Tísnivé údolí (Uncanny valley)
Shrnutí konceptu
Koncept tísnivého údolí představil v roce 1970 poprvé Masahiro Mori ve svém článku The uncanny valley. Zprvu se textu nevěnovala téměř žádná pozornost a svůj obdiv získal teprve nedávno v oblasti robotiky a vědeckých kruhů.[1] Mori v tomto článku představil reakce osob na roboty, kteří byli svým vzhledem a chováním podobní lidem. Mezi lidskou podobností robotů a příjemným pocitem člověka (v rámci interakce s robotem) existuje pozitivní vztah. Níže na grafu můžeme vidět, že lidé mohou strmě ztratit pocit komfortu v momentě, kdy jsou roboti téměř podobní lidem a tehdy jim roboti připadají děsiví — tento propad označujeme jako tísnivé údolí. Po tomto momentu se ale postupně vztah lidí k robotům zlepšuje v závislosti na zvyšující se hodnotě lidské podobnosti robotů a dochází k proměně lidských pocitů v příjemné.[2] Závisí tedy na dvou proměnných, a to na blízkém vztahu, tedy na tom, jaké emoce vzbuzuje v člověku interakce s robotem (affinity) a lidské podobnosti robota s člověkem (human likeness).
Ve vědecké komunitě panuje neshoda ohledně původu tohoto fenoménu — existuje přístup evoluční, percepční a kognitivní.[4] Koncept tísnivého údolí je přínosný v oblasti psychologie, umělé inteligence, robotiky, studia chování lidí a robotů např. při interakci člověk-robot (HRI nebo human-robot interaction). K lepšímu pochopení konceptu může posloužit také níže uvedené video.
Výzkumné práce
Tísnivé údolí bylo a je předmětem výzkumných prací mnoha jedinců a skupin. Pro potřeby této práce byly vybrány čtyři výzkumy z posledních pár let, přičemž jsou níže více popsány:
Eliza in the uncanny valley: anthropomorphizing consumer robots increases their perceived warmth but decreases liking.[6]
Tento výzkum se zaobírá problematikou umělé inteligence, antopomorfismu, fenoménu zvaném Eliza effect a také tísnivému údolí. Ve výzkumné práci jsou představeny celkem čtyři experimenty. V rámci první studie se autoři snažili ověřit, jakým způsobem vnímají konzumenti spotřebitelské roboty a jejich vlastnosti — podobnost lidem, rysy, … Ve druhé studii se posouvají k dalšímu zkoumání — jak ovlivňuje antropomorfní chování robotů vnímání konzumentů a jejich úsudek. Třetí studie je zaměřena na zkoumání postojů konzumentů vůči spotřebitelským robotům ve spojitosti s hypotézou tísnivého údolí. Konečně čtvrtá studie je taktéž zabývá zkoumáním tísnivého údolí ve spojitosti s chováním spotřebitelských robotů.
Moral Uncanny Valley: A Robot’s Appearance Moderates How its Decisions are Judged.[7]
Výzkum zkoumá to, jakým způsobem lidi hodnotí morální rozhodnutí robotů v závislosti na vzhledu robotů. Výzkum obsahuje dvě studie — první studie probíhala s menším počtem respondentů (150 osob), zatímco druhá byla rozšířena o větší počet (398 participantů) s tím, že měla podpořit zjištění v původní studii. Obě studie si kladly za cíl prozkoumat morální efekt tísnivého údolí za předpokladu, že lidé hodnotí rozhodnutí robotů, kteří jsou velmi podobní lidem za méně morální či nemorální oproti lidem či robotům bez lidské podobnosti. V rámci výzkumu bylo využito tzv. vinět — tato metoda slouží pro průzkum citlivých témat, jedná se o krátký příběh o určité osobě či události.[8] V tomto případě participanti pod každou vinětou posuzovali nakolik morální jim přijde chování robota, a to na Likertově 7-bodové škále.
