UX Design Maturity model

Následující článek byl vypracován jako výstup z předmětu ISKM02 Design informačních služeb, rozhraní a interakcí.

Při zapojování designu do organizačních struktur, týmů, projektů nebo podnikání, nás může zajímat, na jaké úrovni je daná organizace schopna pracovat s designovými nástroji, koncepty nebo zásadami. Designová vyspělost tak odráží úroveň designu, který je využíván v byznysu, týmu, projektu nebo organizaci.[1] Pro zkoumání designové vyspělosti jsou využívány modely obsahující hodnotící škálu, podle které je možné určit vyspělost designu.

UX Design

UX design může být definován jako design zabývající se navrhováním designových řešení, které upřednostňují uživatele a jeho spokojenost při kontaktu s designem. Tento princip je pro UX design důležitý jak ve fyzickém světě, tak i ve virtuálním prostředí. Je tedy kladen důraz na to, aby UX designér produkoval uživatelsky přívětivou fyzické i virtuální tvorbu.[2]

“User Experience (UX) neboli uživatelská zkušenost se netýká pouze webdesignu. UX design se zabývá navrhováním různých řešení tak, aby co nejlépe sloužila uživateli.”[2]

Vyspělost UX designu

Vyspělosti UX designu vykazuje míru dychtivosti a schopností organizace dodávat svým uživatelům design zaměřený na jejich potřeby. To se projevuje tak, že designové postupy směřující k tvorbě produktů a služeb jsou budovány podle potřeb, přání a problémů uživatelů. Poprvé byl tento koncept popularizován počátkem 21. století firmou Nielsen Norman Group. [3]

“The UX maturity model provides a profile on how an organization is doing in terms of their commitment to user experience by analyzing its assets and shortcomings. This analysis gives them a clear picture of their position in terms of their competence as a user-centered organization. It also helps them identify the areas where they need to make improvements so that those gaps may be filled and their skillsets worked on accordingly.” [4]

Modely vyspělosti UX designu jsou užitečné především tak, že vytváří efektivní způsob, jak pomoci organizacím zapojit do svého fungování UX strategie. V současnosti je počet organizací, které využívají přehledné UX strategie, na vzestupu. Tyto organizace vykazují, že jsou schopny doručit lépe uživatelsky přijímaný produkt, pokud využívají vhodnou a zřetelnou UX strategii, která jim pomáhá správně strukturovat jejich úsilí. Oproti tomu pokud organizace nedosahuje vysokého stupně vyspělosti UX designu, tak se vystavuje riziku nenaplnění očekávání svých uživatelů. Zároveň vykazují, že nejlepším způsobem jak zajistit správnou úroveň vyspělosti UX designu, je klást v rámci fungování organizace důraz na průzkum uživatelských zkušeností. [3]

Dosáhnutí vysoké úrovně UX designu je možné pouze v prostředí, kde spolupracuje organizace s UX týmem. Samotná organizace musí ve svém fungování dát pracovníkům UX týmu prostor pro implementaci vhodných UX strategií. Pokud organizace nepodporuje zkoumání uživatelských zkušeností nebo nepovažuje vylepšování úrovně vyspělosti UX designu za důležité, bývá práce UX týmu značně ztížena.[4] Dosáhnutí vysoké úrovně vyspělosti se tak, pro tímto způsobem omezenou organizaci, může ukázat jako nemožné nebo jen velice těžce dosažitelné.

The 6 Levels of UX Maturity

Jedním z předních modelů v oblasti vyspělosti UX designu je model s názvem The 6 Levels of UX Maturity. Jeho zakladatelem byl Jakob Nielsen, který stál v roce 2006 za myšlenkou jeho vzniku. Vymyslel model, ve kterém každá jeho etapa popisovala přítomnost UX designu v organizacích.[5] Kde na této škále je možné umístit organizace, které neprovádí žádný uživatelský průzkum až po organizace, které se na tento UX design špičkově zaměřují.

