Vizualizace jako princip designového myšlení
Designéři obvykle přistupují k problémům a překážkám velmi specifickým způsobem. Takový jejich přístup můžeme definovat jako designové myšlení, které, obecně řečeno, v konečném důsledku propojuje teorii s praxí. Designové myšlení se vesměs opírá o procesy řešící konkrétní problémy. A řešení takových problémů můžeme nalézat s pomocí různých cest a nástrojů, mezi něž lze zahrnout i vizualizaci.
Důležitost takzvaného vizuálního myšlení v kontextu designu výrazně vyzdvihuje například Tim Brown ve své knize Change By Design. Hodnota vizuálního myšlení tkví v jeho samotných základech, které podle některých stojí na úplném počátku velké části jakýchkoliv designových řešení. Otázkou tedy zůstává, jak konkrétně nástroje pro vizualizaci pomáhají vytvářet lepší designová řešení?
Odpověď je nejspíše očividnější, než se zprvu může zdát — pomáhají mít při řešení konkrétního problému přehled. Jestliže se designéři či designoví výzkumníci snaží pochopit určitou problematiku, obvykle vygenerují prostřednictvím pozorování, rozhovorů či různých rešerší velké množství dat a informací. Takové množství není jen třeba zpracovat, ale zprvu také správně roztřídit a analyzovat.
V takovém případě přichází na řadu nástroje pro vizualizaci těchto informací a lze je využít pro různé potřeby, například pro vytvoření myšlenkových map, jednotlivých person, moodboardy či průchodové mapy. Můžeme tedy říci, že s pomocí vizualizace můžeme konkrétní informace vidět a vnímat ve zcela jiném světle, s případným odstupem, nadhledem či naopak v co největší blízkosti a s veškerou detailností.
Přesto je nutné zmínit, že vizualizace informací by neměla být nijak samoúčelná. Vizualizace je pouze klíčem k utřídění, analýze, pochopení a vyhodnocení daných informací. Pokud bychom byli puntičkáři, mohli bychom se pokusit o nějakou přesnější definici, například, že vizualizace informací je reprezentací a prezentací dat, které využívají naše schopnosti vizuálního vnímání za cílem lepšího poznání.
Hlavní myšlenkou tohoto úvodu tedy je, že vizualizace informací v kontextu designového myšlení je velmi důležitá. A to zejména pro naše kognitivní já, které se řídí vizuálními vjemy a vyvozuje z nich další informace. V další části článku se podíváme na jednotlivé fáze vizualizace.
První fází je samotný sběr a ukládání dat, jichž může být v určitou chvíli velké množství. Tento sběr může představovat i celkem dlouhý proces, který může skončit až po nahromadění určitého objemu dat, které bude následně pro účely výzkumu a nalezení designového řešení využit.
Druhou fází je příprava dat. Zde obvykle dochází k ucelení formy, kterou data mají a případnému odstranění zbytečných či duplicitních dat. Cílem je tedy co největší přesnost dat, které budou dále využity.
V další fázi se vybraná data vizualizují. Toho lze dosáhnout různými nástroji, o kterých se budeme zmiňovat ještě dále. Vizualizace také udává podobu, s jakou k datům přistupujeme a jak budou výsledné informace a výsledky vypadat na konci celého procesu. Některé vizualizace mohou fungovat pouze jako jakási zkušební fáze. Například, že si sesbíraná data utřídíme a podíváme se na ně v určitém úhlu pohledu, který však nemusí být finálně vypovídající a může naopak vynést na povrch negativa, jež bychom měli při řešení designového problému řešit.
Na což navazuje poslední fáze, v níž hraje hlavní roli lidská percepce, kde tím nejdůležitějším předpokladem je, že každý člověk vnímá konkrétní věci rozdílně. I vizualizace dat v designovém myšlení tak nemusí být vždy všespásným řešením. Další kruciální otázkou, která vyvstává, je, jak nejlépe vizualizovat data co nejefektivněji a (pokud to velmi zobecníme) co nejlépe?
Odpověď je celkem prostá. Nelze. I v procesu vizualizace dat a informací je nutné pracovat s evaluací a vývojem. Vizualizace nám sice v designovém myšlení pomáhá, ale jak už jsme si naznačili, není pro každého univerzálním nástrojem pochopení daného problému, který jakožto designéři či designoví výzkumníci můžeme řešit. Ano, mnohdy může jednoduchý náčrt řešení vydat za tisíc slov, jenže v dalších chvílích může tisíc slov pomoci obsáhnout vše, na co jsme při zhlédnutí náčrtu vůbec nepomysleli. Je nesmírně důležité na toto úskalí při jakémkoliv vizuálním ztvárnění dat, informací či myšlenek pomyslet. Pravdou však je, že vizualizace nám poskytuje pomyslný rámec, jak univerzálně přistupovat k informacím a jak je uchopit a reprodukovat.
Jestliže budeme hovořit o nástrojích pro vizualizaci informací v kontextu designového myšlení, je také důležité zmínit že samotným nástrojem designového myšlení je právě vizualizace. Dalšími nástroji designového myšlení mohou být například storytelling, prototypování, apod. Vizualizace v designovém myšlení nabízí celou škálu různých metod a technik, které lze pro jednoduché, ale přitom efektivní reprezentaci dat a informací využít.
