Problémy, s kterými se budou designéři setkávat

Greg Bunbury, dostupné z: https://bunbury.co/business-or-design-problem

Naše společnost se neustále vyvíjí a s tím ruku v ruce jsou spojeny i různé technické vymoženosti a řešení, které s sebou tento pokrok přináší. Designéři již v dnešní době stojí nad spoustou nápadů, které nám zjednodušují každodenní život, aniž bychom si reálně uvědomovali, co se za těmito nápady vlastně skrývá. „Vše, co se dá vynalézt už bylo vynalezeno” (1889, Charles H. Duell, ředitel U.S. Patent Office.), je to ovšem pravda? jakým způsobem se může posunout naše vnímání a naše potřeby v rámci následujících měsíců, let či staletí, pokud zvážíme fakt, že i dnešní situace razantně změnila svět, ve kterém žijeme? Tento článek se zaměřuje především na aktuální rozkvět umělé inteligence a její dopady od nejrůznějších dennodenní maličkostí až po řešení komplexních problémů

Umělá inteligence v současnosti

Pojem umělá inteligence (AI) se v dnešní době stal všeobecně používaným pojmem pro různé složité úkoly, které jsou vykonávány aplikacemi, a to bez zásahu lidské ruky. I když si to spousta lidí neuvědomuje, umělá inteligence je zastoupena již v mnoha oblastech, jako jsou například chatovací roboti, které společnosti využívají k rychlejšímu pochopení potřeb zákazníka, inteligentní asistenti, jejichž kód slouží k analýze důležitých a složitých informací jako je např. termín Big Data, nebo i k automatizovanému doporučování pořadů na základě preferencí diváka. (Oracle, Co je umělá inteligence?)

Umělá inteligence je též definována jako dovednost strojů kopírovat lidské chování. Je schopna fungovat zcela nezávisle a pomocí senzorů přijímat, vyhodnocovat a následně reagovat na informace. Dokáže též měnit a přizpůsobovat své chování dle vyhodnocených dat z předchozích akcí. (Evropský parlament — Umělá inteligence: definice a využití)

Při zpracování velkého objemu dat hraje umělá inteligence obrovskou roli. Většinou se jedná o data, která svým objemem překonává lidské schopnosti tyto informace zpracovat. Předvídaní vývoje událostí, rychlého zpracování požadavků, a hlavně cenová dostupnost této technologie zní činí jeden z nezbytných prvků moderního světa, který bude čím dál více využívaný a upřednostňován v různých oblastech podnikání a osobního života. (Rascasone, Využití umělé inteligence (nejen) v podnikání)

Pokud bychom využití AI zaměřili například na oblast medicíny, ukázala se být jednou z možných cest, která obor medicíny rozvijí do nových směrů. Již v roce 1970 vědci došli k poznání, že počítačový systém má větší přesnost v diagnostikování pacientů než u zkušených lékařů. Další výzkumy provedené pomocí výpočetních programů ukázaly, že tyto systémy nejsou schopny pouze diagnostikovat již vzniklé nemoci, ale predikovat jejich vznik pomocí analýzy vaskulárního systému, kůže, plic apod. (ScienceDirect, Science, health and medical journals)

S využitím umělé inteligence nejen ve zdravotnictví se ale pojí mnoho důsledků, které by negativně mohli ovlivnit nejenom pouhé vnímání umělé inteligence, ale i zdravotní dopady na pacienty a celkovou důvěru ve zdravotní systém. Profesor Jan Hendl (Umělá inteligence v medicíně a etika) tyto otázky katetrizoval do časových horizontů a to:

Krátkodobé důsledky, kdy vzorek dat, na které se AI učí může být použita na populaci, u které tato data nebyla testována. Provádění následných analýz a výpočtu systému mohou být snadno ovlivněny falešnými vstupy — rozhodnutími, které mohou mít pozitivní či negativní klinický efekt. Systém není transparentní a predikce nelze pochopit na základě jim užité logiky, tudíž kvalita systému lze posuzovat pouze na základě konečného rozhodnutí, které ovšem může být vyvozeno z nedostatečného množství dat k provedení bezpečného výpočtu.

