Rozhovor s UX Researcherkou Jitkou Bartošovou
Jitka Bartošová studovala na Masarykově univerzitě bakalářský studijní program v oboru obecná jazykověda a obecná pedagogika. Dále pokračovala na magisterský studijní program, taktéž na Masarykově univerzitě, v oboru obecná jazykověda. Poté odcestovala na čtyři roky do Kanady, kde si udělala doktorát v oboru jazyk jako kognitivní věda. Momentálně je UX Researcherkou (výzkumnice dělající uživatelský výzkum), která v září nastoupila na KISK. Zaměřuje se hlavně na přípravu, management, organizaci a koordinaci kurzu od UČO k IČO, a také se podílí se na několika výzkumných projektech. Ve volném čase se aktivně sebevzdělává v uživatelském výzkumu, psychologii, a dalších oblastech, které ji rozvíjí jak v práci, tak v životě.
Na úvod bych se tě chtěla zeptat, jaká je tvá aktuální pracovní pozice a co je náplní tvé práce?
Na KISKu se zaměřuji na koordinaci a projektový management, protože moje hlavní pracovní náplň je příprava, koordinace, organizace kurzu od UČO k IČO o podnikání. Kromě toho pracuji na několika výzkumných projektech, kde využívám svých znalostí z oblasti uživatelského výzkumu.
Jaká je náplň zmíněného kurzu od UČO k IČO?
Předmět je rozdělený na dvě části. Celý harmonogram první části, což je 10 přednáškových cyklů, sestavil Robert Vlach, který napsal knihu Na volné noze. Já jsem přišla k rozpracované myšlence, kterou jsem potom začala exekuovat. Například zvát řečníky, které nám Robert doporučil, plánovat propagaci předmětu, komunikovat se studenty, vymýšlet, jakým způsobem bude probíhat ukončení, samotné moderování diskuze po každém přednáškovém bloku a různé administrativní věci.
Právě jsme ve fázi, kdy navrhujeme druhou část bloku, která se jmenuje Podnikatelský inkubátor. Tuto část navrhuji společně s Laďkou Z. Suchou, která společně s Petrem Škyříkem přišla s nápadem celého kurzu. Bude to zaměřené především na rozpracování nápadů k podnikání včetně částí, na které je nutné myslet, než se člověk pustí do exekuce nápadu. Na podnikatelském inkubátoru s námi bude pravděpodobně taky spolupracovat i Inovační laboratoř na FF UK v Praze.
To zní velice zajímavě, jak ses vlastně dostala k práci na KISKu?
Ozvala se mi Laďka Z. Suchá s tím, že by mě chtěla zapojit do jednoho projektu, který zatím nezačal. Projekt, a obecně i práce pro KISK, mě velmi zaujaly. Navíc tou dobou také odešel Tom Štefek do Bratislavy, který měl mít na starost kurz od UČO k IČO, tak jsem ho zastoupila.
Můžeš mi popsat, jak vypadá tvůj běžný pracovní den?
Moje pracovní dny se od sebe hodně liší. Například pondělky bývají hodně odlišné od ostatních dnů, protože probíhají přednáškové bloky od UČO k IČO a já se většinou připravuji buď na ně nebo pomáhám řečníkům nastavit MS Teams. Obecně ale můj den zahrnuje směs kreativní práce, studia a administrace.
Také potom, co odpadla hlavní organizace a administrace zmíněného kurzu, mám čas a prostor se více věnovat přemýšlení nad dalšími projekty. Teď se například zabývám projektem, ve kterém s týmem vymýšlíme, jak mapovat komunitu UX lidí v České republice a na Slovensku. Na tomto projektu pracujeme se skupinou z české Asociace UX a slovenské SUXA. Konkrétně se tento projekt snaží zjistit, co dělají lidi v UX, kolik jich je, jaké mají hodnoty a priority v práci, jaké jsou jejich platy atd. A já přemýšlím například nad tím, koho se projekt týká, kdo jsou stakeholders, kdo by měl mít slovo v tom, jaká data budeme sbírat…
Co tě baví a nebaví na tvé momentální práci?
