Techniky pro generování nápadů

Při vyhledávání technik pro podporu kreativního myšlení nabízí prohlížeč převážně články typu „osm úžasnýchmetod pro nové nápady“ nebo „10 zaručených způsobů, jak vymyslet řešení“ a všechny nabízí velmi podobné přehledy technik pro generaci nápadů. Nikde se nepíše, proč zrovna tyto jmenované techniky jsou lepší, než ty, které se do článku nedostali. Může to být i tím, že autor článku jiné techniky nezkoušel a ty uvedené mu fungovaly. Nebo nezkoušel žádné a vybral jen ty, které mu přišly, že by mohly fungovat.

Každá technika, která nás kreativně někam posune, má co do sebe a určitě každá, která funguje, stojí za zmínku. V tomto textu se však objeví jen menší množství těch, se kterými mám osobní zkušenost a které mi pomohly.

5W1H

Jednou z metod, která nám lépe umožní pracovat s tématem, kterému se věnujeme, je 5W1H. Metoda spočívá v sérii otázek, které nás vedou k hlubšímu a konkrétnějšímu poznání tématu. Díky odpovídáním na tyto zadané otázky tak může například student hledající užší specifikaci pro svoji seminární či diplomovou práci získat lepší přehled o tom, čemu se chce věnovat.

5W1H je také skvělý nástroj pro řešení problémů, které je potřeba uchopit za správný konec a když není jasné, kde tento konec hledat. [1] Otázkou CO/WHAT si snadno vyjasníme, co je problémem, které potřebujeme řešit. Otázka KDO/WHO nám zodpoví, kdo je za problém zodpovědný nebo koho a v jaké roli se problém týká. Když se zeptáme KDE/WHERE, dozvíme se, v jaké oblasti se problém nachází a může to být jak fyzicky, tak tematicky. JAK/HOW nám potom pomůže ukázat, jak tento problém ovlivňuje naši současnou situaci. Posledním bodem, PROČ/WHY si už vyjasníme, jak tento problém vznikl. Se všemi předchozími kroky je mnohem snazší se v situaci zorientovat a propojit parametry, které spolu souvisí. Řešení situace je potom mnohem lépe uchopitelné, protože víme, odkud se vzaly komplikace.

Ishikawův diagram

Dalším pomocníkem pro řešení problémů je Ishikawův diagram, též nazývaný Diagram příčin a následků,nebo Diagram rybí kosti. Diagram svým tvarem skutečně připomíná rybí kosti, kdy pomyslnou rybí hlavu tvoří právě problém, pro který hledáme řešení. Hlavní kosti vedoucí od páteře ryby značí oblasti, na které potom navazují vedlejší kosti. Vedlejší kosti se potom zabývají konkrétnějšími možnými příčinami v rámci oblasti — hlavní kosti. [2]

Díky přehledu příčin problému, které se nám na diagramu objeví, je potom snadné vybrat několik oblastí, na které se zaměřit a na kterých pracovat. V případě, že je každá ze jmenovaných oblastí důležitá, lze podle diagramu zjistit, v jakém pořadí je na příčinách třeba pracovat.

V případě obrácení diagramu lze přijít na způsob, jakým postupovat k dosažení nějakého cíle. Důvtipně se tomuto modelu říká „Awakishův diagram“ od slova „Awakishi“, což je „Ishikawa“ pozpátku.

Myšlenkové mapy

Další technikou, které funguje na principu propojování myšlenek jsou velmi známé Myšlenkové mapy. Technika myšlenkových map se spolu s brainstormingem staly snad nejznámějšími technikami pro generaci nápadů. Na rozdíl od brainstromingu je však technika myšlenkové mapy graficky uspořádanější.

Myšlenková mapa má za cíl vyjevit spojitosti mezi oblastmi problému, se kterým se potýkáme a pomoci nám rozdělit je do kategorií. Tímto způsobem nám velmi zjednoduší práci při orientaci v problému a zároveň napomáhá vyjasnit, které části lze vypustit či jim přidělit vyšší důležitost.

Ve středu myšlenkové mapy se nachází hlavní pojem, který definuje problém, se kterým se potýkáme. Vzhledem k systému zakreslování do bublin je dobré volit pojmy stručné, ale výstižné, aby byla orientace ve výsledné mapě snadná a rychlá. Z centrálního pojmu by potom mělo vést přibližně šest hlavních odvětví, které s řešeným problémem či tématem práce souvisí. Podobně jako u Ishikawova diagramu se jedná o přechod od tematicky nadřazených kategorií ke konkrétnějším pojmům. Myšlenkové mapy však nemají omezený počet dalších a dalších větví, které dále specifikují pojem, od kterého vedou. I z toho důvodu se mohou poměrně snadno stát nepřehlednými, a proto je dobré dodržet maximální počet počátečních kategorií, volit barevné tužky a šikmé čára jako spoje mezi bublinami. Mezi některá doporučení patří i tvorba obrázků namísto hesel nebo opakujících se pojmů, aby byla orientace snazší a mozek zaujatější.