Střednědobé důsledky, kdy systém automaticky uspokojuje žadatele v podobě výsledků, aniž by došlo k posouzení důležitosti a váhy určité problematiky. Fungování umělé inteligence souvisí s historickými daty, na kterých je systém trénován a adaptace na nové praktiky je opožděná. I když nepřímo, funkčnost tohoto systému do určité míry podporuje jev, proti kterému byl stvořen.

Dlouhodobé důsledky, kde je řešení možné využít pouze pro vybrané problémy a širší kontext je opomíjený s čímž souvisí i s zjištění a vyřešení ne pouhých symptomů, ale skutečného zdrojového problému. Metoda učení samotná může být nebezpečná kde umělá inteligence zkouší různé zásahy, na jejichž výsledku získává nová data. Monitorování těchto zásahů je téměř nemožné z důvodu dlouhodobosti a doby, kterou umělá inteligence potřebuje pro adaptaci.

Již dnes je spousta věcí, které využívají umělou inteligenci na pozadí, aniž bychom si to uvědomovali. Mohou to být online nákupy a reklama, kde je umělá inteligence široce využívána k personalizaci na základě např. vyhledávaných výrazů a historie jejich hledání. Jsou to digitální asistenti jako je Alexa, kteří reagují na naše otázky a poskytují doporučení. Software pro strojové překlady psaného i mluveného textu funguje též na AI, nemluvě o chytré domácnosti, městě a infrastrukturách, kde inteligentní technologie šetří energii naší domácnosti a během následujících let bude schopna řešit regulaci provozu našich měst, aby nedocházelo k dopravním infarktům. Jednou z důležitých věcí je například i kyberbezpečnost, kdy pomocí AI jsme schopni rozpoznat kybernetické útoky, hrozby a bránit se jim na základě neustálého vyhodnocování dat. (Evropský parlament, Umělá inteligence: definice a využití)

Jednoduchým, ale používaným příkladem může být kupříkladu filtrování spamů v emailových složkách, kde umělá inteligence našla své využití, neboť pouhé odfiltrování neznámých emailových adres již dnes nestačí a jak odesílatelé spamů, tak i technologie jim bránící se neustále musí vyvíjet. Není tomu jinak ani u internetového bankovnictví, kde jsme se od nutnosti navštívit fyzicky banku dostali k mobilní aplikaci. Ani Facebook, ani jiné sociální služeb jako je Pinterest, Snapchat nebo Instagram nejsou výjimkou, kdy servis služby automaticky rozpoznává tváře a je schopen doporučovat přátelství na základě vložených fotografií, a to nejen našich. (Emerj, Everyday Examples of Artificial Intelligence and Machine Learning)

I když se jedná o sofistikovaný nástroj, jeho nesprávné nebo záměrně negativní využití může vést k různým formám útlaku nebo omezení osobní svobody hlavně v zemích s autoritářskými režimy.

Příkladem může být například využití AI k důkladnému státnímu dohledu v Číně, kde pomocí tzv. sociálních kreditů budou občané hodnoceni a postihování dle čtyř kategorií — dodržování legislativy, platební morálku, sociální chování a chování v digitálním prostředí. Jedním z dalších příkladů je sledovací systém v Rusku, který zaznamenává a operativně vyhodnocuje veškerou komunikaci od mobilních hovorů po metada uživatelů. To stejné platí i na mimo-komunikační technologie, jako jsou kamerové systémy, kde je využíváno rozpoznávání obličejů, a tudíž jednodušší identifikace osob. Dochází tedy k monitoringu vlastních občanů a nevědomé účasti na politickém systému. Co ovšem tato technologie přináší je zároveň i možnost využít systému dle svého uvážení, zvážíme-li různá nedokonalá bezpečnostní opatření právě těchto systému, kdy přístup do kamerové sítě Moskvy na černém trhu vyjde na 11 000 Kč a zneužití osobních údajů a informací může být tedy daleko snadnější. (Mikuláš Peksa, Čínský systém sociálního kreditu & Ruský sledovací systém)

