Teorie hraničních objektů
Hraniční objekty jsou objekty, jenž hrají určitou roli v organizacích či skupinách lidí. Jsou dostatečně tvárné na to, aby se přizpůsobily potřebám a omezením všech zúčastněných, zároveň jsou natolik obsáhlé, aby udržely jakousi společnou identitu napříč systémy. Mohou to být tedy konkrétní i abstraktní objekty. Zaměřují se na aspekty, které mají zúčastněné skupiny společné, což může být využito na různých úrovních abstrakce. Umožňují propojení různých sociálních světů a dokážou překládat rozličné pohledy mezi odlišnými komunitami. Mají schopnost překlenout rozdíly mezi nimi a tím i přispět k vzájemnému porozumění a k usnadnění spolupráce. Díky tomu mohou zúčastnění aktéři spolupracovat na projektu i v případě, že mají různé a často i protichůdné názory.[1]
Hraniční objekty mají interpretační flexibilitu. Každá komunita tedy používá daný interpretační objekt k využití svých vlastních výzkumných cílů jiným způsobem. Tento objekt však umožňuje interpretaci více způsoby současně a tím právě propojuje odlišné sociální světy, předchází se tak konfliktům.[2]
S hraničními objekty přišla poprvé Susan Star v roce 1988, nicméně obšírněji se jim se spoluautorem Jamesem Griesemerem věnují až o rok později. Ve své studii představují koncept hraničních objektů na příkladu spolupráce amatérů, profesionálů a dalších osob pracujících v instituci Museum of Vertebrate Zoology na univerzitě v Berkeley. Koncept hraničních objektů si ve stručnosti představíme právě na příkladu z této významné studie.
Muzeum shromažďovalo informace o výskytu různých typů druhů a vytvářelo mapy. Spojovalo se v nich množství lidí: Vědci jako biologové, geografové a ekologové, s nimi však také lidé, kteří zařizovali administrativu či amatérští sběratelé a trapeři. Ti neměli vzdělání jako vědci, nicméně pohybovali se v terénu a získávali důležité vzorky a informace o tom, kde se daný živočich vyskytuje. Vědci tedy chtěli přijít s novými teoriemi, tím i přinést muzeu větší prestiž, což by prospělo také univerzitě. Amatérští sběratelé byli za své získané vzorky placení, avšak tím, co měli všichni společné, a co je tedy v tomto případě i hraničním objektem, byl zájem o poznání a ochranu přírody na území Kalifornie.
Konkrétnějším hraničním objektem byl formulář na získané vzorky amatérskými sběrateli. Formuláře musely být uzpůsobeny tak, aby jim kromě vědců rozuměli i sběratelé, kteří nebyli v této oblasti odborně vzdělaní. Sběratelé tedy vepisovali informace o získaných vzorcích do formulářů a následně je předávali vědcům, přičemž bylo možné data z formulářů zpracovávat, zároveň nedocházelo k žádným nedorozuměním.[3]
Zaměření na hraniční objekty v odborných studiích
Kromě této vzniklo také mnoho dalších studií o hraničních objektech. Ve svém článku z roku 2002 se jimi zabývá například Paul R. Carlile, který klasifikuje hranice jako syntaktické, sémantické a pragmatické. Zaměřuje se na ně v závislosti na složitosti překládaných znalostí, kdy dané hranice rámují hraniční objekty, pokud jde o řešení problémů těchto hraničních objektů přes tyto hranice.[4]
O tři roky později řeší téma hraničních objektů Natalia Levina a Emmanuelle Vaast, kteří přišli mimo jiné se zjištěním, že to, zda objekty plní hraniční (nebo jiné) funkce, nelze vždy očekávat, protože objekty se stanou jakousi podpůrnou strukturou pro cross-disciplinární spolupráci v konkrétním kontextu použití. Například repozitáře, formuláře, výkresy apod. jsou kandidáty pro hraniční objekt díky své interpretační flexibilitě, nicméně jsou pouze kandidáty. Zatímco u některých artefaktů je tedy větší pravděpodobnost než u jiných, že se stanou hraničními objekty, měli bychom podle autorů vzít v úvahu, že některé méně nápadné předměty, například kousek papíru, mohou za určitých podmínek skutečně fungovat lépe než zjevnější a zároveň nákladnější kandidáti.[5]
Co se týče užitečnosti hraničních objektů, zabývají se jím například Nick J. Fox v roce 2011, následně i Davina Allen. Oba tvrdí, že užitečnost hraničních objektů je definována vloženými hodnotami a významy, které mohou buď snižovat nebo zvyšovat vstřebávání v závislosti na tom, jestli se shodují s těmi, které mají daní uživatelé. Tedy hraniční objekty, které reflektují vloženou ideologii oslovující daného uživatele, budou spíše přijaty než ty, které představují odlišné významy a hodnoty.[6] Allen k tomuto dodává svůj poznatek případu způsobu péče o zdraví. Hraniční objekty sladěné s potřebami ošetřovatelství mohou představovat negativní hraniční objekty mezi členy jiných profesí. Do způsobu péče o zdraví jako hraničního objektu jsou podle Allen málo zapojováni lékaři a do popředí se dostávají sestry, kdy zde vychází najevo rozpor mezi medicínou a ošetřovatelstvím.[7]
