Úskalí všech tří typů multitaskingu

Není pochyb, že dnešní doba je uspěchaná. Nabízí nám mnoho možností a zároveň klade mnoho požadavků. Z toho důvodu se neustále snažíme zvládat mnoho věcí a pořád zápasíme s nedostatkem času. Jako možné řešení se nabízí multitasking, tedy zvládání či dělání několika úloh zároveň. Mnoho lidí tuto činnost pokládá za velice efektivní a snaží se ji provozovat, aniž by se zamysleli nad nevýhodami či úskalími. Nutno podotknout, že multitasking není jenom jeden, ale existují hned tři typy této činnosti. Otázkou však zůstává, zda soustředění na několik věcí v jeden okamžik či neustálá obměna činností je opravdu efektivní a časově úsporná činnost a nebo přináší i různá úskalí.

Background Tasking

Prvním typem multitaskingu je tak zvaně background tasking, který se vyznačuje děláním dvou typů činností zároveň, přičemž právě jeden typ činnosti je dominantní, než ten druhý. Jako příklad lze uvést třeba řízení automobilu a u toho poslouchání hudby. Při této činnosti primárně řídíme automobil, ale část naši pozornosti je zaměřena na poslech hudby. Což v konečném důsledku může znamenat, že naše koncentrace na řízení není úplná. V mnoho situacích to nemusí být problém, jelikož řízení automobilu při běžném provozu není tak náročnou činností jako řízení závodního automobilu v dech beroucí rychlosti, kde nepatrné vybočení z ideální stopy může znamenat vážnou autonehodu. Je nutné podotknout, že úplná koncentrace na řízení zkrátka chybí a při krizových situacích se může vymstít. Nikdy nelze předvídat, že vám do cesty při řízení nevběhne zmatený chodec a Vám nebude část koncentrace zkrátka chybět.

Swichtasking

Druhým typem multitaskingu je swichtasking. Switchtasking spočívá v neustálém přepínání pozornosti mezi několika činnostmi. Tedy v daném okamžiku se plně soustředíme na vykonávanou činnost, ovšem problém vzniká ze skutečnosti, že u této činnosti většinou nezůstaneme dlouho a musíme neustále přelaďovat naše myšlení na jinou činnost. Toto neustálé přizpůsobování nás stojí čas i energii a tak se jeví jako velice neefektivní. Otázkou zůstává, jestli dokážeme opravdu plnohodnotně přepnout nebo se neustále podvědomě snažíme řešit i druhou činnost. Zároveň si vždy při výměně složitějších činností musíme připomenout fakta, informace a jiné aspekty související s nově vykonávanou činností, což stojí další energii i čas.

Hypertasking

Posledním typem je hypertasking. Pojmem hypertasking je označováno vykonávání několika činností najednou, přičemž se jedná o činnosti, kdy každá z nich si vyžaduje velkou dávku soustředění. V tomto případě vykonávané činnosti považujeme jako primární a snažíme se jim přisuzovat stejnou pozornost. Příkladem může být práce na počítači a u toho plnohodnotná diskuse s kolegou. V těchto případech sice osoba vykonává dvě činnosti, ovšem nemůže dávat ani jedné činnosti takovou pozornost, kterou vyžaduje. Tento druh multitaskingu je velice neefektivní. Dochází tak k přetěžování našeho mozku, jelikož se obě činnosti snažíme zvládnout plnohodnotně. Výsledek je takový, že nezvládáme ani jednu činnost na dobré úrovni a k tomu všemu je náš mozek za krátkou dobu vyčerpán.

A jaký je Váš názor na multitasking? Provozujete některý z výše uvedených druhů? V diskusi pod článkem se můžete podělit o Vaše názory a postřehy.

Zdroje:

RADER, Marcey. Multitasking, Switchtasking, Background Tasking or Hypertasking [online]. Marcey Rader Coaching, 2016 [cit. 2019–05–01]. Dostupné z: https://www.marceyrader.com/multitasking-switchtasking-background-tasking-hypertasking/

POPE, Elizabeth Aylott. MULTITASKING VS. SINGLE TASKING [online]. Take time to BE YOU, 2015 [cit. 2019–05–01]. Dostupné z: http://www.taketimetobeyou.com/blog/multitasking-vs-single-tasking