Role komunit ve společnosti
Přestože mnozí z nás možná podvědomě tuší, co se zhruba skrývá za pojmem komunita, není až tak jednoduché tento pojem vymezit. Svědčí o tom už samotná existence několikasvazkové Encyclopedia of Community, která se problematikou komunit zabývá a má 1839 stran.[1] Už v polovině 60. let G. A. Hillery shromáždil téměř 100 různých definic komunity[2], dnes by těchto definic bylo již mnohem více. Komunity se dají popsat například jako „skupiny lidí, kteří společně něco sdílejí, jako například zájem, potřeby nebo práci. Musejí sdílet také nějaký prostor, kde se setkávají, jedním z prvních takových míst bylo ohniště, dnes může být i ve virtuálním prostředí, třeba v internetové sociální síti.“[3]
Komunita je založena na svých členech, oni a jejich vzájemné vztahy jsou její hlavní podstatou. Ve vnímání členů ve vztahu k ní se dá mluvit o tzv. zážitku komunity (sense of community), který se dá rozdělit do čtyř prvků. Členství s sebou nese pocit náležitosti člověka ke skupině a může zahrnovat například také společné znaky a jazyk (slang). Člen má vliv na komunitu a zároveň komunita ovlivňuje své členy, tím je dosaženo mj. skupinové soudržnosti. Dalším prvkem je integrace a naplnění potřeb — soudržnost a sdílené hodnoty podporují členy ve schopnostech, které členům přináší vzájemný prospěch a společné uspokojování potřeb. Poslední a neméně důležitá je sdílená emocionální vazba, která se vytváří na základě interakcí členů při společných událostech.[4]
Pokud se člověk cítí jako plnohodnotný člen komunity, bude rád obětovat čas v její prospěch. Pokud se jedná například o komunitu obce, tak se díky ní může více zajímat o dění v obci a to například i na úrovni politické, což v konečném důsledku může zapříčinit i větší šanci na to, že půjde k volbám do obecního zastupitelstva či dokonce sám bude kandidovat. Může se jednat také o komunitu zájmovou. Pokud se jedná o sport či jinou aktivitu, která je prospěšná akorát členům komunity, tak má alespoň nějaký sociální kontakt a koníček, což je obojí velmi prospěšné pro lidskou psychiku a tedy i celkové zdraví. Počiny (nejen) zájmové komunity ale můžou být prospěšné širší společnosti, ekosystému či dokonce celé planetě. Dobrým příkladem jsou například oddíly skautů pomáhající charitě či hnutí Trash Hero, které má na místech po celém světě komunity dobrovolníků, kteří se mj. scházejí nad společným úklidem odpadků ve své lokalitě.
I v případě, že se komunita nevěnuje podobně prospěšným činnostem, může mít z členství jedince přínos i jeho okolí. Jak již bylo zmíněno, komunita může mít kladný vliv na psychiku jedince. Psychicky zdravější člověk by mohl být také výkonnější v zaměstnání, než pokud by měl psychické problémy. Ty navíc s sebou nesou často i psychosomatické problémy, což může vést k více vynaloženého času a financí na lékařskou péči, a tedy jich méně zbude na blízké. Pokud má člověk rodinu, která ho má ráda a záleží mu na něm, tak ta také bude šťastnější spíše v situaci, kdy má nějaký zájem a vídá se s lidmi, než kdyby pořád seděl doma a trápil se pocity osamělosti, méněcennosti či chybějícím smyslem života. Velký význam ve společnosti mají také podpůrné komunity, které mohou například skrze společná setkávání, sdílení zkušeností a vzájemnou útěchu a podporu být neocenitelnou pomocí v případech, kdy se lidé potýkají například se závislostí, vážným onemocněním, ztrátou blízké osoby či jinými problémy, které mu mohou velmi znesnadňovat a znepříjemňovat život.
Samozřejmě že ne vždy musí být komunita svým členům prospěšná. Ne všichni lidé se k sobě chovají hezky, což se může projevit samozřejmě i v komunitách. Můžou také existovat komunity, které sdílejí hodnoty a názory, které mohou být nebezpečné pro společnost, nebo přímo se věnují nějakým ilegálním aktivitám. V takovém případě se vzájemné podporovaní nedá považovat za něco čistě pozitivního. Ale jak už to bývá, každá mince má dvě strany a není dobré na to zapomínat.
