002, a to pod názvem Web.Design. Nielsen se v této příručce soustředí na web z pohledu uživatele, přičemž vychází z vlastních zkušeností s budováním webů. Podrobně se věnuje všem částem webdesingu a uvádí konkrétní příklady toho, jak má dobrý web vypadat, ale také to, jak vypadá ten špatný. Popsal také 10 heuristik použitelnosti webu a je autorem velkého množství patentů.
Důležité je se také podívat na funkčnost webové stránky. Můžeme říci, že web funguje, pokud je naplněn jeho záměr, tedy lidé na něm provádí nějaké akce, případně na něm naleznou hledané informace, ale také v nich zanechá nějakou emoci. Funkčnost webové stránky můžeme testovat například testem Sveva Kruga nebo pětisekundovým testem.
Jako měřítko použitelnosti pak může posloužit mnoho faktorů — například jak rád uživatel webové stránky používá, jak rychle se je naučil používat, jak snadno si je dokázal zapamatovat nebo jak efektivně s ním dokáže pracovat.
10 heuristických pravidel použitelnosti webu
Nielson vytvořil několik metod použitelnosti webových stránek, podle kterých můžeme testovat a následně hodnotit použitelnost webu. Jedná se o nejdůležitější principy použitelnosti. Počet odborníků při tomto testování by mělo být ideálně mezi třemi a pěti a každé porušení pravidla by se mělo zapsat.
- VIDITELNOST STAVU SYSTÉMU
Uživatel by měl být neustále informován o tom, co se právě děje, jaký problém řeší, a to prostřednictvím vhodné a dostatečně rychlé zpětné vazby. Uživatel by měl znát aktuální operace, které provádí, a také jejich stav, aby se podle nich mohli rozhodnout v dalších krocích. Pokud totiž zná uživatel současný stav, má potřebné informace k tomu, jaké kroky potřebuje učinit, aby snáze dosáhl svého cíle.
Také potřebuje vědět, zda svého cíle dosáhl, zda webové stránky fungují správně. K tomu může sloužit například změna barvy tlačítka, vydaný zvuk, odškrtnutí fajfky, případně i ukazatel průběhu a tak dále.
Stav systému a zpětná vazba pak nutí uživatele k nějaké akci, také buduje důvěru mezi uživatelem a webovými stránkami, jelikož dodává pocit, že má uživatel vše plně pod kontrolou.
2. PROPOJENÍ SYSTÉMU A REÁLNÉHO SVĚTA
Důležité je budovat webové stránky tak, aby jim jejich uživatelé rozuměli. Web by tak měl vypadat přirozeně, měl by být logicky členěný, používat běžný jazyk, barvy, symboly a tak dále. Web by měl reflektovat to, pro koho je určen.
Pokud uživatelé nebudou rozumět některým použitým termínům na webu, může je to od používání webu odradit a přejít na web jiný. To samé platí pro odlišný či hůře pochopitelný design, použití složitých symbolů, barev, a tak dále, než na které jsou zvyklí.
3. UŽIVATELSKÁ KONTROLA A SVOBODA
Každý uživatel by se měl na webu pohybovat svobodně, moci se vracet, rušit požadavky, znovu je zadávat, vždy by se měli svobodně pohybovat tam i zpět. Uživatel má právo měnit svá rozhodnutí, případně dělat chyby a zase je napravovat. Tyto akce by zároveň měly být pro uživatele jednoduché a snadno proveditelné.
4. STANDARDIZACE A KONZISTENCE
Webová stránka by měla používat prvky, které jsou pro její uživatele dobře známé a snadno rozpoznatelné. Zároveň by na všech stránkách měly být použity stejné funkční prvky, aby uživatel nemusel přemýšlet o jejich funkci a významu.
Pokud budeme používat stále stejné prvky, uživatelé si je snadno a rychle zapamatují a jejich interakce s webem tak bude uživatelsky příjemná. Získáme si tím větší pravděpodobnost, že se uživatel na stránky v budoucnu opět vrátí.
5. PREVENCE CHYB
Webová stránka by měla předcházet vzniku chyb. Ať už těm vzniklým “ukliknutím” či špatnou funkčností webu. Tomu můžeme zamezit právě ostatními pravidly — uživatel by se měl na webu dobře orientovat a rozumět mu, vidět svůj stav, moci se vrátit a svou chybu napravit, aniž by této nápravě museli věnovat hodně času a pozornosti.
Nejlepší možností je chybám předcházet, nelze však zabránit všem. Mezi pomocníky patří také například použití našeptávače, dobré výchozí nastavení, omezení některých funkcí, použití jednoho formátu a tak dále.