The Exploration of the Uncanny Valley from the Viewpoint of the Robot’s Nonverbal Behaviour.[9]
Výzkum spočívá v pozorování hodnocení participantů, konkrétně se jedná o hodnocení vztahu mezi lidskou podobností (human likeness) a blízkému vztahu (affinity) k neverbálnímu projevu chování robotů. V rámci výzkumu byl definován bod, kdy obě hodnoty (human likeness a affinity) poklesnou a kopírují tak fenomén tísnivého údolí.[10] Experiment probíhal tak, že robot přednesl tzv. TED talk participantům celkem v 15 opakováních, přičemž robot pokaždé změnil jednu z 15 podmínek chování. Participantů bylo celkem 20, výzkum proběhl dotazníkovou formou.
The Uncanny Valley Everywhere? On Privacy Perception and Expectation Management.[11]
Autorka zkoumá efekt tísnivého údolí na soukromí v prostředí sociálních sítí, nikoliv v souvislosti s roboty, přičemž svá tvrzení podkládá řadou názorných příkladů. Dále se zaměřuje na význam tísnivého údolí v budoucnosti ve vztahu k technologiím, které vznikají.
Možnosti využití pro oblast informačního chování
Human-robot interaction
Tísnivé údolí a výzkumy s ním spojené jsou důležité v tzv. interakci člověk-robot (human-robot interaction nebo HRI) — v této oblasti hraje důležitou roli to, jaké mají lidé potažmo uživatelé postoje vůči humanoidním robotům. Výsledky výzkumů tísnivého údolí mohou být prospěšné pro potřeby interakčního designu a napomoci tak ke zmírnění negativních projevů tísnivého údolí v praxi.[12]
Herní svět
I ve světě počítačových her apod. hraje efekt tísnivého údolí důležitou roli. Pro příjemný a přesvědčivý hráčský požitek ze hry je důležité, aby byly herní postavy určitým způsobem vytvořeny a vyvarovali se tak efektu tísnivého údolí.[13] Níže uvedené video sice není akademickým zdrojem, nicméně nám může opět blíže přiblížit problematiku tísnivého údolí na konkrétních příkladech, a to právě v herním světě.
Slabiny a silné stránky tísnivého údolí
Slabiny
Dle mého názoru patří mezi slabé stránky celého konceptu nejasná terminologie hlavních termínů, o dvou jsem se výše zmiňovala. Pro potřeby a jednotu tohoto článku jsem zvolila označení lidská podobnost (human likeness) a blízký vztah (affinity). Nicméně jak je zřejmé z přiložené tabulky níže jen samotný blízký vztah lze vyjádřit hned několika způsoby — tento fakt mi působil obtíže při zpracování rešerší a při pročítání zdrojů.
Silné stránky
Domnívám se, že hlavní silnou stránkou tísnivého údolí je to, že se z něj stává stále více aktuální téma. To, že je tísnivé údolí současným problémem je zmiňováno ve výše uvedených výzkumech, a to především kvůli tomu, že jsou v rámci každodenního života častěji využívaní roboti.
