Designové diplomové práce z KISKu — výběr
Úvod
V tomto článku se zaměřím na komentovaný přehled magisterských diplomových prací, které vznikly v předešlých letech na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Přehled prací zcela jistě není úplný (ani si to neklade za cíl). Konkrétně v rámci svého článku jsem si vybral čtyři diplomové práce. Jediným kritériem pro jejich výběr bylo úspěšné obhájení. V tomto článku tedy nejde o selekci nejlepších diplomových prací na téma designu z KISKu, ale čistě o mou subjektivní volbu prací, ke kterým jsem se dostal skrz portál These, a které mě svým názvem a abstraktem nejvíce zaujaly.
Za důležité také považuji, zmínit skutečnost, že tato práce nebude reflektovat posudky oponentů. Tento komentovaný přehled si klade za cíl seznámit čtenáře s vybranými dokumenty. Čtenář, kterého bude zajímat detail práce, se může skrz odkazy podívat sám na posudky, nebo na konkrétní diplomovou práci v plném rozsahu.
Přehled designových diplomových prací
1. Anna Bromová: Komunikační strategie jako designový proces: Případová studie hnutí „Limity jsme my“
BROMOVÁ, A. 2018. Komunikační strategie jako designový proces: Případová studie hnutí „Limity jsme my“. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Jakub Macek, Ph.D.
Anna Bromová stanovuje ve své práci neobvyklý cíl „[…] zjistit, zda hnutí Limity jsme my využívá při tvorbě komunikační strategie metody designového procesu […].“[1] Designový proces se obvykle aplikuje na služby, o to zajímavěji může působit stanovení cíle výzkumu práce.
V první teoretické části práce jsou vymezeny klasické designové pojmy jako: designové myšlení, designový proces, přičemž jsou uvedeny klasické modely, mezi nimiž nechybí ani Dvojitý diamant od Design Council. Autorka se však také zabývá komunikační strategií, ve které vidí souvislost s designovým procesem viz: „Proces vytváření komunikační strategie obsahuje charakteristické rysy designového procesu.“[2]
Dále je také představeno hnutí Limity jsme my. Nakonec teoretické části se autorka podrobněji zabývá komunikací a využívá východiska sociálního konstrukcionismu: „[…] komunikace má velký význam ve skupinách, které usilují o společenskou změnu. Podle sociálního konstrukcionismu je společenská změna možná z toho důvodu, že realitu utvářejí lidé, kteří ji také interpretují.“[3]
Bromové přitom nechybí sebevědomí a ve svém přístupu (tj. aplikace designových metod na komunikační strategie) vidí inovativní postup, na rozdíl od toho, který je prezentován v marketingových příručkách.[4]
Šestá kapitola práce (v analytické části) je pravděpodobně nejpodstatnější, neboť odpovídá na hlavní cíl práce. Zde autorka ukazuje jednotlivé metody, které čerpá ze stránek Libdesignu a snaží se je porovnat s výsledky výzkumu od hnutí Limity jsme my, kde vzápětí zjišťuje, jaké designové metody jsou, v tomto hnutí užívány při tvorbě komunikační strategie. Metody jsou rozděleny dle fází, které odpovídají modelu od Libdesignu.
Práce mně osobně připadá jako originálně pojatá, nicméně některé metody, které jsou uvedeny na stránkách Libdesignu, nelze spojovat jen s designovým procesem. Například braninstorming je také spjat s kritickým myšlením,[5] nebo jako technika v kurzech tvůrčího psaní.[6]
2. Zuzana Jančová: Smysluplný webdesign: Návrh webové prezentace značky postavený na principech designu služeb a uživatelském výzkumu
Jančová, Zuzana. Smysluplný webdesign: Návrh webové prezentace značky postavený na principech designu služeb a uživatelském výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2018. Vedoucí práce Mgr. Jan, Řezáč.
Výše uvedená práce Zuzany Jančové se pokouší aplikovat metody designu služeb na webdesign. Jak autorka sama uvádí reaguje na: „[…] situaci v oblasti návrhu webů v českém prostředí, kdy se stále značná část webdesignérů či webdesignových agentur neřídí tímto přístupem a soustředí se hlavně na vizuální nebo technickou stránku webů, při jejímž návrhu se spoléhají primárně na přání zadavatele.“[7] Opět se jedná o zajímavé uchopení designu služeb, který může působit originálním dojmem, nutno však podotknout, že předešlá práce vyznívala přece jen ještě o něco víc netradičněji.
Cílem diplomové práce Zuzany Jančové je navrhnutí za pomocí designu služeb prototypu webové prezentace jisté značky. Pro splnění tohoto úkolu vymezuje autorka v teoretické části své východiska. V první kapitole teoretické části Jančová uvádí základní pohledy na design služeb (např. zde zmiňuje upravený Dvojitý diamant), načež předložené vymezení pojmů aplikuje na webdesign. Webdesignové pojetí designu pak dále rozepisuje i s vhodnými metodami až po zbytek teoretické části.
