Teorie flow a informační chování
Úvod
Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se pokusím nejprve vymezit koncept flow[1] i v kontextu jeho stručné historie. Následovat bude část, poukazující na odlišná výzkumná pole, která se zabývá pojmem flow. Ve třetí kapitole představím výhody a nevýhody samotné teorie. Poslední část se věnuje propojením s disciplínou informační vědy, a to s informačním chováním.
1. Vymezení teorie flow
1.1 Definice
Pojem flow vychází z teorie optimálního prožívání. Prožitek flow sám Csikszentmihalyi definuje jako: „[stav] v němž jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité. Tento prožitek je sám o sobě natolik radostný, že se ho lidé snaží dosáhnout dokonce i za velkou cenu.“[2]
Jaro Křivohlavý ve své publikaci Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají, uvádí že pojem flow se překrývá s termínem vrcholný zážitek[3] Abrahama H. Maslowa.[4] Csikszentmihalyi však upozorňuje, že Abraham H. Maslow: „[…] [pohlíží] na extázi jako na náhodné ‚zjevení‘, jež vzniká víceméně samo od sebe, spíše než jako na přirozený proces, který můžeme ovládat a kultivovat.“[5]
Pro stav flow je důležité, jak uvádí Csikszentmihalyi: „[…] že naše cíle jsou obvykle jasné a zpětná vazba okamžitá.“[6]
Společným prvkem pro zážitek flow je, že člověk, který tento stav zažívá má pocit, že něco objevuje nebo tvoří, což jej rozvíjí k vyšší výkonnostní úrovni. Csikszentmihalyi uvádí jako příklad chlapce a tenisovou hru. Na jedné straně jsou chlapcovi dovednosti a na straně druhé náročnost samotné hry, tj. úkolu. V případě, když chlapcovi dovednosti převyšují náročnost úlohy, bude pociťovat nudu. Pokud se však pustí do nové výzvy (tj. složitějšího úkolu, kterým na příkladu tenisu může být lehce pokročilejší protihráč), chlapec se dostane do stavu flow. V případě, že by však úkol výrazně převyšoval chlapcovi dovednosti, zážitek flow by se neobjevil, a naopak by mohla přijít úzkost.[7]
Csikszentmihalyi tento dynamický proces nakonec popisuje vzhledem k rutinní činnosti: „Člověk nemůže mít radost, když vykonává dlouho stejnou činnost na stejné úrovni. Začne cítit buď nudu, nebo frustraci a pak ho touha, aby se znovu cítil dobře, postrčí k tomu, aby rozšířil své dovednosti nebo objevil nové příležitosti pro jejich použití.“[8]
1.2 Historie pojmu flow
V šedesátých letech 20. století, při výzkumu kreativního procesu, Mihaly Csikszentmihalyi zpozoroval, že umělec, který tvořil svou malbu byl zabraný do činnosti a nevěnoval pozornost únavě, nízkému komfortu, či dokonce hladu. Po dokončení díla však došlo k rychlému úpadku zájmu.[9]
Výše zmíněné pozorovaní umělců a jejich kreativního procesu bylo součástí Csikszentmihalyiho disertační práce. První zmínka a popis prožitku flow byla v publikaci téhož autora z roku 1975.[10]
Hlavní výzkumy, které se věnovaly zážitku flow a formování této teorie, byly uskutečněny v 80. a 90. letech. Jak se později ukázalo, zážitek flow byl pojímán jako velice široký koncept, do kterého spadaly činnosti jako například: spor, věda, umění, ale také například práce.[11]
2. Dosavadní výzkumy
2.1 Různé oblasti výzkumů teorie flow
Sám Csikszentmihalyi nastínil ve své knize Flow: O štěstí a smyslu života, velké množství odvětví, ve kterých se může prožitek flow vykytovat. Vedle umění, práce, volnočasových aktivit je pojem flow používán hojně ve sportu[12] (kterému se v rámci tohoto příspěvku věnovat nebudu).
Výzkum, na který sám Csikszentmihalyi odkazoval byl od Gayle Privette. V Privetteově článku Peak Experience, Peak Performance, and Flow: A Comparative Analysis of Positive Human Experiences, analyzuje trojici pojmů jako vrcholné zážitky, vrcholné výkony a flow, načež popisuje rozdíly mezi nimi.[13] První dva zmíněné koncepty jsou dle něj: „[…] modely optimální lidské zkušenosti, které jsou důležité pro studia osobnosti.“[14] Dále uvádí, že koncept flow: „ačkoli není vždy spjat s vysokou úrovní, sdílí mnoho kvalit s oběma [výše zmíněnými] konstrukty. Důležité atributy sdílené ve všech třech [konceptech] zahrnují: zaujetí, hodnoty, radost, spontánnost, pocit síly a osobní identitu a účast.“[15] Komparací mezi těmito třemi pojmi, je věnován výše zmíněný článek.