Literatura
[1] MORI, Masahiro, Karl MACDORMAN a Norri KAGEKI. The Uncanny Valley [From the Field]. IEEE Robotics & Automation Magazine [online]. 2012, 19(2), 98–100 [cit. 2021–04–07]. ISSN 1070–9932. Dostupné z: doi:10.1109/MRA.2012.2192811
[2] ZHANG, Jie, Shuo LI, Jing-Yu ZHANG, Feng DU, Yue QI a Xun LIU. A Literature Review of the Research on the Uncanny Valley. Cross-Cultural Design. User Experience of Products, Services, and Intelligent Environments [online]. Cham: Springer International Publishing, 2020, 2020–07–10, 255–268 [cit. 2021–03–23]. Lecture Notes in Computer Science. ISBN 978–3–030–49787–3. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–030–49788–0_19
[3] MORI, Masahiro, Karl MACDORMAN a Norri KAGEKI. The Uncanny Valley [From the Field]. IEEE Robotics & Automation Magazine [online]. 2012, 19(2), 98–100 [cit. 2021–04–07]. ISSN 1070–9932. Dostupné z: doi:10.1109/MRA.2012.2192811
[4] RATAJCZYK, Dawid. Uncanny Valley in Video Games: An Overview. Homo Ludens [online]. 2020, 1(12), 135–148 [cit. 2021–04–08]. ISSN 2080–4555. Dostupné z: doi:10.14746/hl.2019.12.7
[5] Google Arts & Culture, 15. 5. 2019, Why people find humanoid robots so creepy: the uncanny valley explained, YouTube video. [cit. 2021–04–08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=lTcvWLtGtDA
[6] KIM, Seo Young, Bernd H. SCHMITT a Nadia M. THALMANN. Eliza in the uncanny valley: anthropomorphizing consumer robots increases their perceived warmth but decreases liking. Marketing Letters [online]. 2019, 30(1), 1–12 [cit. 2021–03–23]. ISSN 0923–0645. Dostupné z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s11002-019-09485-9.pdf
[7] LAAKASUO, Michael, Jussi PALOMÄKI a Nils KÖBIS. Moral Uncanny Valley: A Robot’s Appearance Moderates How its Decisions are Judged. International Journal of Social Robotics [online]. 16 February 2021 [cit. 2021–03–23]. ISSN 1875–4791. Dostupné z: doi:10.1007/s12369–020–00738–6
[8] GOURLAY, Annabelle, Gerry MSHANA, Isolde BIRDTHISTLE, Grace BULUGU, Basia ZABA a Mark URASSA. Using vignettes in qualitative research to explore barriers and facilitating factors to the uptake of prevention of mother-to-child transmission services in rural Tanzania: a critical analysis. BMC Medical Research Methodology [online]. 2014, 14(1) [cit. 2021–04–07]. ISSN 1471–2288. Dostupné z: doi:10.1186/1471–2288–14–21
[9] The Exploration of the Uncanny Valley from the Viewpoint of the Robot’s Nonverbal Behaviour. International Journal of Social Robotics [online]. 03 January 2021 [cit. 2021–03–23]. ISSN 1875–4791. Dostupné z: doi:10.1007/s12369–020–00726-w
[10] Graf tohoto fenoménu lze nalézt v sekci Tísnivé údolí v tomto článku.
[11] The Uncanny Valley Everywhere? On Privacy Perception and Expectation Management. FISCHER-HÜBNER, Simone. Privacy and Identity Management for Life [online]. Helsingborg: Springer International Publishing, 2010, s. 178–191 [cit. 2021–03–23]. ISBN 978–3–642–20769–3. Dostupné z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2F978-3-642-20769-3.pdf
[12] ZHANG, Jie, Shuo LI, Jing-Yu ZHANG, Feng DU, Yue QI a Xun LIU. A Literature Review of the Research on the Uncanny Valley. Cross-Cultural Design. User Experience of Products, Services, and Intelligent Environments [online]. Cham: Springer International Publishing, 2020, 2020–07–10, 255–268 [cit. 2021–03–23]. Lecture Notes in Computer Science. ISBN 978–3–030–49787–3. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–030–49788–0_19
[13] RATAJCZYK, Dawid. Uncanny Valley in Video Games: An Overview. Homo Ludens [online]. 2020, 1(12), 135–148 [cit. 2021–04–08]. ISSN 2080–4555. Dostupné z: doi:10.14746/hl.2019.12.7
[14] Zoomin Games, 19. 10. 2019, 10 GAMES THAT ENTER THE UNCANNY VALLEY | #ZOOMINGAMES, YouTube video. [cit. 2021–04–08]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ug5s79moDjw
[15] ZHANG, Jie, Shuo LI, Jing-Yu ZHANG, Feng DU, Yue QI a Xun LIU. A Literature Review of the Research on the Uncanny Valley. Cross-Cultural Design. User Experience of Products, Services, and Intelligent Environments [online]. Cham: Springer International Publishing, 2020, 2020–07–10, 255–268 [cit. 2021–03–23]. Lecture Notes in Computer Science. ISBN 978–3–030–49787–3. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–030–49788–0_19