Nejspíše nejčastějším způsobem, jak je vizualizovat, je například s pomocí myšlenkových map. Ty mohou mít různou podobu, od té digitální až po formu samolepících lístků nalepené například na velkoformátovém papíře. Další, dosti podobnou formou, je také sketchnoting — neboli vizuální tvorba poznámek, například v případě brainstormingu návrhů různých řešení určitého problému, kterým se jako designéři zabýváme. Další možností je tvorba takzvaných moodboardů. Moodboard je vizuálně upravená plocha na určité téma (v tomto případě na konkrétní řešený problém) s účelem zrcadlení emocí. Můžeme tedy moodboard využít k prvotnímu vyobrazení toho, co v nás řešená problematika vyvolává a na to navázat další aktivitou.
Využít také můžeme různé typy grafů či přímo infografik. Ty navíc prezentují data v nejstrukturovanější podobě, v jaké je lze předávat dál a využít je pro další potřeby. I přes jejich strukturalizaci však nemusí jít o čistá, ničím neobohacená data. Spíše naopak — infografika přímo vybízí člověka k prezentaci informací (i právě v kontextu designového myšlení) co nejkonkrétněji, graficky vyspěle, a přitom co nejjednodušeji.
Další oblastí jsou formy vizualizace, které mají blízko k počítačovému zpracování informací. Jsou jimi například teplotní mapy (tzv. heat maps), konceptové mapy, tematické sbírky různorodého typu zdrojů (texty, obrázky, video) týkající se řešeného problému, apod. Můžeme jimi znázorňovat všelijaké vztahy a dotvářet kontext prezentovaných informací tak, abychom s jejich pomocí designově vyřešili danou výzvu.
Sebastian Kernbach a Anja Svetina Nabergoj ve svém textu Visual Design Thinking představují konceptuální rámec vizualizace znalostí v designovém myšlení. Ten rozdělují na pět fází, k nimž pak připojují jednotlivé vizuální metody. První fází je Empatie, další Definice, následuje Ideace, poté Prototypování a jako poslední uvádí Testování. K fázi Empatie přiřazují například myšlenkové mapy, mapování stakeholderů či konceptuální mapy. K fázi Definice také přidávají konceptuální mapy, ale také například persony. Fázi Ideace doprovází třeba dot voting či kolaborativní tvorba náčrtů. Do fáze Prototypování autoři článku zasazují například customer journeys nebo tvorba fyzických modelů. Fáze Testování nabízí například feedback capture grid.
V případě využívání těchto vizualizačních metod a technik můžeme zajistit jisté benefity. Například náš mozek cíleně pracuje mnohem efektivněji s vizuálními vjemy než s pouhým textem či mluveným slovem. Vizuálně zpracované myšlenky podporují větší participaci a míru zapojení do řešení konkrétního problému.
Vizualizace v designovém myšlení se v dnešní době těší veliké oblibě a je pouze logické, že se využívá v čím dál tím hojnější míře. Jak už jsme si naznačili, vizualizaci dat a informací lze považovat v mnoha ohledech za základní stavební kámen designového myšlení podporující kreativitu či efektivitu. Vizualizace by nikdy neměla fungovat sama pro sebe a být všespásným řešením, kdežto naopak by měla pomáhat vyvstalé problémy, které mám jako designér za úkol vyřešit s ohledem na co největší efektivnost. Vizualizovat data či informace pak můžeme s pomocí různých metod, jež nám pomáhají vidět danou problematiku vždy v určitém úhlu, který můžeme s postupujícím časem vyměnit za jiný (například ve chvíli, kdy se pomyslně ocitneme v jiné fázi konceptuálního rámce popsaného výše). Vizualizaci jako princip designového myšlení bychom neměli přeceňovat, ale rozhodně ani podceňovat. Jen je třeba objektivně říci, že díky ní můžeme dosáhnout porozumění a případného kýženého designového řešení.
Zdroje:
1) HICKMAN, Richard, John BALDACCHINO, Kerry FREEDMAN, Emese HALL a Nigel MEAGER, ed. The International Encyclopedia of Art and Design Education [online]. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, 2019 [cit. 2020–01–14]. ISBN 9781118978078.
2) BROWN, Tim a Barry KATZ. Change by design: how design thinking transforms organizations and inspires innovation. New York: Harper Business, 2009. ISBN 0061766089.
3) Data Visualization: a successful design process. Birmingham: Packt Publishing, 2012. ISBN 978–1–84969–346–2.
4) NEWMAN, Winifred E. Data visualization for design thinking: applied mapping. New York, NY: Routledge, Taylor & Francis Group, 2017. ISBN 978–1–315–66127–8.
5) GROCHOWSKA, Marta. Importance of visualization in design thinking. In: Service Innovation & Design [online]. 2015 [cit. 2020–01–14]. Dostupné z: https://sidlaurea.com/2015/10/02/importance-of-visualization-in-design-thinking/.
6) WARE, Colin. Information visualization: perception for design. Fourth. Philadelphia: Elsevier, 2020. ISBN 9780128128756.
7) KERNBACH, Sebastian a Anja SVETINA NABERGOJ. Visual Design Thinking: Understanding the Role of Knowledge Visualization in the Design Thinking Process. In: 2018 22nd International Conference Information Visualisation (IV) [online]. IEEE, 2018, 2018, s. 362–367 [cit. 2020–01–14]. DOI: 10.1109/iV.2018.00068. ISBN 978–1–5386–7202–0. Dostupné z: https://ieeexplore.ieee.org/document/8564186/.
