Product service system
Na PSS se můžeme dívat jako na systém, který se skládá z produktů a služeb, které naplňují potřeby uživatele, přičemž klíčové na této službě je právě to, že jsou služby a produkty spojené.[1] Existují tři různá témata týkající PSS, zaprvé to je vývoj inovativních bussines modelů, integrace produktů a služeb do inovativních a jedinečných služeb, a naposledy rozvíjení služeb, aby se zvýšila cena produktů.[2] Klíčovým aspektem PSS je, že na tento nový udržitelnější způsob vyvíjení mohou tlačit i samotní zákazníci a konzumenti a jejich specifické hodnoty. Přílišná konzumace a tzv. „throwaway culture“ již v dnešní době pro společnosti nejsou tak vhodné nejen kvůli ekologickému hledisku, ale také právě proto, že na ně často naléhají zákazníci.[3]
Product service systém v prostředí současné společnosti hraje klíčovou roli zejména proto, že má dnešní společnost velký sklon k přílišné konzumaci a nákupu produktů, které ve skutečnosti nepotřebují a po krátké době používání tyto produkty opět vyhodí bez toho, aby se hlouběji zamýšleli nad udržitelností tohoto modelu. Firmy proto začínají často přecházet k modelům, které se více spoléhají na výměnu, darování, znovupoužití či pronajímání zdrojů a produktů. Tyto výměny probíhají mezi individuálními lidmi, ale prostor jim mohou poskytovat také společnosti. Mezi takovéto společnosti patří například eBay, Airbnb nebo Zipcar. Tyto nové bussines modely se rozrůstají zejména kvůli Product-Service systémům.[4] Dalšími konkrétními produkty, které jsou díky PSS výrazně vylepšeny pro uživatele, jsou výrobky od Applu (iPhone, iPod, iPad), kterým je nabízena hudba do těchto zařízení pomocí služby iTunes. Zavedení PSS souvisí také s tím, že dnešní západní společnost funguje na základech tzv. „Experience Economy“, neboli zážitkové ekonomiky. Uživatelé už nechtějí pouze naplnění konkrétní potřeby, ale přejí si také, aby používání produktu bylo zážitkem samo o sobě. Důležité je pro ně též přizpůsobení konkrétního produktu individuálním uživatelům.[5] Přizpůsobení a personalizace výrobků a služeb výrazně souvisí s termínem „big data“, jelikož při personalizaci je třeba vycházet často právě z těchto dat, které mohou pocházet třeba z IoT, které produkují obrovské množství dat. Tímto způsobem je možné naplní potřeby
PSS může výrazně vylepšit soutěživost a ziskovost firem. Je také opravdu důležité, že PSS mohou napomoci k šetření zdrojů, redukování znečištění prostředí a všeobecně také ve vytváření výrodků udržitelněji. Vzhledem k tomu, jaké problémy týkající se ekologie v dnešní době společnost řeší, je klíčové používat právě tuto metodu.[6] Pro výrobce je PSS výhodné také kvůli tomu, že služby uživatele více zavážou do dlouhodobého vztahu se společností, než když je uživateli pouze prodán produkt.[7]
K vytvoření PSS metodologie je napřed nutné zavést fyzické úpravy prodávaného produktu tak, aby bylo vhodné pro PSS, poté se upravuje služba a je důležité zahrnout designu služby do designu produktu. Nakonec se musí vyhodnotit finální model a zkontrolován.[8]
Kategorizace PSS
Výzkumníky jsou přijímány tři hlavní kategorie PSS.
1. Služby orientovány na produkty — uživatel vlastní produkt, ale je mu poskytována služba související s produktem výrobcem nebo poskytovatelem služby.
2. Služby orientované na použití — hlavním produkt je vlastněn poskytovatelem služby, který prodává funkce namísto produktů. Příkladem jsou nejrůznější služby, které se točí okolo půjčování nebo sdílení.
