Vzpomínka na Service Design Workshop
Na konci dubna 2019 jsem absolvovala předmět VIKMB65 Service design workshop na KISK MU v Brně. Třídenní workshop vedl User Experience Designer Petr Kosnar, který se zabývá uživatelským výzkumem a návrhem inovativních produktů. Předmětem našeho zájmu byla digitální závislost. Jedná se o duševní onemocnění, se kterým se potýká stále více obyvatel našeho světa napříč všemi věkovými kategoriemi.[1]
Pro možnost lepší spolupráce bylo nutné rozdělit účastníky do menších skupinek. Nakonec tak vznikly tři samostatné týmy. Všechny skupiny řešily problém digitální závislosti, ovšem každá z jiného úhlu pohledu.
V našem čtyřčlenném týmu jsme nejdříve společně popřemýšleli nad tím, co nás na daném tématu zajímá a jaká je naše vize.
Dalším krokem bylo vytvoření research boardu. Řešili jsme, koho se problém týká, co o něm víme a nevíme a jak bychom to mohli zjistit. Pomohl nám sekundární výzkum. Zjistili jsme, že v České republice se k internetu připojuje 83 % obyvatelstva staršího 10 let[2] a že svůj mobilní telefon kontrolujeme každých cca 18 minut. Tato aktivita ovlivňuje soustředění a v některých případech již přerůstá do neurotického chování. Mobilnímu telefonu se Češi věnují průměrně 3 hodiny denně.[3]
Po úvodních diskuzích a sekundárním výzkumu jsme se rozhodli, že svoji pozornost zaměříme na děti ve věku 7 až 12 let a jejich rodiče. Děti se v tomto věku stále vyvíjí a jejich chování (a též potenciální digitální závislost) mohou ovlivňovat rodiče, ať již přímo, či tím, jak jdou svým dětem příkladem.
Další fáze, která nás čekala, byl uživatelský výzkum, jehož součástí byly hloubkové rozhovory. Naformulovali jsme si výzkumné otázky a hypotézy, podle nichž jsme sestavili scénář rozhovoru. Provedli jsme pilotáž, aby bylo jasné, zda jsou naše otázky správně položené a dostaneme díky nim potřebné informace a také, jestli jich není příliš mnoho nebo naopak málo. Po pilotáži jsme scénář ještě upravili.
Po prvním dni workshopu každý člen našeho týmu provedl jeden padesátiminutový rozhovor s rodičem dítěte ve věku 7 až 12 let. Respondenti byli z řad našich blízkých. I přesto rozhovory probíhaly podle předem daných pravidel a se souhlasem s nahráváním.
Přepisy rozhovorů jsme si vzájemně prostudovali a druhý den workshopu následovala jejich analýza pomocí Affinity Diagramu. Seskupovali jsme podobné informace, skupiny si pojmenovávali a snažili se popsat jejich podstatu. Ze získaných informací jsme si vytvořili proto-personu, abychom si lépe uvědomili charakteristické chování, potřeby, problémy a motivace naší cílové skupiny.
Došli jsme k závěru, že problém digitální závislosti rodiče vnímají u svých dětí, ale nikoliv u sebe, což si následně díky našemu rozhovoru uvědomili. Děti našich respondentů se s digitálními zařízeními seznámily již v raném věku, kdy jim rodiče pouštěli pohádky. V dnešní době mají k digitálním technologiím přístup po svolení rodičů a pouze na omezenou dobu (1–2 hodiny denně). Rodiče sami oproti tomu tráví s digitálními technologiemi mnohem více času. Jde u nich především o relaxaci po náročném pracovním dni.
Ze všech zjištěných informací jsme si naformulovali problém, který budeme řešit
Jak bychom mohli pomoci rodičům omezit používání digitálních zařízení, aby šli příkladem svým dětem, a ty nepřebíraly jejich špatné návyky?
Poslední den workshopu jsme se snažili vcítit do role naší proto-persony a popřemýšlet nad tím, jak by náš produkt mohl změnit její život. Ze všech úvah nám vyvstal design koncept našeho produktu, kdy rodina společně plní v reálném prostředí úkol zadaný zábavnou formou pomocí mobilní aplikace. Tato aplikace pomáhá rodině se sblížit a cítit se při tom šťastně.
Nejdříve jsme se na nápad čelit digitální závislosti pomocí mobilní aplikace dívali vcelku skepticky. Nakonec jsme se ale všichni čtyři shodli na tom, že tato aplikace nás nenutí trávit čas s digitálními technologiemi, ale naopak působí pouze jako podpůrný prostředek k tomu, abychom čas trávili bez těchto technologií a smysluplněji.