Výzkumy ohledně Csikszentmihalyi pojmu flow se orientují například i na oblast vzdělávání, konkrétně v článku Csikszentmihaliyi’s Concept of Flow and Theories of Motivation Connection to the Arts in an Urban Public High School se autorská dvojice zaměřuje na sekundární stupeň vzdělávání v umělecké oblasti.[16]
V knize The Psychology of Librarianship je prezentována teorie flow aplikovaná na knihovnictví. Na konci kapitoly je prokázáno, že stav flow lze aplikovat i v této oblasti. Autorka přebírá od Csikszentmihalyiho hlavní podmínky, které musí být splněny pro vyvolání prožitku flow: jasné přizpůsobitelné cíle, okamžitá zpětná vazba k činnosti a optimální poměr náročnosti úkolů k dovednostem. Autorka vidí potenciál ve webových aktivitách, které mohou vyvolat stav flow, jako například: vyhledávání informací (searching for information), účast v online diskuzních skupinách, komunikace skrze email, nebo vedení blogů.[17]
2.2 Výzkumy v oblasti informačního chování
Na Csikszentmihalyiho teorii flow navázala, například dle knihy Looking for Information, Jannica Heinström v knize From fear to flow: Personality and information interaction,[18] ve které se zabývala osobností a interakcí s informací.[19]
Uvedeno je však více výzkumníků, kteří se věnovali, nebo alespoň citovali teorii flow: „zahrnuje [například] Fourie a Fourie (2013); Case (2000); Cox, Clough, a Marlow (2008); Houston (2011); Naumer (2005); O’Brien and Lebow (2013); and Yang, Lu, Wang, and Zhao (2014).“[20]
Podrobněji rozvinu teorii flow v souvislosti s informačním chováním v kapitole 4.
3. Silné a slabé stránky teorie
3.1 Silné stránky
Dle Csikszentmihalyiho můžeme vidět pozitivum v kontextu boje proti psychické entropii.[21] „Když se informace, která vstupuje do vědomí, shoduje s jeho cíli, psychická energie může proudit bez námahy. […] Ve stavu flow máme kontrolu nad svou psychickou energií a všechno, co děláme, dává řád našemu vědomí. [podtrhl Csikszentmihalyi]“[22]
Pro informační vědu může být silnou stránkou, teorie flow Csikszentmihalyiho pojetí fungování vědomí: „Všechno, co zakoušíme — radost, bolest, zájem nebo nudu — představuje pro naši mysl nějakou informaci. Pokud jsem schopni mít tuto informaci pod kontrolou pod kontrolou, můžeme rozhodovat o tom, jaký bude náš život.“[23]
Další výhodou tohoto pojmu, muže být také jeho univerzálnost. Kromě aplikace na rutinní práci, umění, sport atd. se zaměřuje autor konceptu také například na managment[24].
Kladem teorie flow, je také v její jednoduché srozumitelnost. Diem Thi Ngoc Hoang píše ve své recenzi na knihu Flow: The Psychology of Optimal Experience[25], že problematiku teorie flow, je v této knize srozumitelně vysvětlena širokému publiku a autor sám dbá na jednoduchou aplikaci konceptů.[26] Hoang také vidí potenciál výše uvedeného konceptu také například v oblasti vzdělávání.[27]
3.2 Slabé stránky
Sám Csikszentmihalyi varuje před lstivou stránkou své teorie. Jedná se o ztrátu kontroly vyššího řádu. K tomu dochází v případě, kdy se stane stav flow návykový a jedinec se pohybuje pouze v oblasti konkrétního řádu a nemá motivaci čelit novým výzvám.[28] Což se může přiblížit ke stereotypům v myšlení v podobě jevu nebezpečí „prošlapaných cestiček“.[29]
Hoang ve výše zmíněné recenzi Csikszentmihalyiho knihy přichází také s výtkou:
„Nicméně některé argumenty, které se týkají specifických strategií pro transformaci běžných aktivit do činností vyznačujícími se stavem flow, nejsou zcela uspokojivé. Bylo by lepší, mít jasnější a detailnější diskusi o redesignu pracovního prostředí, nebo příklad reálného životního modelu, který byl úspěšně zlepšen optimálním prožíváním mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.“[30]
Některými odborníky bývá také kritizován Csikszentmihalyiho pohled na tradiční náboženství.[31]
4. Možnosti využití v informačním chování
Jistou podobnost teorie flow a oblasti, které se věnuje Mihaly Csikszentmihalyi, lze vidět se Savolainenovým modelem ELIS (everyday life information seeking). Model ELIS je orientovaný na mimopracovní aktivity jako například: nakupování, péče o domov, osobní zájem a volnočasové záliby.[32]
Souvislost mezi informačním chováním a teorii flow je například také uvedena v knize Looking for Information v souvislosti se shromažďováním informací:
„Ve studii, která se zabývá některými způsoby shromažďování informací, uvedl Kubey a Csikszentmihalyi (1990) ESM studii domácích činností, které problematizují ‚užití a uspokojení‘ z pohledu ‚činnosti‘ televizního diváka. Jejich respondenti soustavně zmiňovali nízkou koncentraci a činnost, ale vysoké pocity relaxace, zatímco sledovali televizní vysílání. Naopak nejvyšší úroveň koncentrace měli respondenti ze čtení.“[33]
S výše uvedenou citací souvisí Csikszentmihalyiho rozdělení na požitky a prožitky. Požitky nás udržují dle autora v rovnováze, mezi ně například může patřit: sledování televize, spánek, sex, potrava atd. Jak ale dále varuje, požitky štěstí nepřináší. Naproti tomu prožitky jsou nejčastěji směřovány k nějakému cíli a řízeny určitými pravidly, kvůli kterým je nutná investice psychické energie a jistých dovedností. Do druhé skupiny patří například čtení.[34] Zde tedy můžeme vidět příčinu výše uvedeného výzkumu parafrázovaného v knize Looking for Information.
