Principy prototypování: rychlost, kolaborace, komunikace, test, iterace
V následujícím článku se budu zabývat samotným prototypováním a jak už název článku praví, v souvislosti s prototypováním se budu věnovat pojmům jako je rychlost, kolaborace, komunikace, test, iterace.
Prototypování
Prototypování je zhmotnění určitého návrhu z myšlenek do reality a jeho následné dotažení do takové podoby, která bude funkční. Při prototypování zkoušíme, domýšlíme a připravujeme přenesení nápadu do fyzické formy, a to lze realizovat i takovým způsobem, při němž nemusíme do tohoto procesu investovat příliš mnoho peněz a času. [1] Může tedy být nenákladné a rychlé. Principem prototypování je pokusit se rozpracovat nápad do takové detailnosti, aby bylo možné posuzovat, zda se ubíráme správně zvolenou cestou. Na základě toho se pak dokážeme rozhodnout, zda je přínosné do dalšího rozvoje investovat čas. Prototyp musí mít podobu, která umožní budoucím uživatelům snadno pochopit fungování dané služby či produktu. [3]
Pozn.: Prototypování — přenesení nápadu (konceptu, služby, produktu, vzhledu, funkce, prostoru) do fyzické formy. [2]
Co je to prototyp?
Prototyp je hrubá maketa, první zhmotnění nápadu. [2] Prototypy jsou při rychlém prototypování nepřesné a slouží pouze k reprezentaci vašeho konceptu. Jsou předmětem k představení návrhu kolegům, sponzorům. Jako stavební materiál je vhodné použít dobře dostupné a levné položky — kartony, lepenky, krabice, látky, nejrůznější staré předměty, plastelíny, lepící pásky a další. Při tvoření je důležitá praktická stránka, nikoliv estetická. [4] Při tvoření tedy apelujeme ve většině případů pouze na názornost a funkčnost. Potřebujeme vytvořit prototyp, se kterým půjdeme za uživatelem, bude jednoduchý na rychlé pochopení a podání zpětné vazby.
Proč prototypovat? [4]
1. Nápady uvidí více lidí, především uživatelé. Více lidí — více názorů, rozmanitost úhlů pohledu. Prototyp si mohou osahat, pohlédnout, reálně vyzkoušet
2. Ověření funkčnosti. Jsme schopni zjistit, zda vše funguje, tak jak jsme zamýšleli.
3. Získání zpětné vazby. Můžeme tak zpracovat a uvážit jejich připomínky a výsledný produkt přizpůsobit požadavkům uživatelů.
4. Šetření peněz. Díky prototypování zjistíme a odstraníme spoustu chyb, které se neprojeví na finálním produktu.
5. Snadné provedení průzkumu, zda bude o daný produkt zájem.
6. Hotový prototyp může sloužit jako referenční zadání pro třetí strany
Pozn.: Prototypem mohou být například komiksové scénáře, nákresy, papírové modely, 3D modely…
4 dimenze prototypování dle The Ultimate Guide to Prototyping
· Reprezentace
Fyzická forma prototypu, může jim být papír, HTML soubor, model..
· Přesnost funkčnosti
Popisuje úroveň detailu a přiblížení se reálnému produktu/službě. Od hrubých náčrtů pro vysoce propracované simulace nápadu.
· Interaktivita
Do jaké míry může uživatel interagovat s prototypem od pouhého sledování po kompletní interaktivitu s předmětem.
· Evoluce
Měří a zaznamenává životní cyklus prototypu. Předpokládá, zda má být rychle postaven a poté vyhozen (rychlé prototypování) nebo zda na něm budou stavět při celém vývoji produktu či služby.
Rychlost
Důležité na náš výtvor je dostat co nejdříve zpětnou vazbu od uživatele, který jej bude zkoušet. Proto bychom měly tvořit efektivně a nezabývat se detaily, které mohou naši práci zdržovat. Je důležité prototyp nevylepšovat zbytečně, ale jen do té míry, abychom se posunuli dál — dozvěděli se, co potřebujeme v dané chvíli k tomu, abychom se mohli rozhodnout, jakým způsobem pokračovat a pohnout se z místa. Obzvláště pak pokud se věnujeme rychlému prototypování, je pro nás právě rychlost klíčovým faktorem.
Kolaborace a komunikace
Pokud mají lidé, kterým je prototyp představován, možnost interagovat s nápady designérů, jsou schopni prototypům lépe porozumět. Spolupráce a komunikace je tak pro prototypování velmi důležitá. Komunikaci můžeme chápat externě, tedy komunikaci s klienty a s účastněnými stranami, nebo interně — s vlastním týmem. Díky prototypům a jejich vylepšuje nebo přímo vytváří vztahy mezi designéry a vývojáři, což odstraňuje bariéry, které vznikají v důsledku práce na rozdílných odděleních. [5] Společným zkoumáním, poznáváním a konzultováním prototypu ve skupině se otevírají nové možnosti a jsou společně objevovány a navrhovány nové nápady, které by mohly fungovat. Víc hlav, víc ví. Pro diskuzi nad prototypy existují také různé prototypovací nástroje, kde můžeme návrhy rychle konzultovat s dalšími lidmi (aplikacemi jsou např. Flinto, InVision, Marvel, Framer.js) [6]
Test
Testování prototypů prostřednictvím uživatelů podává designérům zjištění, zda se úsilí a další prostředky, které byly investované do realizace nápadu vyplatí, případně jestli je třeba na prototyp dále vylepšovat. Díky tomu nalezneme chyby, které designéři ze své pozice nevidí. Získaná zpětná vazba dokáže nasměrovat designéry k dalším krokům v realizaci projektu a vede ke zlepšení a zpřesnění návrhu. Zároveň si lze tímto způsobem ověřit, jaký je postoj budoucích uživatelů k vytvářenému produktu. Testování je efektivní způsob, jak zohlednit jejich zájmy a řešení přizpůsobit jejich potřebám.