“The UX-maturity model provides a framework to assess each organization’s UX-related strengths and weaknesses. We can use that assessment to determine which of the 6 stages an organization currently occupies. Further, this model provides insights about how an organization can increase its UX maturity.” [5]

Prvním stádiem v tomto modelu je tzv. Absent stádium. Toto stádium je definované tím, že organizace, které pod něj spadají, nemájí o UX designu žádné povědomí nebo jako organizace věří, že průzkum uživatelské zkušenosti pro ně není důležitý.[3] Mezi problémy, které brání organizacím se vymanit z této fáze patří nedostatek vzdělání o UX designu, o výhodách pro organizaci a zákazníky, o možných interních UX procesech a o tom jak s UX designem začít.[5]

Druhým stádiem v tomto modelu je tzv. Limited stádium. Toto stádium je definované tím, že v organizacích, které pod něj spadají, probíhá nějaká malá forma průzkumu uživatelské zkušenosti, ale bez systematického přístupu ze strany organizace.[4] Většinou probíhá z důvodu, že je vyžadována zákonem, snahy o zapojení UX designu jsou vedeny jedincem se znalostmi o fungování UX nebo má organizace experimentální UX team, který zkouší UX metody. Hlavním bodem, který je potřeba pro přesunutí se do další fáze překonat je šíření povědomí o UX v organizaci a prezentování si provedených snah v rámci organizace. [5]

Třetím stádiem v tomto modelu je tzv. Emergent stádium. Toto stádium je definované tím, že organizace, které pod něj spadají, mají ve svých UX týmech profesionály. V tomto stádiu, ale těmto týmům stále chybí ty správné podmínky v prostředí organizace. Vedení organizace vidí potenciál v UX designu, ale ještě v něj plně nevěří. [3][4]

Čtvrtým stádiem tohoto modelu je tzv. Structured stádium. Toto stádium je definováno tím, že organizace v něm zahrnuté uznávají důležitost UX designu a umí pracovat s jeho metodami. Zkoumaní uživatelského průzkumu je zapojeno ve všech fázích života produktu.[4] Pro posunutí se do další fáze je potřeba překonat skryté vnitřní problémy, kterým UX v této fázi stále čelí. V tomto stádiu dochází stále k funkčním neshodám mezi vedením organizace a UX týmem.[5]

Pátým stádiem tohoto modelu je tzv. Integrated stádium. Toto stádium je definováno tím, že vedení organizací uznává důležitost UX designu a na základě výsledků uživatelských průzkumů upravuje rozhodnutí pro svou organizaci.[3]

“Although user-centered design is respected, understood, and supported, factors other than user-centeredness are truly driving the business. Focus on establishing user-centered outcome metrics at the highest levels of the organization.”[5]

Posledním, šestým stádiem, je tzv. User-Driven stádium. Toto stádium je definováno tím, že organizace přemýšlí a dýchá uživatelským výzkumem.[3] Tohoto stádia naprostá většina organizací nedosahuje. [5]

“In Stage 6, UX is the norm — habitual, reproducible, and beloved across the organization.”[5]

Organizace nepotřebují mít nejvyšší úroveň vyspělosti.[3] I přes nadšení a pozitivní náhled na problematiku čeká organizace, které se chtějí v tomto modelu posouvat na vyšší úroveň zdlouhaví proces. Ten však může přinést mnohé výhody, které by organizace rozhodně měli prozkoumat.

Zdroje:

[1] Foss, Charlie. Knowing Your Organization’s Design Maturity. In: medium.com [online]. 2015 [cit. 30.12. 2022]. Dostupné z: https://medium.com/swlh/knowing-your-organizations-design-maturity-d708b6739258

[2] Leška, Šimon. Co je to UX a UI design? In: blueghost.cz [online]. 2020 [cit. 30.12.2022]. Dostupné z: https://www.blueghost.cz/clanek/co-je-to-ux-a-ui-design/

[3] Gomez, Jose. The UX Maturity Model. In: koombea [online]. 2022 [cit. 02.01.2023]. Dostupné z: https://www.koombea.com/blog/the-ux-maturity-model/

[4] Kharkatary, J. Manab. Do You Know What Your Company’s UX Maturity Level is? In: 0707.agency [online]. 2022 [cit. 02.01.2022]. Dostupné z: https://0707.agency/insights/do-you-know-what-your-company-s-ux-maturity-level-is/

[5] Pernice, Kara; Gibbons, Sarah; Moran, Kate; Whiteton Kathryn. The 6 Levels of UX Maturity In: nngroup.com[online]. 2021 [cit. 03.01.2022]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/ux-maturity-model/