Clustering

Myšlenkovou mapu může na první pohled připomínat technika zvaná Clustering. Je to proto, že z klíčového pojmu ve středu papíru nebo tabule vychází proudy pojmů, které si asociujeme s pojmem předchozím. Rozdíl však především v tom, že u Clusteringu se vycházející ramena hierarchicky nedělí na kategorie a podkategorie, ale jde o rovnocené pojmy. Ve středu papíru se tedy nachází základní pojem, na který chceme vymýšlet asociace. Prvním navazujícím pojmem začneme první rameno. Máme ve středu například slovo „kočka“ a první pojem, který si s tímto slovem asociujeme jsou „drápky“, takže slovo drápky bude počáteční slovo prvního ramene, které bude pokračovat pojmem, který nám evokuje slovo „drápky“ a tím bude „škrábanec“. Další slovo tedy zapíšeme do stejného ramene jako drápky a pokračujeme tímto způsobem, dokud nám nedojdou nápady nebo čas. Až tato situace nastane, vrátíme se zpět k centrálnímu pojmu, kterým v tomto případě byla „kočka“ a vymyslíme novou asociaci k centrálnímu pojmu, čímž začneme další rameno stejným způsobem, jako v předchozím případě.

Vzhledem k tomu, že generování pojmů může být zdánlivě nekonečné, je dobré stanovit si na jedno rameno časový limit. Na druhou stranu se nevyplatí dlouho přemýšlet, zda se pojem k tématu hodí či ne a zapsat ho i v případě, že by se mohl zdát nevhodný. Prvotní asociace je této metodě to hlavní.

Clustering je vlastně modifikovaná verze asociační řady, která funguje stejným způsobem, avšak jen s jedním ramenem — tedy pouze jako jedna řada.

Kreativní abeceda

S Asociační řadou se podobá Kreativní abeceda, která pracuje s pomocí jmenování slov podle počátečního písmene, namísto asociace významu k předchozímu pojmu. Systém je založen na vypsání všech písmen abecedy a podle zadaného tématu, které je dobré mít viditelně umístěné nad seznamem, aby nedošlo k velkému skoku od tématu. Postupně se tak vytváří seznam, kdy je u každého písmene uvedeno alespoň jedno slovo.

U Clusteringu, Asociační řady i Kreativní abecedy je na konci nutný proces vyhodnocení, kdy se mezi vygenerovanými pojmy musí vytvořit tematické asociace, nebo pojmy zcela vyřadit pro nesouvislost s tématem. V případě, že se v této části dostaneme do úzkých, je dobré využít techniky Osbornova seznamu. Osbornův seznam se skládá z osmi otázek, které je dobré si položit u konkrétní položky, která nám nějakým způsobem ke konceptu nesedí, nebo k celé oblasti pojmů. Seznam se skládá z těchto otázek:

1. Použít jinak?

2. Přirovnat k něčemu? Existuje tomu něco podobného? Čemu je to dobré? Je s tím něco srovnatelné?

3. Předělat? Nová barva, nový zvuk, nová vůně, nový smysl, nový pohyb, nový tvar…?

4. Zmenšit? Může být něco odstraněno? Může to být menší, tišší, světlejší, může se něco vynechat? Může se něco odlomit?

5. Zvětšit? Může se něco přidat? Může se něco zesílit? Zrychlit? Zjasnit?

6. Nahradit? Vyměnit barvu za jinou? Jiný materiál? Jiné místo? Jiný čas?

7. Přeskládat? Pracovat úplně naopak? Pozpátku? Obrátit postup? Změnit plus na minus?

8. Kombinovat? Spojit dva nápady do jednoho? Sloučit myšlenky navzájem? [3]

Osbornův seznam může pomoci i v případě, že se cítíme vyčerpaní po dlouhé generaci nápadů, nebo tušíme, že nám někde něco uniká.

Techniky pro generaci nápadů jsou užitečným odrazovým můstkem pro velké množství rozličných projektů, ale je nasnadě je využít i v případě, že již na nějakém projektu pracujeme a ocitneme se ve slepém bodě. Nebo zjistíme, že úplně netušíme, kam nás současná cesta zavede. Genialita využívání těchto technik spočívá v jejich jednoduchosti a praktičnosti. Není třeba číst kvanta knih a kupovat drahé nástroje, abychom se pohnuli z místa — stačí papír a pár barevných tužek.

[1] Galiana, D. (2019, October 28). The 5W1H Method : Project Management defined and applied. https://www.wimi-teamwork.com/blog/the-5w1h-method-project-management-defined-and-applied/.

[2] Diagram “rybí kost”. https://www.svetproduktivity.cz/slovnik/Ishikawa-diagram.htm.

[3] ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 2. aktualizované a doplněné vydání. vyd. V Brně: [s.n.], 2016. 344 stran s. Dostupné online. ISBN 978–80–87981–23–8, ISBN 80–87981–23–5. OCLC1011120980