6. ROZPOZNÁNÍ NAMÍSTO VZPOMÍNÁNÍ
Pokud člověk vzpomíná, musí vyvinou větší úsilí a zamyslet se, aby si rozpomenul na nějakou informaci. Pokud však jen rozpoznává, nevyvíjí při tom větší úsilí a řídí se spíše intuitivně. I tento bod souvisí s předchozími pravidly. Webová stránka by měla být konzistentní v použitých prvcích a také v navigaci na stránce.
Pokud se uživatel na stránce snadno orientuje, rozumí jí a dosáhne svého cíle, vyvolá to v něm nějaké emoce a stránku si tak lépe zapamatuje. Naopak, pokud bude muset dlouho přemýšlet, jak se na dané webové stránce pohybovat nebo vykonat nějakou akci, pravděpodobně už se k ní vůbec nevrátí.
7. FLEXIBILNÍ A EFEKTIVNÍ POUŽITÍ
Webová stránka by měla nabízet způsob, jak svým uživatelům ušetřit čas a zefektivnit jejich používání stránky. Měla by tak urychlit často používané akce, případně je úplně vynechat. To se týká zejména pravidelných a dlouhodobých uživatelů.
Práce s webovou stránkou by tak měla být snadno naučitelná a postupně umožňovat používat zkratky a pomalu uživatele dostat od začátečnického užívání k odbornějšímu užívání. Užívání pak můžeme usnadnit například pomocí personalizace, použitím akcelerátorů nebo klávesových zkratek.
8. ESTETICKÝ A MINIMALISTICKÝ
Web by měl obsahovat pouze relevantní informace, měl by být dobře členěný a bez přebytečného textu či přebytečných odkazů, obrázků a jiných prvků. Ty by totiž mohli uživatele odvést od jeho původního cíle, případně by se mohl na stránce úplně ztratit, nebo také úplně přehlédnout důležitou informaci.
9. POMOC UŽIVATELŮM POCHOPIT, POZNAT A VZPAMATOVAT SE Z CHYB
Toto pravidlo souvisí s propojením systémového a reálného světa a prevencí chyb. Měli bychom se snažit chybám předcházet, ne vždy to ale jde. Pokud se tedy nějaké chyba objeví, je důležité o tom uživatele informovat, aby snadno pochopil, kde udělal chybu, případně kde chyba nastala, a jak ji může řešit, případně se jí příště vyvarovat.
Důležité je tak nastavit zprávu/informaci o chybě, a v také vysvětlit, kde se tato chyba stala. Dále je také potřeba nabídnout uživateli řešení, jak mohou chybu řešit a jak mohou pokračovat.
10. NÁPOVĚDA A NÁVODY
Ačkoliv by měl být web vybudovaný a navrhnutý tak, aby uživatel žádný návod nebo nápovědu nepotřeboval, najdou se případy, kdy je potřeba je poskytnout. V takovém případě je potřeba, aby byla nápověda snadno k nalezení a snadno dostupná. Pro uživatele musí být pochopitelná a srozumitelná.
Uživateli můžeme nabídnou proaktivní pomoc nebo nápovědu, která uživatele seznamuje s webovým rozhraním. Může se jednat například o průvodce po stránce, o interaktivní tipy, o kontextové nápovědy nebo i o výukové programy.
V reakci na problém, na který uživatel narazil, pak můžeme nabídnout reaktivní pomoc. Ta by měla uživateli poskytnout odpovědi na jeho dotazy, dokumentaci, propojit ho s odborníkem, nabídnout mu výukové materiály a tak dále.
Tyto principy použitelnosti by měli dobře ověřit použitelnost webových stránek. Nejsou však aplikovatelné pouze na webové stránky, ale také na aplikace pro různá zařízení.
Zdroje:
Jakob Nielsen [online]. Nielsen Norman Group: Evidence-Based User Experience Research, Training, and Consulting. [cit. 2023–02–10]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/people/jakob-nielsen/
MAŇÁK, Michal. 10 heuristik použitelnosti od Jakoba Nielsena [online]. Design do kapsy [cit. 2023–02–10]. Dostupné z: https://designdokapsy.cz/zaklady/principy/10-heuristik-pouzitelnosti-od-jakoba-nielsena/
NIELSEN, Jakob. 10 Usability Heuristics for User Interface Design [online]. Nielsen Norman Group. 1995 [cit. 2023–02–10]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/ten-usability-heuristics/
WONG, Euphemia. Heuristic Evaluation: How to Conduct a Heuristic Evaluation [online]. Interaction Design [cit. 2023–02–10]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/article/heuristic-evaluation-how-to-conduct-a-heuristic-evaluation
