Udržitelný design (v) makerspace

Šárka Matoušková
Feb 14 · 6 min read

Design, udržitelnost, makerspace. Tři z mnoha slov, která dotvářejí realitu našeho současného světa a hledají si tu své místo. Makerspaces, které je v české prostředí možné chápat jako otevřené dílny, jsou místa, jež mají velký potenciál šířit kreativitu, vzdělávat a podporovat vznik inovací. Poskytují lidem přístup k zařízením, která doma nemají a zároveň slouží jako místa pro setkávání, sdílení nápadů, znalostí a dovedností a pomáhají tak na svět přivádět zajímavé produkty a řešení. V České republice jsou zatím makerspaces spíše na začátku své cesty, nicméně v zahraničí jsou na spoustě míst již zažitou součástí knihoven, škol a veřejného života. A stejně jako do většiny oblastí našeho života, i do těchto otevřených dílen, kreativních laboratoří a fablabů čím dál více pronikají úvahy o udržitelnosti.

Image for post
Image for post
Photo by Robin Glauser on Unsplash

Makerspaces a design

Tak jako mnoho jiných nápadů, které mají potenciál nadchnout velké množství lidí, makerspaces čelí riziku vzniku pouze za účelem působit moderně, inovativně a trendy bez ohledu na to, zda je daná služba žádaná a zda jsou nastavené procesy tak, aby mohla dlouhodobě fungovat. Je ovšem rozdíl mezi makerspaces, jež vznikaly organicky z nějaké komunity a makerspaces, které existují jako služba poskytovaná nějakým zřizovatelem. V prvním případě se nedá příliš mluvit o propracovaném designu služby, nicméně v momentě, kdy se začíná takovýto nápad šířit, vyžaduje budování otevřených dílen větší přípravu, více uvažování a konkrétnější postupy.

Makerspaces vyrostly z komunity kutilů, IT fandů, tvořilů a DIY entuziastů, není proto příliš překvapivé, že většina publikací i webových příspěvků a článků se k budování makerspaces staví spíše prakticky, čerpá z konkrétních zkušeností a zaměřuje se na funkční výsledek. Ve strukturovanějších popisech a návodech se obvykle setkáváme s procesem zahrnujícím hlavně body jako nastavení spolupráce s organizací, kde makerspace vzniká, nastavení spolupráce s vnějšími subjekty, hodnocení a výzkum potřeb uživatelů, rozpracování rozpočtu, design konkrétního prostoru a vytvoření strategických dokumentů a pravidel.[1] Největší důraz je obvykle kladen na práci s potřebami uživatelů a komunity, která je stavěna do popředí. Současné smýšlení o zakládání makerspaces se tak orientuje povětšinou v rovinách Human Centered Designu.

V makerspaces se ale můžeme setkat s designem ještě v jedné rovině — uživatelské. Otevřené dílny ze své podstaty slouží k tomu, aby zde docházelo k tvoření a vzniku nových věcí, produktů, artefaktů. K určitému procesu produktového designu tedy přistupuje každý uživatel, který se rozhodně něco vyrobit či přetvořit a nejčastějším přístupem v tomto případě se zdá být časté opakování krátkých iteračních cyklů („pokus-omyl“).[2] Tato rovina týkající se uživatelské tvorby existuje do jisté míry sama o sobě, nicméně vždy bude vycházet z toho, jak je nastavené zázemí, jaké hodnoty jsou jádrem samotného makerspace a z míry volnosti, která je uživatelům při tvorbě dána.

Makerspaces a udržitelnost

Právě zde ovšem ale do hry vstupuje udržitelnost. Jak vůbec můžeme udržitelnost v kontextu makerspaces chápat? Udržitelnost si mnoho lidí pravděpodobně spojuje s ekologií a snahou tak udržet naživu planetu a všechny bytosti na ní. Toto chápání rozhodně v makerspaces má své místo, v jejich kontextu lze ale o udržitelnosti přemýšlet také jako o snaze zachovat fungující službu pro budoucnost, tak aby v dlouhodobém kontextu byla přínosem pro danou komunitu, dané město, dané životní prostředí a inherentně také pro naši planetu, jelikož bez ní se neobejdeme.

