Výsledky Service Design Survey 2020–21

Service Design Survey je názvem každoročně pořádaného průzkumu trhu společnosti International Service Design Institute, organizace pro profesionální rozvoj, jejíž výhradním zaměřením je zlepšování znalostí a dovedností profesionálů v oblasti návrhu služeb.[1] Průzumy se v letech 2020–2021 prováděly dva s názvem “Voice of the Community Designers”, podnázvem “Second Community Survey” a “Third Community Survey”. “First Community Survey” se prováděl již v roce 2019. V tomto článku se budu věnovat průzkumu nejnovějšímu —

Voice of the Community Designers — Third Community Survey

Respondenti

Díky možnosti zúčastnit se průzkumu online se průzkumu zúčastnilo velké množství respondentů různých kompetencí a zkušeností, pohlaví i věku. V otázce, zda-li by se respondenti popsali jako začátečníci, mírně pokročilí či pokročilí byly výsledky víceméně rovnoměrně rozloženy — nejvíce respondentů se označilo za začátačníky (34,62 %), druhý nejvyšší počet patřil pokročilým (30,77 %) a v neposlední řadě 27,88 % tvoří mírně pokročilí. Necelých 10 % poté tvořili lidé, kteří se nepovažují za designéry služeb.

Nadpoloviční počet tvořily ženy a to s 67% podílem. 30 % poté byli muži a 2 % respondentů zvolila možnosti nebinárního či genderově neutrálního pohlaví, případně možnost neodpovědět.

Věk

Do celkem 5 věkových skupin se respodenti zařadili následovně — 21–29 let je v současné době 36,89% respondentům, 30–39 let je nejpočetnější věková skupina s 43,69% respondenty. Dále s věkem počet designérů služeb klesá — 40–49 let zvolilo 12,62 % designérů, 50–59 let už jen necelých 5 % a pouhým 2 % respondentům je 60 či více let, což je upřímně pro tento typ profese obdivuhodné.

Kompetence

Druhá skupina otázek je věnována kompetencím, které jsou žádoucí pro vykonávání práce designéra služeb — empatie, kolaborace, zkušenosti s vizualizací a prezentací , práce s komplexní problematikou, zkušenosti s výzkumem a analýzou, strategické a analytické myšlení spolu s holistickým přístupem, UX, kreativita a představivost, řešení problémů, naslouchání, vedení a rozhodování, porozumění lidského chování, obchodní procesy a strategie, technické znalosti v podobě digitální ekonomiky, internetu věcí či informační architektury a v neposlední řadě management podílnictví.

Průměrně největší množství respondentů napříč zkušenostmi zvolilo jako klíčovou kompetenci strategické a analytické myšlení společně s holistickým přístupem. Jako další velmi důležité kompetence byly zvoleny empatie, zkušenosti s vizualizací a prezentací, zkušenosti s výzkumem a analýzou, vedení a rozhodování. Naopak nejméně hlasů získala kolaborace, práce s komplexní problematikou, UX, řešení problémů a management podílnictví.

Vzdělání

Možností odpovědí na otázku, co museli respondenti udělat pro to, aby se stali profesionálními designéry služeb, je celkem 6 — dokončení vysokoškolského vzdělání v oboru design služeb, dokončení kurzu na vysoké škole, školení za pomocí workshopů či online, mentorování jiným designérem služeb, přechod z podobného oboru a žádné vzdělání v oboru.

Poměrně podobně si ve výsledcích vedou vysokoškolské vzdělání v oboru (38 %) a přechod z jiného oboru (33 %). Pouze minimum respondentů poté nemá v oboru žádné předchnozí vzdělání či zkušenosti (3 %) či byli mentorováni jiným člověkem v oboru (3 %)

Více pracovních pozic?

Naprostá většina respondentů na výzvu, aby doplnili větu “Věřím, že je v současné době ____ pracovních možností v oblasti designu služeb než v minulosti” zvolila možnost “více” s celými 77,88%. Necelých 8 % potom zvolila možnost “méně”, 10 % respondentů neví a asi 5 % si myslí, že se situace nezměnila.

Podobně byla formulována i další otázka, ve které měli respondenti za úkol doplnit další větu ve znění “Věřím, že design služeb____” s možnostmi roste, upadá, je stále stejný a nevím. Stejně tak jako v předchozí odpovědi většina zvolila první možnost, tedy že design služeb roste. Minimum s necelými 3% naopak věří, že upadá. Po zhruba 8% potom získaly ostatní odpovědi.

COVID

Ovlivnil Covid-19 práci respondentů? Na otázku s možností odpovědi ano/ne odpovědělo 65 % ano a 35 % ne.

Hlavní náplň práce

Konzultant pro manažerskou konzultační firmu, agentura zajišťující klientům služby designérů služeb, freelancer, zaměstnanec korporátního prostředí, lektor na plný úvazek či lektor na částečný úvazek. Z těchto možností měli designéři zvolit, co je jejich primární náplň práce. Třetina respondentů je součástí korporátního prostředí či firmy, která najímá designéry služeb, v zástupu jsou si poté rovni konzultanti pro manažerské konzultační firmy a freelanceři s 20,48 % a hned za nimi 19,28 % respondentů, kteří jsou součástí agentur zajišťujících designéry služeb. Lektorů jak na plný tak poloviční úvazek je minimum.

Odvětví působnosti

V jakém odvětví působí klienti či zaměstnavatelé? Jelikož má následující otázka velké množství možností odpovědí, vyjmenuji pouze 3 nejčastější a 3 mejméně časté odpovědi. Nejčastějšími, které byly zvoleny více než 30% respondentů, jsou služby orientované na zákazníky (36,63 %), technologické služby (33,66 %) a zdravotnické služby (32,67 %). Minimum potom získalo odvětví transportace a pohostinství (10,89 %), o něco více potom akademické služby (15,84 %)

A co nás všechny zajímá? Plat.

Do celkem 7 průměrných mzdových kategorií se designéři měli zařadit v poslední otázce tohoto průzkumu. Nejpočetnější skupina (22,45 %) zvolila druhou nejnižší možnost výběru, tedy plat mezi €13,500 a €29,000. Nejnižší plat z vybraných možností, pod €15,000 dostává 16,33 % respondentů. Do nejvyšší platové kategorie se poté, jak asi všichni očekáváme, řadí minimum designérů. V tomto průzkumu to dělá zhruba 4 %.

Závěrem

Z dat získaných průzkumem Service Design Survey, The Voice of Service Designers, Third Community Survey můžeme odvodit, že práce designéra služeb je v současné době na vzestupu a v blízké budoucnosti tomu tak i nadále bude. Jedná se o práci uplatnitelnou v nejrůznějších průmyslových odvětvích a je kompetenčně velmi bohatá, čímž se ale stává náročnou na vzdělání či předchozí zkušenosti. Přestože se zcela určitě nejedná o práci pro každého můžeme z průzkumu odvodit, že odpovídající designéři jsou skutečně lidé na svém místě a práci, kterou vykonávají, velmi dobře rozumí.

[1]2020–2021 Service Design Survey. International Service Design Institute [online]. [cit. 2021–12–10]. Dostupné z: https://internationalservicedesigninstitute.com/2020-2021-survey-design-survey-excerpt/

[GRAFY] The Voice of Service Designers Third Community Survey — 2020. International Service Design Institute[online]. [cit. 2021–12–10]. Dostupné z: https://internationalservicedesigninstitute.com/blog/the-voice-of-service-designers-3/