Studie autorů James Eager, Mark Whittle, Jan Smit,giorgio Cacciaguerra, Eugénie Lale-demoz a spol., uvádí široký rozsah výhod nejen v současnosti, ale i očekávané výhody, které sebou přinese budoucnost AI:

Jedním možným zlepšením je například zvýšení efektivity již existujících praktik ve výrobních podnicích anebo kompletní nové využití. Zvýšením efektivity ovšem nedojde pouze k ovlivnění firemní struktury, ale i na veřejných a ekonomických úrovní (pozn. aut. stát, EU). Na úrovni podniku se zaměřujeme především na stránku snížení nákladů pomocí menší nutnosti udržování systému v chodu, tedy vyšším výnosům a zisku. Snížení nákladů dále bude ovlivněno snížením pracovního kapitálu, který bude nahrazen AI.

Hrozbou pro podnik implementující umělou inteligenci může být nedostatek zkušených programátorů, kteří jsou potřeba pro implementaci AI řešení nemluvě o nákladech s tímto zlepšením spojených. Společně s touto hrozbou může podnik čelit i problému s nedostatečně podchycenou strategií využití AI, která může vést k neefektivnímu využití tohoto inteligentního řešení. V rámci podniku to mohou být i různé kulturní rozdíly, kde výzkum uvádí rozdílný přístup dle zapojených skupin, anebo samotná velikost společnosti. (Opportunities of Artificial Intelligence, s. 25–27)

Oxford University v rámci svého výzkumu predikovala až čtyřicet sedm procentní náhradu prací, které v budoucnu bude vykonávat umělá inteligence Společnosti umělou inteligenci využívají různě, ale především se jedná o využití umělé inteligence v rámci informačních technologií, především detekování a prevenci bezpečnostních průlomů, řešení uživatelských problémů, šetření v podobě automatizací v rámci produkce. Umělá inteligence ovšem není zaměřena pouze na vnitřní využití podniku, ale zaměřuje se i na vnější, především marketingové aspekty jako je například oslovování potenciálních zákazníků, rozšiřování medializace a povědomí o podniku, sledování veřejného mínění nebo tzv. reklamy na míru. Mezi menší oblasti využití se řadí finanční obchodování v případě např. akcií nebo měn a automatizované distribuce hovorů v případě zákaznického servisu. (Harvard Business Review, How Companies Are Already Using AI)

Aplikace umělé inteligence ovšem nevede vždy k užitku a je zde spousta překážek, které je potřeba překonat. Navzdory využití umělé inteligence se můžeme potkat s etickými a morálními aspekty, jako je například využití umělé inteligence v oblasti péče o seniory, a to v podobě ztráty mezilidského kontaktu, soukromí. (ScienceDirect, Science, health and medical journals)

S využitím umělé inteligence se pojí určitá rizika, a to hlavně v případech, kdy umělá inteligence fyzicky interaguje s lidmi, především pokud se jedná o vnitřní využití. Chyba v designu, hackerský útok nebo zneužití. (Evropský parlament, Umělá inteligence: jaké jsou výhody a nevýhody)

Nemusí se jednat ovšem pouze o chybu v systému, ale záměrném útoku s použitím umělé inteligence — autonomní systém jako zbraň naprogramovaná k ničení. Stejného výsledku může ovšem docílit i program původně navržen jako přínosný, který ale vytvoří destruktivní metody k dosažení svého cíle. Příkladem může být autonomně řízené auto, které dostane za cíl dostat se co nejrychleji na letiště. Provedení tohoto úkolu závisí na pochopení příkazu, jehož výsledkem může být nejefektivnější cesta nehledě na rychlost nebo trasu. (Future of Life Institute, Benefits & Risks of Artificial Intelligence)

Umělá inteligence, hrozbou designérů?

