Web design nejen akademických knihoven

Akademické knihovny jsou důležitou součástí společnosti, jelikož pomáhají studentům i akademikům v jejich cestě na univerzitách pomocí zpřístupňování svých zdrojů. Může se jednat o tradiční tištěné zdroje anebo o materiály v elektronické podobě. Zdroje však ale nejsou to jediné, co mohou její uživatelé využívat. Knihovny poskytují prostory ke studiu či mají v nabídce možnost absolvování informačních lekcí pro své uživatele.

Co tedy všechno akademická knihovna nabízí a jak se o tom její uživatel může dozvědět? Odpovědí je web knihovny, kde jsou takové informace k dispozici. Webové stránky knihoven se z velice jednoduchých stránek, kde bylo jen pár odkazů posunuli mnohem dál a často poskytují vlastní vyhledávací rozhraní a užitečnou komplexní navigaci. [1]

Důležitým faktorem je ale správná podoba předávaných informací uživateli. Dle Rachel Singer se každá knihovna, nejen ta akademická, pokouší implementovat informace do svých webových stránek s ohledem na komunitu, které slouží.[2] Web akademické knihovny bude tedy vypadat jinak, než web městské knihovny v malém městě, a to proto, že každá z těchto knihoven poskytuje úplně jiné služby a cílí na rozdílné skupiny uživatelů.

Design webu hraje důležitou roli, protože mnohdy se stává, že informace jsou na webu v podobě zhuštěného nepřehledného textu, kterému uživatel stejně nerozumí. Následně se pak nedokáže dostat k požadovaným informacím například z důvodu toho, že web je seskládán neprakticky.

Funkce a procesy akademické knihovny jsou mi blízké, protože sama v jedné pracuji. Ráda bych uvedla dle mého názoru dobrý příklad web designu akademické knihovny. Jedná se o web Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Na svém webu [3] knihovna přehledně zprostředkovává uživateli informace o své instituci v šesti základních roletkách, které uživatel může rozkliknout a posunout se blíže k nalezení toho, co potřebuje. Jedná se o roletky s názvy: Aktuálně, Služby, Prostory, Katalogy a zdroje, Podpora studia a vědy, O nás. Přímo pod roletkami se nachází velké pole pro vyhledávání v katalogu společně s otevírací dobou.

Jak uvádí Shu Liu ve své studii ohledně webdesignu knihoven, tak mají knihovny často na svých stránkách velké množství textu, které by bylo lepší znázornit více i pomocí grafiky, aby to bylo pro uživatele přívětivější.[4] Například na webu knihovny Filozofické fakulty jsou ideálním způsobem představeny všechny prostory, které knihovna nabízí. U daného prostoru se vždy nachází jeho stručný popis, čím přesně disponuje společně s doprovodnými fotografiemi. Uživatelům to pomůže si lépe prostory představit.

Webové stránky knihoven by se v budoucnu měly zaměřovat hlavně na bezproblémové informační prostředí, které umožní uživatelům najít tu správnou cestu při hledání informací. Potřeby uživatelů jsou na prvním místě, a proto by měly být akademické knihovny schopny reagovat na jejich potřeby. [5] Mohou toho dosáhnout například pomocí uživatelského výzkumu, díky kterému se knihovna dozví užitečné informace, které následně může využít k redesignu svých webových stránek. V rámci případové studie na podobné téma se o své výsledky podělila univerzitní knihovna Californské státní univerzity. Výzkumníci zde zjistili, že pro uživatele je složité pochopit knihovnickou terminologii a více jim vyhovují běžné termíny. Dalším zjištěním byla potřeba vyhledávacího pole na webové stránce, díky kterému tak uživatelé snadno najdou požadovanou informaci a nemusí se složitě proklikávat celým webem.[6] Tímto jednoduchým vyhledávacím polem disponuje i zmiňovaná knihovna na FF, která má také k dispozici i vyhledávací pole pro knihovní katalog, jak už bylo řečeno výše.