3. Služby orientované na výsledek — nahrazení produktů informacemi a službami tím, že uživateli jsou poskytnuty se specifickým výsledkem. Produkty jsou nahrazovány novými službami hlavně z důvodů rozvoje a inovace technologií. Příkladem může být například nahrazení produktu záznamníku službou, kdy nám telefon je schopen zprávy sám ukládat. [9]
Způsob designování efektivních PSS
PSS jsou systémy, které uživateli vytváří více benefitů, než kdyby zboží a služby byly poskytovány zvlášť. PSS by měly být designovány tak, aby jejich hodnoty přidávaly hodnotu k individuálním částem PSS. Jedním ze způsobů, jak mohou společnosti zařídit, aby měly PSS přidanou hodnotu, je personalizovat uživatelovu zkušenost používání produktu či služby. Chybou při designování PSS je, když designéři vytvoří produkt tak, že nemůže být bez těchto služeb používán. V tomto případě jsou uživatelé často velice neochotni připlácet si za takovéto služby. [10]
Současným trendem je spojovat existující služby či produkty s novými službami či produkty. PSS tedy často nejsou vybudovány od základu nově, je to pouze sloučení různých produktů tak, aby přinášeli nějakou novou hodnotu při užívání produktu. Při vývoji těchto PSS je také důležité, aby při vývoji systému pracovali všechny části týmu s vidinou stejného cíle. [11]
Vývoj nového PSS
Před přizpůsobením celé firmy novému PSS projektu, je dobré napřed realizovat pilotní projekt. Cílem takovéhoto projektu je zjistit, jaké business příležitosti tento projekt nabízí, jak tento vývojový proces pracuje, naučit se pracovat s nástroji a nakonec vyvinout nějaký nový PPS model produktu se službou a ty poté otestovat a zjistit, jak fungují a jak pracuje v cílové skupině.
Vývoj projektu se dá rozdělit do několika kroků, které jsou všechny stejně důležité, a je nutné jimi projít.
1. Zkoumat příležitosti: identifikace a analýza existujícího referenčního systému
- kreslení systémové mapy — u této metody je popsán celý vytvářený systém a takto mohou být také identifikovány slabé části systému, kde by mohlo nejpravděpodobněji dojít k selhání systému. Je zde také identifikována role zákazníka, způsob jak se systémem či produktem spolupracuje, jak probíhají interakce mezi jednotlivými aktéry a jak peníze proudí celým systémem. Tyto mapy mohou být vypracovány z pohledů jednotlivých aktérů, což poskytne týmu jedinečný vhled na to, jak jednotliví aktéři s tímto systémem spolupracují.
- blueprinting — je to nástroj, který bere z oblasti service designu, pokrývá všechny aktivity, které se dějí skrz celý proces procházení zákazníka systémem a zaznamenává se i čas, jak dlouho mu co trvá.
- SWOTka udržitelnosti — SWOTka by měla být vypracována k existujícímu systému, ale také k budoucímu očekávanému systému. V rámci SWOTky jsou definovány hrozby, příležitosti, slabé stránky a silné stránky co se týče udržitelnosti.
2. PSS generování nápadů a výběr nejslibnějších konceptů
- generování PSS nápadů
- reprezentace nových PSS konceptů
- výběr nejslibnějších PSS konceptů
3. Popis vybraných PSS konceptů a PSS design
- Model udržitelnosti level 2
4. Evaluace popsaných konceptů a jejich testování, pokud to je možné
- evaluace udržitelnosti detailně popsaných PSS — jakmile je PSS řešení popsáno a jsou jasné implikace, je dobré udělat poslední test udržitelnosti a uvést jej na trh.
5. Plánování implementace
- Bussines plán pro nové PSS
- Seznam specifikací pro implementaci PSS[12]
Jak integrovat aktivity PSS do každodenního život společností
Společnosti musí zakomponovat PSS model do všech částí firmy a jednotlivých oddělení a toto myšlení se musí používat ve všech komponentech vývojového a inovačního procesu. Je často pro firmy vhodné, aby zaměstnali i externí poradce, kteří jim s tímto procesem mohou pomoci.