Rozšíření umělé inteligence do různých úrovní života uživatelů a podniků může dle odkazů výše ovlivnit pozitivně, ale i negativně požadovaný výsledek, ať už z pohledu morálního, etického či svobody. Jedním z možných řešení je například blockchain, ale je schopno toto řešení nabídnout etickou umělou inteligenci, která nebude porušovat zmíněné hodnoty? (At a Glace, Scientific Foresinght)

Prof. Michal Pěchouček, technický ředitel společnosti Avast, v rozhovoru pro internetový magazín Svět průmyslu uvedl, že je možnost až 30 procent zaměstnanců nahradit umělou inteligencí. Především se jedná o kancelářské práce typu analytika, vyplňování tabulek, rozdělování úkolů a jejich kontroly. Jak by vypadal podnik řízený umělou inteligencí a nakolik by takový podnik byl soběstačný a efektivní v dosahování zisku, pomyslíme-li na možné snížení nákladů?

I když se může zdát toto množství informací objemné, není to ani zdaleka vše, co umělá inteligence v dnešním světě dokáže. Její využití v rámci různých oborů je nevyhnutelné a to platí i u designu samotného. Otázkou zůstává, je možné, aby umělá inteligence nahradila designéry po celém světě a design se přetvořil jenom v pouhý úkol systému, který je zpracován a doručen zákazníkovi?

Mohu vás ujistit, že tomu tak není. Kupříkladu nám může být systém poháněný umělou inteligencí zvaný The Grid, kde systém designoval veškeré části webu bez potřeby designérského zásahu. Odpovědí na otázku, zdali tento přístup byl prospěšný, může být i komentář z Redditu reagující na tuto změnu: „Myslím, že vaše práce je v bezpečí, designéři.“ (Fabricio Teixeira, How AI has started to impact our work as designers)

To ovšem neznamená, že umělá inteligence nemůže být pro nás, designéry, prospěšná. Zpracování obrovského množství dat je totiž předností umělé inteligence. Designér při větším projektu není schopen sám zpracovat tisíce a tisíce podnětů a připomínek, které musí zhodnotit a dle kterých následně přinést řešení, které odpovídá zadání a přináší požadovanou přidanou hodnotu. (Antonín Vojáček, Může být umělá inteligence kreativní? Ano!)

Představme si umělou inteligenci, která je schopná zpracovat data uživatelů z pohledu, jak uživatel používá jednotlivé elementy našeho produktu a okamžitě vyhodnocovat výsledky a navrhovat to nejlepší řešení. To umožňuje zároveň rozšířit povědomí o designu do řad běžných uživatelů,anebo zlepšit pouhý obraz toho, co designér zamýšlí vytvořit. (Fabricio Teixeira, How AI has started to impact our work as designers)

Nahrazení některých druhů činností nelze chápat pouze jako ztrátu zaměstnání anebo možností, kudy se rozvíjet. Pokud se zaměříme na správné využití umělé inteligence v rámci každodenních maličkostí, dostává se nám nemálo benefitů, které ne jenom, že nám usnadní práci, ale zároveň přinesou nové, nečekané výsledky, kterých bychom jinak nebyli schopni dosáhnout. Můžeme se na umělou inteligenci dívat způsobem jako zloděje našich identit či tichého manipulátora ovlivňujícího naše rozhodování, ale vše má svou druhou stranu mince. Umělá inteligence se bude dále vyvíjet a přinášet nové a nové poznatky, které ovlivní naši práci. nejen jako designérů.

Jaká je tedy největší výzva, s kterou se budeme muset potýkat? Pokud bylo první myšlenkou naučením se umělé inteligence, není to úplně správně, i když špatná odpověď to také není. je to především to, jakým způsobem se rozhodneme tuto vymoženost využít a hlavním cílem pro nás jako designéry, bude vytyčit prostor umělé inteligenci, jakým způsobem nám umělá inteligence pomůže budovat cestu budoucího designu, docílit nečekaných možností, ale s touto mocí přichází i velká zodpovědnost, a proto vždy i jako designéři musíme mít na paměti, že umělá inteligence má sloužit nám, ne my jí.