Baví mě hlavně kreativní a výzkumná práce, studium, komunikace… prostě cokoliv, nad čím je třeba se zamýšlet více do hloubky. Například mě bavila analýza dotazníku, který byl jednou z prvních podmínek ukončení kurzu od UČO k IČO a zpracovávání reportu z těchto dat. Taky mě moc baví samotné přednáškové bloky kurzu od UČO k IČO, protože se na nich dozvídám mnoho zajímavých věcí od odborníků v praxi.
Celkově mě většina věcí, které dělám, moc baví. Jediné, co mě baví méně je práce s velkým množstvím administrativy, například odpovídání na hodně e-mailů.
Teď bych se přesunula ke tvému studiu. Na jaké škole si studovala a jaký obor?
Bakaláře jsem absolvovala na Masarykově univerzitě, kde jsem studovala kombinaci obecné jazykovědy a obecné pedagogiky. Na Masarykově univerzitě jsem absolvovala i magistra v oboru obecná jazykověda. Zároveň s obecnou jazykovědou jsem začala studovat i pedagogiku, ale tu jsem nedokončila, protože jsem odjela do Kanady si udělat si doktorát z jazykovědy, tam se ten obor jmenoval jazyk jako kognitivní věda.
V čem si myslíš, že je tvé vzdělání přínosem s ohledem na současnou pracovní pozici?
Myslím si, že dovednosti, které jsem se naučila za ta léta studia, zejména v průběhu doktorátu, se mi v současné práci výrazně hodí. Například praktikovat kvalitativní výzkum nebo dovednosti v oblasti projektového managementu. V Kanadě jsem se nesoustředila pouze na lingvistiku, která je spíše teoreticky zaměřená, ale sáhla jsem si i na psycholingvistiku, která představuje propojení psychologie a lingvistiky. V rámci ní se dělají i různé experimenty, což má metodologicky blíž k uživatelskému výzkumu.
Sebevzděláváš se nějakým způsobem ve svém volném čase?
Ano, sebevzdělávám se v různých oblastech. Co se týče sebevzdělávání v pracovní oblasti, tak se například teď účastním kursu Design Thinking for the Greater Good, který je na Courseře, a také jsem si nedávno koupila členství UXR Collective, která transformovala obsah letošní konference do naučných videí.
Jinak mě osobně vždycky zajímala psychologie, takže ve volném čase hodně čtu i psychologicko-filozofické knížky, např. knihy typu self help nebo knihy zaměřené na určitý společenský problém nebo typ terapie. To považuji spíše za jednu z forem zábavy, ale zároveň mi to pomáhá i v pracovní oblasti, protože se dozvídám mnoho věcí týkající se mezilidské komunikace, rozhovorů s lidmi a jejich pochopení, což je v uživatelském výzkumu velice důležité.
Máš nějaký velký pracovní cíl, kterého bys chtěla dosáhnout?
Obecně chci pracovat dlouhodobě na něčem, co mi dává smysl a co budu mít možnost dotáhnout do konce. Ale asi nemám jeden velký konkrétní cíl. Spíše se jedná o malé dílčí cíle, například, aby kurz od UČO k IČO měl úspěch a rozšířil se třeba i na další fakulty.
Mohla bys něco doporučit studentům KISKu, kteří se profilují na design informačních služeb, a po studiu by se tomu chtěli dále věnovat?
To je super otázka, ale než ji zodpovím, tak musím zmínit, že jsem dělala uživatelský výzkum v Kiwi.com, kde byly role UX Researcher a UX Designer poměrně striktně odděleny, takže se na to dívám spíše z optiky zmíněné firmy. Poradím tedy spíše výzkumníkům než designérům. Nicméně podle toho, co jsem viděla u mých kolegů, bývalých designérů, tak nejlepší cestou, kterou bych doporučila, je nechat se někde zaměstnat jako junior a propracovat se dál. Všimla jsem si u současných studentů KISKu i toho, že velmi často, už v průběhu studia, někde pracují. V menších agenturách a firmách, tak to také doporučuji, protože si student na práci sáhne co nejdřív. Navíc si myslím, že pokud student vyjde z KISKu se zaměřením na design, tak už má velmi solidní set dovedností, které může firmě nebo agentuře nabídnout.