Komunity a knihovny
Je důležité problematiku komunit ve společnosti ukotvit také v našem oboru. V definici výše byl mj. zmíněn prostor na setkávání — právě ten je jedním z hlavních důvodů, proč se obor knihovnictví o komunity zabývá. V České republice se nachází 6258 obcí[5] a máme zde 5317 knihoven[6], většina obcí by tedy měla disponovat vlastní knihovnou. Je to pozůstatek knihovního zákona z roku 1919, kvůli kterému musely všechny obce zřídit pro své obyvatele knihovnu — díky němu dnes máme nejhustší síť knihoven na světě s jednou knihovnou na 1971 obyvatel, což je čtyřnásobek evropského průměru.[7]
Ve strategickém dokumentu Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020 jsou v druhé z osmi prioritních oblastí knihovny směřovány jako „otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra“[8] Z velké části díky němu se v českém knihovnictví zvýšila pozornost věnovaná tzv. komunitním knihovnám. Podle Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) by komunitní knihovna měla:
- rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi v daném místě/obci
- rozvíjet své služby tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin lidí v místě (i těch bez čtenářského průkazu)
- poskytovat prostor pro aktivity jednotlivých skupin lidí a propojovat je s dalšími skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity
- svými aktivitami podporovat propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli a občany9
Knihovny jsou v tomto ohledu různě podporovány a motivovány. Například Moravská zemská knihovna ocenila nejlepší komunitní knihovny Jihomoravského kraje. [10]
Celkově se tedy k tomu, že má knihovna uspokojovat potřeby jedinců, přidává také to, že se má zajímat o komunitu jako celek. Je to důležité především v případě již zmíněných podpůrných komunit. Zmíněné problémy, které s nimi souvisí, patří mezi ty, o kterých lidé neradi mluví a pokud člověka trápí, tak pravděpodobně nebude chtít o nich sám od sebe mluvit s knihovníkem a chtít po něm, aby mu v tomto ohledu uspokojil jinou než informační potřebu. Pokud se ale sejde takových lidí několik, kteří by si navzájem plnili například potřeby ohledně porozumění a podpory, tak už jim zbude jen potřeba prostor na setkávání, kterou není tak obtížné komunikovat s knihovnou. Dokonce by se dalo říct, že je to v případě podpůrných komunit logické a v podstatě i výhodné oslovit právě knihovnu, protože na jiných místech by museli platit pravděpodobně ne příliš levný pronájem prostor, který by mohl být pro některé členy problém, protože problémy v takovýchto komunitách mohou být spjaty i s nedostatkem financí například kvůli nákladné léčbě apod.
U méně citlivých a závažných problémů ale naopak může být knihovna tím, kdo celý problém začne řešit. Pokud se objeví někdo, kdo například rád čte, ale nemá si o tom s kým popovídat a svěří se s tím knihovníkovi (což se z vlastních zkušeností opravdu stává), tak ten může udělat průzkum, jestli by byl o čtenářský klub v knihovně zájem a případně i takový klub iniciovat a vést. Takovéto počínání vede k tomu, že se budou v knihovně setkávat lidé, kteří žijí na jednom místě, ale kteří se navzájem třeba neznají, takže to vede k rozvíjení vztahů mezi lidmi v dané lokalitě, což jak už bylo zmíněno u SKIPu, je právě jedním ze smyslů komunitních knihoven.
[1] Encyclopedia of Community: From the Village to the Virtual World. Google Books [online]. [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=t1geOjQ6R0MC&dq=Encyclopedia+of+Community&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
[2] Komunita. Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav AV ČR [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunita
[3] NOVOTNÝ, Roman. Komunity jsou stavebními kameny společností. Magazín M [online]. 3. června 2018 [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/10628-komunity-jsou-stavebnimi-kameny-spolecnosti
[4] LORENZ, Michal. K potřebám komunity: inspirace teorií pro praxi komunitní knihovny. VÍCHOVÁ, Eva et al. Komunity, sítě a spolupráce: 20 pohledů pro knihovny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 12–15 [cit. 2019–11–13]. ISBN 978–80–210–6115–6. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/komunity-site-a-spoluprace-20-pohledu-pro-knihovny.pdf
[5] Malý lexikon obcí České republiky — 2018. Český statistický úřad [online]. 14.12.2018 [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2018
[6] Základní statistické údaje o kultuře v České republice: Knihovny a vydavatelská činnost [online]. III. díl. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2019 [cit. 2019–11–13]. ISBN 978–80–7068–343–9. Dostupné z: https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_III.KNIHOVNY_VYDAVATELE-web.pdf
[7] STAŇKOVÁ, Nicol. Česko má nejvíc knihoven na hlavu, všímají si toho i New York Times. Český rozhlas: Radio Wave [online]. 21. červenec 2016 [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/cesko-ma-nejvic-knihoven-na-hlavu-vsimaji-si-toho-i-new-york-times-5198211
[8] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020 [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2017 [cit. 2019–11–13]. ISBN 978–80–7050–690–5. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce/koncepce_k_vystaveni.pdf
[9] Vysvětlení pojmů: komunita. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna
[10] Komunitní knihovna Jihomoravského kraje 2018. Moravská zemská knihovna [online]. 2018–08–31, Poslední aktualizace: 04.02.2019 [cit. 2019–11–13]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/pro-knihovny/region/knihovnicka-slavnost/komunitni-knihovna-jihomoravskeho-kraje-2018?fbclid=IwAR1KH6m26BwayY1GOgoZGe1moXnj1dQ5xaPsxOpxM9r-mf_w4UPtdPAnFyE