Se správným a efektivním webdesignem se ale potýkají třeba i městské knihovny, které mají jako oporu k dispozici metodické příručky a doporučení. Standard pro dobrou knihovnu, který byl vytvořen ministerstvem kultury má pomoci knihovnám s jejím správným fungováním. Součástí tohoto metodického pokynu je i část, která se týká webové prezentace knihovny. Zprostředkovává informace o tom, co by měla obsahovat správná knihovní webová stránka a že by se také měla řídit pravidly přístupného webu.[7] Výborným podkladem pro to, jak vytvořit přístupný web je prezentace Radka Pavlíčka ze střediska Teiresiás: „Jak na přístupnost knihovních webů“. [8] Zmiňuje zde například, že musíme dávat pozor na to, abychom odstraněním bariér pro jednu skupinu uživatelů nevytvořily omylem bariéry pro druhou skupinu uživatelů.

Pro malé městské knihovny může být užitečná metodická příručka s názvem „Webové stránky malých knihoven“, za kterou stojí Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. I tato příručka se odkazuje zpět na Standard pro dobrou knihovnu a zmiňuje čtyři základní sekce knihovního webu, kterými jsou: kontakty, služby, knihovní fondy, odkazy.[9] Je jasné, že tyto příručky jsou pro knihovny velkými pomocníky nejen při tvorbě webdesignu.

„Webová stránka knihovny shromažďuje informace, je vstupní bránou k online službám, propaguje knihovnu, vzdělává, vybízí ke komunikaci s knihovnou. Je stejně jako každý firemní web marketingovým a komunikačním nástrojem, dokáže přivádět nové zákazníky. Proto na začátku přípravy webu musí stát otázka, jaké informace návštěvníci hledají, jaký obsah a v jaké formě jim připravit. A přesně to jim nabídnout. Protože lidé nenavštěvují web kvůli jeho líbivé grafice, ale vstupují na něj s očekáváním odpovědí na své otázky.“[10]

Suma sumárum by měly knihovny tvořit webové stránky efektivně, přehledně a přístupně všem typům uživatelů. Prostor by měl být dán zpětné vazbě. Knihovny by se proto měly zajímat o to, jak její uživatelé knihovní web využívají a snažit se ho neustále vylepšovat. Zájem knihovníků o problematiku webdesignu knihovny může pomoci ve zlepšení a zefektivnění nalézání informací o knihovně, což dopomůže k větší spokojenosti uživatelů.

[1] COMEAUX, David J. Web Design Trends in Academic Libraries — A Longitudinal Study. Journal of Web Librarianship [online]. 2017, 11(1), 1–15 [cit. 2022–10–20]. ISSN 19322909. Dostupné z: doi:10.1080/19322909.2016.1230031

[2] LIU, Shu. Engaging Users: The Future of Academic Library Web Sites. College [online]. 2008, 69(1), 6–27 [cit. 2022–10–20]. ISSN 00100870. Dostupné z: doi:10.5860/crl.69.1.6

[3] Ústřední knihovna [online]. 2022. [cit. 2022–11–19]. Dostupné z: https://knihovna.phil.muni.cz/

[4] LIU, Shu. Engaging Users: The Future of Academic Library Web Sites. College [online]. 2008, 69(1), 6–27 [cit. 2022–10–20]. ISSN 00100870. Dostupné z: doi:10.5860/crl.69.1.6

[5] Tamtéž.

[6] VARGAS OCHOA, Isabel. Navigation Design and Library Terminology: Findings from a User-Centered Usability Study on a Library Website. Information Technology [online]. 2020, 39(4), 1–15 [cit. 2022–10–20]. ISSN 07309295. Dostupné z: doi:10.6017/ital.v39i4.12123

[7] Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, 2020. 4. přepracované vydání. Praha: Národní knihovna České republiky — Knihovnický institut. ISBN 978–80–7050–725–4.

[8] PAVLÍČEK, Radek. Jak na přístupnost knihovních webů. [online prezentace]. 2017. [cit. 2022–11–19]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/radlicek/jak-napristupnostknihovnichwebu

[9] SEMRÁDOVÁ, Eva. Webové stránky malých knihoven: metodické doporučení pro knihovníky v obcích do 3 000 obyvatel. V Hradci Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2018. ISBN 978–80–7052–131–1.

[10] Tamtéž.