Velice důležitým krokem k zavedení PSS je identifikace základních potřeb zákazníků. Tyto zjištěné potřeby je pak třeba zakomponovat do produktu a služeb. Důležité je zakomponovat jejich skutečné potřeby a ne potřeby, o kterých si my myslíme, že je zákazníci mají (tedy domnělé potřeby).
Po prvotní analýze současného trhu a nejrůznějších možných PSS řešení může být vývoj PSS projektu započat stejně jako normální projekt vývoje produktu.[13]
Tato práce poskytuje pouze stručný popis této metody a pro větší podrobnosti proto doporučuji prozkoumat zdroje, z kterých tato práce vycházela.
[1] GEMSER, Gerda, Bram KUIJKEN, Nachoem M. WIJNBERG a Jeroen VAN ERP. Defining Product Service Systems [online]. [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: http://www.crisprepository.nl/_uploaded/Defining-Product-Service-Systems.pdf. University of Amsterdam.
[2] POURIA, Mohamad Hossein. PRODUCT SERVICE SYSTEM: A Systematic Review on its Definition, Design Methodologies, Value Assessment, and Guidelines for Future Research [online]. 2015 [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: https://www.politesi.polimi.it/bitstream/10589/101421/1/Final.pdf. University of Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Marco TAISCH.
[3] http://irep.ntu.ac.uk/id/eprint/3835/1/219367_PubSub2395_Piscicelli.pdf
[4] http://irep.ntu.ac.uk/id/eprint/3835/1/219367_PubSub2395_Piscicelli.pdf
[5] GEMSER, Gerda, Bram KUIJKEN, Nachoem M. WIJNBERG a Jeroen VAN ERP. Defining Product Service Systems [online]. [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: http://www.crisprepository.nl/_uploaded/Defining-Product-Service-Systems.pdf. University of Amsterdam.
[6] ZHANG, Yang, Yiran DAN, Bin DAN a Huali GAO. The order scheduling problem of product-service system with time windows [online]. 2019 [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360835219302670
[7] GEMSER, Gerda, Bram KUIJKEN, Nachoem M. WIJNBERG a Jeroen VAN ERP. Defining Product Service Systems [online]. [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: http://www.crisprepository.nl/_uploaded/Defining-Product-Service-Systems.pdf. University of Amsterdam.
[8] POURIA, Mohamad Hossein. PRODUCT SERVICE SYSTEM: A Systematic Review on its Definition, Design Methodologies, Value Assessment, and Guidelines for Future Research [online]. 2015 [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: https://www.politesi.polimi.it/bitstream/10589/101421/1/Final.pdf. University of Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Marco TAISCH.
[9] POURIA, Mohamad Hossein. PRODUCT SERVICE SYSTEM: A Systematic Review on its Definition, Design Methodologies, Value Assessment, and Guidelines for Future Research [online]. 2015 [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: https://www.politesi.polimi.it/bitstream/10589/101421/1/Final.pdf. University of Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Marco TAISCH.
[10] POURIA, Mohamad Hossein. PRODUCT SERVICE SYSTEM: A Systematic Review on its Definition, Design Methodologies, Value Assessment, and Guidelines for Future Research [online]. 2015 [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: https://www.politesi.polimi.it/bitstream/10589/101421/1/Final.pdf. University of Amsterdam. Vedoucí práce Prof. Marco TAISCH.
[12] TISHNER, Ursula a Carlo VEZZOLI. Product-Service Systems; tools and cases [online]. [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: http://www.d4s-sbs.org/MC.pdf
[13] TISHNER, Ursula a Carlo VEZZOLI. Product-Service Systems; tools and cases [online]. [cit. 2019–10–12]. Dostupné z: http://www.d4s-sbs.org/MC.pdf
