Rozhovor s architektem X-office, Petrem Kundrátem
Po třech měsících aktivní komunikace a řešení toho, jak budou vypadat nové kanceláře DevX jsme došli do cíle. Tedy minimálně do cíle tohoto tvůrčího procesu, který nám ukáže, jakou cestou se vydáme v rámci samotné stavby.
Původně jsem chtěl napsat krátký příspěvek a vložit design od původních skic až po finální vizualizace. Nakonec jsem si ale řekl, že pro všechny a třeba i za pár let retrospektivně pro nás, by bylo fajn poslechnout si názor architekta celých prostor, Petra Kundráta — a proto s ním dělám tento krátký rozhovor.
MK: Ahoj Petře, díky že sis na nás udělal čas. Na začátek bych tě chtěl poprosit, jestli můžeš do pár vět shrnout tvou profesní dráhu, kde si s architekturou začal a proč se ji věnuješ?
PK: Ahoj Marku, díky za pozvání a nápad na tento rozhovor. Mé archi začátky sahají na střední školu, kde jsem si mezi fotkou, sochou a architekturou, během příprav na vysokou školu, vybral právě architekturu. Ze dvou možností kam jít, jsem si vybral Fakultu architektury v Brně, kde to celé začalo. Narazil jsem v ročníku na několik fajn aktivních spolužáků a společně jsme vedle práce do školy, které nebylo málo, makali na mnoha architektonických soutěžích. Bavilo mě vymýšlet nová řešení, diskutovat nad nečekanými problémy a taky uplatňovat svou přirozenou dravost, kterou profese architekta vyžaduje. To mě hodně upevnilo v rozhodnutí, že architektura je láska na celý život a chci se ji věnovat a dělat ji dobře. Jo a taky jsem se během začátku výšky rozešel s holkou a využil jsem nově volného času na ještě více soutěží (🤣). Odcestoval jsem na školu do Estonského Tallinnu a na pracovní stáž do Rotterdamu. Tam jsem měl to štěstí, že jsem trefil ateliér, který i přes domácí kamarádskou atmosféru dělal obrovské věci od škol, po rozsáhlé urbánní celky. Bylo to supr a odjížděl jsem plný nových zkušeností. Koncem studií jsem pak ještě spolupracoval se zkušenými borci Michalem Krištofem, Ondrou Chybíkem, Rudou Mullerem a dalšími. To mi taky hodně dalo. Po škole jsem vyměnil 6 let dýchaný Brněnský vzduch za těžší Ostravský a začal spolupracovat s Davidem Kotkem a jeho Projektstudiem. Tam jsem dělal několik let na zakázkách velmi širokého záběru a opět se naučil velké množství dovedností a znalostí od zkušenějších kolegů. No a v roce 2017 jsem se rozhodl, že to chci dělat po svém a tak jsem na volné noze. Profese architekta v sobě nese neskutečně mnoho esencí a obrovskou různorodost, což je asi to, co mě u ní drží. Žádný den se neopakuje, každý klient je jiný a každá zakázka je novou výzvou. Nikdy žádná nuda musím říct :-)
MK: Zahraniční zkušenost jde podle mě na tvé práci hodně poznat! Ale pojďme dále — chtěl bych tě poprosit o shrnutí zadání, které jsme ti u X-office dali. A taky mě zajímá, jak naše zadání z pozice architekta hodnotíš. Klidně buď kritický — byli jsme dostatečně precizní v zadání? Co ti u nás jako klienta chybělo a za co jsi naopak rád? Třeba to může být fajn pomůcka pro tvé další zákazníky :)
PK: Marku, vaše zadání bylo velmi jasné a výstižné — “Chceme koupit rodinný domek a předělat ho na office’’. Pak už jen stačilo společně rozklíčovat, jakou funkční náplň do objektu chcete dostat, a my se mohli s kolegou Michalem Justem na návrh plnohodnotně vrhnout, nastavit koncepci provozních řešení, fázovitost výstavby a ekonomický model celé akce. Bylo napínavé představit vám návrh, který pracoval i s objektem stodoly, se kterým jste vůbec nepočítali a nám naopak přišel nejatraktivnější.
MK: Počkej, tím zadáním si mě trochu naštval, který klient ti zpracovává moodboardy, no nic, příště ti napíšu tu jednu větu, kterou popisuješ (🤣) — Pojďme dále. Už tedy víme, že jde o rekonstrukci starého domu — dá se generalizovat a říct, jestli tě baví více rekonstrukce nebo stavby “na zelené louce”? Co tě na této práci bavilo a jaký byl tvůj záměr? Můžeš nastínit koncept, který si vypracoval a jak si využil predispozic objektu? Jsou věci, se kterými sis během procesu nevěděl rady, a jak si je na závěr vyřešil?