V této souvislosti bych ještě uvedl výzkum Jiřího Trávníčka, který zjistil, že: „Užívání internetu jde ruku v ruce s intenzitou tradičního čtení (knih). Internet tak — přinejmenším na úrovni statistických makročísel — proti čtení nejde.“[35]
Závěr
V první části práce jsem se pokusil vymezit teorii flow z pohledu její definice a historie. V druhé kapitole jsem stručně nastínil výzkumné oblasti, které se stavu flow věnují. Třetí část měla ukázat silné a slabé stránky konceptu flow. Poslední kapitola byla zaměřena na souvislost informačního chování a prožitku flow. Teorie flow je nejčastěji v informačním chování spojována s domácími a volnočasovými činnostmi, což například ukázal Savolainenův model ELIS.
Použitá literatura
BALÁKOVÁ, Veronika, Jiří KIRCHNER eds. Psychologie sportu v praxi aneb cesty ke sportovnímu úspěchu [sborník z konference] Dostupné z: https://sportpsy.upol.cz/images/files/Sbornik2010.pdf#page=23
BEESE, Jane A a Jennifer L. MARTIN. Csikszentmihaliyi’s Concept of Flow and Theories of Motivation Connection to the Arts in an Urban Public High School. In: Journal for Learning through the Arts, v15 n1 2019. 34 pp. ISSN 1932–7528
CASE, O. Donald a Lisa M. GIVEN. Looking for Information : A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Vol. Fourth edition, Emerald Group Publishing Limited, 2016. ISBN 9781785609688
CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow a práce. Praha: Portál, 2017. ISBN 978–80–262–1198–3.
CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8.
HOANG, Diem Thi Ngoc. BOOK REVIEW: Csikszentmihalyi, M. (2008). Flow: The Psychology of Optimal Experience, FIRE: Forum for International Research in Education. 2016, Vol. 3 Issue 1, ISSN 2326–3873.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají. Praha: Grada, 2011. Psyché. ISBN 978–80–247–3604–4.
LORENZ, Michal. Informace jako psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí [online] [cit. 1. 4. 2021] Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA01/um/43721044/Informace_jako_psychofyziologicky_jev_a_proces_v_lidskem_vedomi-1.ppt
LUKAVEC, Jan. Recenze: Flow: o štěstí a smyslu života In: iLiteratura [online] [cit. 2. 4. 2021] Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35493/csikszentmihalyi-mihaly-flow-o-stesti-a-smyslu-zivota
NAKAMURA, Jeanne a Mihály CSÍKSZENTMIHÁLYI. The Concept of Flow. In: LOPEZ J. Shane. Handbook of Positive Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 9780195135336.
PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2020. Psyché. ISBN 978–80–271–2528–9.
PRIVETTE, Gayle. Peak Experience, Peak Performance, and Flow: A Comparative Analysis of Positive Human Experiences. In: PRIVETTE, Gayle. Peak Experience, Peak Performance, and Flow: A Comparative Analysis of Positive Human Experiences. In: Journal of Personality & Social Psychology. Dec1983, Vol. 45 Issue 6, ISSN 0022–3514.
TRÁVNÍČEK, Jiří. Rodina, škola, knihovna: náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). Brno: Host, 2019. ISBN 978–80–7577–994–6.
WEEG E. Barbara. Flow in Librarianship: An Exploration of Employee Motivation In: GULLICKSON, S. Lynn; VANDECREEK, Leanne; WRIGHT, H. Stephen (eds.). The Psychology of Librarianship Sacramento, CA : Library Juice Press. 2015 ISBN 9781634000161.