Testování nápadu s uživateli pomocí prototypu nám umožní utvrdit se, že naše úsilí a se investice do realizace bude mít cenu. Pomáhá rozptýlit nejistotu vyplívající z toho, jak pokračovat s nápadem a rozhřešit případné neshody. Získaná zpětná vazba vede ke zlepšení a zpřesnění návrhu. Kromě důležitých detailů na vyladění nápadu si ověříte také celkový postoj budoucích uživatelů k navrhovanému řešení. Testování je efektivní způsob, jak zapojit ty, kterých se řešení bude týkat a spolu s nimi plánovat změny, tak aby byly zohledněny jejich zájmy.
Zatímco při prototypování dáváme průchod kreativnímu myšlení, experimentujeme a hledáme nejvhodnější podobu, při testování výsledky vlastní snahy kriticky hodnotíme, osekáváme, a záběr zužujeme. [1]
Iterace
V souvislosti s prototypováním ve fázi iterace, je prototypování a testování několikrát opakováno a současně je přidáváno na detailech. S každým řešením je blíže na dosah řešení perfektní. V této fázi se začíná experimentovat a shromažďujeme zpětnou vazbu z testování. V publikaci Designové myšlení pro knihovny: příručka pro knihovny zaměřené na uživatele, jsou iterace nápadu rozdělovány do tří režimů: vytváření prototypů, mini-pilot a implementace.
VYTVÁŘENÍ PROTOTYPŮ
V prvním režimu vytváření prototypů konstruujeme nápady do fyzické formy, tak aby ji porozuměli další lidé. V tomto kontextu se prototypy, sic jsou často neúplné a nepřesné, stávají základním stavebním kamenem pro zkušební projekt.
MINI-PILOT
Pilotní projekt transformuje prototyp a pomůže jej kvalitněji představit uživatelů. Plánování a průběh projektu umožní rozvíjení nápadu v praxi použitelným směrem. Mini-pilot, by měl na rozdíl od samotného prototypu fungovat tak aby jej nebylo potřeba uživatelům příliš vysvětlovat.
IMPLEMENTACE
V třetím režimu, implementaci, je tedy nasazení myšlenky do reálného života, ovšem ne naprosto trvale. Nejedná se o finální řešení. Při režimu implementace je možné pokračovat v procesu iterace. Jedná se o test myšlenky v delším časovém období. Implementace bývá obvykle realizována více zúčastněnými stranami (partneři, vedení, ostatní zaměstnanci). Při zmiňované fázi bývá řešení testováno a měřeno prostřednictvím metrik a indikátorů úspěšnosti, které byly vytvořeny v režimu minipilotu.
Věřím, že se v tomto článku podařilo nastínit principy prototypování, a že byl v jistých ohledech přínosný.
Zdroje
[1]VESELÁ, Lenka a Marta FEDORKOVÁ. Human centered design v sociálních službách: Příručka metodiky [online]. IDEASENSE [cit. 2019–11–26]. Dostupné z: https://www.lepsisocialnisluzby.cz/frontend/storage/files/HCD_v_socialnich_sluzbach.pdf
[2]Designové myšlení pro knihovny: příručka pro knihovny zaměřené na uživatele. Brno: IDEO, 2016. ISBN 978–80–88123–11–8. [cit. 2019–11–26]. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/designove-mysleni-pro-knihovny.pdf
[3]Warfel, T. Z. Prototyping: A Practitioner’s Guide. Rosenfeld Media, 2009. Dostupné z: https://epdf.pub/prototyping-a-practitioners-guide.html
[4]KUPKOVÁ, Lenka. Staňte se stvořitelem! MadeIN CZ: Časopis pro design a inovativní podnikání. 2016, 4s , 4. [cit. 2019–11–26]. [cit. 2019–11–26]. Dostupné z: https://www.pabeni.cz/public/2018/03/prototypovani.pdf
[5] Ultimate Guide to Prototyping. UXPin, 2015. 12–14s. Dostupné z: https://studio.uxpin.com/blog/new-free-e-book-ultimate-guide-prototyping/
[6] Prototypr.io. Prototyping as a Tool for Communication. Medium. 2016. Dostupné z: https://blog.prototypr.io/prototyping-as-a-tool-for-communication-bfcb0ead1435
Další
MadeInN CZ: Časopis pro design a inovativní podnikání. 2017, (3.)7.
Lepší sociální služby [online]. Praha: IDEASENSE [cit. 2019–11–30]. Dostupné z: https://www.lepsisocialnisluzby.cz
