Priming — o co se jedná?
Pojmem ‚priming‘ primárně odkazujeme k specifickým metodám ovlivňujícím implicitní paměť. Můžeme se zde bavit o ovlivňování tohoto typu paměti skrze dřívější zkušenosti a střety se specifickými subjekty a stimuly. Nyní již starší výzkumy v této oblasti ustanovily, že se lidská paměť dá kondicionovat právě skrze vystavení žádaným subjektům a situacím, což ovlivní to, jak bude člověk v budoucnu reagovat na podobné nebo ty samé, nyní již známé, entity. Velkou součástí primingu na rozdíl od normálního učení se skrze dělání je však právě již zmíněné zaměření na implicitní paměť. Toto se děje tak, že je uživatel cílovým objektům a situacím vystaven takovým způsobem, že si to přímo sám v danou chvíli neuvědomí.[1]
Samotný koncept je možné dále rozdělovat na více specifické sekce, které jsou důležité v různých situacích. V tomto článku se ale zaměříme pouze na základní fungování primingu a jak může fungovat během procesu učení a vyhledávání informací. Kendra Cherry, autorka článku o tomto konceptu[2], uvádí jednoduchý příklad toho, jak priming může fungovat. Pokud je člověk prvně vystaven stimulu ve formě žluté barvy, pak později může rychleji a aktivněji reagovat na stimulus ve formě žlutého objektu. Zde tedy můžeme sledovat právě podobnost a asociaci, která je v lidské mysli stimulována vložením prvního objektu do implicitní paměti.
V oblasti učení a vyhledávání informací se díváme na ty stejné mechanismy. Pokud má student předem možnost seznámit se s potřebnými materiály, které budou později použity, určité informace mu zůstanou v paměti a umožní mu být více aktivní vůči nově prezentovaným informacím, které s těmi již získanými souvisí. Stejně tak bude člověk více vnímavý vůči odkazům a vyhledaným informacím, které souvisejí s dřívějším stimulem. Pokud si člověk je tohoto konceptu vědom, pak může právě tyto asociace využít ke zlepšení vlastní výkonnosti.
Současné a nedávné výzkumy
Studie zajímající se zvoleným konceptem primingu se od sebe značně rozcházejí a pokoušejí se testovat a chápat různorodé oblasti, do kterých samotný koncept může zasahovat. Pokud se tedy podíváme na výzkum v oblasti studia, můžeme zmínit například testování mladých žáků základní školy před a po určité době interakce s hrami navrženými k trénování mysli za pomoci primingu. Pre-testy a post-testy byly provedeny z matematiky na úrovni vybraných žáků, kteří po participaci měli viditelně lepší celkové výsledky. [3]
Dále by měl být také zmíněn výzkum z podobné oblasti, který se konal roku 2018. Za pomoci 118 účastníků zde bylo testováno, zda specializovaný webový vyhledávač může za pomoci primingu vylepšit vyhledávání účastníků v oblasti získávání správných a důvěryhodných informací. Tohoto bylo dosaženo navrhováním specifických frází a slov během hledání, které měly za cíl evokovat kritické myšlení a vést účastníky k bezpečnějšímu hledání informací. Ačkoliv tohoto bylo dosaženo u participantů s vysokoškolským vzděláním, celkové výsledky nedosáhly požadovaných hodnot a autoři tohoto výzkumu plánují dále na této problematice pracovat.[4]
Na vysokoškolských studentech byla také testována specializovaná aplikace, vytvořena pro tablety a jistá mobilní zařízení. U těchto Izraelských studentů se pomocí ní testoval koncept primingu ve spojení s chutí a zájmem k získávání nových znalostí. Cílem tedy bylo studovat schopnost tohoto konceptu vytvořit zájem v ostatních, aniž by jim byly dány jakékoliv další instrukce. Toto bylo provedeno pod teorií, že samostatné učení vytvořené pouhým zájmem umožní člověku si nové informace zapamatovat efektivněji a na delší dobu. Výzkumná data v tomto případě potvrdila, že kombinace jedno-slovné formy primingu společně s absencí výrazného tlačítka k opuštění z aplikace zvýšily to, co si studenti zapamatovali, a také jak moc sami aplikaci zkoumali společně s novými znalostmi uvnitř samotné aplikace.[5]
Na opačné straně bychom ale také měly dát pozornost výzkumům, které zkoumají potenciálně negativní dopady vybraného konceptu. Výzkum v oblasti fenoménu, který je v angličtině označen jako ‚Serendipity‘ se pokusil odhalit, zda priming může ovlivnit frekvenci a množství takzvaných šťastných náhod, které člověk může během vyhledávání mít, tedy vývoje událostí naprostou náhodou s pozitivním efektem. Studie proběhla s 20 účastníky, kterým byl dán první stimulus ve formě připomenutí fenoménu ‚Serendipity‘. Hypotéza byla v tomto případě taková, že priming zmenší množství těchto ‚šťastných náhod‘. Ačkoliv data prokázala, že účastníci, na kterých priming byl použit měli menší počet takovýchto náhodných nálezů během hledání informací, rozdíl nebyl signifikantní.[6]
Dalších 86 účastníků bylo součástí studie o efektech primingu na rozsah pozornosti jedince. Během experimentů byly použity stimuly ve formě slov z oblasti internetu a z oblasti denního života. Participanti po těchto stimulech prošli metodou ‚Navon task‘. Data zde ukázaly, že zvolené formy primingu jasně ovlivnily schopnost vyřešit zadaný problém. Specificky tedy slova z oblasti internetu zúžily rozsah pozornosti.[7] Tento výsledek není sám o sobě negativní, ačkoliv se takovým může stát ve specifických situacích, převážně v oblasti vyhledávání informací.