Poznámky
[1] V rámci tohoto příspěvku užívám pojmy teorie a koncept jako synonyma. Vycházím tak ze zjištění, že v některých pramenech se užívalo slovo teorie a v jiných koncept.
[2] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8., s.14
[3] Jaro Křivohlavý ve své knize píše o vrcholné zkušenosti (peak experiences), v českém překladu se však častěji užívá překlad vrcholné zážitky srov. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2020. Psyché. ISBN 978–80–271–2528–9., s.268
[4] KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají. Praha: Grada, 2011. Psyché. ISBN 978–80–247–3604–4., s.73
[5] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8., s.285
[6] Tamtéž, s.71
[7] Tamtéž, s.94–95
[8] Tamtéž, s.95
[9] NAKAMURA, Jeanne a Mihály CSÍKSZENTMIHÁLYI. The Concept of Flow. In: LOPEZ J. Shane. Handbook of Positive Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 9780195135336., s.89
[10] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8., s. 281–282
[11] NAKAMURA, Jeanne a Mihály CSÍKSZENTMIHÁLYI. The Concept of Flow. In: LOPEZ J. Shane. Handbook of Positive Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 9780195135336., s.90
[12] BALÁKOVÁ, Veronika, Jiří KIRCHNER eds. Psychologie sportu v praxi aneb cesty ke sportovnímu úspěchu [sborník z konference] Dostupné z: https://sportpsy.upol.cz/images/files/Sbornik2010.pdf#page=23
[13] PRIVETTE, Gayle. Peak Experience, Peak Performance, and Flow: A Comparative Analysis of Positive Human Experiences. In: PRIVETTE, Gayle. Peak Experience, Peak Performance, and Flow: A Comparative Analysis of Positive Human Experiences. In: Journal of Personality & Social Psychology. Dec1983, Vol. 45 Issue 6, ISSN 0022–3514., s.1361
[14] Tamtéž, s.1361
[15] Tamtéž, s.1361
[16] BEESE, Jane A a Jennifer L. MARTIN. Csikszentmihaliyi’s Concept of Flow and Theories of Motivation Connection to the Arts in an Urban Public High School. In: Journal for Learning through the Arts, v15 n1 2019. 34 pp. ISSN 1932–7528
[17] WEEG E. Barbara. Flow in Librarianship: An Exploration of Employee Motivation In: GULLICKSON, S. Lynn; VANDECREEK, Leanne; WRIGHT, H. Stephen (eds.). The Psychology of Librarianship Sacramento, CA : Library Juice Press. 2015 ISBN 9781634000161
[18] CASE, O. Donald a Lisa M. GIVEN. Looking for Information : A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Vol. Fourth edition, Emerald Group Publishing Limited, 2016. ISBN 9781785609688 s.421
[19] Tamtéž, s.202
[20] Tamtéž, s.202
[21] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8., s.54
[22] Tamtéž, s.54–56
[23] Tamtéž, s.16
[24] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow a práce. Praha: Portál, 2017. ISBN 978–80–262–1198–3.
[25] Publikace vyšla také v českém překladu, v roce 1996 a 2015. Nové české vydání z nakladatelství Portál nese název, Flow: O štěstí a smyslu života.
[26] HOANG, Diem Thi Ngoc. BOOK REVIEW: Csikszentmihalyi, M. (2008). Flow: The Psychology of Optimal Experience, FIRE: Forum for International Research in Education. 2016, Vol. 3 Issue 1, ISSN 2326–3873., s.85–87
[27] Tamtéž, s.88
[28] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8., s.80
[29] LORENZ, Michal. Informace jako psychofyziologický jev a proces v lidském vědomí [online] [cit. 1. 4. 2021] Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2016/VIKBA01/um/43721044/Informace_jako_psychofyziologicky_jev_a_proces_v_lidskem_vedomi-1.ppt
[30] HOANG, Diem Thi Ngoc. BOOK REVIEW: Csikszentmihalyi, M. (2008). Flow: The Psychology of Optimal Experience, FIRE: Forum for International Research in Education. 2016, Vol. 3 Issue 1, ISSN 2326–3873., s.88
[31] LUKAVEC, Jan. Recenze: Flow: o štěstí a smyslu života In: iLiteratura [online] [cit. 2. 4. 2021] Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35493/csikszentmihalyi-mihaly-flow-o-stesti-a-smyslu-zivota
[32] CASE, O. Donald a Lisa M. GIVEN. Looking for Information : A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Vol. Fourth edition, Emerald Group Publishing Limited, 2016, ISBN 9781785609688 s.155–156
[33] Tamtéž, s.249–250
[34] CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0918–8. s.61–66
[35] TRÁVNÍČEK, Jiří. Rodina, škola, knihovna: náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje (2018). Brno: Host, 2019. ISBN 978–80–7577–994–6., s.52