Image for post
Image for post
Photo by Markus Spiske on Unsplash

Z tohoto pohledu jsou makerspaces prostory, kde je přirozené udržitelnost řešit: jsou to místa, kde může vznikat mnoho nových věcí, které se přidávají ke všem dalším produktům, jež zaplavují zeměkouli a naše životy. Také se v nich často pracuje s plastem nebo elektronikou, což jsou z hlediska ekologie problematické suroviny. Zároveň jsou to ale i místa, kde existuje velký potenciál pro to, aby zde byly pomocí technologií a nástrojů přetvářeny věci, jež ztratily funkci či význam v současnosti, ve věci, které jsou potřeba a které mohou být potřebovány v budoucnosti. Technologie a nástroje v makerspace se také dají využít k nalézání zcela nových způsobů, jež mohou udržitelnosti pomoci. Otázkou ovšem zůstává, zda a jak mohou makerspaces reflektovat udržitelnost přímo v jejich designu a jak mohou podporovat uživatele při zakomponování udržitelnosti do jejich tvorby.

Přizpůsobivost jako odrazový můstek

Z dříve zmíněného příkladu procesu zakládání makerspaces má k udržitelnosti a navrhování služby pro budoucnost nejblíže část, která se věnuje vytváření strategických dokumentů, formování cílů a účelu dané dílny. Z těchto dokumentů je patrná snaha o pohled do budoucnosti a zároveň o stanovení hodnot, na kterých makerspace stojí. Dlouhodobé cíle a vize postavená do širšího kontextu jsou pak rámcem, dle kterého lze nastavit procesy a vytvářet akce, zároveň však pomáhají propojení s dalšími institucemi a vnějšími aktéry, kteří tuto vizi sdílí.[3] Udržitelnost nemusí být explicitně zmíněná, nicméně součástí dlouhodobějších cílů a často bývá důraz na přizpůsobivost, multifunkčnost a schopnost reagovat na změny, což může být prvním krokem k udržitelnosti jako takové.

Další, praktičtější části procesu budování makerspaces, jež nějakým způsobem vedou k udržitelnosti, k ní směřují spíše mimoděk. Tipy týkající se designu samotného prostoru dílny obvykle předkládají jako jednu ze základních podstat úspěchu přizpůsobivost a flexibilitu, a to spíše z praktických důvodů. V mnoha dílnách je běžné recyklovat materiál, přetvářet staré věci v nové, opravovat rozbité produkty a využívat nástroje z druhé ruky. Pokud tyto aktivity nevycházejí přímo z osobních zájmů personálu, často jsou motivovány omezeným financováním nebo snahou postavit rozpočet tak, aby bylo možné využít větší část na moderní technologie.

Photo by Bernard Hermant on Unsplash

Udržitelnost v tvorbě

Makerspace tvoří v konečném důsledku hlavně uživatelé a jejich tvorba, ze které sestává produkce dílny jako takové. Není proto divu, že větší pozornost i v kontextu udržitelnosti začíná být věnována právě jim. Ačkoli uživatelé mají obvykle základní povědomí o udržitelnosti a ekologii, tyto znalosti se nemusí nutně z různých důvodů projevit v jejich tvorbě. I mezi uživateli makerspaces je možné narazit na tzv. attitude-behaviour gap, kdy postoj uživatele neodpovídá jeho chování — uživatel považuje udržitelnost za důležitou a prospěšnou, nicméně do jeho tvorby se tento postoj nijak nepromítá.[4]

Je pravděpodobné, že pokud jsou hodnoty založené na udržitelnosti pro daný makerspace klíčové a figurují v jeho vizi, měly by se projevit i v produktech, které tvoří uživatelé.[5] Je ovšem důležité tyto vize a ideály prosazovat lokálně a s důrazem na flexibilitu, tak aby nebyly narušeny principy otevřené tvorby, spolupráce a volné představivosti.[6] S těmito principy se snaží pracovat například metoda ecoMaker Design Sprint, která umožňuje poukazovat na ekologičtější varianty tvorby produktu a zároveň reagovat na potřeby a přání tvůrců a kterou lze využít momentě, kdy již uživatelé makerspace mají vybraný nápad, který chtějí realizovat.[7]

