Úvod do občanské vědy
Pojďme si shrnout základní přehled toho, co představuje fenomén známý jako „občanská věda“. Aneb co se stane, pokud se občan rozhodne podílet na vědeckém výzkumu?
Občanská věda
Jedná se o relativně nový obor opírající se nejen o myšlenku, ale také o principy občanské iniciativy. Neboť člověk je tvor od přírody zvídavý, s vyvinutým smyslem pro komunitní působení. Se vzestupem informačně-komunikačních technologií v digitálním věku se komunitní působení přesouvá do virtuálního prostředí, a protože se zde díky otevřenému přístupu k vědeckým informacím bariéry mezi tradičními vědci a odbornou veřejností pomalu stírají, dochází i k narušování bariér mezi vědci a veřejností laickou. Občanské iniciativy ve vědeckém bádání jsou na vzestupu. Lidé nejsou lhostejní ke svému okolí a chtějí přispět k současnému vědeckému poznání, mají-li tu možnost.
Ale ani profesionální věda však není nijak závratně starý obor. Jako profesionální disciplína se vyvinula až ve 20. století, kdy se nabídka studijních kurzů na univerzitách otevřela širší veřejnosti.
Občanský vědec
Občana aktivně se účastnícího práce na vědeckém výzkumu či projektu můžeme označovat jako občanského vědce.
Obecně můžeme občanské vědce rozdělit do třech kategorií:
První kategorii tvoří ti, kteří vědecký obsah pasivně konzumují a snaží se pomocí vědeckých výzkumů vyřešit praktické problémy.
Druhým typem jsou ti, kteří data pro výzkumné projekty sbírají. Je to nejčastější forma zapojení se do iniciativ občanské vědy.
Posledním typem jsou takoví občanští vědci, kteří ve výzkumu figurují jako plnohodnotní kolegové svých vědeckých protějšků. Nasbíraná data analyzují a aktivně se podílejí na jejich zpracování do výzkumných zpráv.
Občanská iniciativa x Občanská věda
Aktivní zapojení se do sběru vědeckých dat občanskou vědu odlišuje od jiných občanských iniciativ.
Občanská věda propaguje veřejné povědomí o vědě; snaží se vytvořit most mezi občanem a vědcem. Propojuje je v kolaborující jednotku a vědecké výsledky zpřístupňuje veřejnosti ku prospěchu občanské společnosti.
Občanská věda v praxi
Jaké konkrétní procesy může tedy občanský vědec v projektu zastávat?
Definovat výzkumné otázky, shromažďovat informace, vyvíjet hypotézy, designovat studie, sbírat data, analyzovat data a vzorky, interpretovat data, vytvářet závěry a rozšiřovat je, diskutovat výsledky a definovat nové otázky vyplývající z výzkumu. V kostce tedy pracuje podobně jako konvenční vědec. Největší rozdíly mezi občanským vědcem a vědcem konvenčním jsou ve způsobech prezentace výsledků, tedy publikace vědeckých zpráv.
Občanské iniciativy na poli vědních oborů mívají často podobu virtuální kolaborace. Velmi častými principy, se kterými občanská věda pracuje, je crowdsourcing a otevřená data.
Andrea Wiggins a Kevin Crowston rozlišují pět základních typů občanského výzkumu:
Akci, konzervaci, vyšetřování, virtualizaci a vzdělávání.
Obory, ve kterých se občansko-vědní iniciativy formují nejčastěji, jsou astronomie, mořská biologie, zoologie, ornitologie a paleontologie. Často najdeme podobné iniciativy také v oblastech osobního zdraví.
Občanská věda v budoucnu
Projekty a programy aktuálně patří převážně do neziskové sféry. Velkou výzvou pro občanskou vědu je proniknout do sféry ziskové a soukromé, konkrétně do oborů farmacie, informatiky, energetického průmyslu a dalších. Jejím cílem do budoucna je přispívat do diskuze o klíčových otázkách jako jsou veřejné zdroje, zdraví či osobní soukromí.
Motivace a přínos
Proč jsou vědci motivováni přijímat do svých řad laické badatele a nechat vědecké amatéry přispívat do svých výzkumů?
Zkušenosti s tímto modelem výzkumu prokázaly, že pokud je kolaborace vhodně designovaná a probíhá za optimálních podmínek, může se jednat o projekty masivního měřítka generující vysoce kvalitní data, která nečekaně poskytují obojí: jak vědeckou validitu, tak neočekávané vhledy do problematiky a inovativní přínos.