Praktická část práce se pak věnuje aplikaci vymezených designových metod na webdesign pro prezentaci osobní značky zadavatele. Diplomová práce Zuzany Jančové může posloužit jako užitečná a názorná příručka osobám, které se chtějí věnovat webdesignu pomocí metod designu služeb.
Jak již bylo výše zmíněno, téma práce sice nepůsobí natolik překvapivě jako prvně zmíněná práce Anny Bromové, nicméně užitečnost diplomové práce Zuzany Jančové je nepopíratelná.
3. Pavla Minaříková: Designové myšlení pro knihovny: projekt Libdesign
MINAŘÍKOVÁ, Pavla. Designové myšlení pro knihovny: projekt Libdesign. Brno, 2016. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Ladislava Zbiejczuk Suchá.
Diplomová práce Pavly Minaříkové popisuje projekt Libdesign, který nyní již slouží jako klasická metodika pro design služeb. Na stánkách Libdesignu je uvedena škála metod, které jsou rozčleněny do čtyř fází dle designového procesu. Výše uvedená práce tak může kvalitně posloužit jakýmkoliv uživatelům metodiky od Libdesignu. Jak sama autorka uvádí: „Diplomová práce podrobně dokumentuje a z hlediska obsahu hodnotí činnost a výstupy projektu Libdesign.“[8]
V práci jsou zmíněny projekty Libdesignu jako například karty s designovými metodami (a problematika jejich užití), konference Libdesign, případové studie Knihovníci jako designéři, a nakonec samotná webová stránka Libdesign.
Jelikož je projekt Libdesign vhodný pro všechny, kteří se chtějí zabývat problematikou designu služeb a zde zmíněný Libdesign poskytuje celou škálu metod, je i tato práce vhodná pro pochopení celkového designového kontextu.
4. Dominika Vodáková: Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně
VODÁKOVÁ, Dominika. Využití metod designu služeb při analýze a návrhu na zlepšení procesu prezenčních výpůjčních služeb v Moravské zemské knihovně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2019. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslava Dvořáková.
Již jsme měli práce, které se zabývaly designem komunikační strategie aktivistického hnutí, webdesigne a projektem Libdesign. Orientace na design služeb v knihově, který by mohl zlepšit procesy tu ovšem dosud nebyl. Proto jsem se rozhodl, jako poslední ze zde prezentovaných dokumentů vybrat práci Dominiky Vodákové, která by uzavřela tento přehled vybraných prací, které vznikly na půdě KISKu.
Práce netradičně začíná (po Úvodu) seznámení s Moravskou zemskou knihovnou (dále jen MZK) a funkcemi a službami této knihovny. Při pohledu k dříve prezentovaným diplomovým pracím, se jedná o neobvyklou strukturu textu. Všechny předešlé práce se nejprve snažily, vymezit pojem design služeb a designové myšlení, až poté se věnovaly objektu, který byl s designem nějak spjat. Zde je tomu jinak, což ovšem nehodlám (a ani nemůžu kritizovat) a autorka k této struktuře měla pravděpodobně nějaký důvod.
V práci je patrný vliv projektu Libdesign, jehož model se také stává metodologickým východiskem Dominiky Vodákové.
Práce může být zajímavá pro osoby, které zajímá zlepšení služeb v knihovně v kontextu metodiky Libdesignu. Může pomoci také samotným knihovníkům, které může navést na to, jak vykonávat design služeb v rámci výpůjční služby.
Závěr
Ve svém článku jsem stručně představil čtyři diplomové práce, které byly zaměřeny na design služeb. Všechny práce vznikly od studentů KISKu a také byly úspěšně obhájeny.
Seřazení jednotlivých prací je abecední a nemá ukazovat pořadí kvality jednotlivých dokumentů. Když se přece jen zaměřím na kvalitu, všechny práce mi přišly něčím obohacující a rozhodně mi rozšířily obzory na pohled designu služeb. Různé oblasti, na které byly práce zaměřeny, mně změnily dřívější názor, kdy jsem design služeb většinou jen spojoval s knihovnou, anebo s komerční službou.
Seznam použité literatury:
[1] BROMOVÁ, A. 2018. Komunikační strategie jako designový proces: Případová studie hnutí „Limity jsme my“. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Jakub Macek, Ph.D., s.8
[2] Tamtéž, s.26
[3] Tamtéž, s.38
[4] Tamtéž, s.36
[5] ROYAL, Brandon. Principy kritického myšlení. Praha: Ikar, 2016. ISBN 978–80–249–3051–0., s.48
[6] FIŠER, Zbyněk. Tvůrčí psaní: malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido, 2001. Edice pedagogické literatury. ISBN 80–85931–99–0., s.96
[7] Jančová, Zuzana. Smysluplný webdesign: Návrh webové prezentace značky postavený na principech designu služeb a uživatelském výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2018. Vedoucí práce Mgr. Jan, Řezáč.
[8] MINAŘÍKOVÁ, Pavla. Designové myšlení pro knihovny: projekt Libdesign. Brno, 2016. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Ladislava Zbiejczuk Suchá.