Zdroje:

1. At a Glance, Scientific Foresight, [online]. ERPS [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/ATAG/2020/656334/EPRS_ATA(2020)656334_EN.pdf
2. Benefits & Risks of Artificial Intelligence [online]. Future of Life Institute © Copyright [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://futureoflife.org/background/benefits-risks-of-artificial-intelligence/
3. Co je umělá inteligence (AI)? Oracle Česká Republika. [online] [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.oracle.com/cz/artificial-intelligence/what-is-ai/
4. Čínský systém sociálního kreditu jako dystopická vize v praxi. [online] Blog Mikuláše Peksy. [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://mikulas-peksa.eu/cinsky-system-socialniho-kreditu/
5. Everyday Examples of Artificial Intelligence and Machine Learning. — Artificial Intelligence Research and Insight [online]. Copyright © 2021 Emerj Artificial Intelligence Research. All rights reserved. [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: https://emerj.com/ai-sector-overviews/everyday-examples-of-ai/
6. How Companies Are Already Using AI. Harvard Business Review — Ideas and Advice for Leaders [online]. Copyright © 2020 Harvard Business School Publishing. All rights reserved. Harvard Business Publishing is an affiliate of Harvard Business School. [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://hbr.org/2017/04/how-companies-are-already-using-ai
7. Lékaři a AI: účinný elixír zlepšující léčbu. Umělá inteligence nastupuje [online]. Dostupné z: https://umelainteligence.forbes.cz/zdravotnictvi
8. Opportunities of Artificial Intelligence. [online]. James EAGER, Mark WHITTLE, Jan SMIT et. al. Copyright © [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/652713/IPOL_STU(2020)652713_EN.pdf
9. Příležitosti a hrozby umělé inteligence [online] Blog Mikuláše Peksy [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://mikulas-peksa.eu/prilezitosti-hrozby-ai/
10. Ruský sledovací systém je ukázkovým příkladem zneužívání moderních technologií. [online]. Blog Mikuláše Peksy [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://mikulas-peksa.eu/rusko-sledovani/
11. Science, health and medical journals, full text articles and books. [online] ScienceDirect.com [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211883718301758?casa_token=KD-ILncnk7sAAAAA:BBNNfmhOPt355DYZX8wacjM6NaN7soxlvZN6L7whPPWlCa7wuzJuHjGX2eyEJnNYNwNP31hm0A
12. Umělá inteligence: definice a využití | Evropský parlament. [online]. Copyright © AdobeStock [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200827STO85804/umela-inteligence-definice-a-vyuziti
13. Umělá inteligence: jaké jsou výhody a nevýhody? [online] Evropský parlament. Copyright ©AdobeStock [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200918STO87404/umela-inteligence-jake-jsou-vyhody-a-nevyhody
14. Umělá inteligence nahrazuje lidi ve výrobě už nyní.[online]. Copyright © Svět průmyslu [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://svetprumyslu.cz/2020/09/21/umela-inteligence-nahrazuje-lidi-ve-vyrobe-uz-nyni/
15. Umělá inteligence v medicíně a etika. [online]. Jan Hendl. Creative connections [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2020/Medsoft_2020_Hendl.pdf
16. Využití umělé inteligence (nejen) v podnikání. [online]. Copyright © 2021 Rascasone s.r.o. [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.rascasone.com/cs/blog/vyuziti-umele-inteligence-ai
17. How AI has started to impact our work as designers [online]. Fabricio Teixeira.
    [cit. 03.02.2021]. Dostupné z: https://uxdesign.cc/how-ai-will-impact-your-routine-as-a-designer-2773a4b1728c
18. Může být umělá inteligence kreativní? Ano! [online]. Antonín Vojáček. Automatizace.HW.cz. [cit. 03.02.2021]. Dostupné z: https://automatizace.hw.cz/muze-byt-umela-inteligence-kreativni-ano.html