Teď budu mluvit za researchery. Je dobré, když uchazeči mají nějakou zkušenost s výzkumem — čím víc, tím líp. Ideálně s kvalitativním, etnografií, anebo s Human-Computer Interaction. Doporučuji si také vyzkoušet nějaké kurzy online. Hlavně pro přehled, jaké výzkumné metody se v uživatelském výzkumu používají. A jak jsem již dříve doporučila, požádat o práci v nějaké firmě či agentuře nebo zkoušet chodit na pohovory, najít si stáž a zapojit se do komunity. Velkou výhodou je, když student už zná lidi v oboru a má možnost se s nimi pobavit. Myslím si, že něco podobného platí i pro designery.
Je možné, aby student, který se neprofiluje na design nebo UX Research a ukončí magisterské studium na KISKu s jinou profilací, skončil na pracovní pozici, která se zaměřuje právě na UX Research nebo design?
Já si myslím, že určitě. Obecně u výzkumníků platí, že když má člověk solidní základ v kvalitativním výzkumu a ví něco málo o výzkumu kvantitativním, tak opravdu není moc těžké pochopit, jaké metody se nejčastěji používají v uživatelském výzkumu. Je to otázkou pár víkendů a samostudia třeba ve formě kurzů, článků, knih…
Co bych k tomu ještě chtěla dodat, tak někteří výzkumníci, které jsem nabírala v rámci týmu v Kiwi.com, neměli žádnou předchozí zkušenost s uživatelským výzkumem. Byli to například lidé, kteří v rámci vystudovaného oboru měli zkučenosti s výzkumem obecně a základní znalosti metodologie uživatelského výzkumu. UX Researcherů v České republice není moc, takže nejde čekat na to, až se objeví někdo zkušený přímo v uživatelském výzkumu.
Můžeš mi uvést konkrétní příklad z praxe, jak probíhá kvalitativní výzkum?
V tomto případě budu mluvit ze zkušenosti z Kiwi.com. Zde jsme praktikovali zejména dva hlavní typy kvalitativních výzkumů. Tím nejčastějším typem bylo uživatelské testování, a tím měně častým typem, který se ale začíná dělat víc a víc, byly rozhovory.
Uživatelské testování probíhalo většinou tak, že jsme měli za úkol otestovat buď prototyp, anebo už funkční verzi webu těsně před spuštěním. Zároveň nám stakeholdeři řekli, co je zajímá a my jsme vše většinou započali expertní analýzou. Expertní analýza v tomto kontextu znamená, že jsme si daný prototyp nebo web prošli a snažili jsme se přijít na to, zda se v nich mohou vyskytovat nějaké problémy pro uživatele. Dále jsme si stanovili hypotézy a vytvořili úkoly, které jsme chtěli, aby jimi účastníci daného výzkumu prošli. My jsme dále účastníky sledovali, jak plní úkoly, ale nenaváděli jsme je. Snažili jsme se z jejich projevu pochopit, zda se někde zasekli nebo jestli něčemu nerozumí a na základě výsledků jsme vyhodnotily stanovené hypotézy.
Co se týče rozhovorů, tak u nich se už netestuje žádný konkrétní produkt. Nejčastějším typem rozhovoru, který jsme v Kiwi.com praktikovali, byl polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Díky této metodě se snažíme zjistit například to, kdo jsou naši uživatelé, jaké mají problémy, jaké jsou jejich preference a potřeby… Většinou se jedná o široký výzkum, jehož výsledky nám pomůžou stavět nebo měnit produkt, tak aby uživatelům vyhovoval co nejvíce.