Kritické zhodnocení teorie
Hraniční objekty jsou jistě velmi užitečné. Díky nim dochází ke snadnější a efektivnější spolupráci a k většímu porozumění mezi odlišnými komunitami. Jsou však odborníci, kteří na nich nacházejí určité vady. Jednou z nich je Davina Allen, zmíněná o pár řádků výše, dalšími jsou například Cliff Oswick a Maxine Roberton. Ti ve své studii upozorňují na různá omezení, která hraniční objekty přinášejí. Zmiňují problém textového hraničního objektu, kdy je potřeba brát v potaz autora textu. Když do tvorby daného textu není zapojený nikdo z odlišné skupiny, můžou jej právě ty odlišné skupiny zpochybňovat, čímž hraniční objekt ztrácí svůj smysl. Pokud jsou však skupiny velmi odlišné, je pro ně těžké vytvořit celistvý text. Zároveň autorství jedné skupiny může být známkou touhy po moci, kdy chce skupina při řešení problému převládat nad druhou. Hraniční objekt má být pojítkem mezi skupinami, avšak některé lidské vlastnosti nebo přílišné rozdílnosti mohou být překážkou. [8]
Souvislost s informačním chováním
Hraniční objekty hrají určitou roli v návaznosti na informační chování. Informační chování je ovlivňováno situací, ve které vzniká informační potřeba a zahrnuje procesy, které vedou k vyřešení informačního problému. Zároveň jej ovlivňují i psychické procesy či sociální prostředí.[9] V tom můžeme vidět i hraniční objekty, které pomáhají různým skupinám v určitém sociálním prostředí objevovat společnou informační potřebu a následně i nacházet společné řešení informačního problému.
[1] NICOLINI, Davide, Jeanne MENGIS a Jacky SWAN. Understanding the Role of Objects in Cross-Disciplinary Collaboration. Organization Science [online]. 2012, 23(3), 612–629 [cit. 2021–04–07]. ISSN 1047–7039. Dostupné z: doi:10.1287/orsc.1110.0664
[2] HUVILA, Isto, Theresa Dirndorfer ANDERSON, Eva Hourihan JANSEN, Pam MCKENZIE a Adam WORRALL. Boundary objects in information science. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 2017, 68(8), 1807–1822 [cit. 2021–04–07]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.23817
[3] STAR, Susan Leigh a James R. GRIESEMER. Institutional Ecology, `Translations’ and Boundary Objects: Amateurs and Professionals in Berkeley’s Museum of Vertebrate Zoology, 1907–39. Social Studies of Science [online]. 1989, 19(3), 387–420 [cit. 2021–04–07]. ISSN 0306–3127. Dostupné z: doi:10.1177/030631289019003001
[4] CARLILE, Paul R. A Pragmatic View of Knowledge and Boundaries: Boundary Objects in New Product Development. Organization Science [online]. 2002, 13(4), 442–455 [cit. 2021–04–07]. ISSN 1047–7039. Dostupné z: doi:10.1287/orsc.13.4.442.2953
[5] LEVINA a VAAST. The Emergence of Boundary Spanning Competence in Practice: Implications for Implementation and Use of Information Systems. MIS Quarterly [online]. 2005, 29(2) [cit. 2021–04–07]. ISSN 02767783. Dostupné z: doi:10.2307/25148682
[6] FOX, Nick J. Boundary Objects, Social Meanings and the Success of New Technologies. Sociology [online]. 2011, 45(1), 70–85 [cit. 2021–04–07]. ISSN 0038–0385. Dostupné z: doi:10.1177/0038038510387196
[7] ALLEN, Davina. Lost in translation? ‘Evidence’ and the articulation of institutional logics in integrated care pathways: from positive to negative boundary object? Sociology of Health & Illness [online]. 2014, 36(6), 807–822 [cit. 2021–04–07]. ISSN 01419889. Dostupné z: doi:10.1111/1467–9566.12111
[8] OSWICK, Cliff a Maxine ROBERTSON. Boundary Objects Reconsidered: from Bridges and Anchors to Barricades and Mazes. Journal of Change Management [online]. 2009, 9(2), 179–193 [cit. 2021–04–07]. ISSN 1469–7017. Dostupné z: doi:10.1080/14697010902879137
[9] STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohľady informačnej vedy. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005. ISBN 80–85165–90–2.
[10] REES, Dianne. The Challenge of Building Positive Boundary Objects [online]. 23 April 2011 [cit. 2021–04–07]. Dostupné z: https://instructionaldesignfusions.wordpress.com/tag/technology-enhanced-boundary-objects/
[11] NAIR, Unnikrishnan K. a Ankita TANDON. Boundary Objects and End User Engagement: Illustrations from the Social Enterprise Domain. SAHADEV, Sunil, Keyoor PURANI a Neeru MALHOTRA, ed. Boundary Spanning Elements and the Marketing Function in Organizations [online]. Cham: Springer International Publishing, 2015, 2015–2–9, s. 137–159 [cit. 2021–04–07]. ISBN 978–3–319–13439–0. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–319–13440–6_9