Zhodnocení konceptu
Se znalostmi, které v současné době máme k dispozici nemůžeme pochybovat o tom, že priming je silnou metodou k ovlivnění reakcí uživatele na budoucí stimuly. Jelikož se jedná o ovlivňování implicitní paměti, tak se můžeme bavit o neintruzivní metodě, která může člověku pomoci s hned několika subjekty. Tyto silné stránky mohou ale zároveň být také jistou slabinou. Právě proto, že se priming zaměřuje na implicitní paměť určuje celý koncept poněkud obtížně využitelný. Pokud si cílová osoba stimuly explicitně uvědomí, pak v určitých situacích nedosáhneme požadovaného efektu. Zároveň není zcela možné spolehlivě předpovídat, jak zvolené stimuly ovlivní budoucí reakce.
Stejně jako u téměř čehokoliv jiného se také jedná o nástroj, který se dá do určité míry zneužít. Reklamy a podobné objekty, které se uživatelé internetu učí ignorovat během jejich hledání informací mohou fungovat jako subjekty primingu, což může uživatele činit zranitelnějším vůči predátorským stránkám a obchodům během budoucích interakcí. Samotné stimuly nemusí být ani představeny delší dobu před stykem se sekundárním stimulem, kterým může být i online aukce.[8]
Na druhé straně nám představené výzkumy zcela jasně dokazují, že priming může být efektivně využit v oblasti informačního chování jakožto nástroj, který uživatelovi pomůže efektivněji a opatrněji vyhledávat potřebné informace. Při použití správných stimulů se také může uživatel dostat do mentálního stavu, kde jeho rozsah pozornosti je rozšířen nebo zúžen dle vlastní potřeby toho, zda je nutné se soustředit pouze na zvolené informace nebo či je potřeba se dívat i na to, co je okolo nich.
Použitá literatura
[1] SCHACTER, Daniel L a Randy L BUCKNER. Priming and the Brain. Neuron [online]. 1998, 20(2), 185–195 [cit. 2021–04–03]. ISSN 08966273. Dostupné z: doi:10.1016/S0896–6273(00)80448–1
[2] CHERRY, Kendra. Priming and the Psychology of Memory. Verywell Mind [online]. Dotdash, c2021, 21. února 2020 [cit. 2021–04–03]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/priming-and-the-psychology-of-memory-4173092
[3] WEXLER, Bruce E, Markus ISELI, Seth LEON, William ZAGGLE, Cynthia RUSH, Annette GOODMAN, A. ESAT IMAL a Emily BO. Cognitive Priming and Cognitive Training: Immediate and Far Transfer to Academic Skills in Children. Scientific Reports [online]. 2016, 6(1), 1–7 [cit. 2021–04–04]. ISSN 2045–2322. Dostupné z: doi:10.1038/srep32859
[4] YAMAMOTO, Yusuke a Takehiro YAMAMOTO. Query Priming for Promoting Critical Thinking in Web Search. In: Proceedings of the 2018 Conference on Human Information Interaction&Retrieval — CHIIR ’18 [online]. New York, New York, USA: ACM Press, 2018, 2018, s. 12–21 [cit. 2021–04–04]. ISBN 9781450349253. Dostupné z: doi:10.1145/3176349.3176377
[5] SHER, Keren Ben-Tov, Michal LEVI-KEREN a Goren GORDON. Priming, enabling and assessment of curiosity. Educational Technology Research and Development [online]. 2019, 67(4), 931–952 [cit. 2021–04–04]. ISSN 1042–1629. Dostupné z: doi:10.1007/s11423–019–09665–4
[6] BOGERS, Toine, Rune Rosenborg RASMUSSEN a Louis Sebastian BO JENSEN. Measuring Serendipity in the Lab: The Effects of Priming and Monitoring. Proceedings of the iConference 2013 [online]. iSchools, 2013, 6. února 2013, 703–706 [cit. 2021–04–05]. ISSN 2325–6850. Dostupné z: doi:10.9776/13325
[7] PENG, Ming, Libin ZHANG, Yiran WEN a Qingbai ZHAO. Internet-word compared with daily-word priming reduces attentional scope. Experimental Brain Research [online]. 2020, 238(4), 1025–1033 [cit. 2021–04–05]. ISSN 0014–4819. Dostupné z: doi:10.1007/s00221–020–05774–2
[8] DENNIS, Alan R., Lingyao YUAN, Christine J. HSIEH, Xuan FENG, Aleesha P. HEDGE a Eric M. WEBB. The Priming Effects of Relevant and Irrelevant Advertising in Online Auctions. In: 2015 48th Hawaii International Conference on System Sciences [online]. IEEE, 2015, 2015, s. 3394–3404 [cit. 2021–04–05]. ISBN 978–1–4799–7367–5. Dostupné z: doi:10.1109/HICSS.2015.409
