Service Design a IoT
Pokud se alespoň trochu zajímáte o informační a jejich pokrok, zcela jistě jste se již setkali s pojmem Internet of Things (IoT), kterému se česky říká také “internet věcí.” Tento termín označuje novodobý fenomén v podobě sítě technologických zařízení, které mezi sebou mohou komunikovat či je možné je vzdáleně ovládat za pomocí bezdrátového internetového připojení. S IoT jste se mohli setkat i ve své domácnosti, anižby jste třeba věděli, že se jedná právě o IoT — dálkové ovládání na osvětlení, online přenos kamerových záznamů nebo dokonce horké espresso z kávovaru, které na vás doma čeká, když dorazíte domů po dlouhém a náročném dni. Samoržejmě se ale nejedná pouze o domácí spotřebiče, ale také o všechna ostatní eletronická zařízení vybavená síťovou konektivitou, díky které si technologie mezi sebou mohou vyměňovat žádoucí data a tím zlepšovat svoji funkčnost.
Jednoduchá a stručná definice IoT může tedy znít např. jako “globální informační architektura na bázi internetu usnadňující výměnu zboží a služeb” či “svět, kde jsou fyzické objekty bez problémů integrovány do informační sítě a tím se mohou stát aktivními účastníky v rámci procesu, komunikují sostatními zařízeními, samozřejmě spřihlédnutím k bezpečnosti a ochraně soukromí.” [1]
Jako v každém jiném průmyslovém odvětví se objevila i reakce na pohodlí využívání těchto chytrých zařízení, a to zejména v podobě nesčetného množství levných alternativ IoT, jejichž cena úměrně odpovídá času vynaloženému systémového designu těchto řešení a s tím spojené skutečné užitečnosti daného řešení. Za tímto mimo jiné stojí silně konkurenční prostředí mezi firmami, které se jako následek vysoké lukrativnosti tohoto odvětvní neustále snaží předhánět — a není divu, odhaduje se totiž, že v roce 2022 bude hodnota trhu dosahovat. více než 53 miliard dolarů.[3] Mezi snahou vymyslet nové zařízení a produkty se ale ztrácí hlavní faktor IoT — komunikace mezi člověkem a počítačem (HCI). Právě z důvodu lidského aspektu v otázce využívání IoT je design služeb klíčovým prvkem, v procesu vývoje nových levných zařízení je bohužel ale často opomínán. Tvrzení, že firmy kladou samotné technologie na pozice před HCI podporuje i prohlášení společnosti Cisco, která tvrdí, že pouze 26 % společností považuje svoji iniciativu a nasazení IoT za úspěšné. [4]
Přestože je vývoj technologií, získání financování, dodavatelů nebo zabezpečení důležité, měly by plynout z jasného základu, kterým je odpověď na velmi jednoduchou otázku — jaký problém chceme vlastně vyřešit? Bez předchnozí znalosti potřeb uživatelů potenciálního produktu je velmi obtížné vytvořit úspěšné a hlavně užitečné řešení.
V tento moment přichází řada na designéry služeb, kteří za pomocí kvalitativních metod výzkumů vyrazí do terénu zjistit, zda-li je navrhované řešení skutečně užitečné a zda-li je iniciativa za vytvořením tohoto produktu řešením reálných problémů, které uživatelé mají. Tyto informace jsou poté předány ostatním zainteresovaným stranám za účelem sjednotit nejen cílovou rovinu produktu, ale také cestu k danému cíli.
Kvůli neustále se rozrůstajícími trhu s chytrými technologiemi a rostoucí potřebou uživatelů po těchto službách je bezpochybně jasné, že designéři služeb mají v procestu vývoje IoT velmi důležitou, nebojím se říci, že snad i klíčovou pozici pro vytvoření smysluplného, užitečného a nápomocného řešení IoT.
— — — — — — — — — — — — — — — —
[1] KRAUSOVÁ, Veronika. Internet věcí (Internet of Things) a jeho bezpečnost. Brno, 2014. s. příl. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. [cit. 2021–12–12]Přístup také z: https://is.muni.cz/th/d0hvz
[2] Tamtéž
[3] Home Smart IoT Home: Domesticating the Internet of Things. Toptal [online]. [cit. 2021–12–12]. Dostupné z: https://www.toptal.com/designers/interactive/smart-home-domestic-internet-of-things
[4] The Case for (Service) Design in IoT. Reve Consulting [online]. [cit. 2021–12–12]. Dostupné z: https://reveconsulting.com/case-service-design-iot/