Makerspace jako součást změny

Podívejme se nakonec na makerspaces v kontextu udržitelnosti z mnohem širšího pohledu. Fab Laby, makerspaces či otevřené dílny jsou mimo jiné také zmíněny jako důležitý prvek v iniciativě Fab City, která je vyústěním snahy přistoupit k urbanizaci světa jako k výzvě a vytvářet udržitelná a soběstačná města. Makerspaces jsou v tomto kontextu součástí cirkulární ekonomiky a cirkulárního designu[8] a skrze škálování výroby, důraz na opětovné využívání věcí a sdílení zdrojů mohou přispět k udržitelnému rozvoji společnosti.

Není tedy pochyb, že makerspaces, otevřené dílny, fab laby, kreativní laboratoře a další místa, kde se dá svobodně tvořit, mají potenciál odspodu a po kouskách měnit svět. Pro některé makerspaces je možnost zapojit se do větších iniciativ správným a aktuálním rozhodnutím, pro většinu z nich ale hlavní výzvou zůstává zahrnutí udržitelnosti do designu a procesů samotné dílny a skrze formulování vize a nastavení služeb přenášet udržitelnost do designu produktů vytvořených uživateli.

Zdroje

[1] WILLINGHAM, Theresa, Chuck STEPHENS, Steve WILLINGHAM a Jeroen DE BOER. Library Makerspaces: The Complete Guide. London: Rowman & Littlefield, 2017. ISBN 978–1–4422–7740–3.

[2] KLEMICHEN, Antje, Ina ROEDER, Julian RINGHOF a Rainer STARK. Needs and Requirements for Environmental-friendly Product Development in Makerspaces-A Survey of German Makerspaces [online]. Vienna, 2018 [cit. 2021–02–07]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/329390433_Needs_and_Requirements_for_Environmental-friendly_Product_Development_in_Makerspaces-A_Survey_of_German_Makerspaces

[3] FONTICHIARO, Kristin. Sustaining a Makerspace. Teacher Librarian [online]. 2016, 43(3), 39–41 [cit. 2021–02–07]. ISSN 14811782. Dostupné z: http://fontichiaro.com/uploads/2016/tl-sustaining-makerspace.pdf

[4] KOHTALA, Cindy. Making Sustainability: How Fab Labs Address Environmental Sustainability: How Fab Labs Address Environmental Sustainability. Helsinki, 2016. Disertace. Aalto University, School of Arts, Design and Architecture.

[5] Tamtéž, s. 44.

[6] SMITH, Adrian a Ann LIGHT. Cultivating sustainable developments with makerspaces | Cultivando desenvolvimento sustentável com espaços maker. Liinc em Revista. 2017, 13(1), 162–174. ISSN 1808–3536. Dostupné z: doi:10.18617/liinc.v13i1.3900

[7] ROEDER, Ina, Antje KLEMICHEN a Rainer STARK. Be(com)ing an Eco-Maker -a Pre-Structured Self-Learning Concept for Environmentally-Friendly Product Creation in Makerspaces 4th International Symposium on Academic Makerspaces [online]. 2019 [cit. 2021–02–08]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/344296852_Becoming_an_Eco-Maker_-a_Pre-Structured_Self-Learning_Concept_for_Environmentally-Friendly_Product_Creation_in_Makerspaces_4th_International_Symposium_on_Academic_Makerspaces

[8] MILLARD, Jeremy, Sarah DELJANIN, Elisabeth UNTERFRAUNER a Christian VOIGT. Is the Maker Movement Contributing to Sustainability?. Sustainability [online]. 2018, 10(7) [cit. 2021–02–07]. ISSN 20711050. Dostupné z: doi:10.3390/su10072212

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

Medium is an open platform where 170 million readers come to find insightful and dynamic thinking. Here, expert and undiscovered voices alike dive into the heart of any topic and bring new ideas to the surface. Learn more

Follow the writers, publications, and topics that matter to you, and you’ll see them on your homepage and in your inbox. Explore

If you have a story to tell, knowledge to share, or a perspective to offer — welcome home. It’s easy and free to post your thinking on any topic. Write on Medium

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store