PK: Baví mě jak rekonstrukce, tak i novostavby, i přesto že v současné době na mém stole převažují rekonstrukce. Vždy jde o ducha. Každé zadání vlastně toho svého ducha nese, rekonstrukce ho má v prostorách samotných, novostavba například v kontextu místa nebo pozemku. V rámci současných tendencí recyklací a šetrného přístupu k přírodě mě více baví zachraňovat staré věci a dodávat jim nový život.
MK: Jaké vnímáš současné trendy v architektuře a máš nějaké vzory, u kterých sleduješ každý jejich krok a snažíš se od nich načerpat nové postupy?
PK: Trendy, a nejenom v architektuře, vnímám jako něco krátkodobého a tudíž jim nevěnuji moc pozornosti. Naopak hledám takové věci, které dokáží obstát i v delším čase, a opět se to netýká jenom architektury, ale spíše celkového životního názoru. V architektuře se dneska děje tak moc, že mít to vše pod kontrolou prostě nejde. Sleduji několik svých archi vzorů na sítích, dále se snažím mít přehled o okruhu všech tvůrčích lidí v Ostravě a jakmile je příležitost, navazovat s nimi různé typy spolupráce, které mě dále posouvají. No a mou pravidelnou denní dávku současné architektury mi dává portál Archdaily, který je často mým prvním čtivem dne.
MK: Archdaily čtu taky, skvělý! A teď zpátky k X-office. Jsou nějaké perličky, které dnes nejsou z vizualizací viditelné, ale rád bys je zmínil? Můžeš nastínit, proč ses rozhodl otevřít velkou část pozemku veřejnosti?
PK: Prozradím na vás, že ve sklepě rodinného domku jsme společně navrhli menší wellness pro potřeby vašich zaměstnanců. Musím říct, že o kluky nádherně pečujete! (🤣) Jinak je pro mne velkou výzvou, aby se opravdu podařilo zrealizovat to, co jsme spolu ve studii vymysleli, hlavně ve vztahu k technické kvalitě objektů. Vytvoření veřejného prostoru na vašem pozemku bylo jasným vyústěním řešení otázky, jak dát na první pohled lidem vědět, že jde o firemní sídlo a né rodinný domek. Jednoduchý posun oplocení a vložení pěší zkratky s dětským hřištěm do části pozemku přidá na atraktivitě jak objektů samotných, tak celého prostoru. Výsledkem tak bude otevřené transparentní sídlo stejně otevřené společnosti.
MK: České firmy často nemají ve zvyku investovat větší prostředky do architektury svých sídel (čest vyjímkám), můžeš pro někoho, kdo má budování sídla v plánu, popsat, proč stojí za to investovat prostředky do architektonických návrhů a detailního plánování?
PK: Nevztáhl bych to jen úzce na firemní sídla, ale na investici do přípravy stavby obecně. Často se setkávám se situací, kdy si mnozí neuvědomují váhu celkové investice, která aby byla co nejnižší a co nejlépe cílena, vyžaduje přípravu už na startu. Nemyslím jen projekt, ale i podnikatelský záměr, výběr pozemku, výběr objektu atd. Při koupi vysavače tráví lidé hodiny na netu srovnáváním možností, čtením diskusí, a přitom jde o “korunové” investice. Často si lidé neuvědomují, že v objektu, ať už jde o firmu či rodinný dům, budou trávit velkou část života a z velké části se více takových investic za život nezopakuje. Proto oceňuji, že jste mě Marku oslovili již na startu, před samotnou koupí objektů, kdy jsme spolu prováděli veškeré možné posudky, měření a odhady, a prostě znali dům a jeho možnosti ještě dříve, než do něj natekly první peníze.
MK: Moc díky za tvé odpovědi Petře, věřím, že se brzy znova setkáme.
PK: Já touto cestou děkuji za spolupráci svým kolegům Davidovi a Michalovi, a vám klukům z Devx za svěřenou důvěru v dosavadním procesu. Budu se těšit na pokračování.
Pro ty, kteří mají v plánu hledat architekta pro svůj dům nebo firemní sídlo, Petra můžu s čistým svědomím doporučit. Máme spolu už dvě zkušenosti a obě dopadly na výbornou. U této nás tedy čeká ještě samotná realizace, ale protože ji má pod malíkem právě Petr, věřím, že dobře dopadne.
