Service design ve vzdělávání
I přesto, že je redesign vzdělávání diskutovaným tématem již několik desetiletí, realita je taková, že se jeho podoba od doby Marie Terezie bohužel zase tolik nezměnila. Majorita vzdělávacích institucí praktikuje zastaralou či zastarávající vzdělávací teorii i praxi bez reflexe potřeb soudobé společnosti. Nejčastějším typem výuky zůstává výuka frontální, jež je zaměřena směrem ke vzdělavateli, nikoli vzdělávajícím. K využití technologií ve výuce dochází spíše minimálně či ad hoc z důvodu nenadálých potřeb — příkladem je přesun k online výuce za pandemických opatření.
Ve většině případů též nedochází k dostatečné orientaci na budoucí praktické využití studijních poznatků, což potažmo prohlubuje propast mezi sférou studijní a profesní, s dopadem jak na samotné vzdělávající, tak pracovní trh i celou společnost. Jako v mnoha dalších oblastech soukromé i veřejné sféry, nabízí service design i v oblasti vzdělávání několik nástrojů a metod, které reflektují paletu potřeb všech stakeholderů, a pomáhá tyto přetrvávající problémy měnit.
Podstatou a hlavním principem service designu je změna za účelem zlepšení aktuálního stavu. Pro to, aby ke změně však vůbec mohlo dojít, vyvstává potřeba po několika komponentách, mezi nimi zejména po tvorbě prostředí, jenž svou atmosférou podporuje a podněcuje k využití inovací, a to jak na úrovni fyzické (zdroje), tak psychické (morální podpora). S tím souvisí i dostatek kreativity, která odbourává nechuť měnit stereotypní a ověřené praktiky a svádí k poznávání a zakoušení nových řešení.
Změna ve vzdělávání není nikterak jednoduchá, neboť vyžaduje otevřenou mysl, potřebné nástroje, znalosti a dovednosti, a zejména zájem a chuť k tomu ji provést. Důležité je též, aby změna vycházela z konkrétní vzdělávací organizace a jejích členů, nikoli ze strategie externího dodavatele designové služby, neboť každá změna, má-li být plně funkční, nestačí být pouze přijata. Její integrace je nezbytnou součástí a je potřebné, aby vznikala na základě aktivit a spolupráce mezi zaměstnanci vzdělávací organizace a těmi, kterým vzdělávací organizace slouží, tedy studenty.
Service design ve vzdělávání přináší spolupráci všech stakeholderů s vidinou benefitu pro všechny zúčastněné. Podporuje nahlížení na vzdělávání z perspektivy vzdělávajících a podněcuje k reflexi vhodných metod i forem jejich vzdělávání, které pramení ať už z osobnosti studentů, jejich sociálně-kulturního zázemí či generačního vlivu. Neopomíjí však ani vzdělavatele, jež se snaží podpořit zejména ve vyšší interakci napříč komunitou vzdělavatelů, sdílení best practice, ale i materiálů a zdrojů, a dalších iniciativách pro lepší výkon jejich profese. V neposlední řadě service design zohledňuje i přínosy pro zaměstnavatele vzdělávací organizace či stát, a to například ve vyšší účasti studentů na vzdělávacích aktivitách, podpoře dobrého jména organizace, její atraktivitě a uznání, ať již v měřítku státním, tak světovém. Benefity, jež kvalitní a efektivní vzdělávání přináší pro společnost jako celek, jsou též značné, a to jak z hlediska ekonomiky, tak při řešení zásadních globálních problémů (chudoba, kriminalita,…).
Byť hned v úvodu vyzněla jistá kritika stavu současného vzdělávání, existují jisté výjimky — konkrétní jedinci, vzdělávací organizace, sdružení a ziskové či neziskové iniciativy, které pojí touha po změně status quo na poli vzdělávání. Některé praktiky jsou již aplikovány v praxi, jiné se diskutují, testují či pilotují.
Jedním z možných příkladů praktikování service designu pro změnu vzdělávání byla iniciace výzkumu, jenž proběhl na střední škole Credo v Kalifornii a univerzitě Buenos Aires Institute of Technology (ITBA). Výzkum byl postaven na dotazování studentů o jejich ideálu vzdělávání, a tedy získání lepších představ o jejich potřebách. Výzkumné otázky přitom byly rozděleny do několika okruhů:
- Co by se dle mého názoru měla moje generace učit?
- Jak bychom se měli dané věci učit?
- Jaký by měl být vzdělávací systém?
- Jak by vypadalo moje vysněné vzdělávání?
- Jak se domnívám, že bude vypadat vzdělávání v budoucnu.