Začali jsme se tedy zabývat konkrétní podobou námi navrhované mobilní aplikace. Nejdříve jsme vytvořili skicu, která zachycovala námi navrhovanou aplikaci. Nákres znázorňuje uživatelské prostředí mobilní aplikace. Dominantní jsou avataři jednotlivých členů rodiny a barevná stupnice, která ukazuje jejich aktuální zapojení se do společných aktivit. Tyto aktivity si vzájemně zadávají členové rodiny pomocí aplikace. Vybrat si mohou z přednastavených aktivit rozdělených podle prostředí plnění (domov, les, město, voda) nebo si vytvořit úkol zcela originální.
Abychom mohli náš produkt lépe představit ostatním skupinám a vysvětlit jim, jak naše naše aplikace může fungovat, nakreslili jsme storyboard. Příběh ukazuje matku a syna, kteří se věnují každý své individuální aktivitě. Syn má pocit, že již delší dobu nestrávili žádný čas společnou činností. Vzpomene si na naši mobilní aplikaci. Ta mu ukazuje, že zapojení matky do společných aktivit bylo v posledních dnech velmi malé. Syn ihned zadává v aplikaci matce úkol: “Maminka vezme Péťu na výlet na nejbližší rozhlednu.”. Matce, která zrovna pracuje na počítači, vyskočí upozornění naší aplikace, že jí byl přidán úkol. Po jeho přečtení bere syna na výlet a oba jsou šťastní, že spolu mohli strávit příjemný čas, což okamžitě reflektuje i naše mobilní aplikace.
Abychom během prezentace mohli naši mobilní aplikaci představit co nejpodrobněji, vytvořili jsme následně ze storyboardu video prototyp. K dosavadním obrázkům storyboardu jsme přikreslili nějaké další, které náš příběh doplňují a pomáhají lepšímu pochopení kontextu, aniž by k videu byl uveden nějaký komentář. Všechny obrázky jsme vyfotili a v aplikaci Keynote jsme z nich vytvořili video prezentaci.
Vzhledem k pevně danému času, který byl pro workshop vymezen, nebyla možnost vytvořit prototyp ve fyzické podobě, či alespoň prezentovat video prototyp zástupcům naší cílové skupiny. Poté bychom mohli aplikaci ještě upravit a více přizpůsobit potřebám uživatele.
Petr Kosnar nám v každé části designového procesu ukazoval výstupy ze své dosavadní práce. Především se jednalo o designování mobilní aplikace pro děti s cystickou fibrózou. Tuto aktivitu jsme, dle mého názoru, reflektovali všichni velmi kladně. Bylo velmi zajímavé nahlédnout do průběhu tvorby reálného projektu. Navíc nám ukázky mnohdy pomohly ve chvílích, kdy jsme se nemohli pohnout z místa a potřebovali jsme nějaký impuls pro další pokračování v naší práci. Stejným způsobem samozřejmě působil i sám Petr, jehož vedení workshopu bylo vynikající.
Všechny tři dny Service Design Workshopu byly velmi náročné. V každé části designového procesu jsme se vždy museli nejdříve věnovat teorii, aby naše praktické výstupy měly všechny potřebné náležitosti. Pro většinu z účastníků byly designové procesy naprostou novinkou, někteří se s designem služeb sice již setkali, ale k profesionálům měli ještě velmi daleko. Práce pro nás proto byla mnohdy velmi náročná a potýkali jsme se s nedostatkem nejen zkušeností, ale i času. I přesto nakonec všechny skupiny vytvořily velmi zajímavé video prototypy svých produktů.
Service Design Workshop byl pro mě (a myslím si, že nejen pro mě) velmi zajímavou a přínosnou zkušeností. Znovu jsem si prošla designovým procesem a získala v této oblasti nové kompetence. Zároveň jsem posílila svoji schopnost práce ve skupině, která byla pro tyto tři dny stěžejní. Budu-li mít v budoucnu možnost opět se podobného workshopu účastnit, určitě nebudu váhat a ráda se zapojím.
Zdroje:
[1] Digitální detox [online]. 2019 [cit. 2019–10–28]. Dostupné z: http://www.digitalnidetox.cz/
[2] Češi online 2018. In: NetMonitor [online]. SPIR z. s. p. o., 2016, 13. 12. 2018 [cit. 2019–10–28]. Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/cesi-online-2018
[3] Zaměstnanci v práci na mobilu stráví skoro dvě hodiny denně. In: AuditPro [online]. Praha: truconneXion, 2017, 18. října 2017 [cit. 2019–10–28]. Dostupné z: http://www.auditpro.cz/cs/aktuality/1000-zamestnanci-v-praci-na-mobilu-stravi-skoro-dve-hodiny-denne
Zdroje obrázků:
Obrázek 1: Češi online 2018. In: NetMonitor [online]. SPIR z. s. p. o., 2016, 13. 12. 2018 [cit. 2019–10–28]. Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/cesi-online-2018
Obrázky 2–4: Fotografie z workshopu. Autor: Tomáš Kosnar