Během dotazování zazněly konkrétní otázky jako “Co je pro mne důležité vědět, abych byl připraven do budoucna a proč?”, “Co bych se chtěl ve škole učit?”, “Jak se nejlépe učím a jak by mohli učitelé přispět k tomu, abych se učil co nejlépe?”. Některé otázky se dotýkaly i představ studentů o vzdělávání k roku 2035, které však zároveň značily i jejich požadavky na vzdělávání aktuální. Vzhledem k věku dotazovaných byl výzkum obalen příběhem, tudíž byl hravý a podněcoval k větší otevřenosti při sdílení. Byť není možné dohledat další kroky obou vzdělávacích institucí při redesignu vzdělávání, výzkum mohl každopádně posloužit jako právní fáze pro změnu vzdělávacích praktik.
Příkladem redesignu vzdělávacího programu je též Entrepreneurship Education centrum při Salentské universitě v Itálii, u kterého je možné pozorovat, oproti příkladu prvnímu, již druhou část double diamond modelu. Vyučující zmíněného programu byli z důvodu pandemie nuceni přetvořit výukové moduly tak, aby byli funkční i v online prostředí. Přesun programu do online podoby nesl, s ohledem na aktivity zaměřené na kreativní myšlení, kooperaci či tvorbu projektů, zejména při zachování hodnoty jednotlivých aktivit, jisté výzvy. I proto byla více než žádaná zpětná vazba od studentů i po již přetvořené online podobě programu, aby co nejvíce korelovala jak s cílem kurzu, tak s potřebami studentů.
Zmíněny byly dva příklady využití service designu ve vzdělávání konkrétních vzdělávacích organizací, avšak redesign vzdělávání může být podnícen i na úrovni celosvětové či celostátní. Takovým příkladem je, nyní již ukončený, program Building schools for the future (BSF), iniciovaný britskou vládou, zaměřený na redesign středních škol. K vyhlášení BSF došlo roku 2003 s ideou přetvořit fyzické prostředí vzdělávacích zařízení (modernizace budov i jejich vybavení) tak, aby korelovala s potřebami a výzvami 21. století a angažovala jak studenty, tak vyučující, v novém způsobu vzdělávání a dávala jim najevo jejich hodnotu ve vzdělávacím procesu. Do roku 2010 přitom bylo přestavěno 178 škol a dalších 231 v procesu přestavby. Zpětné vazby jak od vyučujících, tak studentů, byly přitom velmi pozitivní.
Další iniciativou, jež stojí za zmínku, je Minerva project, která je ziskovou organizací napomáhající s designovým procesem ve vzdělávací praxi. Mezi její hlavní myšlenky spadá podpora interdisciplinárního kurikula a uvědomělého učení. Minerva project zohledňuje měnící se potřeby trhu i generací, během výuky se snaží o maximální podporu interakce mezi vyučujícím a studenty, podněcuje k diskusi, usiluje o získání praktických znalostí a dovedností. Intervencí Minerva projectu vzniká customizované řešení, jenž bývá napojené na klasickou výuku, a to buď v online či hybrid podobě. Více o této iniciativě je možné načerpat z jejich velmi UX friendly webových stránek či z rozhovorů s jejím zakladatelem Benem Nelsonem jako hostem na některém z podcastů či jiném médiu.
Jak několik výše zmíněných iniciativ naznačuje, service design ve vzdělávání má své místo a zaslouží si patřičnou pozornost. Změny ve vzdělávání však nemusí přicházet jen od dlouholetých odborníků z dané oblasti, z iniciativy vlády či vlastníků vzdělávacích institucí. Každý z nás se může určitým způsobem podílet na redesignu vzdělávání skrze šíření inspirace či povědomí o tomto tématu. V aktuální době již existuje několik komunit, které se service designu ve vzdělávání věnují a jež věří, že ve skupině je síla. Komunitou věnující se designu jako celku, tedy i problematice ve vzdělávání, je například SDN, komunitou zaměřenou specificky na vzdělávání SDinEd, ale jistě lze nalézt i mnoho jiných, stačí pohledat.
Zdroje a další inspirace:
https://www.brightspotstrategy.com/service-design-thinking-transform-higher-education/
https://www.designingbuildings.co.uk/wiki/Building_Schools_for_the_Future_BSF
https://www.minervaproject.com
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/sres.2568
https://open.spotify.com/episode/1nyJi7S7ofO7DcWbX1RArT?si=zGr3c1ctS2CMsK08TSZS0A
https://open.spotify.com/episode/5wz8SACGjpZbc1V88HeR2m?si=zTp2sn2JRb6KKcwOoMwFOg
http://publications.cetis.org.uk/wp-content/uploads/2011/02/Service_Design.pdf
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0040162520313913
https://thelearningcounsel.com/article/what-education’s-redesign-strategy
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2014/09/the-future-of-college/375071/
https://open.spotify.com/episode/5wz8SACGjpZbc1V88HeR2m?si=zTp2sn2JRb6KKcwOoMwFOg
